Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 298/2021-76

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 188 381,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 749, 39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky 123 749,39 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, v části o zaplacení 36 222,38 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucími z částky 36 222,38 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 10 152,14 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 152,14 Kč ve výši 8,25% ročně jdoucím od 29. 6. 2021 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 176,70 Kč, spolu s úrokem z prodlení z dlužného obchodního úroku ve výši 1 076,14 Kč a spolu s částkou za poplatky ve výši 2 528 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce anonymizováno jméno příjmení, náhradu nákladů řízení ve výši 24 862,10 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 749, 39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky 123 749,39 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, v části o zaplacení 36 222,38 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucími z částky 36 222,38 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 10 152,14 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 152,14 Kč ve výši 8,25% ročně jdoucím od 29. 6. 2021 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 176,70 Kč, spolu s úrokem z prodlení z dlužného obchodního úroku ve výši 1 076,14 Kč a spolu s částkou za poplatky ve výši 2 528 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 24 862,10 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu, žalobou podanou dne 19. 7. 2021, ve znění doplnění z 11. 11. 2021 a 21. 12. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s rámcem ve výši 160 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po 2 880 Kč. Žalovaný však opakovaně porušoval smluvní podmínky, proto byl úvěr k 25. 6. 2020 zesplatněn. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky ve výši 159 971,77 Kč, která se skládala z načerpané neuhrazené jistiny. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení obchodního úroku v kapitalizované výši 10 152,14 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 14 653,35 Kč, úroku z prodlení počítaného z částky dlužného obchodního úroku v kapitalizované výši 1 076,14 Kč, poplatků dle sazebníku v celkové výši 1 028 Kč (200 Kč jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatků 600 Kč za upomínky k úhradě dluhu, poplatku 127 Kč za dlužné pojistné a poplatků ve výši 1 500 Kč (jedná se o součet poplatků za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínky a za dlužné pojistné). Žalovaný ani přesto, že byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dluhu, ničeho na dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednáním soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednáním řádně předvolán. Soud proto, ve smyslu , jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze žádosti o úvěr – anonymizována dvě slova ze dne 9. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný žádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 160 000 Kč, přičemž v části finanční údaje uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí částku 19 942 Kč, celkový čistý příjem domácnosti vyčíslil na částku 30 000 Kč a uvedl, že má 1 zdroj příjmů. V kolonkách„ Ostatní nezbytné měsíční náklady“,„ Srážky ze mzdy“,„ Jiné měsíční splátky“ uvedl vždy částku 0,00 Kč. Dále žalovaný uvedl, že vyživuje jednu osobu. Příjem byl ověřován z běžného účtu. Žalovaný dále uvedl, že má pronajatý dům/byt, pracovní poměr má na dobu neurčitou u zaměstnavatele právnická osoba Datum pracovního poměru bylo uvedeno od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2020. Žalovaný uvedl, že je ženatý. V žádosti o úvěr byl evidován jeden existující závazek žalovaného vůči žalobkyni, a to úvěr ve výši 30 000 Kč, ze kterého zbývalo doplatit 30 436,67 Kč (úvěr byl splácen v měsíčních splátkách po 630 Kč).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet (anonymizována dvě slova) ze dne 9. 1. 2019 má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 160 000 Kč, přičemž výše prvního čerpání činila částku 150 000 Kč. Měsíční splátka jistiny činila 1,80 % z úvěrového rámce, tj. částku 2 880 Kč. Pojistné činilo 257 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 16,80 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit, byla 317 151,95 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné produktové podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům. Dále má soud za prokázané, že účel úvěru byl částečně sjednán k úhradě dluhu mezi žalobkyní a žalovaným, konkrétně měla být uhrazena částka ve výši 30 436,67 Kč na úvěrový účet č. bankovní účet. Zbývající část jistiny byla neúčelová a byla vyplácena ve prospěch běžného účtu č. bankovní účet.

5. Ze všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014 má soud za prokázané, že obsahovaly smluvní ujednání mezi žalobkyní a jejími klienty a byly součástí smluv, které žalobkyně s klienty uzavírala.

6. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro spotřebitelský splátkový revolvingový úvěr anonymizována dvě slova má soud za prokázané, že podrobně vymezovalo vysvětlení pojmů používaných v informacích poskytovaných klientům ke spotřebitelským úvěrům, speciálně pro revolvingový úvěr anonymizována dvě slova.

