Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 55/2022-55

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem anonymizováno datum, PSČ obec

o zaplacení 16 390 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 590 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 15.05.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 800 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 4 293,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 446,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 938,79 Kč od 07.12.2019 do 14.05.2020 a z částky 5 348,79 Kč od 15.05.2020 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 938,79 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 342,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 789,41 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 3 319,21 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % z částky 3 319,21 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 776 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 599,03 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 2 364,43 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2 364,43 Kč od 07.12.2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 590 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 15.05.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 800 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 4 293,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 446,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 938,79 Kč od 07.12.2019 do 14.05.2020 a z částky 5 348,79 Kč od 15.05.2020 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 938,79 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 342,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 789,41 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 3 319,21 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % z částky 3 319,21 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 776 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 599,03 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 2 364,43 Kč od 07.12.2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2 364,43 Kč od 07.12.2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovanému zaplacení celkem částky 16 390 Kč, kdy část žalobního nároku plynula z tvrzené uzavřené smlouvy o úvěru číslo (první smlouva), z této smlouvy požadoval žalobce zaplatit částku 9 010 Kč a dále příslušenství, další nárok plynul ze smlouvy o úvěru číslo (druhá smlouva), z této smlouvy požadoval žalobce zaplatit 9 110 Kč a příslušenství, další nárok plynul ze smlouvy o úvěru číslo (třetí smlouva), z této smlouvy požadoval žalobce zaplatit 4 310 Kč a příslušenství.

2. První smlouvu dle žalobních tvrzení uzavřel žalovaný jako dlužník s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba dne datum. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce řádně schopnost žalovaného splácet, a to na základě spolehlivých a dostatečných informací od spotřebitele, které s odbornou péčí posoudil, žalovaný byl dotazován na své poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka v části dokumenty k ověření, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem do smlouvy. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 980 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, poslední splátka byla stanovena na 11.5.2017. Žalovaný celkem s tohoto titulu uhradil částku 3 170 Kč, kterou žalobce započítal částečně na jistinu a částečně na příslušenství a poplatky. Předmětná pohledávka z předmětné smlouvy byla na žalobce převedena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ode dne 6.12.2019, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 010 Kč s příslušenstvím.

3. Druhá úvěrová smlouva byla mezi stejnými účastníky uzavřena dne datum. Stejným způsobem, jak je popsán v předchozím odstavci, měla být prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdil žalovaný podpisem, žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 980 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, celkovou částku se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22.10.2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu zaplatil částku 9 110 Kč, která byla započtena na jistinu a příslušenství. Předmětnou pohledávku postoupil původní věřitel na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, to bylo oznámeno dlužníkovi dopisem ze dne 6.12.2019 Celkem se z této pohledávky žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 3 070 Kč s příslušenstvím.

4. Třetí úvěrová smlouva byla mezi stejnými účastníky uzavřena dne datum. Stejným způsobem, jak je popsán v předchozím odstavci, měla být prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdil žalovaný podpisem, žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 840 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, celkovou částku se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla stanovena na 30.12.2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu zaplatil částku 6 130 Kč, která byla započtena na jistinu a příslušenství. Předmětnou pohledávku postoupil původní věřitel na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, to bylo oznámeno dlužníkovi dopisem ze dne 6.12.2019 Celkem se z této pohledávky žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 4 310 Kč s příslušenstvím.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. První jednání ve věci bylo nařízeno na 29.3.2022. Žalobce se prostřednictvím právního zástupce řádně z jednání omluvil a nepožádal o odročení jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Byly proto dány podmínky pro projednání věci jedná v nepřítomnosti účastníků ve smyslu

6. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Z první smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že byla uzavřena uvedeného dne s obsahem dle žalobních tvrzení mezi právním předchůdcem žalobce na straně věřitele a žalovaným na straně dlužníka. K prověření úvěruschopnosti odkázal žalobce na kartu zákazníka, která měla osvědčit poměry žalobce, která měla obsahovat údaje jím vyplněné a dokumenty, na základě kterých věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného. K předmětné smlouvě byla předložena karta zákazníka, ze které vyplývá, že se jedná o žádost o půjčku ve výši 6 000 Kč, vyplývá z ní, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, jsou v ní vyplněny osobní údaje žalovaného, k bydlení je uvedeno, že je spoluvlastník, není však zřejmé čeho, nic nebylo doloženo. K domácnosti je zaškrtnuta partnerka. V kolonce zaměstnání je vyplněno jméno a adresa zaměstnavatele, kterým měl být právnická osoba, zaškrtnuto je, že jde o hlavní pracovní poměr a že bylo zaměstnání ověřeno, není však zřejmé, jakým způsobem bylo zaměstnání ověřeno, žádnéy k tomu doloženy nebyly. V kolonce zápůjčka/úvěr v současnosti ve příjmení jméno je zaškrtnuto ano a celková částka 13 000 Kč, splátka číslo, dále úvěr u anonymizováno se splátkou 1500. V oddíle finanční situace žadatele je k měsíčním příjmům žadatele uvedena mzda ve výši 21 000 Kč, k měsíčním výdajům je uvedeno nájem/inkaso 3000 Kč, výdaje domácnost 10000 Kč, splátky úvěru 3255 Kč, celkem výdaje 16255 Kč, použitelný příjem 4745 Kč, v oddílu dokumenty k ověření finanční situace je zaškrtnuta kolonka výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO. Žádné z těchto dokumentů však soudu nebyly předloženy a není zřejmé, zda vůbec a pokud, tak s jakým obsahem byly původnímu věřiteli předloženy a jak byly vyhodnoceny. Uvedený příjem 21 000 Kč tak nebyl žádným způsobem prokázán, není zřejmé, zda pracovní poměr byl na dobu určitou, či neurčitou, zda měl tedy žalovaný zaručený příjem po dobu sjednaných splátek. Pokud jde o měsíční výdaje, výdaje na inkaso či nájem, kdy není přesně specifikováno, o jaké výdaje se jedná, se jeví jako podhodnocené, u dalších výdajů není specifikováno, o jaké výdaje se mělo jednat a v jaké jsou skutečné výši. Žalovaný již měl zatížení jinými závazky. Je zřejmé, že právní předchůdce žalobce si neudělal objektivní představu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného, které by mohl získat například výpisem z jeho účtu za vypovídající období, tedy minimálně tříměsíční před sjednáním smlouvy. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalovaného byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocená.

7. Z druhé smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že byla uzavřena uvedeného dne s obsahem dle žalobních tvrzení mezi právním předchůdcem žalobce na straně věřitele a žalovaným na straně dlužníka. K prověření úvěruschopnosti odkázal žalobce na kartu zákazníka, která měla osvědčit poměry žalobce, která měla obsahovat údaje jím vyplněné a dokumenty, na základě kterých věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného. K předmětné smlouvě byla předložena karta zákazníka, ze které vyplývá, že se jedná o žádost o půjčku ve výši 7 000 Kč, vyplývá z ní, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, jsou v ní vyplněny osobní údaje žalovaného, k bydlení je uvedeno, že je spoluvlastník, není však zřejmé čeho, nic nebylo doloženo. Dále jsou vyplěny roky narození nezaopatřených dětí, a to tří – 2008, 2009, 2015. V kolonce zaměstnání je vyplněno jméno a adresa zaměstnavatele, kterým měl být právnická osoba, zaškrtnuto je, že jde o hlavní pracovní poměr a že bylo zaměstnání ověřeno, není však zřejmé, jakým způsobem bylo zaměstnání ověřeno, žádnéy k tomu doloženy nebyly. V kolonce zápůjčka/úvěr v současnosti ve příjmení jméno je zaškrtnuto ano, není však uvedeno v jaké výši a s jakou splátkou. V oddíle finanční situace žadatele je k měsíčním příjmům žadatele uvedena mzda ve výši 20 000 Kč, k měsíčním výdajům je uvedeno nájem/inkaso 3500 Kč, výdaje domácnost 10000 Kč, splátky úvěru 1080 Kč, telefon 300 Kč, celkem výdaje 14880 Kč, použitelný příjem 5120 Kč, v oddílu dokumenty k ověření finanční situace je zaškrtnuta kolonka výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO. Žádné z těchto dokumentů však soudu nebyly předloženy a není zřejmé, zda vůbec a pokud, tak s jakým obsahem byly původnímu věřiteli předloženy a jak byly vyhodnoceny. Uvedený příjem 20 000 Kč tak nebyl žádným způsobem prokázán, není zřejmé, zda pracovní poměr byl na dobu určitou, či neurčitou, zda měl tedy žalovaný zaručený příjem po dobu sjednaných splátek. Pokud jde o měsíční výdaje, výdaje na inkaso či nájem, kdy není přesně specifikováno, o jaké výdaje se jedná, se jeví jako podhodnocené, u dalších výdajů není specifikováno, o jaké výdaje se mělo jednat a v jaké jsou skutečné výši. Žalovaný již měl zatížení jinými závazky, které však nejsou nijak specifikovány a není zřejmé, jakým způsobem žalovaného ke dni uzavření smlouvy zatěžovaly, dále z karty vyplývá, že měl tři vyživovací povinnosti. Je zřejmé, že právní předchůdce žalobce si neudělal objektivní představu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného, které by mohl získat například výpisem z jeho účtu za vypovídající období, tedy minimálně tříměsíční před sjednáním smlouvy. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalovaného byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocená.

