Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 51/2019-243

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobce: ; celé jméno žalobce, narozen datum,

trvale bytem adresa žalobce

zastoupen doc. JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátem,

se sídlem adresa

proti;

žalované: osobní údaje žalované

se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2

zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových,

se sídlem adresa;

o zaplacení částka s příslušenstvím a omluvou

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, a to se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částky částka a částka, a dále aby žalovaná zaslala žalobci omluvu za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve znění: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu celé jméno žalobce, narozenému datum, neboť v trestním řízení vedeném nejprve u policejního orgánu pod sp. zn. KRPÚ číslo 2009 číslo, následně u Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu v prvním stupni pod sp. zn. spisová značka, a poté u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, a u Nejvyššího soudu pod sp. zn. spisová značka, došlo vůči jeho osobě dne datum k vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, přičemž toto trestní řízení bylo proti jeho osobě vedeno rovněž nepřiměřeně dlouhou dobu, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částky [částka] a [částka], a dále aby žalovaná zaslala žalobci omluvu za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve znění: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [celé jméno žalobce], narozenému [datum], neboť v trestním řízení vedeném nejprve u policejního orgánu pod sp. zn. KRPÚ [číslo] 2009 [číslo], následně u Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu v prvním stupni pod sp. zn. [spisová značka], a poté u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], a u Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka], došlo vůči jeho osobě dne [datum] k vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, přičemž toto trestní řízení bylo proti jeho osobě vedeno rovněž nepřiměřeně dlouhou dobu, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že vůči žalobci bylo vedeno trestní řízení zahájené dne datum usnesením Policie České republiky. Proti tomu žalobce podal stížnost, o které rozhodl Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem dne datum rozhodnutí pod usnesením č. j. spisová značka tak, že tuto stížnost zamítl. Následně byla podána dne datum obžaloba a ve věci byla nalíčena hlavní líčení. V době podání této žaloby i žádosti o odškodnění na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolací soud, tj. Vrchní soud v Praze dne datum, nařídil veřejné zasedání. O odvoláních na tomto jednání rozhodl odvolací soud rozsudkem č. j. číslo jednací, tak že rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a rozhodl tak, že podle ust. § 226 písm. b) trestního řádu byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn. Žalobce požaduje jednat částku částka jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, a dále částku částka jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí. Co se týká náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, žalobce tuto sám definoval tak, že požaduje odškodnit délku řízení od datum do datum, řízení nebylo nijak složité, konečné pravomocné rozhodnutí bylo vydáno po 8 letech od zahájení řízení. Řízení probíhalo výhradně na území České republiky, nebylo třeba provádět žádné úkony v cizině ani aplikovat cizí právo. Účelem trestního řízení ve věci žalobce bylo podřídit, či nepodřadit faktickou skutkovou podstatu pod zákonnou skutkovou podstatu. Procesně je třeba považovat věc žalobce za nikoliv složitou věc s ohledem na malý počet výpovědí ve věci, kdy byl v přípravném řízení pouze žalobce jako jediný obviněný vyslechnut v tomto procesním postavení a 9 osob v procesním postavení svědků, jedno znalecké zkoumání, omezený počet listinných a jiných důkazů, je třeba považovat za prováděné dokazování ve věci nikoliv rozsáhlé. Rovněž hlavní líčení nebylo rozsáhlé, jednalo se o 6 jednání v průběhu čtyř let. Nebylo nutné provádět rozsáhlé dokazování. Žalobce nepřispěl nečinností ani obstrukcemi v nepřiměřené délce trestního řízení, nezatěžoval orgány činné v trestním řízení nesouvisejícími, či nadměrně rozsáhlými podáními, k procesním úkonům se vždy dostavil, pokud nebyl hospitalizován, doručování písemností se nevyhýbal. Dále uvedl, že opakovaně bylo rozhodováno na různých stupních soudní soustavy s tím, že dne datum byl vyhlášen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn; dne datum odvolací soud tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; dne datum rozsudek soudu prvního stupně žalobce opět nepravomocně zproštěn; dne datum usnesením odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně opět zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení; dne 22. 24. 2015 rozsudek soudu prvního stupně, žalobce byl uznán vinným; dne datum odvolací soud tento rozsudek potvrdil; dne datum Nejvyšší soud zrušil pravomocné rozsudky; dne datum odvolací soud žalobce obžaloby zprostil. Žalobce tak má za to, že zde byly průtahy v řízení, kdy rozsudek soudu prvního stupně byl vyhlášen dne datum, tento byl k doručení předán až dne datum, kdy byl žalobci doručen dne datum. Stejně tak rozsudek ze dne datum byl doručen až dne datum. Průtah se dává i mezi vydáním usnesení odvolacího soudu ze dne datum a nařízením hlavního líčení dne datum. Význam pro žalobce byl značný, jednalo se o trestní řízení. Žalobce pak požaduje částku částka za každý započatý rok řízení, celkem za 9 let, k tomuto potom přičetl částku 20%, neboť nebylo možné žalobci ničeho vytknout, dále částku 50% z důvodu velkého významu, a to je celkem částka. Dále požadoval částku částka jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, kterým shledával usnesení Policie České republiky o zahájení trestního stíhání s tím, že právě v době podání obžaloby žalobce uváděl, že se jedná o nezákonné rozhodnutí neboť rozsudkem odvolacího soudu ze dne datum byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn.

