Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 99/2021-70
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci
žalobce: název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátemjméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
adresou pro doručování adresa žalovaného
o zaplacení 9 335 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 335 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 335 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 335 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 335 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 335 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce dle předepsaného procesu upraveného v § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel tohoto vozidla. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne datum do dne datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 139 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne datum výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 9 335 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 9 035 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce v žalobě zcela konkrétně specifikoval výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázal na příslušnou právní úpravu. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 9 335 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění.
2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Osobní značka automobilu, registrační značka, nikdy nevlastnil, od vozu nemá žádné doklady. Na tuto skutečnost žalobce několikrát upozorňoval. Pokud je žalovaný v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník, jedná se o podvod, kdy tento byl šetřen anonymizována dvě slova, kde žalovaný podal výpověď k dané věci. Uvedené zaslal žalobci, který se však již nevyjádřil. Jelikož žalovaný nevlastní od vozidla žádné doklady, nemůže se ani jako vlastník vozidla odhlásit. Dle žalovaného byl posledním vlastníkem předmětného vozidla pan jméno příjmení, který však v roce rok zemřel.
3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že žalovaný dosud neprokázal, že by nebyl vlastníkem vozidla v předmětné době. Žalobce odkázal na úpravu v zákoně č. 307/1999 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ohledně povinnosti podání žádosti o změnu vlastníka silničního vozidla v registru vozidel. Uvedl, že s žalovaným komunikoval, když ho upozornil na skutečnost, že žalobce vychází ze zákonné domněnky vlastnictví dle § 4 odst. 2 zákona a rovněž jej požádal o sdělení výsledku policejního šetření, žalovaný již na toto nereagoval.
4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, spisovým materiálem stát. instituce a svědeckými výpověďmi, kterými byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z kopie výzvy k úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku nepojištěných do garančního fondu za období od datum do datum ve výši 9 335 Kč, a to za vozidlo registrační značka, a to do 60 dnů od doručení výzvy, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Částka 9 335 Kč představuje příspěvek ve výši 9 035 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Upomínkami ze dne datum a ze dne datum (spolu s kopií doručenky a informací o podané zásilce) byl žalovaný k úhradě dlužné částky upomínán. Údaje o provozování vozidla a jeho vlastnostech byly zjištěny výpisem z interní databáze žalobce.
6. Ze sdělení stát. instituce, anonymizována dvě slova, ze dne datum a karty vozidla soud zjistil, že v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla značka automobilu, registrační značka, VIN kód byl v době od datum do datum zapsán žalovaný. Žalovaný byl v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel zapsán od datum, jako předchozí vlastník vozidla v době od datum do datum je uveden pan jméno příjmení, narozený dne datum.
7. Ze spisu stát. instituce, stát. instituce, anonymizována dvě slova obec, anonymizováno obec, číslo jednací, soud zjistil, že dne datum žalovaný oznámil podezření na neoprávněné přihlášení značka automobilu, registrační značka na svou osobu. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalovaného ze dne datum vyplývá, že žalovaný po zjištění, že dostal pokutu za překročení rychlosti na výše uvedené vozidlo, které nevlastní, věc oznámil na stát. instituce. Žalovaný zjistil, že k přepisu na jeho osobu došlo ve obec. Po kontaktování svého známého pana příjmení, zjistil, že tento si vozidlo pamatuje, jelikož ho měl v servisu. Vozidlo měl údaje koupit pan jméno příjmení, což měla žalobci telefonicky sdělit neznámá osoba. Ve spise je dále založena žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla registrační značka ze dne datum, kterou dosavadní vlastník vozidla jméno příjmení, narozený dne datum, požádal o zápis změny vlastníka a provozovatele předmětného vozidla na nového vlastníka, kterým je žalovaný. K žádosti byl přiložen technický průkaz, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, v poznámce je uvedena ztráta osvědčení o registraci vozidla. K žádosti byla správnímu úřadu předložena plná moc ze dne datum udělená žalovaným jako zmocnitelem panu jméno příjmení jako zmocněnci k přepisu vlastníka a provozovatele předmětného vozidla registrační značka. Podpis žalovaného je úředně ověřen Českou poštou, a.s. – pobočkou obec u obec. Z úředního záznamu stát. instituce ze dne datum soud zjistil, že pan jméno příjmení byl telefonicky kontaktován, uvedl, že předmětné vozidlo prodal panu jméno příjmení, zaměstnanci autobazaru. Po nějaké době byl vyzván osobou, jejíž údaje si nepamatuje, aby provedl přepis vozidla, kdy součástí dopisu byla i plná moc s úředně ověřeným podpisem osoby, na kterou má být vozidlo přepsáno. Jelikož uvěřil oprávněnosti této žádosti, na uvedenou osobu vozidlo ve obec přepsal. Řízení bylo skončeno ve stádiu šetření jako neobjasněné.