7. Z výpisu z běžného účtu č. 2018 až 2018 a 2019 má soud za prokázané, že zachycuje finanční transakce žalovaného za celý rok 2018, s tím, že v lednu 2018 měl žalovaný blíže neurčený příjem od právnická osoba spol. s r.o. ve výši 14 287 Kč a čerpal dvě dávky nemocenské po 8 742 Kč a 2 712 Kč. Počáteční zůstatek činil částku minus 6 384 Kč a konečný zůstatek činil částku minus 5 185 Kč. Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. V únoru 2018 měl žalovaný příjem od právnická osoba spol. s r.o. ve výši 13 624 Kč a čerpal dvě dávky z Úřadu práce v obec (označené byly„ spisová značka“ ve výši 6 198 Kč a„ anonymizováno“ 1 831 Kč). Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek byl minus 5 185 Kč a konečný zůstatek byl minus 6 225 Kč. V březnu 2018 měl žalovaný příjem od právnická osoba spol. s r.o. ve výši 10 647 Kč a čerpal dvě dávky z Úřadu práce v obec (označené byly„ spisová značka“ ve výši 8 353 Kč a„ anonymizováno“ 1 831 Kč). Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek a konečný zůstatek byl v březnu okolo minus 6 200 Kč. V dubnu 2018 měl žalovaný příjem od právnická osoba spol. s r.o. ve výši 843 Kč a čerpal dvě dávky z Úřadu práce v obec (označené byly„ spisová značka“ ve výši 6 923 Kč a„ anonymizováno“ 1 831 Kč). Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek a konečný zůstatek byl v dubnu okolo minus 6 200 Kč. V květnu 2018 neměl žalovaný žádný příjem, který by bylo možné identifikovat jako mzdu a čerpal dvě dávky z Úřadu práce v obec (označené byly„ spisová značka“ ve výši 6 425 Kč a„ anonymizováno“ 2 664 Kč). Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek a konečný zůstatek byl v květnu okolo minus 6 300 Kč. V červnu 2018 neměl žalovaný žádný příjem, který by bylo možné identifikovat jako mzdu a čerpal dvě dávky z Úřadu práce v obec (označené byly„ spisová značka“ ve výši 5 949 Kč a„ anonymizováno“ 2 664 Kč). Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek a konečný zůstatek byl v červnu okolo minus 6 300 Kč. V červenci 2018 neměl žalovaný žádný příjem, který by bylo možné identifikovat jako mzdu a čerpal dvě dávky z Úřadu práce v obec (označené byly„ spisová značka“ ve výši 5 783 Kč a„ anonymizováno“ 2 664 Kč). Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek a konečný zůstatek byl v červenci okolo minus 6 400 Kč. V srpnu 2018 čerpal žalovaný úvěr ve výši 75 000 Kč, měl příjem od právnická osoba CZ ve výši 21 352 Kč a čerpal jednu dávku z Úřadu práce v obec označenou„ anonymizováno“ ve výši 4 410 Kč. Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek činil částku 6 457 Kč a konečný zůstatek byl v srpnu téměř 55 000 Kč. V září 2018 měl žalovaný příjem od právnická osoba CZ ve výši 18 174 Kč a čerpal jednu dávku z Úřadu práce v obec označenou„ anonymizováno“ ve výši 4 410 Kč. Na splátku úvěru prokazatelně zaplatil 2 047,23 Kč. Povolený limit kontokorentu činil částku 7 000 Kč. Počáteční zůstatek činil téměř částku 55 000 Kč a konečný zůstatek byl v září necelých 100 Kč. V říjnu 2018 měl žalovaný příjem od právnická osoba CZ ve výši 18 689 Kč a čerpal jednu dávku z Úřadu práce v obec označenou„ PByd“ ve výši 4 410 Kč. Na splátku úvěru prokazatelně zaplatil 2 047,23 Kč. Povolený limit kontokorentu se zvýšil na částku 10 000 Kč. Počáteční zůstatek činil necelých 100 Kč a konečný zůstatek byl v říjnu minus 9 435,56 Kč. V listopadu 2018 měl žalovaný příjem od právnická osoba CZ ve výši 21 650 Kč. Na splátku úvěru prokazatelně zaplatil 2 047,23 Kč. Dále čerpal další úvěr ve výši 30 000 Kč. Povolený limit kontokorentu činil částku 10 000 Kč. Počáteční zůstatek činil minus necelých 9 500 Kč a konečný zůstatek byl v listopadu minus 3 683 Kč. V prosinci 2018 měl žalovaný příjem od právnická osoba CZ ve výši 21 194 Kč. Na splátku úvěru prokazatelně zaplatil 2 047,23 Kč a 712 Kč. Dále čerpal další úvěr ve výši 10 000 Kč. Povolený limit kontokorentu činil částku 10 000 Kč. Počáteční zůstatek činil minus necelých 3 700 Kč a konečný zůstatek byl v prosinci ani ne 50 Kč. V lednu 2019 měl žalovaný příjem od právnická osoba CZ ve výši 17 920 Kč. Na splátku úvěru prokazatelně zaplatil 2 047,23 Kč a 627,37Kč. Dále čerpal úvěr ve výši 119 563,33 Kč. Povolený limit kontokorentu byl 10 000 Kč. Počáteční zůstatek činil minus necelých 9 200 Kč a konečný zůstatek byl v prosinci minus 3 700 Kč.

8. Z výpisů z úvěrového účtu za období od 8. 2. 2019 do 8. 6. 2021 má soud za prokázané, že dne 9. 1. 2019 čerpal žalovaný celkem úvěr ve výši 150 000 Kč, v následujících výpisech jsou evidovány splátky úvěru (20. 2. 2019 ve výši 3 162 Kč, 20. 3. 2019 ve výši 1 691,41, 26. 3. 2019 ve výši 1 651,23 Kč, 20. 4. 2019 ve výši 3 340 Kč, 20. 5. 2019 ve výši 237,05 Kč, 13. 6. 2019 ve výši 2 943,43 Kč a 600 Kč, 20. 6. 2019 ve výši 3 162,43 Kč, 20. 7. 2019 ve výši 3 162 Kč, 20. 8. 2019 ve výši 3 429 Kč, 20. 9. 2019 ve výši 1 387,82 Kč, 21. 10. 2019 ve výši 67,69 Kč a 3 162 Kč, 15. 10. 2019 ve výši 1 786,43 Kč a 532,31 Kč, 20. 11. 2019 ve výši 3 315 Kč, 20. 12. 2019 ve výši 3 137 Kč, 21. 1. 2020 ve výši 3 137,79 Kč, 28. 2. 2020 ve výši 1 851,45 Kč) a další částky, v jejichž výši žalovaný postupně úvěr čerpal. Žalobkyně v jednotlivých výpisech žalovanému vyčíslila i poplatky. Celkem žalovaný za předmětná vyúčtovaná období uhradil částku 41 755,61 Kč.

9. Ze sazebníku poplatků platného od 1. 9. 2013 má soud za prokázané, že byl žalovaný seznámen s poplatky, k jejichž hrazení se v souladu se smlouvou o úvěru zavázal. Poplatky pro typ úvěru – konsolidace půjček – byly upraveny na str. 8 sazebníku.

10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27. 6. 2020 a poštovního archu ze dne 1. 7. 2020, má soud za prokázané, že bylo žalovanému na adresu příjmení jméno příjmení ubytovna, obec odesláno oznámení o prohlášení úvěru v celkové částce 172 860,27 Kč za splatný k 25. 6. 2020, přičemž byl žalovanému stanoven termín uhrazení dlužné částky do 13. 7. 2020.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 7. 2021 a podacího lístku ze dne 1. 7. 2021 má soud za prokázané, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo v celkové výši 188 458,31 Kč, přičemž nesplacená jistina činila částku 159 971,77 Kč. Žalovanému byla stanovena lhůta pro zaplacení do 7 dnů od odeslání výzvy. Tato výzva byla žalovanému dne 1. 7. 2021 odeslána na adresu adresa žalovaného.

12. Zy nazvané amortizace má soud za prokázané, že obsahuje informace o úvěru ze smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, konkrétně o výši úvěru 160 000 Kč, dlužné částce ve výši 188 101,74 Kč, informaci o poslední přijaté platbě ve výši 1 851,45 Kč k 28. 2. 2020 a ukončení smlouvy k 25. 6. 2020.

13. Z umořovací tabulky má soud za prokázané, že žalovaný dne 9. 1. 2019 uhradil poplatek ve výši 1 795 Kč a dále na splátkách úvěru celkem částku 41 755,61 Kč (celkem tak žalovaný zaplatil 43 550,61 Kč), přičemž tato tabulka obsahuje i informace o jednotlivých čerpáních úvěru žalovaným, které v součtu činí částku 167 300 Kč.

