Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 268/2021-22
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 389,66 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 400 Kč od 24. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 5 989,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 389,66 Kč od 22. 12. 2020 do 23. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 989,66 Kč od 24. 10.2021 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 400 Kč od 24. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 5 989,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 389,66 Kč od 22. 12. 2020 do 23. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 989,66 Kč od 24. 10.2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 15 889,66 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo, (dále jen„ Smlouva“), uzavřené dne 27. 5. 2016 mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě Smlouvy žalovaná obdržela úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti v místě svého bydliště a zavázala se ho splatit s příslušenstvím ve výši 12 272 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 948 Kč. Žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 12 600 Kč odpovídající 6 splátkám. Splatnost dluhu nastala ke dni 27.7.2017, tj. ke dni splatnosti poslední předepsané splátky. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny ve výši 8 389,66 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč a příslušenství- úrok a úrok z prodlení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna přípisem ze dne 18.1.2021. Přes upomínku žalobkyně ze dne 15.3.2021 žalovaná dluh nezaplatila.
2. Podáním ze dne 5.10.2021, došlým soudu dne 5.10.2021, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 10 492,11 Kč po výzvě soudu ohledně posouzení ze strany předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnosti žalované úvěr splatit a uvedla, že žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí žaloby řízení zastavil usnesením ze dne 6.10.2021 č.j. 23C 268/2021-18, které nabylo právní moci dne 9.11.2021.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 5.10.2021. Žalovaná se nevyjádřils, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 27. 5. 2016 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti v místě svého bydliště a zavázala se ho splatit s příslušenstvím ve výši 12 272 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 948 Kč. Žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 12 600 Kč odpovídající 6 splátkám. Splatnost dluhu nastala ke dni 27.7.2017, tj. ke dni splatnosti poslední předepsané splátky. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny ve výši 8 389,66 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč a příslušenství- úrok a úrok z prodlení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna přípisem ze dne 18.1.2021. Přes upomínku žalobkyně ze dne 15.3.2021 žalovaná dluh nezaplatila.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 29.12.2016, (dále jen,,o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, (dále jen,, ZSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
14. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 9 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši 2 400 Kč (15 000 Kč žalované ve výši 12 600 Kč = 2 400 Kč), které je povinna podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 2 400 Kč.
15. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
16. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 24.10.2021, když žaloba byla žalované doručena fikcí dne 22. 10. 2021. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostala se následující den, tj. 24. 10. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části pro neunesení důkazního břemene žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
18. Žalovaná by měla s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2, § 146 odst.2 věta prvá o.s.ř. Náhrada nákladů řízení však nebyla žalované přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady vznikly.
19. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst.2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.