8. Ze spisu stát. instituce, stát. instituce, anonymizována dvě slova obec, anonymizováno obec, číslo jednací, obsahující úřední záznam o podaném vysvětlení žalovaného ze dne datum a úřední záznam Policie ČR ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný oznámil, že obdržel dne datum výzvu od žalobce anonymizována dvě slova k uhrazení částky 9 335 Kč za nepojištění vozidla registrační značka, žalovaný však není vlastníkem předmětného vozidla, neví, kdo je majitelem, prý jím je jméno příjmení. Již dříve učinil trestní oznámení. V měsíc nebo měsíc rok podepsal plnou moc panu jméno příjmení k zastupování při převodu a koupi vozidla značka automobilu, kdy pan příjmení vozidlo na žalovaného nikdy nepřepsal a plnou moc zneužil k podvodnému jednání. Přesné znění plné moci si nepamatuje, neví, kde nechal plnou moc ověřit. Dále je součástí spisu dopis žalovaného ze dne datum adresovaný žalobci ohledně vlastnictví vozidla registrační značka a dopis žalovaného ze dne datum spolu s kopií poštovního podacího lístku adresovaný panu jméno příjmení s výzvou k vrácení vozidla registrační značka. Řízení bylo skončeno ve stádiu šetření jako neobjasněné.
9. Z informací o stavu případu žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o tom, že jeho tvrzení o tom, že není vlastníkem vozidla, bere na vědomí a dále vyzval žalovaného ke sdělení výsledku šetření policejním orgánem, podle kterého bude dále postupovat. Informací o stavu případu ze dne datum žalobce žalovaného informoval, že je povinen respektovat sdělení registru silničních vozidel do doby, než bude příslušným orgánem rozhodnuto o neplatnosti zápisu v registru. Informací o stavu případu ze dne datum pak byl žalovaný vyzván k doložení výsledku šetření stát. instituce tak, aby případ mohl být ukončen.
10. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, kdy upomínka byla zaslána na adresu žalovaného, o čemž svědčí poštovní podací arch ze dne datum spolu s informací o podané zásilce
11. Z výslechu svědka příjmení jméno, soud zjistil, že svědek byl vlastníkem předmětného vozidla 2-3 roky zpět. Následně vozidlo prodal, nepamatuje si komu, ozval se mu pán na inzerát. K prodeji došlo při osobním setkání předáním vozidla oproti převzetí hotovosti, kupní smlouva se podepisovala, schovanou ji však nemá. Bylo domluveno, že kupující kontaktuje telefonicky prodávajícího ohledně přepisu vozidla, k telefonickému kontaktu však nedošlo. Poté svědkovi přišel dopis s doklady k vozidlu, plnou mocí, evidenční kontrolou spolu s žádostí o přepis vozidla. Svědek tak učinil a doklady zaslal zpět. příjmení dopis zasílal, si nepamatuje. Žalovaného neviděl, neví, jestli plná moc byla učiněna žalovaným.
12. Svědek jméno příjmení potvrdil, že byl v minulosti vlastníkem předmětného vozidla, kdy vozidlo koupil zhruba 2 roky zpět v autoservisu, jehož název si nevybavuje. V mobilním telefonu měl vozidlo s danou registrační značka na fotografii. Za dva měsíce vozidlo prodal někomu v obec. Při koupi vozidla dostal kupní smlouvu, malý a velký technický průkaz k vozidlu a zelenou kartu. Kupní smlouvu už nemá. Bylo domluveno, že prodávající zašle plnou moc k přepisu vozidla, tu však nezaslal, k přepisu vozidla nedošlo. Neví, kdo byl uveden v technickém průkaze jako vlastník vozidla, ani kdy přesně předmětný automobil vlastnil. Osoba, která svědkovi vůz prodala, nebyla zapsána v technickém průkazu.
13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu.
14. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě příspěvku nepojištěných do garančního fondu za období od datum do datum ve výši 9 335 Kč, a to za vozidlo registrační značka, neboť v předmětném období byl žalovaný v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, což bylo prokázáno. Vozidlo bylo na žalovaného přepsáno na základě žádosti pana příjmení jméno dne datum, který k žádosti mimo technických dokladů předložil rovněž plnou moc k zastupování žalovaného při tomto přepisu. Plná moc mu přišla poštou, obsahovala úředně ověřený podpis žalovaného. Žalovaný oznámil stát. instituce podezření na neoprávněné přihlášení osobního registrační značka na svou osobu poté, co mu přišla pokuta za nedovolené překročení rychlosti a rovněž poté, co obdržel výzvu žalobce k úhradě příspěvku. Obě řízení byla ukončena ve stádiu šetření jako neobjasněná. Žalobce žalovaného proto opakovaně vyzýval k úhradě příspěvku ve výši 9 335 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil. Dále bylo zjištěno, že vozidlo po určitou dobu vlastnil a provozoval jméno příjmení, kdy se však provedenými důkazy nepodařilo zjistit, zda to bylo právě v období, za které se žalobce domáhá uhrazení žalované částky ohledně nepojištěného vozidla.
15. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav hodnotil následovně.
16. Podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona (§ 1 odst. 2 písm. b) zákona). Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona. Dle § 4 odst. 2 zákona se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník či jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
17. V registru silničních vozidel je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v daném období (a to až dosud) evidována osoba žalovaného. Žalovaný tvrdil, že není vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, uvedené vozidlo nikdy nevlastnil. Žalovaný však v řízení neprokázal, že v době, po kterou vozidlo dle sdělení žalobce nebylo pojištěno, byla vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla osoba odlišná od osoby uvedené v registru silničních vozidel, tj. od osoby žalovaného. Dle výše citovaného § 4 odst. 2 zákona se má přitom za to, že osoba zapsaná jako vlastník či jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Užitím slovního spojení„ má se za to“ je zřejmé, že jde o vyvratitelnou právní domněnku, která platí, dokud není prokázán opak, tedy platí, dokud není prokázáno, že vlastníkem či provozovatelem vozidla je osoba odlišná od osoby zapsané v uvedeném registru. V řízení byli vyslechnuti 2 svědci, a to jméno příjmení, který byl v registru silničních vozidel uveden jako předchozí vlastník vozidla a jméno příjmení, který měl dle žalovaného být současný vlastník vozidla, měl vozidlo vlastnit v období, o něž v řízení jde. Svědeckými výpověďmi se však nepodařilo prokázat, kdo konkrétně byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla. Svědci nedokázali určit, v jakém období vozidlo vlastnili a provozovali, ani kdy přesně a komu vozidlo prodávali. Svědek jméno příjmení navíc uvedl, že zajistil přepis vozidla na základě mu poskytnuté plné moci. Tato plná moc s úředně ověřeným podpisem použitá k přepisu vozidla je pak součástí spisového materiálu stát. instituce, stát. instituce, anonymizována dvě slova obec, anonymizováno obec, číslo jednací. Plná moc obsahuje úředně ověřený podpis žalovaného. Pokud žalovaný tvrdil, že plnou moc dával panu příjmení k přepisu jiného vozidla, pak soud uvádí, že takové skutečnosti nebyly v řízení prokázány. Pokud by pak žalovaný skutečně udělil plnou moc k přepisu vozidla bez konkrétní specifikace vozidla a osoby, které plnou moc uděluje, pak by muselo být jeho jednání hodnoceno jako lehkovážné, kdy si musel být vědom případných jeho negativních následků a tyto je povinen případně nést. Z provedených spisových materiálů stát. instituce dále nevyplývají žádné skutečnosti, které by prokazovaly, že žalovaný není a v daném období nebyl vlastníkem a provozovatelem předmětného automobilu, že by došlo konkrétní osobou ke spáchání nějakého trestného činu ve vztahu k předmětnému automobilu, když vedená šetření stát. instituce byla skončena jako neobjasněná.
18. Vzhledem k výše uvedenému je tak nutné v souladu s § 4 odst. 2 zákona vycházet z domněnky, že vlastníkem a provozovatelem vozidla v daném období byla osoba zapsaná v registru silničních vozidel, kdy touto osobou byl žalovaný.
19. Žalovaný tak jako vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka porušil povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona, když v době od datum do datum, tj. 139 dní, provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobci proto v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem.
20. Výše příspěvku je určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona jako součin počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu (139 dní) a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobce denní sazbu určil v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 65 Kč. Výše příspěvku tak činí 9 035 Kč. Žalovaný byl v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona povinen žalobci zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku i nákladů byla zaslána žalovanému a splatnost příspěvku včetně nákladů na jeho vymáhání nastala dne datum.
21. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce se tak po něm oprávněně domáhá jak částky 9 035 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání, tedy celkem částky 9 335 Kč.
22. Protože žalovaný nezaplatil žalobci ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobce se tak po něm oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník domáhá i zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené dle § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky.
23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o.s.ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud v daném věci přihlédl k tomu, že ačkoliv se v řízení nepodařilo prokázat, že v rozhodném období žalovaný nebyl vlastníkem a provozovatelem vozidla, jsou zde podezřelé okolnosti ohledně převodu vlastnictví automobilu, kdy jak vyplývá ze svědeckých výpovědí, vlastnictví k vozidlu bylo během krátké doby opakovaně převáděno bez příslušného provedení zápisu v registru vozidel na osoby odlišné od žalovaného, z výpovědi svědka příjmení vyplynulo, že již mohlo dojít k likvidaci vozidla. Soud rovněž zohlednil to, že žalovaný měl od počátku snahu jednat jak s žalobcem, tak i s Policií ČR, kde celou věc ohlásil a řešil. Soud tak vzhledem k uvedenému dospěl k závěru, že v daném případě jsou zde okolnosti zvláštního zřetele, pro které by bylo nespravedlivé uložit žalovanému povinnost nahradit náklady právního zastoupení žalobce v plné výši a tyto přiměřeně ponížil do výše odpovídající nákladům žalobce do zahájení jednání před soudem. Žalobce pak s ohledem na své majetkové poměry dle názoru soudu bez větších obtíží ponížení přiznané náhrady nákladů řízení unese.
24. Soud tak plně úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení pouze částku 1 489 Kč, skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení vypočítaných podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady právního zastoupení představují odměnu právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a jednoduchá výzva k plnění), 3 režijní paušály á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 AT a DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Rozsudek proto obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odstavec 4 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.