2. Žalovaná k věci samé učinila nesporným uplatnění nároku, co se týká požadavku na náhradu odškodnění z titulu nepřiměřené délky řízení, uvedla, že tuto neuznává a to s tím, že po provedeném šetření nárok uplatněný neshledala, neboť jí nebyl zapůjčen předmětný spisový materiál, nicméně neuznala částku požadovanou ze strany žalobce ani skutečnost, že by celková délka řízení byla nepřiměřená. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, odkázala na situaci v době podání vyjádření s tím, že ze strany Nejvyššího soudu byl rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka zrušen a věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Neexistuje tak odpovědností titul nezákonného rozhodnutí.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn spisová značka, tak, že bylo podáno Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu ze dne datum, které bylo podáno ze strany jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, následně došlo k zahájení úkonů dle ust. § 158 odst. 3 došlo dne datum. Ze strany Policie České republiky bylo vydáno usnesení ze dne datum, kterým bylo zahájeno trestní stíhání vůči žalobci a to z důvodu podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 písm. a), s tím že toto bylo doručeno datum žalobci. Následovalo vydání opatření Policie České republiky ze dne datum, kterým byl přibrán znalec. Byl podán znalecký posudek Ing. Bc. jméno příjmení jméno, oceňování nehmotného majetku tržního oceňování. Stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, který byla stížnost zamítnuta. V průběhu března 2010 dochází ze strany OČTŘ k předvolání obviněného ze dne datum, vyrozumění o dalších postupech, žádost o přezkum zástupce ze dne datum, které bylo doručeno ze strany žalobce policii dne datum, Vyjádření k tomuto podání. Předvolání obviněného ze dne 2. 3. 201 s tím, že žalobce žádá o přeložení termínu na jiné datum. Následuje další předvolání je na datum, dne datum proběhl výslech žalobce jako obviněného. Dne datum potom žalobce žádal o přezkum závažnosti důvodů, na jejichž základě bylo odepřeno právo nahlédnout do spisu a žalobce dává oznámení, že nemůže vypovídat datum, neboť policií je stíhán z nezákonných důvodů a nezákonným způsobem. Následuje zpráva o odmítnutí nahlédnutí do spisu ze dne datum s tím, že obviněný nebyl dosud v celé věci vyslechnut a je zde obava, že svou výpověď by přizpůsobil spisu. Dne datum další předvolání žalobce. Podání doručené Krajskému státnímu zastupitelství ze dne datum ze strany žalobce týkající se odepření nahlédnutí do spisu a výslechu, k tomuto potom podává žalobce ještě žádost o přezkoumání důvodnosti odmítnutí a realizace práva nahlédnutí do spisu dne datum a datum žádost o přeložení termínu. Dne datum se k tomuto vyjadřuje státní zastupitelství. Dne datum pokračování výslechu obviněného s tím, že tvrzení je nepravdivé, nesmyslné a v podrobnostech odkazuje na stížnosti. Následují výslechy svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, č. jméno celé jméno žalobce, JUDr. jméno příjmení. Obžaloba je podaná ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem ze strany státního zástupce Krajského státního zastupitelství dne datum. Následuje žádost o uvolnění peněžních prostředků ze dne datum, Usnesení s tím, že stížnost byla zamítnuta, ze dne datum, a to včetně dalších tři usnesení, všechny ze dne datum ohledně uvolnění prostředku jednotlivým subjektům, kterým byly zajištěny prostředky a akcie v proběhu roku 2009 a 2010. Následuje Nařízení hlavního líčení na dny 15. – datum ze dne datum. Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí uvedených stížností, dne datum byl potom spis předložen Vrchnímu soudu v Praze a Vrchní soud v Praze rozhodl pod sp. zn. spisová značka dne datum rozhodnutí třemi usneseními o tom, že stížnosti proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto, že se zamítá zrušení zajištění peněžních prostředků, byly zmítnuty. Spis byl následně vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem a shora uvedené usnesení bylo rozesíláno jednotlivým subjektům. Dne datum následně proběhlo hlavní líčení s tím, že obžalovaný je hospitalizován v nemocnici a žádá odročení jednání. Jednání bylo odročeno na dny 30. – 31. 5. a datum. Jednání ve věci proběhlo v tomto termínu s tím, že došlo k výslechu obžalovaného, provádění dalších důkazů a výslechy svědků. Bylo odročeno na den 6. 