Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 360/2019-52
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 655 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 14 655 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 14 655 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 004,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 14 655 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 14 655 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 004,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 11. 2019 domáhal zaplacení částky ve výši 14 655 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaný jakožto vlastník nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg neměl v období od 26. 5. 2018 do 19. 7. 2018 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný byl tedy v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinen uhradit žalobci příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou bylo jeho vozidlo provozováno bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši příspěvku určil žalobce podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž základ příspěvku činil částku 14 355 Kč (55 dnů x 261 Kč). Žalobce dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný však na výzvu nereagoval a příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, čímž se příspěvek stal splatným dne 20. 10. 2018. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní upomínku žalobce a dlužnou částku v celkové výši 14 655 Kč nezaplatil.
2. Žalovaný nárok žalobce neuznal co do důvodu ani výše s tím, že předmětné vozidlo mu v té době již nepatřilo. Dne 4. 2. 2020 doručil žalovaný soudu kupní smlouvu ze dne 16. 4. 2018, na jejímž základě mělo dojít k převodu vozidla z žalovaného na jméno příjmení. Dne 20. 4. 2022 žalovaný soudu sdělil, že došlo k úhradě dlužné částky a k prokázání tohoto tvrzení předložil oznámení o provedení příkazu k úhradě.
3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci ze dne 31. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci anonymizována dvě slova ve výši 14 355 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 26. 5. 2018 do 19. 7. 2018 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
5. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci ze dne 2. 11. 2018 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 31. 8. 2018 nezaplatil, vyzval jej žalobce opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to nejpozději do 2. 12. 2018
6. Ze zjištěných údajů o vozidle bylo prokázáno, že vozidlo registrační značka, VIN kód bylo pojištěno v období od 20. 7. 2016 do 25. 5. 2018 u anonymizována dvě slova s tím, že od 26. 5. 2018 nebylo k tomuto vozidlu sjednáno žádné pojištění. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je od 5. 9. 2011 žalovaný.
7. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci ze dne 17. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 3. 2019 ve spojení s potvrzením o odeslání zásilky ze dne 26. 3. 2019 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14 655 Kč a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.
9. Z kupní smlouvy ze dne 16. 4. 2018 uzavřené mezi žalovaným jako prodávajícím a jméno příjmení jako kupujícím bylo zjištěno, že vozidlo mělo být dle smluvních ujednání žalovaným prodáno jméno příjmení za částku 100 000 Kč s tím, že částka 75 000 Kč byla zaplacena při podpisu a částka 25 000 Kč měla být zaplacena do 13. 8. 2018. V článku IV. smlouvy bylo ujednáno, že pokud nedojde k uhrazení celé částky, kupní smlouva se ruší a prodávající a kupující si musí vrátit jednotlivé plnění. V takovém případě je kupující povinen přepsat vozidlo na původního majitele.
10. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 20. 4. 2018 soud zjistil, že dne 20. 4. 2018 byl z účtu č. bankovní účet, jehož majitelem je právnická osoba, anonymizováno, zadán příkaz k úhradě částky 14 655 Kč na účet č. bankovní účet, který žalobce uvedl v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jako účet pro zaplacení dlužné částky. Do zprávy pro příjemce bylo uvedeno sp. zn. 7 C 360/2019 za právnická osoba
11. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
12. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
13. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
14. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
15. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
16. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
17. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
18. Podle § 2 odst. 1 písm. q) vyhlášky č. 417/2017 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg ve výši 261 Kč.
19. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaný byl v době od 26. 5. 2018 do 19. 7. 2018 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, přičemž ve výše uvedeném období neměl k vozidlu platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V souladu s citovaným § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci příspěvek do garančního fondu údaje o žalobci anonymizována dvě slova, který v souladu s § 4 odst. 3 a 5 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. q) vyhlášky č. 417/2017 Sb. činil částku 14 355 Kč (55 dní x 261 Kč). Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu. Žalovaný však příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě nezaplatil, čímž se stal příspěvek splatným dne 20. 10. 2018. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku v celkové výši 14 655 Kč nezaplatil. Žalovaný se nezaplacením příspěvku řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobci v souladu s citovaným § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Námitky žalovaného vůči nároku žalobce soud důvodné neshledal. Ve věci zůstalo sporným tvrzení žalovaného o tom, že skutečně došlo na základě kupní smlouvy ze dne 16. 4. 2018 k převodu vozidla z žalovaného na kupujícího, neboť v článku IV. smlouvy bylo dohodnuto, že v případě, že nebude kupní cena v plné výši uhrazena, smlouva se ruší a strany jsou povinny vrátit si poskytnutá plnění. Žalovaný přitom nic netvrdil a ani neprokázal, že kupní cena za vozidlo byla v plné výši uhrazena. Pochybnosti o této skutečnosti budí rovněž chování žalovaného těsně před nařízeným jednáním. Žalovaný v den konání jednání zaslal soudu oznámení o provedení příkazu k úhradě, na jehož základě měla být uhrazena žalovaná jistina. Žalovaný tedy nejdříve namítal, že v rozhodném období nebyl vlastníkem vozidla, a povinnost zaplatit příspěvek mu tedy vůbec nevznikla, následně však žalovanou jistinu zcela uhradil, čímž jednal zcela v rozporu se svým původním tvrzením, že v rozhodném období mu již vozidlo nepatřilo. Oznámení o provedené příkazu k úhradě samo o sobě neprokazuje, že dlužná částka byla skutečně připsána na účet žalobce, který nebyl schopen tuto skutečnost na nařízeném jednání ověřit, neboť k úhradě došlo až v den konání jednání. Za tohoto stavu soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho rozhodování. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovanému se nepodařilo prokázat, že nebyl v rozhodném období vlastníkem vozidla, a ve věci rovněž zůstalo sporným, že jistina dlužné částky byla žalobci skutečně uhrazena. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 004,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 655 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 26. 3. 2019) a z částky 1 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (účast na jednání dne 16. 3. 2022 a dne 20. 4. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 3. 2022 za účelem účasti na jednání cestovné v částce 177,10 Kč (cesta obec – obec a zpět při ujetí celkem 28 km, při ceně pohonných hmot 36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 4. 2022 za účelem účasti na jednání cestovné v částce 177,10 Kč (cesta obec – obec a zpět při ujetí celkem 28 km, při ceně pohonných hmot 36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 954,20 Kč ve výši 1 250,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.