Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 59/2022-45

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 19 541,51 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50% ročně z částky 2 704,02 od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2022 do 20. 4. 2022, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB ke každému prvnímu dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 19 541,51 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50% ročně z částky 2 704,02 od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2022 do 20. 4. 2022, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB ke každému prvnímu dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také tzv. souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, jenž je součtem úroku za poskytnutí půjčky a poplatku za administrativní činnost a hotovostní osobní výběr splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 16 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 12. 2006. Žalovaný však nehradil splátky půjčky řádně a včas, když neuhradil ničeho. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ani po postoupení pohledávky nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny 10 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 19 541,51 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně se dle svého tvrzení rozhodla nepožadovat po žalovaném dlužnou část poplatku.

2. Za splnění podmínek soud rozhodoval bez nařízení jednání.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému ze dne datum, z výpisu z poštovního podacího archu a z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také jen jako„ věřitel“) smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy v hotovosti vyplacena. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu a zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 6 640 Kč, v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na 18. 12. 2006. Strany si dohodly, že splátky budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 5 smluvních podmínek). Strany se rovněž dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky včetně souhrnného poplatku, a to v termínu nejbližším pro výběr týdenní splátky (čl. 8 smluvních podmínek). Dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný neuhradil původnímu věřiteli ani žalobkyni nic.

4. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum, proto soud podle ustanovení , (dále jen „“), postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle , , účinného do 31. 12. 2013.

Podle , přenechává věřitel smlouvou o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Podle odstavce 1 , při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

Podle neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle odstavce 1 , spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Podle , spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

Podle , dluh musí být splněn řádně a včas.

5. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum pak soud posoudil podle , Podle ust. , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. , 2 , postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce na částku 10 000 Kč, které byly žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti předány, a předžalobní výzvou a smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy prokázala, že jí právním předchůdcem žalobkyně byl postoupen dluh v žalované výši.

7. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek ve smyslu shora citovaných ustanoveních, neboť v daném případě se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem, a dospěl k následujícímu závěru. Soud posuzoval ujednání o tzv. souhrnném poplatku 6 640 Kč, tedy ve výši odpovídající 66,4% jistiny. Ohledně tohoto ujednání soud dospěl k závěru, že fakticky těmito poplatky původní věřitel skrytě navýšil smluvené úroky, které této výše dosáhly ročně, s ohledem na to, že smlouva byla uzavřena na dobu splácení 52 týdnů. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o souhrnném poplatku jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a je tedy neplatné podle ustanovení . Takto sjednaná výše úplat se stala pro žalovaného hrubě nevýhodnou a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.12.2004, sp.zn. ). Nadto nutno rovněž konstatovat, že ve smlouvě o půjčce nebylo nikterak vymezeno, co souhrnný poplatek znamená a z čeho je složen, a ostatně žalobkyně k tomuto poplatku ani ničeho netvrdila. Je navíc jisté, že se skutečnou povahou souhrnného poplatku nebyl obeznámen žalovaný před uzavřením smlouvy. Na tomto závěru nemůže změnit ničeho ani skutečnost, že žalobkyně žalobou dlužnou část poplatku nepožadovala. Shora uvedené však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši souhrnného poplatku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. , případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. .

8. Podle tvrzení žaloby žalovaný z částky 10 000 Kč neuhradil ničeho, zůstal tedy dlužen celou výši jistiny 10 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení od 7. 8. 2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení z částky 10 000 Kč, za období od 7. 8. 2006 do 18. 12. 2020 (do postoupení) kapitalizovala tento zákonný úrok z prodlení na částku 19 541,51 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal i tento kapitalizovaný úrok z prodlení. Dále pak žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB ke každému prvnímu dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s  jako třídenní.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a a přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud přitom postupoval podle ve znění novel, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudního poplatku ve výši 400 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( )

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ().