Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 86/2022-23
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení
a) částky částka,
b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka,
c) kapitalizovaného úroku ve výši částka,
d) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka,
e) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum,
f) úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky [částka], b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], c) kapitalizovaného úroku ve výši [částka], d) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], e) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], f) úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka (jistina částka, smluvní pokuta částka) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše z titulu elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, na základě které měly být žalovanému spol. Emma´s credit, s. r. o. (dále jen„ původní věřitelka“), poskytnuty na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši částka, které měl žalovaný společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a smluvním úrokem v souhrnné ve výši částka vrátit původní věřitelce nejpozději do datum v jediné splátce. Pohledávka ze smlouvy o úvěru měla být původní věřitelkou postoupena žalobkyni.
3. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne datum byly z účtu původní věřitelky připsány na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši částka, jakož i to, že původní věřitelka převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným ve výši částka s příslušenstvím ze smlouvy číslo. Dne datum odeslala původní věřitelka žalovanému dopis obsahující oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. 5D729 číslo. Na předmětné listině je uveden toliko jeden vlastnoruční podpis a razítko zástupce původní věřitelky (na straně úvěrujícího), zatímco na místě pro podpis úvěrovaného (žalovaného) je strojově čitelným písmem bez vlastnoručního podpisu uveden pouze následující text:„ Já, celé jméno žalovaného, rodné číslo, potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2019 číslo 10:23:17 elektronickým kódem číslo“ Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný elektronicky (dálkově) podepsat listinu označenou jako smlouva o úvěru, nedoložila k takto tvrzené skutečnosti žádné důkazní prostředky způsobilé danou spornou skutečnost prokázat. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by ze strany žalovaného bylo na žalobou uplatněný nárok byť i částečně něčeho uhrazeno; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.
6. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě které postoupila žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyni. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. či smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z., jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. V řízení naopak bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, žalovaný dosud původní věřitelce či žalobkyni ničeho nevrátil, soud tudíž tento vztah mezi stranami posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle ustanovení § 2993 o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení celé požadované jistiny ve výši částka. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky poprvé prokazatelně až v rámci oznámení o postoupení pohledávky. Za okamžik doručení tohoto oznámení soud považoval den datum, neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne datum. Jelikož původní věřitelka v oznámení stanovila žalovanému desetidenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. z. uplynutím dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.
7. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným neuhrazenou jistinu (výrok II. písm. a), c), d)), neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. b), e)) a nárok na zaplacení úroku z prodlení spočívající v rozdílu mezi výší sazby požadovanou žalobkyní a sazbou rozhodnou pro počátek prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. f)).
8. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).
9. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.