8. Z třetí smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že byla uzavřena uvedeného dne s obsahem dle žalobních tvrzení mezi právním předchůdcem žalobce na straně věřitele a žalovaným na straně dlužníka. K prověření úvěruschopnosti odkázal žalobce na kartu zákazníka, která měla osvědčit poměry žalobce, která měla obsahovat údaje jím vyplněné a dokumenty, na základě kterých věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného. K předmětné smlouvě byla předložena karta zákazníka, ze které vyplývá, že se jedná o žádost o půjčku ve výši 6 000 Kč, vyplývá z ní, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, jsou v ní vyplněny osobní údaje žalovaného, k bydlení je uvedeno, že je spoluvlastník, není však zřejmé čeho, nic nebylo doloženo. Dále jsou vyplněny roky narození nezaopatřených dětí, a to tří – 2008, 2009, 2015. V kolonce zaměstnání je vyplněno jméno a adresa zaměstnavatele, kterým měl být právnická osoba, zaškrtnuto je, že jde o hlavní pracovní poměr a že bylo zaměstnání ověřeno, není však zřejmé, jakým způsobem bylo zaměstnání ověřeno, žádnéy k tomu doloženy nebyly. V kolonce zápůjčka/úvěr v současnosti ve příjmení jméno je zaškrtnuto ano, není však uvedeno v jaké výši a s jakou splátkou. V oddíle finanční situace žadatele je k měsíčním příjmům žadatele uvedena mzda ve výši 20 000 Kč, k měsíčním výdajům je uvedeno nájem/inkaso 3000 Kč, výdaje domácnost 8000 Kč, splátky úvěru 890 Kč, telefon 300 Kč, celkem výdaje 11140 Kč, použitelný příjem 7860 Kč, v oddílu dokumenty k ověření finanční situace je zaškrtnuta kolonka výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO. Žádné z těchto dokumentů však soudu nebyly předloženy a není zřejmé, zda vůbec a pokud, tak s jakým obsahem byly původnímu věřiteli předloženy a jak byly vyhodnoceny. Uvedený příjem 20 000 Kč tak nebyl žádným způsobem prokázán, není zřejmé, zda pracovní poměr byl na dobu určitou, či neurčitou, zda měl tedy žalovaný zaručený příjem po dobu sjednaných splátek. Pokud jde o měsíční výdaje, výdaje na inkaso či nájem, kdy není přesně specifikováno, o jaké výdaje se jedná, se jeví jako podhodnocené, u dalších výdajů není specifikováno, o jaké výdaje se mělo jednat a v jaké jsou skutečné výši. Žalovaný již měl zatížení jinými závazky, které však nejsou nijak specifikovány a není zřejmé, jakým způsobem žalovaného ke dni uzavření smlouvy zatěžovaly, dále z karty vyplývá, že měl tři vyživovací povinnosti. Je zřejmé, že právní předchůdce žalobce si neudělal objektivní představu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného, které by mohl získat například výpisem z jeho účtu za vypovídající období, tedy minimálně tříměsíční před sjednáním smlouvy. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalovaného byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocená.

9. Svou nepřítomností u jednání se žalobce ochudil o možnost býti poučen ve smyslu o povinnosti doplnit tvrzení a důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného ke dni uzavření smluv. Poučení podle soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s  v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. ). Poučovací povinnost podle , 2 a 3 soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.03.2003, sp. zn. ).

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobce v předmětném sporu, kdy pohledávky ze smluv byly z původního věřitele převedeny na žalobce.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 7.5. 2020 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 10.5. 2020 bylo prokázáno, že žalobce se před podáním žaloby na žalovaném domáhal zaplacení žalované částky, kdy mu byla poskytnuta lhůta k zaplacení do 14.5.2020.

12. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

17. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětné úvěrové smlouvy nebyly uzavřeny platně s ohledem na nesplnění povinnosti původním věřitelem s náležitou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona , kdy tuto povinnost zákon ukládá věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Porušení povinnosti původního věřitele řádně a s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu a zároveň (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázku i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele. Soud zároveň odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně). V tomto smyslu původní věřitel žalovaného svou povinnost nepochybně nesplnil, soud tak vyhodnotil předmětné smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné.

18. Soud tedy posoudil všechny tři smlouvy jako absolutně neplatné.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil na předmětné úvěry celkem částku 18 410 Kč, kdy tuto skutečnost tvrdil žalobce a žalovaným nebyla nijak zpochybňována, doložena byla soupisem splátek. Žalobce předložil soupis plateb žalovaného, kdy je zřejmé z tohoto soupisu, že se jedná o platby na všechny tři úvěrové smlouvy, platby jsou sečteny dohromady na částku 18 410 Kč, kdy v žalobě žalobce uvádí, že na první smlouvu zaplatil žalovaný 3170 400 Kč, na druhou 9110 Kč a na třetí 6130 Kč. Celková úvěrová částka ze smluv činila 20000 Kč, je tak zřejmé, že žalovaný částku přeplatil u druhé a třetí smlouvy. Soud v daném případě řešil otázku, zda v případě závěru o neplatnosti smluv byl soud oprávněn započítat zaplacenou přeplacenou částku z druhé a třetí smlouvy (2110 Kč a 130 Kč) na nedoplatek z první smlouvy ve výši 3830, za situace absolutní neplatnosti smluv, bez námitky žalovaného vzájemného plnění. V tomto smyslu soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021 ve věci sp. zn. , ze kterého vyplývá, že soud byl oprávněn tuto částku zohlednit, vycházel z komentáře k  (svazek VI -3081, nakladatelství Wolters Kluwer, 1. vydání, Praha 2014, zpracovaný kolektivem autorů: Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala, Jan Eliáš a spol.), kdy krajský soud uzavřel, že výše spotřebitelem poskytnutých peněžních prostředků se sníží o veškeré platby spotřebitele poskytnuté poskytovateli úvěru podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, aniž by bylo třeba namítat vzájemné plnění. Zde šlo sice o tři samostatné smlouvy, nicméně průběh plateb a jejich evidenci žalobce a jeho právní předchůdce evidovali vcelku a celková zaplacená částka je vyjádřena pro obě smlouvy současně, stejně tak nároků z obou smluv se žalobce domáhal touto jednou předmětnou žalobou. Soud má za to, že žalovanému zbývá doplatit nezaplacenou částku z první smlouvy (3170 Kč), poníženou o přeplatky ze smlouvy druhé a třetí, tedy celkem částku 1590 Kč. Žalovaný se o tuto částku bezdůvodně obohatil, neboť tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval právní důvod, když jak bylo shora rozvedeno, předmětné smlouvy byly absolutně neplatné. Bezdůvodné obohacení v uvedené výši je povinen žalovaný vrátit ve smyslu a 2 o. z., soud tedy přiznal výrokem I částku 1590 Kč, a to i se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky, kdy za výzvu k plnění je možné považovat předžalobní výzvu, lhůta k plnění byla stanovena do 14. 5. 2020, následující den se žalovaný dostal do prodlení, od tohoto dne byl žalobci přiznán úrok z prodlení ve smyslu o. z., a to v požadované výši, která nepřesahuje zákonnou sazbu stanovenou dle nařízení vlády číslo Ve zbytku byla žaloba zamítnuta tak, vyplývá z výroku II.

20. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i pro případ řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, by soud nevyhodnotil žalovanou částku jako oprávněnou v plné výši, kdy poplatky za správu úvěru a poplatky za hotovostní výběr splátek považuje soud za ujednání nemravná, odporující zákonu a narušující veřejný pořádek, a jako taková absolutně neplatná. Soud je přesvědčen, že sjednaný úrok představuje dostatečnou odměnu pro věřitele za poskytnutý úvěr a původní věřitel již neměl právo požadovat po žalované další poplatky, a to u všech tří předmětných smluv.

21. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval podle , kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.