Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 12/2022-22
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný dne datum uzavřel se společností právnická osoba, IČO sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru č. anonymizováno, prostřednictvím internetových stránek webová adresa, na základě které obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši částka a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši částka a smluvní úrok z úvěru ve výši, jež byl vypočten z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu jeho trvání. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši uvedené ve smlouvě o úvěru se splatností do datum. Na internetových stránkách vyplňoval žalovaný údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČO zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný příjmení své IČ, jakož i výši svého příjmu. Veškerá smluvní dokumentace byla žalovanému zaslána na jeho e-mail. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena a byla mu na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka. Na základě projektu fúze sloučením ze dne datum došlo ke sloučení zanikající společnosti právnická osoba, IČO se společností právnická osoba, IČO. V rámci tohoto procesu přešlo veškeré jmění zanikajících společností, tedy i všechny dotčené vymáhané pohledávky, na nástupnickou společnost. V rámci sbírky listin spol. právnická osoba je ve veřejném rejstříku pod sp. zn. spisová značka uložen Notářský zápis sepsaný dne datum, který obsahuje rozhodnutí jediného akcionáře Nástupnické společnosti právnická osoba, IČO o tom, že stanovy nástupnické společnosti se mění tak, že obchodní firma společnosti zní anonymizováno. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Dle informací od původního věřitele žalovaný na svůj závazek uhradil částku ve výši částka, která byla na jistinu v původní výši částka alokována úhrada žalovaného ve výši částka, na poplatek za poskytnutí úvěru v původní výši částka úhrada ve výši částka, na smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši částka úhrada ve výši částka, na původní smluvní pokutu ve výši částka úhrada ve výši částka, na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka úhrada ve výši částka a na náklady na vymožení pohledávky ve výši částka úhrada ve výši částka. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku ve výši částka. Naposledy, před podáním žaloby, upomínala žalobkyně žalovaného dne datum, žalovaný přesto dlužnou částku nesplatil.
2. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně předvolal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. anonymizováno ze dne datum a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku částka a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % p.a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka (po slevě) / částka (před slevou). Celkem se žalovaný zavázal vrátit částka (po slevě) / částka (před slevou) do datum. Pro případ prodlení žalované byl sjednán úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Ze segmentu výpisu z blíže neurčeného účtu soud zjistil, že dne 23. 3. neuvedeného roku byla z tohoto účtu odečtena platba ve výši částka s popisem„ zápůjčka anonymizováno, celé jméno žalovaného“. Z projektu vnitrostátní fúze sloučením ze dne datum vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO zanikla sloučením se společností právnická osoba, IČO, v rámci čehož přešlo veškeré jmění zanikající společnosti na nástupnickou společnost. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dopisu ze dne datum, včetně podacího archu, bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne datum žalovaného k zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka nejpozději do dne datum.
4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s původním věřitelem dne datum, prostřednictvím elektronických prostředků, listinu s názvem smlouva úvěru, na základě níž mu byla převodem na bankovní účet poskytnuta částka částka. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení i smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a další poplatky spojené s vymáháním pohledávky, a to do datum. Do dnešního dne žalovaný zaplatil žalobkyni resp. její předchůdkyni celkem částka. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti právnická osoba, IČO na společnost právnická osoba, IČO na základě projektu vnitrostátní fúze sloučením ze dne datum. Následně byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni smlouvou ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalované nebyly soudu doloženy žádné důkazy.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
15. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná původním věřitelem a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 Smlouva o EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
17. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě ničeho neuvedla a ani nepředložila žádné důkazy. V daném případě tak nebylo zkoumání úvěruschopnosti žalované tvrzeno ani prokázáno a vzhledem ke své neúčasti u jednání se žalobkyně vzdala práva obdržet od soudu poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., v jakém směru má doplnit svá tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání.
18. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, zkoumal podle ust. § 2991 o. z. případné bezdůvodné obohacení žalobkyně, které v daném případě však nenastalo, když žalovaný od žalobkyně obdržel částka a žalobkyni resp. její právní předchůdkyni zaplatil částku částka, soud proto žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajícího z úroků a z úroků z prodlení (mají oporu v neplatné smlouvě).
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku se nelze odvolat (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).