9. - datum, v mezidobí byly zasílány důkazy. Na hlavním líčení dne 6. – 7. 9 2011, byly prováděny výslechy svědků, byly čtenyy a bylo uděleno závěrečné slovo a následně byl vyhlášen rozsudek jménem republiky, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Následuje podání odvolání ze dne datum, stejně tak potom doplňuje Krajské státní zastupitelství odvolání doručené soudu datum. Je podáno vyjádření obžalovaného k podanému odvolání státního zástupce ze dne datum, zaslání k vyjádření obhájce obžalovanému datum. Následuje rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Lasem dne datum s tím, že rozsudek se zrušuje, věc se vrací k novému projednání. Dále jsou dne datum podány námitky podjatosti senátu Vrchního soudu v Praze, podnět je předsedovi Vrchního soudu v Praze doručený dne datum. Ze strany žalobce je také Ministerstvu financí zasláno vyjádření ze dne datum jsou navrženi další svědci. Na den datum bylo nařízeno hlavní líčení, to ve věci proběhlo, byli vyslýcháni další svědci a byl vyhlášen rozsudek jménem republiky, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Státní zástupce podává odvolání, to odůvodňuje dne datum, následně se vyjadřuje žalobce dne datum. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze, ten dne datum rozsudek zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Následuje další nařízení hlavního líčení na den datum. V mezidobí žalobce podává oznámení o podání trestního oznámení na soudce senátu Vrchního soudu v Praze, Nejvyšší státní zastupitelství sděluje, že přijalo podání dne 2. 1.2 2014. Dne datum ve věci proběhlo jednání a byl vyhlášen rozsudek jménem republiky, kterým byl žalobce shledán vinným, je podáno odvolání a doplnění odvolání dne datum ze strany žalobce. Dne datum je dáno vyjádření státního zástupce,dne datum je věc předložena vrchnímu soudu v obec. Následuje podnět k výkonu dohledu ze dne datum doručený Vrchnímu státnímu zastupitelství ze strany žalobce, námitka podjatosti, Usnesením čj. spisová značka je rozhodnuto tak, že soudci Vrchního soudu v Praze a to JUDr. příjmení, JUDr. příjmení nejsou vyloučeni z řízení. Žalobce podává stížnosti proti usnesení o nevyloučení soudců ze dne datum, předkládací zpráva Nejvyššímu soudu ze dne datum. Usnesením Nejvyššího soudu čj. číslo jednací bylo zrušeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum a rozhodnuto tak, že uvedení soudci JUDr. příjmení, JUDr. příjmení jsou vyloučeni z řízení. Vrchní soud v Praze potom vyhlásil usnesení týkající se opravy protokolu, tento byl následně rozesílán Dne datum jsou ještě dokládány další důkazy včetně znaleckého posudku a dodatku znaleckého posudku. Následuje veřejné zasedání Vrchního soudu v Praze ze dne datum. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že žalobce je vinen; v mezidobí byly podány stížnosti proti usnesení o zajištění pohledávky, o kterých rozhoduje Vrchní soud v Praze dne datum. Následují Námitky proti znění protokolu z hlavního líčení, dne datum podává žalobce dovolání, spis je předložen Nejvyššímu soudu dne datum Nejvyšší soud vrací spis bez věcného projednání dne datum s tím, že zde nebyly splněny podmínky týkající se lhůt. Dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu, ten rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí čj. spisová značka zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení. Vrchní soud rozhoduje dne datum tak, že rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a žalobce obžaloby zprostil. Následně je podáno dovolání k Nejvyššímu soudu dne datum a Nejvyšší soud rozhoduje usnesením čj. číslo jednací tak, že zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí čj. spisová značka, je zrušen a i další rozhodnutí na zrušený rozsudek navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále se Vrchnímu soudu přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl s tím, že z odůvodnění se potom podává, že Vrchní soud v Praze je povinen se řídit ustanoveními § 265s trestního řádu, podle kterého je orgán činný v trestním řízení jemuž byla věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, je povine provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil, vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno jenom v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch, zákaz reformationis in peius.