14. Z tabulky předpisů úroků z prodlení má soud za prokázané, že obsahuje vyčíslení úroků z prodlení za období od 10. 1. 2019 do 30. 7. 2020 s vyčíslením dlužné jistiny

15. Z platební historie pro smlouvu číslo má soud za prokázané, že obsahuje záznam jednotlivých splátek úvěru a čerpání úvěru, přičemž celková částka, kterou žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil je 41 755,61 Kč Celkem žalovaný za období od 9. 1. 2019 do 25. 6. 2020 čerpal částku 167 300 Kč (9. 1. 2019 v součtu částku 150 000 Kč, 5. 3. 2019 částku 3 000 Kč, 12. 3. 2019 částku 4 000 Kč, 4. 4. 2019 v součtu částku 3 000 Kč, 25. 7. 2019 částku 1 000 Kč, 29. 7. 2019 částku 2 000 Kč, 1. 8. 2019 částku 400 Kč, 21. 10. 2019 částku 1 300 Kč, 25. 10. 2019 částku 600 Kč, 29. 1. 2020 částku 1 000 Kč a 31. 1. 2020 částku 1 000 Kč).

16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru finanční částku v celkové výši 167 300 Kč, kterou čerpal postupně a současně ji postupně i splácel, přičemž celkově žalobkyni zaplatil částku 43 555,61 Kč. Žalobkyně neevidovala žádnéy týkající se výdajů žalovaného, kromě výpisu z běžného účtu žalovaného. K 20. 4. 2020 byl úvěr žalovaného zesplatněn a žalovaný byl o tomto zesplatnění informován dopisem ze dne 22. 4. 2020. Žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy výzvou ze dne 1. 10. 2020, odeslanou dne 2. 10. 2020 na adresu adresa.

17. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně řádně zjistila příjem žalovaného, který byl ověřen z výpisů z běžného účtu ve spojení s prohlášením žalovaného v žádosti o úvěr, ovšem žalobkyně nedisponovala žádnými individualizovanými informacemi o nezbytných výdajích žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl nulové částky u veškerých výdajů a nezbytné výdaje nejsou zjistitelné ani z výpisů z běžného účtu, neboť neobsahují záznamy plateb, které by byly označovány takovým způsobem, aby bylo seznatelné, že se jedná například o platbu nájemného nebo záloh za energie apod.

18. Podle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

22. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)

23. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům a splácet poskytnutý úvěrový rámec čerpaný v maximální výši 160 000 Kč a zaplatit celkově částku 317 151,95 Kč v měsíčních splátkách po 2 880 Kč. Žalobkyně sice ověřila příjem žalovaného, který byl doložen i výpisem z běžného účtu žalovaného, ovšem žádným způsobem nezjistila nezbytné výdaje žalovaného, které souvisejí například s bydlením. Z výpisu z běžného účtu žalovaného byl zjistitelný příjem, který byl minimálně od července 2018 v průměrné výši 19 000 Kč, zároveň je patrné, že ale žalovaný hospodařil se ztrátou, tj. pravidelně se postupně navyšoval jeho dluh. Jednak se zvyšoval kontokorentní limit (na začátku roku 2018 činil 7 000 Kč, v říjnu 2018 byl navýšen na 10 000 Kč), dále se zvyšoval počet dalších spotřebitelských úvěrů, které žalovaný čerpal (dne 30. 7. 2018 čerpal 75 000 Kč, následně 5. 11. 2018 čerpal 30 000 Kč a nakonec 27. 12. 2018 čerpal dalších 10 000 Kč). Z výpisů z běžného účtu je také patrné, že minimálně v první polovině roku 2018 žalovaný čerpal příspěvky od úřadu práce, avšak nebylo žádným způsobem doloženo, s jakou životní situací žalovaného tyto příspěvky souvisí a zda případně nesouvisí s hmotnou nouzí (např. příspěvek na bydlení). Žalobkyně navíc žádným způsobem nezjišťovala nezbytné výdaje žalovaného (nájem, zálohy na energie apod.), žalobkyně tak neměla k dispozici individualizované informace o výdajích žalovaného, které by mohla s odbornou péčí porovnat s jeho příjmy. Fixní výdaje žalovaného nejsou z výpisů z běžného účtu žalovaného jakkoli seznatelné, nezachycují pravidelné platby (např. trvalé příkazy), které by byly náležitým způsobem označeny, naopak je zjistitelné, že se zvyšují závazky, k jejichž splácení se žalovaný zavázal. Žalovaný uvedl do žádosti o poskytnutí úvěru nulové částky týkající se jakýchkoli jeho výdajů, přitom žalobkyně interní lustrací zjistila, že žalovaný již splácí jiné úvěry (celkově měsíčně splácel částku 2 426,82 Kč). Žalobkyně tak měla jednoznačně ověřeno, že informace žalovaného v žádosti o úvěr ohledně splátek jednotlivých úvěrů není pravdivá, přesto nijak dále nezjišťovala výdaje nezbytně spojené s bydlením (nájemné, platby za elektřinu, případně plyn, jiné pravidelné výdaje). Žalobkyně sice odkazovala na historická data zveřejňovaná Českým statistickým úřadem, ovšem dlužníci (žadatelé o úvěr) nežijí podle jednotné šablony, a nelze mít za to, že by se zrovna výdaje žadatelů o úvěr rovnaly výdajům zveřejňovaným Českým statistickým úřadem (nadto žalobkyně ani soudu nesdělila, jaké konkrétní údaje byly pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného zohledněny) Jelikož nebyly ani v základním rámci zjištěny nezbytné výdaje žalovaného, nelze mít za to, že by žalobkyně zkoumala s obornou péčí schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně nemohla mít z poskytnutých informací představu o tom, jaká je finanční rezerva žalovaného. Tento závěr nemůže změnit ani tvrzení žalobkyně, že byly při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zohledněny výdaje, které zveřejňuje Český statistický úřad, neboť tyto údaje nevypovídají nic o tom, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného. K obecně uveřejňovaným údajům lze přihlédnout v kontextu již zjištěných informací a lze z nich případně dovozovat, zda nejsou údaje poskytnuté konkrétním žadatelem o úvěr podhodnocené apod., ale nelze z obecných zprůměrovaných údajů vycházet jako ze závazných a platných pro každého žadatele o úvěr.

