Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 131/2021-85
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 72.042 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5.121,24 Kč od datum do zaplacení částečně zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.438 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 11.438 Kč od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
III. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 60.604 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 66.920,76 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 55.482,76 Kč od 31. 10 2020 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5.121,24 Kč od [datum] do zaplacení částečně zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.438 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 11.438 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 60.604 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 66.920,76 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 55.482,76 Kč od 31. 10 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum a ze dne
datum domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 72.042 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřel se žalovanou prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr splatný datum, který žalovaná čerpala v období mezi datum – datum ve výši
72.800 Kč na účet číslo bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Žalovaná nesplatila celkem 66.920,76 Kč a je v prodlení od datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny 66.920,76 Kč, ze smluvních úroků 7.621,56 Kč. Před podáním žaloby uhradila žalovaná částku 2.500 Kč. Úroky byly žalované účtovány ve výši 8,5 % měsíčně, dle ujednání smlouvy o úvěru.
2. Úvěruschopnost žalované jako žadatelky o úvěr posoudila žalobkyně (resp. její právní předchůdce) výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji, minimálně rezerva ve výši životního minima tj. 3.410 Kč. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB.
3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro zákonný úrok z prodlení z částky 5.121,24 Kč a navrhla, aby soud pokračoval v řízení pro jistinu dluhu 72.042 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 66.920,76 Kč od datum do zaplacení.
4. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
5. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I.
6. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
7. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
8. Soud ve věci provedl dokazování listinami - obchodními podmínkami právnická osoba, standartními informacemi o spotřebitelském úvěru, smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne
datum, loan application info číslo ze dne datum, platební informací ke dni
datum, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne datum včetně podacího lístku pošty ze dne datum, předžalobní výzvou k úhradě ze dne
datum, částečným výpisem z účtu ze dne datum, částečným výpisem z účtu ze dne
datum, částečným výpisem z účtu ze dne datum, částečným výpisem z účtu ze dne
datum, částečným výpisem z účtu ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne
datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, výpisem z evidence plateb úvěru žalované, sdělením právnická osoba ze dne
datum, obratovou historií bankovního účtu žalované, sdělením původního věřitele právnická osoba ze dne datum, z nichž učinil následující skutková zjištění (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):
9. právnická osoba jako podnikatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru – spotřebitelskou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu 50.000 Kč s úrokem 8,5 % měsíčně a s poplatkem za čerpání ve výši 12,5 % z každého čerpání. Žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimální splátce 12,5% z nesplaceného úvěru nebo 1.000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci, má soud s ohledem na předložené důkazy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou ze smlouvy, společně s dalšími pohledávkami, na žalobkyni (§ 1879 an. Občanského zákoníku), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno.
10. Dle skutkového tvrzení žalobkyně byla jednotlivá čerpání úvěru žalovanou identifikována číslem variabilního symbolu číslo. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že s uvedeným variabilním symbolem bylo žalované v období od datum (uzavření smlouvy) do datum (datum trvání úvěru, dle tvrzení žalobkyně) vyplaceno žalované celkem 69.700 Kč, a to dne
datum – 2.000 Kč, dne datum – 5.000 Kč, dne datum – 1.200 Kč, dne datum - 27.000 Kč, dne datum – 3.000 Kč, dne datum - 10.000 Kč, dne datum – 5.000 Kč, dne datum – 1.500 Kč, dne datum – 3.000 Kč, dne datum – 1.000 Kč, dne datum – 5.000 Kč a dne datum – 6.000 Kč.
11. Na částečných výpisech z účtu ze dne datum a ze dne datum je jako variabilní symbol uvedeno číslo. Platby na částečných výpisech z účtu ze dne datum, ze dne
datum a ze dne datum byly vyplaceny před uzavřením smlouvy o úvěru, pod variabilním symbolem číslo.
12. Z výpisu evidence plateb úvěru žalované, na který žalobkyně odkázala k prokázání tvrzení ohledně úhrad žalované na dluh z úvěru, soud zjistil, že od datum (uzavření smlouvy o úvěru) do datum žalovaná zaplatila ve splátkách celkem 58.262 Kč. A to dne datum - 1.100 Kč, dne datum – 1.280 Kč, dne datum - 1.280 Kč, dne datum – 175 Kč, dne datum - 1.375 Kč, dne datum - 1.400 Kč, dne datum - 1.120 Kč, dne datum - 3.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne
datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.583 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum - 1.000 Kč, dne datum – 8.000 Kč, dne datum – 2.014 Kč, dne datum – 1.000 Kč, dne datum – 4.730 Kč, dne datum – 6.062 Kč, dne
datum – 6.520 Kč, dne datum – 7.623 Kč.
13. Smluvní vztahy založené smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
14. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
20. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.
21. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne
datum smlouvu o úvěru, jako smlouvu spotřebitelskou. Jednalo se o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku/úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žadatele, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
22. Soud se zabýval splněním povinnosti právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru a dospěl k závěru, že v tomto případě poskytovatel úvěru nedostál zákonné povinnosti, když poskytl spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně k výzvě soudu nedoplnila tvrzení, na základě jakých údajů o příjmech a výdajích posuzovala úvěruschopnost žadatele a jakým způsobem tyto údaje ověřila. Obecné tvrzení o výpočtu rozdílu mezi doložitelnými příjmy a výdaji považuje soud za zcela nedostačující. Soud zcela postrádá údaj o výši měsíčního příjmu žadatelky, výši nákladů na bydlení a předchozího dluhového zatížení žadatele.
23. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v tomto konkrétním případě neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) příjmy a výdaje žadatele. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující ověření informace o příjmech a výdajích žadatele a předchozím dluhovém zatížení žadatele), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.
24. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dne datum.
25. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění k variabilnímu symbolu číslo ve výši celkem 69.700 Kč. Platby ve výši 1.500 Kč ze dne datum a ve výši 1.600 Kč ze dne datum byly hrazeny na účet žalované pod jiným variabilním symbolem a se smlouvou o úvěru ze dne datum tedy nesouvisí. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 58.262 Kč. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 11.438 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 11.438 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
26. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odstavec 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného, přičemž přihlédl ke značnému dluhovému zatížení a probíhajícím exekučním řízením, které zjistil z informačního systému soudu. Jako přiměřené možnostem žalovaného považuje soud úhradu dluhu v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč do zaplacení. Při takto stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době, žalovanému bude poskytnuta možnost uhradit dluh, aniž by byl nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaná bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.
27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 72.042 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 11.438 Kč. V dané věci byla tedy úspěšná žalovaná v rozsahu 68,25 % (čistý úspěch) a náhrada nákladů řízení by příslušela žalovanému, kterému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.