4. Podle ust. zákona (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

5. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , s účinností od datum ( zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP.

6. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byl vytýkán).

7. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

8. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

9. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. spisová značka a to včetně skutečnosti, že Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí sp zn. spisová značka zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení Vrchnímu soudu v Praze.

10. Co se týká požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, vzhledem k tomu, že v mezidobí Nejvyšší soud České republiky dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, kterým byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn a tím nastala situace, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka nelze dle ust. a 8 zákona konstatovat faktickou existenci nezákonného rozhodnutí. V daném řízením momentálně je pravomocné usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce a trestní stíhání žalobce doposavad trvá, byť Nejvyšší soud ve shora zmíněném usnesení odkázal na skutečnost, že dovolání bylo podáno pouze ze strany žalobce a je na Vrchním soudu, aby ve věci znovu rozhodnul, avšak rozhodnutí bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch, zákaz reformationis in prius, má soud za to, že ani za dané situace, byť je tomuto soudu zřejmé, že trestní stíhání žalobce neskončí jeho pravomocným odsouzením, ve věci fakticky dle zákona není dána existence nezákonného rozhodnutí, neboť zde není dle ustálené judikatury dáno rozhodnutí, které by nabylo právní moci a které by následně bylo pro nezákonnost zrušeno. Tento soud nemá pravomoc a nemůže v žádném případě předjímat, jakým způsobem trestní řízení žalobce vedené u Krajského soudu v Ústín nad Labem pod sp. zn. spisová značka fakticky skočí, neboť toto může skončit různými způsoby, nejen rozsudkem, ale i usnesením o zastavení řízení a podobně. Teprve v situaci, kdy bude na jisto postavena existence nezákonného rozhodnutí, jak po materiální, tak po formální stránce, a to tak, že bude existovat pravomocné rozhodnutí soudu, ze kterého tento soud bude schopen jednoduchým posouzením zjistit, že trestní stíhání žalobce, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. spisová značka neskončilo jeho pravomocným odsouzením, bude dán ve věci odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí. Soud potom poukazuje také na skutečnost, že momentálně je tato projednávaná žaloba postavena na určitých žalobních tvrzeních, které shledávají existenci odpovědnostního titulu sice usnesení Policie obec republik o zahájení trestního stíhání, avšak nezákonnost tohoto rozhodnutí odvozují od rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, což však v době vyhlášení rozsudku není pravda, neboť toto rozhodnutí bylo fakticky ze strany Nejvyššího soudu zrušeno a není možné od něj tak odvozovat nezákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání. S tím potom souvisí i rozhodování týkající se možného odškodnění a všech okolností uvedeného případu, kdy je k tomuto nutné připočítat právě důvody, pro které byl žalobce obžaloby zproštěn, kdy jejich nesprávnost potom byla důvodem pro zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Soud tak při neexistenci odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí žalobu v tomto směru zamítl, aniž by prováděl dokazování.

11. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, soud dospěl k závěru, že je možné v tomto směru ve věci rozhodnout. Soud vycházel z konkrétních žalobních tvrzení s tím, že žalobce jasně ohraničil dobu, kterou žádá, aby soud poměřil hledisky přiměřenosti dle ust. zákona a to od datum do datum Celkem tato délka řízení je 8 let a 2 měsíce, řízení probíhalo před třemi stupni soudní soustavy, dál ještě před policejním orgánem a státním zastupitelstvím. Jednalo se o trestní řízení. Žalobci byl jediným obviněným v dané věci a jednalo se o posouzení existence trestného činu, který byl žalobci kladen za vinu. Soud dospěl k závěru, že celková délka trestního stíhání žalobce 8 let a 2 měsíce je v tomto případě již nepřiměřená a to zejména vzhledem ke všem okolnostem případu, kdy nelze odhlédnout od situace, že jak orgány činné v trestném řízení, tak zejména potom soudy, nebyly schopné v době, tak jak je vymezena ze strany žalobce, po dobu cca sedmi let, ve věci fakticky rozhodnout. Ve věci bylo vydáno 8 rozsudků s tím, že některými žalobce byl obžaloby zproštěn, některými byl naopak uznán vinným. Soud dospěl k závěru, že je nutné přihlédnout právě k celkové situaci, ve věci orgány činné v trestním řízení konaly poměrně rychle, bez delších průtahů, efektivně a to na počátku vyšetřování v době, kdy policie shromažďovala důkazy a vypracovávala obžaloby. Avšak v situaci, kdy spis byl už předložen s obžalobou k rozhodnutí, potom soudy ve věci nebyly schopné vyhlásit jasné konečné pravomocné rozhodnutí ve věci samé v době přiměřené. Soud má za to, že po dobu sedmi let vedení řízení před soudy, pakliže bylo vydáno celkem osm rozhodnutí ve věci samé, které se týkaly uznání viny či neviny žalobce, jedná se již samo o sobě o délku nepřiměřenou. Soud dále odkazuje i na skutečnost, že zde byly delší období nečinnosti a to zejména v době vypracovávání rozsudku soudu prvního stupně ze dne 21 11. 2012, který byl doručen až dne datum, po více než roce od jeho vyhlášení, dále stejně tak potom i další rozsudek soudu prvního stupně ze dne datum, kdy byl doručen až datum a od rozhodnutí odvolacího soudu ze dne datum do nařízení dalšího líčení dne datum. Jedná se taktéž o období určité nečinnosti soudu, kde soud neshledal, že by ve věci byly činěny úkony, které by přímo směřovali k rozhodnutí ve věci samé. Celková délka řízení tak, jak je vymezena ze strany žalobce, je naprosto nepřiměřená. Soud dospěl k závěru, že na základě této nepřiměřené délky řízení, došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a žalobci tak přísluší odškodnění a že je na místě odškodnit takto vzniklou nemajetkovou újmu v penězích, to v intenzích ust. zákona a stanoviska Nejvyššího soudu . Celková délka řízení je 8 let a dva měsíce a jeden rok trvání řízení je nutné odškodnit odškodnit částkou částka, za první dva roky částkou poloviční. příjmení částka byla zvolena z toho důvodu, že se v případě řízení žalobce nejedná o extrémní délku řízení, avšak vzhledem k okolnostem případu a vzhledem k tomu, že se jedná o trestní řízení, má soud za to, že nelze ani použít částku částka jako částku základní. Soud počítal s částkou částka za jeden rok trvání, dospěl k celkové částce částka. Tuto poté procentuálně moderoval parametry ust. zák. , dospěl k závěru, že je na místě tuto částku zvýšit o 30% z důvodu významu řízení pro žalobce, jednalo se o trestní stíhání žalobce, kdy žalobce