Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 223/2021-77
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s
kapitalizovaným úrokem ve výši částka,
kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,
8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení,
19,98 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení,
se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna za zastupování žalované zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně plnou výši náhrady nákladů řízení žalované v částce, která bude určena v samostatném usnesení vydaném po pravomocném skončení řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s</b> <b>kapitalizovaným úrokem ve výši [částka],</b> <b>kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka],</b> <b>8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,</b> <b>19,98 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna za zastupování žalované zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně plnou výši náhrady nákladů řízení žalované v částce, která bude určena v samostatném usnesení vydaném po pravomocném skončení řízení.</b>
Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne datum a jejím doplněním ze dne datum a datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacením částky částka s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku shora a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši částka (tj. součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka). Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po částka. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smlouvy porušila. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,98 % ročně. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobkyni uhradila pouze částku částka Poslední splátku uhradila dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku částka a skládala se z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku ve výši částka. Po tomto datu žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
Ve svém vyjádření ze dne datum a datum žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a vzhledem k částce, kterou již zaplatila, se tato žaloba neslučuje s dobrými mravy. Zápůjčku hradila žalobkyni řádně, ovšem nenadálá situace ji přivedla do finanční tísně. I tak byla ochotna i nadále splácet dluh dle svých finančních možností. Žalovaná uvedla, že se stará o 4 nezletilé děti, pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši částka, nevlastní žádný majetek, žije v nájmu. Její zdravotní stav vyžaduje dlouhodobé léčení a postoupení dialýzy. Dále poukázala na skutečnost, že žaloba byla podána krátkou dobu před uplynutím 3leté promlčecí doby a žádala soud o přidělení právního zástupce k ochraně jejích zájmů.
Poté žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že požadovaná výše úroků a nákladů není v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná každou platbou v období od datum do datum v souladu s ustanovením § 2054 odst. 2 NOZ uznala svůj dluh a nová desetiletá promlčení lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. K promlčení pohledávky proto, dle jejího názoru, nemohlo dojít, neboť k promlčení dojede nejdříve datum. Přestože žalovaná od podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho, byla žalobkyně ochotna přistoupit na splácení dluhu ve splátkách po částka měsíčně.
Ustanovená právní zástupkyně žalované v procesním stanovisku žalované ze dne datum uvedla, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu, a to z důvodu námitky promlčení ze strany žalované, neboť celá zapůjčená částka včetně poplatků měla být uhrazena do datum, žaloba byla podána až dne datum, tudíž je vše promlčeno. Pokud by soud žalobu nezamítl, navrhovala žalovaná, aby bylo pro neplatnost smlouvy o zápůjčce rozhodnuto o její povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši částka (vypůjčená částka činila částka a žalovaná již uhradila částku částka). V době uzavírání předmětné smlouvy, žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Jediným příjmem žalované byl rodičovský příspěvek ve výši částka měsíčně a přídavek na dítě ve výši částka měsíčně, tedy celkem pouze částka měsíčně. Žalovaná měla v péči 2 nezl. děti.
U jednání dne datum účastníci setrvali na svých vyjádřeních.
Soud má za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované částku ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka). Žalovaná měla plnit společnosti právnická osoba v 60 týdenních splátkách po částka. První splátka byla splatná do 7 kalendářní dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že převzala částku částka od společnosti právnická osoba (ze smlouvy o půjčce ze dne datum číslo). Podle smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, dále se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové zápůjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z občanského průkazu a výměru podpory. Žalovaná nebyla zaměstnána - ve formuláři je zaškrtnuta kolonka„ v domácnosti MD“, a přesto je uvedena její mzda ve výši částka, výše dávky státní podpory ve výši částka a další příjmy domácnosti ve výši částka. Běžné měsíční výdaje domácnosti činily dle sdělení žalované celkem částka. Žalovaná měla 2 nezaopatřené děti. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení (ze zákaznické karty ze dne datum). Žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila a poslední splátku uhradila dne datum. Za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná žalobkyni částku ve v celkové výši částka. Z žaloby vyplývá, že žalovaná dluží na jistině částku částka, na poplatcích částku částka a dále kapitalizované úroky ve výši částka (tj. úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (tj. zákonný úrok z prodlení 8,05 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum právnická osoba oznámil žalované, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši částka bez příslušenství (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši částka předžalobní upomínkou (z výzvy k plnění ze dne datum).
Soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně přenechala žalované částku částka. Žalovaná uhradila částku částka, když poslední částku uhradila datum.
Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.
Podle ustanovení § 2054 odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.
Podle ustanovení § 621 odst. 3 občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.
Podle ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku, promlčecí lhůta trvá tři roky.
Podle ustanovení § 629 odst. 2 občanského zákoníku, majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.
Podle ustanovení § 638 odst. 1 občanského zákoníku, právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne datum dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a přenechala žalované finanční prostředky ve výši částka. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované. Z údajů, které sdělila samotná žalovaná, právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaná nebyla zaměstnána, ona sama pobírala pouze dávku státní sociální podpory – rodičovský příspěvek ve výši částka, což není klasický příjem, jedná se o dávku určenou nezl. dětem. Další příjem ve výši částka a mzda žalované? ve výši částka, nejsou nijak specifikované. Její výdaje ve výši částka nebyly nijak ověřovány. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením dluhu, když po celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradila žalobkyni celou dlužnou částku, stal se celý dluh bez dalšího splatným. Žalovaná uhradila celkem částku částka. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšel-li z ne všech objektivně doložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaná není evidována v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně pouze s nedostatečně doloženým prohlášením žalované o jejích osobních a výdělkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu soud v souladu s ust. § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o půjčce jako neplatnou (srov. NS 33 Cdo 2178/2018).
Pokud tedy žalovaná převzala předmět zápůjčky na základě neplatně sjednané smlouvy, pak by měla tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1, 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění ve výši částka uhradila žalovaný částku ve výši částka a nadále tak zbývá k zaplacení částka částka se zákonným ročním úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. Soud však žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť žalovaná oprávněně namítala promlčení nároku žalobkyně. Za situace, kdy nárok žalobkyně je možno přiznat pouze z důvodu bezdůvodného obohacení, je pro počátek běhu promlčecí lhůty rozhodná vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a vědomost o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí doba tak začala běžet od poskytnutí částky částka žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy, tj. od datum a uplynula po třech letech dne datum. Právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení se promlčelo, neboť žaloba byla podána až datum. Soud vycházel i z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3358/2020, podle kterého si právní předchůdce žalobkyně jako profesiolnál mohl být vědom skutečnosti, že smlouva o zápůjčce může být neplatná (pro nesplnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované), a proto bude možno věc posoudit jako bezdůvodné obohacení, s důsledkem v podobě odlišného určení počátku běhu promlčecí lhůty, a přesto byla žaloba podána opožděně. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o bezdůvodném obohacení, nelze uvažovat o částečném plnění žalované jako o uznání dluhu ze smlouvy dle ustanovení § 2054 odst. 2 o.z..
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalované je žalobkyně povinna uhradit náklady řízení v částce, která bude určena v samostatném usnesení vydaném po pravomocném skončení řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.