Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 2/2022-31
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 27. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 27. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. K tomu žalobkyně dodala, že však není uzavřenou smlouvu schopna doložit.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze spisové dokumentace je patrné, že tato abstentuje uzavřenou smlouvu o úvěru, neboť žalobkyně ji od původního věřitele nemá k dispozici. Na druhou stranu bankovním účtem žalobkyně a potvrzením banky žalované společností právnická osoba bylo potvrzeno, že z účtu žalobkyně byla dne 26. 11. 2018 poukázána částka 8 000 Kč na účet žalované č. bankovní účet. Číslo bankovního účtu bylo rovněž potvrzeno společností právnická osoba s tím, že se skutečně jedná o účet žalované a v listopadu 2018 jí byla připsána částka 8 000 Kč pod variabilním symbolem číslo, tedy pod variabilním symbolem, který je uveden v potvrzení o provedené platbě právní předchůdkyně žalobkyně. Tyto důkazy dokládají, že žalované byla poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně předmětná částka. Žalovaná ke dni podání žaloby však na uvedenou pohledávku ničeho nezaplatila. Dále bylo prokázáno, že úvěr byl uzavřen mezi původním věřitelem společností právnická osoba a žalovanou. Úvěr byl následně postoupen původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021.
Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Soudem je nutno konstatovat, že sice neměl k dispozici úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, avšak ze všech shora uvedených skutečností vyplynulo, že úvěr byl žalované poskytnut a přesto nebyl do dnešního dne uhrazen. Dále je nutné uvést, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr na číslo účtu č. bankovní účet a dle sdělení právnická osoba ze dne 12. 4. 2022 je skutečně majitelkou tohoto účtu žalovaná. Předžalobní výzva k úhradě dluhu byla žalobkyní odeslána dne 16. 5. 2021.
Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční částku ve výši 8 000 Kč, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 27. 5. 2021 do zaplacení, a to vzhledem ke lhůtě k plnění, která byla žalované poskytnuta předžalobní výzvou.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.