Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 8/2022-45

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 7 839,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 560 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 19. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 7 279,92 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 184,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 342,17 Kč, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do 18. 9. 2020, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 7 279,92 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a 23,72% úroku ročně z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 560 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 19. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 7 279,92 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 184,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 342,17 Kč, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do 18. 9. 2020, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 7 279,92 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a 23,72% úroku ročně z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 7 839,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru pod číslo. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaná byla povinna uvést informace úplně a pravdivě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, poslední splátka byla stanovena na 20. 2. 2018. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze 12 440 Kč. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 7 839,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 184,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 342,17 Kč, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a 23,72% úroku ročně z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, netvrdila, ani neprokázala, že by dlužnou částku, byť jen zčásti uhradila. Jednání ve věci bylo nařízeno na 23. 3. 2022, žalobce se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvil, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků dle

3. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno tvrzení žalobce o uzavření předmětné smlouvy dne datum. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná převzala v den uzavření smlouvy částku 13 000 Kč od zástupce právního předchůdce žalobce v hotovosti. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, a zároveň bylo v její prospěch, vzal soud za prokázané, že na půjčku žalovaná uhradila celkem částku 12 440 Kč.

5. Žalobce v řízení tvrdil, že právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu však nebylo dostatečné a řádné prověření úvěruschopnosti žalované řádně tvrzeno ani prokázáno, totožně nebyly prokázány dostatečné majetkové poměry žalované. Žalobce pouze nekonkrétně tvrdil, že právní předchůdce žalobce měl získat dostatečné informace od žalované, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaná měla být dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Veškeré informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovanou jako úvěruschopnou. Žalobce řádně netvrdil, jak a jaké konkrétní poměry žalované byly skutečně zjišťovány a jak byly vyhodnoceny. Pokud žalobce předložil kartu zákazníka, z ní vyplývá, že byla sepsána v den uzavření smlouvy a podepsána žalovanou a zástupcem právního předchůdce žalobce, jsou v ní identifikační údaje žalované, a to jméno, adresa, rodné číslo, datum narození, číslo a platnost občanského průkazu. V kolonce bydlení je zaškrtnuto, že je nájemníkem. V kolonce zdroj hlavních příjmů je zaškrtnuto, že žalovaná je OSVČ. K finanční situaci jsou k příjmům vyplněny hlavní příjem ve výši 10 000 Kč měsíčně a další příjmy ve výši 1 500 Kč měsíčně tj. příjmy v celkové výši 11 500 Kč měsíčně. Ke svým měsíčním výdajům žalovaná uvedla pouze osobní výdaje ve výši 4 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 600 Kč a další výdaje ve výši 3 800 Kč, tj. tvrzené výdaje v celkové výši 9 400 Kč měsíčně (přičemž zcela absentují výdaje na bydlení žalované). Z karty zákazníka tak jasně vyplývá, že žalovaná měla velmi nízké příjmy s tím, že po odečtení tvrzených výdajů od příjmů jí k dispozici zbyla pouze částka ve výši 2 100 Kč měsíčně. Po odečtení úvěrovou smlouvou sjednané týdenní splátky ve výši 390 Kč, což měsíčně činí cca 1 560 Kč, vyplývá, že finanční rezerva žalované měla činit pouze částku ve výši 540 Kč měsíčně. Tato výše je za situace, kdy žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti, přičemž mezi své výdaje nezapočítala ani své výdaje na bydlení, zcela nedostatečná. Nadto má soud za to, že se žalobci nepodařilo prokázat ani to, že příjmy a výdaje žalované právní předchůdce žalobce skutečně ověřoval. V dokumentech k ověření jsou zaškrtnuty bankovní výpisy, faktury, SIPO a nájemní smlouva, žádné z těchto dokladů však soudu nebyly předloženy a není zřejmé, zda vůbec a pokud, tak s jakým obsahem, byly právnímu předchůdci žalobce žalovanou předloženy a jak byly vyhodnoceny. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalované byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocena.

6. Svou nepřítomností u jednání se žalobce připravil o možnost býti poučen soudem ve smyslu

7. Poučení podle soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s  v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Poučovací povinnost podle , 2 a 3 soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. ).

8. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne, jehož odeslání bylo prokázáno poštovním podacím lístkem. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem vyplývá, že předžalobní výzva ze dne 3. 9. 2020 byla odeslána na adresu žalované dne 4. 9. 2020, žalovaná jí byla vyzvána k zaplacení předmětné částky, kdy jí byla žalobcem poskytnuta lhůta k zaplacení do 18. 9. 2020.

9. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle 1 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

11. Podle S., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle zákona , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně s ohledem na nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobce s náležitou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona , kdy tuto povinnost zákon ukládá věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Porušení povinnosti právního předchůdce žalobce řádně a s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu a zároveň (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázku i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele, tento výklad vyplývá i z usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. a z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Soud zároveň odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně). V tomto smyslu právní předchůdce žalobce žalované svou povinnost nepochybně nesplnil, soud tak vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 13 000 Kč, ona z této částky vrátila 12 440 Kč. Ve zbytku, tedy co do částky 560 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila, neboť tuto částku přijala, aniž by k tomu existoval právní důvod, když jak bylo shora rozvedeno, předmětná smlouva byla absolutně neplatná. Bezdůvodné obohacení v uvedené výši je povinna žalovaná vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., soud tedy přiznal výrokem I. žalobci částku 560 Kč, a to i se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky, kdy za výzvu k plnění je možné považovat předžalobní výzvu, lhůta k plnění byla stanovena do 18. 9. 2020, následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení, od tohoto dne byl žalobci přiznán nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu o. z., a to v požadované výši, která nepřesahuje zákonnou sazbu stanovenou v  nařízení vlády číslo Ve zbytku byla podaná žaloba zamítnuta tak, jak vyplývá z výroku II.

15. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i pro případ řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, by soud nevyhodnotil žalovanou částku jako oprávněnou v plné výši, kdy poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek považuje soud za ujednání nemravná, odporující zákonu a narušující veřejný pořádek, a jako taková absolutně neplatná. Soud je přesvědčen, že sjednaný úrok představuje dostatečnou odměnu pro věřitele za poskytnutý úvěr a právní předchůdce žalobce již neměl právo požadovat po žalované další poplatky.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , kdy v řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč ( ). Rozsudek proto obsahuje zkrácené odůvodnění ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.