24. Jelikož žalobkyně nesplnila svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudila úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil částku 43 550,61 Kč (9. 1. 2019 částku 1 795 Kč, 20. 2. 2019 částku 3 162 Kč, 20. 3. 2019 částku 1 691,41 Kč, 26. 3. 2019 částku 1 651,23 Kč, 23. 4. 2019 částku 3 340 Kč, 20. 5. 2019 částku 237,05 Kč, 13. 6. 2019 částku 2 943,43 Kč a 600 Kč, 20. 6. 2019 částku 3 162 Kč, 22. 7. 2019 částku 3 162 Kč, 20. 8. 2019 částku 3 429 Kč 20. 9. 2019 částku 1 387,82 Kč, 15. 10. 2019 částku 1 786,43 Kč a 532,31 Kč, 21. 10. 2019 částku 67,69 Kč a 3 162 Kč, 20. 11. 2019 částku 3 315 Kč, 20. 12. 2019 částku 3 137 Kč, 20. 1. 2020 částku 3 137,79 Kč a 28. 2. 2020 částku 1 851,45 Kč), a žalovanému byla poskytnuta celkem částka 167 300 Kč, rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen vrátit zbývající část nesplatné jistiny v celkové částce 123 749,39 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve ve výši a od data tvrzeného žalobkyní. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá (výrok I).

25. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu (žalovaný nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalovanému uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle

26. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, bylo na místě žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na smluvní úroky ze smlouvy (ve výši 10 152,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v kapitalizované výši 1 076,14 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně od 29. 6. 2021 do zaplacení), ani smluvní poplatky (v celkové výši 2 528 Kč za zaslané upomínky, prohlášení o zesplatnění úvěru a dále dlužné pojistné spojené s úvěrovou smlouvou). Jelikož požadovaná jistina byla vyšší, než v jaké výši považoval soud nárok žalobkyně za oprávněný, zamítl soud částečně žalobu i v části požadované jistiny (ve výši 36 222,38 Kč). V tomto rozsahu soud shledal žalobu nedůvodnou a rozhodl o jejím zamítnutí. (výrok II).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na její úhradu. Náklady řízení konkrétně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 536 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sporu ve výši 188 381,40 Kč sestávající (i.) z částky 8 660 Kč, resp. 4 330 Kč za každý ze čtyř a půl úkonů právní služby uvedených v  a. t. (převzetí zastoupení, sepis jednoduché předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast na dvou soudních jednáních), (ii.) z pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a (iii.) z náhrady za daň z přidané hodnoty, ve smyslu , ve výši 21 % z částky 40 470 Kč, tedy ve výši 8 499 Kč. Výši takto vypočtené náhrady následně soud upravil jako rozdíl procesního úspěchu žalobkyně (72 % i se zohledněním příslušenství) a procesního úspěchu žalovaného (28 % i se zohledněním příslušenství), tedy v rozsahu 44 %, čemuž odpovídá částka 24 862,10 Kč, která byla žalovanému uložena k úhradě v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu obec plnění náhrady nákladů bylo stanoveno v souladu s  o. s. ř

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.