Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 327/2021-15

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 673 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 673 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 12. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 12. 1. 2021 do 17. 6. 2021 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 166,12 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 351,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 673 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 12. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 12. 1. 2021 do 17. 6. 2021 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 166,12 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 351,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 7 673 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení

a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 166,12 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému 5 000 Kč, což se žalovaný zavázal žalobkyni spolu s poplatkem (1 828 Kč) vrátit, ale do podání žaloby tak neučinil, pročež po něm žalobkyně požadovala krom úrokového příslušenství jistinu 5 000 Kč, poplatek 1 828 Kč

a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od datum do datum v celkové výši 845 Kč.

K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s  v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne datum dohodl s žalobkyní tak, že tato mu poskytne 5 000 Kč, což jí následně žalovaný s dalšími poplatky vrátí, přičemž však žalovaný žalobkyni oproti obdržení peněžních prostředků doposud nezaplatil ničeho; žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit.

Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud v prvé řadě konstatuje, že pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřenou smlouvu mezi žalobkyní

a žalovaným vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona

č. , (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle ust. § a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Podepsaný soud přitom v dané věci uzavírá, že žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného (jako spotřebitele) nedostála, když toto v řízení žalobkyně sice tvrdila, nicméně neprokázala, neboť k tomuto svému tvrzení žádné předložila toliko výpis z účtu žalovaného za měsíc listopad 2020, z něhož však není zřejmé, jakými pravidelnými příjmy žalovaný měsíčně disponoval a jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje, na základě kterých by žalobkyně mohla dospět k pozitivnímu závěru při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť aby takové zkoumání bylo řádné, muselo by se týkat období delšího než toliko jeden měsíc (během měsíce listopadu 2020 žalovaný mohl disponovat příjmy, kterými v předchozích měsících naopak nedisponoval). Soud přitom byl připraven žalobkyni poučit dle ust. o potřebě navrhnout další důkazy, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá

z ust. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost takové smlouvy ze dne 14. 12. 2020 pro rozpor se zákonem (ust. a ZoSÚ, ust. o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (ust. o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání

o poplatcích. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu

ust. § 2991 o. z., a podle ust. § 2991 odst. 1 ve spojení s ust. § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 5 000 Kč vrátit (uhrazeno nebylo ničeho). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky dne datum do sedmi dnů od doručení výzvy, kterážto výzva mu byla stejného dne i odeslána, pročež má soud podle § 573 o. z., za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného datum a po uplynutí sedmi dnů tak má žalobkyně podle

ust. § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády

č. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s  Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. ), když žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 8 506,72 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 5 257,60 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 3 249,12 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 61,8 % a neúspěch 38,2 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 23,6 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle ust. , písm. d) (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po datum, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč pak náleží žalobkyni 23,6 %, což představuje částka 351,40 Kč.

Pro úplnost soud dodává, že v souladu s  tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.