Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 4/2022-20

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 3.510 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 613,81 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 613,81 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu dlužných koncesionářský poplatků.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z přihlášení poplatníka, z výzvy k zaplacení ze dne 8. 3. 2021 včetně doručenky, z dopisu ze dne 18. 5. 2021 včetně doručenky a ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení vzal soud za prokázané, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost splnil dne 1. 4. 2006. Televizní poplatek k 1. 1. 2008 činil 135 Kč měsíčně za jeden přihlášený přijímač. Žalovaný neuhradil televizní poplatek za měsíce listopad 2018 až prosinec 2020 včetně v celkové výši 3.510 Kč. Nereagoval ani na výzvy žalobce k zaplacení.

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Poté, co se žalovaný stal držitelem televizního přijímače a přihlásil se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, vznikla mu povinnost v souladu se , o rozhlasových a televizních poplatcích, platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný však svou povinnost neplnil a televizní poplatek ve shora uvedených obdobích nezaplatil. Dle z. č. , je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Dle z. č. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy žalobkyně, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je žalobkyně oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určené předpisy práva občanského. Soud tedy návrhu žalobkyně vyhověl, žalovaného zavázal k zaplacení částky 3.510 Kč, která představuje součet nezaplacených poplatků a současně z každé jednotlivé měsíční částky bylo žalovanému uloženo zaplatit zákonný úrok z prodlení ve smyslu . Výše úroku z prodlení je odůvodněna , přičemž žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 27. 10. 2021, na částku ve výši 613,81 Kč.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z Plně procesně úspěšné žalobkyni soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a ve dvou paušálních náhradách hotových výdajů ve smyslu vyhl. č. po 100 Kč za úkon (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Náhradu nákladů řízení spočívající v odměně zástupce žalobkyně soud žalobkyni nepřiznal, a to s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. . V tomto nálezu soud dovodil, že správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobkyně, která disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení a není tak důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášela na soukromý subjekt, zvláště za situace, kdy není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Takto vynaložené náklady soud neshledal jako účelně vynaložené, a proto je žalobkyni nepřiznal. Podle článku 89 odst. 2y jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.