Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 206/2021-104
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci jméno příjmení, anonymizována dvě slova adresa
o 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 674 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 674 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 19. 8. 2021 po žalované domáhal zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum v ústní formě si žalovaná, jako vydlužitel zapůjčila od žalobce jako zapůjčitele částku ve výši 10 000 Kč, která byla dne datum převedena na bankovní účet žalované č.ú.: bankovní účet. Ze strany žalobce byla žalovaná o vrácení částky 10 000 Kč přímo vyzývána výzvou ze dne 27. 2. 2020, přičemž ze strany žalované k úhradě nedošlo. Právní zástupce žalobce opětovně upomínal žalovanou o zaplacení dlužné celkové částky 10 000 Kč s příslušenstvím předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 12. 7. 2021, k úhradě ze strany žalované však nedošlo.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok neuznává. Uvedla, že tvrzení žalobce v žalobě jsou nepravdivá a neúplná. Žalovaná uvedla, že byť jí byla dne datum převedena na účet částka 10 000 Kč, nedělo se tak na základě ústní smlouvy o zápůjčce, když nešlo o jedinou poskytnutou částku, kdy žalobce 14. 6. 2019 poslal žalované na bankovní účet částku 6 000 Kč, načež žalovaná dne 19. 7. 2019 odeslala žalobci na bankovní účet platbu ve výši 12 000 Kč. Rozdíl ve vyplacených částkách tak dělá pouhé 4 000 Kč. Tento rozdíl ve výši 4 000 Kč, měl být po dohodě stran použit jako náhrada nákladů bydlení. Žalobce s žalovanou byli v roce 2019 partneři, kdy žalobce u žalované pobýval na víkendy cca od března 2019 do července 2019, tedy 5 měsíců. Peníze měly být použity na společnou úhradu nákladů domácnosti a jako takové neměly být nikdy vráceny.
3. Žalobce se dále vyjádřil tak, že mezi žalobcem a žalovanou nikdy nebylo sjednáno, že by si žalovaná mohla částku 10 000 Kč či jakoukoli její část ponechat za účelem úhrady žalovanou tvrzených nákladů na ubytování. Tvrzení žalované, že v částce 12 000 Kč žalobci vracela částku 6 000 Kč a současně i půjčovala částku 6 000 Kč je nepravdivé a účelové, navíc, když ve zprávě k bankovní transakci ze dne 19. 7. 2019 je uvedeno:„ Děkuji“. Účelovost tvrzení žalované je patrná také z časového pohledu, kdy k poskytnutí zápůjčky ze strany žalobce v částce 10 000 Kč došlo dne 19. 8. 2019, kdežto k úhradě částky 12 000 Kč žalovanou žalobci došlo již dne 19. 7. 2019. Navíc v době platby ve výši 12 000 Kč dne 19. 7. 2019 měl žalobce na svém bankovním účtu dostatek finančních prostředků, a tedy rozhodně žádné finanční prostředky od žalované nepotřeboval a ani nepožadoval. Částku 12 000 Kč žalovaná vracela žalobci z titulu zápůjčky, když vedle částky zápůjčky ze dne 14. 6. 2019 v částce 6 000 Kč žalobce žalované také poskytl hotovostní zápůjčku v částce 6 000 Kč k rukám žalované.
4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.
5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:
- dne 14. 6. 2019 zaslal žalobce na účet žalované částku 6 000 Kč, dne 19. 7. 2019 zaslala žalovaná na účet žalobce částku 12 000 Kč, dne 19. 8. 2019 zaslal žalobce na účet žalované částku 10 000 Kč;
- z komunikace účastníků prostřednictvím komunikačního prostředku Messenger, že dne 22. 7. 2019 žalovaná napsala, že děkuje za peníze, žalobce uvedl, že stačilo 10, žalovaná uvedla, že jí žalobce půjčil 12 a nerada by něco dlužila. Dále žalovaná požádala žalobce dne 15. 8. 2019 o půjčení částky 10 000 Kč s tím, že se bude snažit tuto částku žalobci vrátit, kdy naposledy se žalovaná žalobci 15. 10. 2019 zavázala, že od ledna 2020 začne provádět úhrady.
- z výpovědi žalobce, že s žalovanou byli partneři, jezdil za ní na víkendy. Jednou od něj chtěla půjčit s tím, že měl u sebe 6 000 Kč v hotovosti, kdy ona chtěla půjčit více, tak jí předal 6 000 Kč v hotovosti a dalších 6 000 Kč jí poslal na účet, to byla právě ta půjčka 12 000 Kč, fungovali dál a ona 12 000 Kč poslala bez problémů zpátky. Pak se rozešli, opět jej kontaktovala, že by potřebovala vyřešit svoji finanční situaci. Půjčil jí 10 000 Kč, které jí poslal na účet, když i po rozchodu byly jejich vztahy dobré, a předchozí půjčku vrátila. Pak vždy psala, že začne splácet, napřed jeden měsíc, pak až od dalšího měsíce. Zničehonic se to pak otočilo, a ona napsala, že nic nedluží;
- z výpovědi žalované, že se s žalobcem seznámili přes seznamku, neustále poslouchala, že má problémy s autem, ve firmě s otcem. Jezdil se k ní vyživovat, dělala nákupy, na snídaně, obědy, večeře, chodili ke kamarádce na grilovačky. Býval u ní od pátku do neděle, někdy odjížděl i v pondělí. Když výjimečně přijela k němu, tak neměl doma žádné věci na vaření, a šla nakoupit dolů do Lidlu. Čekala, že jí začne něco přispívat sám od sebe a říkala mu, že mám problémy s penězi, co ji stojí nákupy a potřebovala od něj peníze na jídlo, které za něj utratila, a tak se domluvili, že jí dá 4 000 Kč. Takto jí dal zpětně peníze na jídlo, a ještě potřebovala půjčit na nějaké své výdaje, a tak se domluvili, že jí půjčí, a pošle jí na účet částku 6 000 Kč s tím, že tuto mu vrátí. Dále se domluvili, že vždycky, když přijede, tak jí nějakou částkou přispěje, a on pak přijel, a dal jí ještě 2 000 Kč na jídlo, jak se domluvili. Pak přišel s tím, že má rozbité auto a že jí nemůže přispět ničím na jídlo, a ona se sama rozhodla, aniž by ji o to on požádal, že mu těch 6 000 Kč, které jí dal na jídlo, pošle zpět společně s 6 000 Kč, které si od něj půjčila, aby si mohl dát spravit auto, takže mu poslala zpět na účet 12 000 Kč s tím, že až bude mít, tak jí těch 6 000 Kč pošle zpátky. Ke konci vztahu mu volala, ať jí pošle těch 6 000 Kč, které jí měl dát zpátky s tím, ať pošle celkem 10 000 Kč, protože to bylo za další jídlo za další dobu, po kterou u ní byl. V telefonátu mu řekla, že jí nedal za celou dobu peníze za jídlo a že by tedy ty 4 000 Kč navíc mohl přispět, takže celkem se jednalo o částku 10 000 Kč, kterou po něm požadovala. On jí na to řekl: jo, dobře, já to pošlu. Žalovaná uvedla, že neví, proč pak po ní chtěl vrátit celých 10 000 Kč, když jí měl 6 000 Kč vracet, nikdy ho o půjčku 10 000 Kč nepožádala. Žalovaná uvedla, že se žalovaným komunikovali přes messenger, kdy profilová fotka ze čtené komunikace je její, uvedený bankovní účet také, vyfocené fotografie kávovaru i peněz také. Text uvedený pod profilovou fotkou asi psala ona. Domluvili se, že jí pošle 10 000 Kč, chtěla po něm, ať jí dá 10 000 Kč, ne ať jí půjčí, myslela jsem tím, že peníze na půjčku má, ale aby mi dal peníze na jídlo, to ne;
- z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně, kamarádky žalované, že finance bylo jedno z témat, které s žalovanou řešily. Měla problémy s tím, že hodně investovala do vztahu s žalobcem, a to i finančně, kdy on u ní býval často doma, a ke konci jejich vztahu byla přítomna u jejich hovoru přes telefon, kdy žalovaná chtěla peníze vrátit zpátky, kdy ona už je jednou od žalobce dostala, ale svěřila se jí, že peníze, které od něj dostala, mu zase dala, aby si mohl spravit auto a jezdit za ní, takže mu je dala nazpět. Svědkyně pak byla přítomna u hovoru, kde ho prosila, aby jí ty peníze vrátil, byla to už částka 10 000 Kč, hovor byl nahlas, kdy ví, že po něm chtěla, že potřebuje nazpět částku 10 000 Kč za to všechno, tedy část, kterou mu dala na auto a část, se kterou počítala s výdaji na domácnost. Reakci na to už neslyšela, nechala je o samotě, ale pak jí žalovaná řekla, že se nakonec domluvili, že jí ty peníze pošle, a také je od něj dostala.
6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 8. 2019 v ústní formě si žalovaná, jako vydlužitel zapůjčila od žalobce jako zapůjčitele částku ve výši 10 000 Kč, která byla dne 19. 8. 2019 převedena na bankovní účet žalované č.ú.: bankovní účet. Ze strany žalobce byla žalovaná o vrácení částky 10 000 Kč vyzývána výzvou ze dne 27. 2. 2020, přičemž ze strany žalované k úhradě nedošlo. Právní zástupce žalobce opětovně upomínal žalovanou o zaplacení dlužné celkové částky 10 000 Kč s příslušenstvím předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 12. 7. 2021, k úhradě ze strany žalované však nedošlo. Mimo tuto zápůjčku poskytl žalobce žalované částku 6 000 Kč v hotovosti a dne 14. 6. 2019 zaslal žalobce na účet žalované částku 6 000 Kč, dne 19. 7. 2019 zaslala žalovaná na účet žalobce částku 12 000 Kč s tím, že uvedla v komunikaci účastníků, že si půjčila 12, a tak vrací 12 (tisíc).
7. Podle ust. § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.
9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
11. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.
12. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, tj. dosažení konsenzu stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Pouhým dosažením konsenzu stran o obsahu smlouvy není smlouva uzavřena a zapůjčiteli nevzniká povinnost přenechat předmět zápůjčky vydlužiteli. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce jsou: přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti, a povinnost vydlužitele po čase vrátit zapůjčiteli věc stejného druhu. Přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli je podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce. Bez přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli smlouva o zápůjčce nevznikne.
13. Z provedeného dokazování (účastnický výslech žalobce, bankovní výpisy žalované, bankovní výpis žalobce, vzájemná komunikace žalobce a žalované) vyplynulo, že žalovaná si dne 19. 8. 2019 jako vydlužitel zapůjčila od žalobce jako zapůjčitele částku ve výši 10 000 Kč, která byla dne 19. 8. 2019 převedena na bankovní účet žalované č.ú.: bankovní účet, a to aniž by v této částce žalobce cokoli žalované vracel z titulu předchozí žalovanou tvrzené zápůjčky a aniž by byl žalobce povinen cokoli žalované hradit. Bylo prokázáno, že celá částka ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaná zaslala žalobci bankovním převodem dne 19. 7. 2021, byla vrácená zápůjčka ze strany žalobce vůči žalované, kdy částečně žalobce zapůjčil bezhotovostním převodem žalované částku 6 000 Kč a částečně žalobce žalované zapůjčil částku 6 000 Kč v hotovosti. Jediné, v čem se žalobce a žalovaná rozcházeli, byla skutečnost, že žalovaná tvrdila, že žalobci měla půjčit částku 6 000 Kč v rámci platby ze dne 19. 7. 2021, což je však vyvráceno vzájemnou komunikací mezi žalobcem a žalovanou, kdy v této komunikaci žalovaná vůči žalobci jasně deklarovala, že si půjčila 12 000 Kč a 12 000 Kč také i žalobci vrátila, neboť by nerada žalobci něco dlužila. Účastnická výpověď žalované je zcela nevěrohodná a nekonzistentní s dříve učiněnými obrannými tvrzeními. I když se žalovaná snažila popřít vzájemnou komunikaci s žalobcem (dokonce, že si tuto měl žalobce napsat sám), tak nakonec žalovaná v rámci svého účastnického výslechu potvrdila, že se jedná o její komunikaci s žalobcem a tato komunikace mezi žalobcem a žalovanou věrohodně prokazuje všechna tvrzení žalobce a naopak vyvrací obranu a tvrzení žalované o tom, že žalovaná měla žalobci půjčit částku 6 000 Kč a mezi žalobcem a žalovanou měla být uzavřena dohoda ohledně nákladů na bydlení a stravu v částce 4 000 Kč. Navíc ani tato tvrzení žalované nebyla uvedena v účastnické výpovědi žalované, kdy žalovaná žádnou jí tvrzenou dohodu s žalobcem v tomto směru neuvedla. Svědkyně jméno příjmení ve svém výsledku neprokázala žádnou dohodu mezi žalobcem a žalovanou ohledně jakékoli částky 4 000 Kč na bydlení a stravu a částky 6 000 Kč z titulu půjčky žalované vůči žalobci na opravu auta, když tyto informace měla poskytnuté od žalované.
14. Žalobce tedy prokázal, že částka 10 000 Kč ze dne 19. 7. 2021 byla v plném rozsahu zápůjčkou vůči žalované, kdy žalovaná tuto částku po žalobci požadovala z titulu zápůjčky, a žádný jiný titul na poskytnutí této částky sjednán s žalobcem nebyl, žalobce si od žalované žádnou částku 6 000 Kč nepůjčil na opravu svého auta a ani ji jinak nepožadoval, mezi žalobcem a žalovanou nebyla sjednána žádná ohledně částky 4 000 Kč bydlení a stravu. Soud tedy dovozuje, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 10 000 Kč. Soud shledal důvodným rovněž nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky, kdy žalobcem požadovaná výše úroku neodporuje zákonu a počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jako obecnou třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 674 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, odměny advokáta (mimosmluvní) dle § 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal: - dle ust. § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, ve věci vykonány dle ust. § 11 odst. 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb. tyto úkony právní služby: 1) Příprava a převzetí právního zastoupení žalobce, 2) Výzva před podáním žaloby, 3) Žaloba ze dne 19. 8. 2021, 4) Podání ze dne 10. 11. 2021, 5) Soudní jednání dne 24. 1. 2022, 6) Podání ze dne 7. 2. 2022, 7) Soudní jednání dne 22. 3. 2022 (trvalo více jak 2 hodiny), 8) Podání ze dne 28. 3. 2022 Celkem tedy odměna za 9 úkonů právní služby po 1 500 Kč: 13 500 Kč 3. Náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů ve výši 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby po 300 Kč 4. Cestovní náhrada dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, § 13 odst. 4): Na cestě obec - obec a zpět k soudnímu jednání dne 24. 1. 2022 a dne 22. 3. 2022, celkem najeto 400 km (2 x obec - obec a číslo km, 2 x obec - obec a číslo km), značka automobilu registrační značka číslo, průměrná spotřeba motorové nafty: 5,5 l /100 km, vyhlášková sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč, výše průměrné ceny motorové nafty dle vyhlášky 36,10 Kč. Výše základní náhrady: 400 km x 4,70 Kč, tj. 1 880 Kč, spotřeba: (400 x 5,5 x 36,10) /100, tj. 794 Kč, cestovní náhrada celkem: 2 674 Kč 5. Náhrada za promeškaný dle Vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, § 14 odst. 1), 3): na cestě obec - obec a zpět k soudnímu jednání dne 24. 1. 2022 a dne 22. 3. 2022 celkem 2 hodiny (2 x obec obec a číslo hodina, 2 x obec obec a číslo hodina), tj. 8 půlhodin: 8 půlhodin po 100 Kč 800 Kč Celkem tedy náklady právního zastoupení: 19 674 Kč (právní zástupce žalobce není plátcem DPH).
16. Celkem tedy uložil soud žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 674 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.