je již také v pokročilejším věku, obecně s těmito dvěma faktory potom jak soudu vnitrostátní tak Evropský soud pro lidská práva spojuje nutnost rychlejšího vyřizování věci a vyššího významu pro účastníky takovéhoto řízení. Dále soud snížil o 10% tuto částku z důvodu složitosti řízení, jednalo se o trestní řízení, o složitosti ad absurdum svědčí i počet rozhodnutí jak soudu prvního stupně, soudu odvolacího, tak i Nejvyššího soudu ve věci samé, kdy tyto soudy nejsou schopné rozhodnout, zdali je žalobce vinen trestným činem, který je mu kladen za vinu, nebo naopak je uznán nevinným. Dále co se týká složitosti řízení, má soud za to, že řízení bylo po stránce procesní poměrně složité, bylo vyslýcháno značné množství svědků, byl vypracováván znalecký posudek, řízení bylo složité i procesně, neboť bylo nutné rozhodovat o různých stížnostech ze strany žalobce, ze strany dalších zúčastněných osob, kterým byl zajištěn majetek, nebo finanční prostředky, bylo rozhodováno taktéž o námitkách podjatosti, kdy námitka podjatosti byla shledána ze strany Nejvyššího soudu následně důvodnou, avšak každý tento procesní úkon soudu v sobě nese nutnost určité prodlevy v konečném vyřízení věci. Co se týká dalšího, soud snížil o 20% tuto částku z důvodu počtu soudních soustav, které ve věci rozhodovaly. Řízení bylo rozhodováno jak před Krajským soudem v Ústí nad Labem jako soudem prvního stupně, Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím, tak i několikrát i před Nejvyšším soudem ČR, kdy právě dobu po kterou se soudy opravnými prostředky zabývají, je potom nutné přičítat obecně k celkovému prodloužení celkové délky řízení. Soud nicméně nemohl přehlédnout skutečnost, že ve věci bylo vydáno značné množství rozhodnutí, ze strany soudů ve věci samé, soud dospěl k závěru, že je na místě o 30% z důvodu postupu orgánu státu tuto částku navýšit, soud má za to, že nelze odhlédnout od situace, kdy ze strany jak Krajského soudu v Ústí nad Labem, byl žalobce několikrát nepravomocně odsouzen, následně při zrušení těchto rozhodnutí byl žalobce shledán nevinným, byl žaloby zproštěn, stejně tak potom takto rozhodoval Vrchní soud v Praze, kdy jeho rozhodnutí byla zrušena ze strany Nejvyššího soudu České republiky. Soud má za to, že to je právě postup soudu jako orgánů státu, které nekompaktně postupovaly v rozhodování ohledně viny či neviny žalobce v posuzovaném trestním řízení, kdy právě i tato nekompaktnost a nekomplexnost uvedených rozhodnutí soudu potom jasně a nejvyšší měrou musela přispět k psychické a životní nepohodě žalobce po dobu, po kterou byl žalobce udržován v nejistotě ohledně výsledku uvedeného řízení. Soud tak dospěl k částce částka, kterou také přiznal. Žalobce ještě požadoval omluvu, která však byla spojena s titulem nezákonného rozhodnutí, vzhledem k absenci tohoto nezákonného rozhodnutí jako odpovědnostního titulu soud v tomto směru omluvu zamítl a zamítl ji i v jedné větě, která se týkala požadavku na potvrzení existence nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení, kdy soud má za to, že samotné finanční odškodnění nepřiměřené délky řízení je dostatečnou formou satisfakce pro žalobce.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. Žalobce i žalovaná byli úspěšní co do základu 50 %. Soud rozhodl, že žádnému z nich náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněn obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí