Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 24/2022-53
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7 863,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 600 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši 11,75 % z této částky od 2. 4. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba v té části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně ve výši 10 % z částky 5 600 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 4. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 713,42 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 255 Kč, se zamítá.
III. Řízení ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 9 392,02 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 263,68 Kč se zastavuje.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 600 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši 11,75 % z této částky od 2. 4. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba v té části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně ve výši 10 % z částky 5 600 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 4. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 713,42 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 255 Kč, se zamítá. III. Řízení ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 9 392,02 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 263,68 Kč se zastavuje. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 10 % z této částky od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 713,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 392,02 Kč, dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 255 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 263,68 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru č. B0002850516310613, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, se žalovaným dne 13. 1. 2020, na základě níž žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet peněžní prostředky ve výši 5 600 Kč. V žalobě dále tvrdila, že žalovaný na svůj závazek uhradil částku 1 000 Kč, která byla započtena částkou 536,32 Kč na smluvní pokutu, částkou 8,68 Kč na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a částkou 455 Kč na náklady na vymožení pohledávky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a aby k tomuto tvrzení předložila listinné důkazy. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala tak, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a vzala žalobu částečně zpět ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 9 392,02 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 263,68 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v této části zastavil.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že na základě smlouvy o úvěru č. B0002850516310613 uzavřené dne 13. 1. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, a žalovaným poukázala právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 11. 2019 na účet žalovaného č. bankovní účet částku 5 600 Kč a že pohledávka vzniklá z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
7. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla břemeno tvrzení natož břemeno důkazní. Soud proto uzavřel, že její právní předchůdkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Důsledkem absence tohoto postupu a nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla smluvním stranám žádná jiná práva a povinnosti, než povinnost vrátit si z titulu bezdůvodného obohacení, co si na základě absolutně neplatné smlouvy vzájemně plnili. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 4 600 Kč, když podle tvrzení žalobkyně žalovaný již uhradil částku 1 000 Kč. Soud proto žalobě v této částce vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil, a ve zbývající části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně ve výši 10 % z částky 5 600 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 4. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 713,42 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 255 Kč, žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to s ohledem na právní posouzení věci od 2. dne následujícího po dni, kdy mu byla doručena žaloba.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Účastníci měli úspěch ve věci pouze částečný, když i částečné zpětvzetí žaloby patří k procesnímu neúspěchu žalobkyně, proto soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Lhůta k plnění byla stanovena v obvyklé délce 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
12. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).
13. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může oprávněná podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuci.