Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 44/2022-23
název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou částka představující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši částka v 45 týdenních splátkách po částka. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nesplácela úvěr podle dohodnutých podmínek, na tento nárok žalovaná uhradila částku v celkové výši částka. Žalobkyně požaduje po žalované částku ve výši částka, sestávající se z jistiny ve výši částka a dlužných úhrad ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno písemně. Tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované řádně na základě informací získaných od žalované, popřípadě nahlédnutím do databází, poskytnuté informace byla zapsány do karty zákazníka a ověřeny oproti dokladům uvedeným v kartě zákazníka.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum soud zjistil, že žalovaná jako zákazník uzavřela se společností právnická osoba smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s částkou ve výši částka představující úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši částka ve 45 týdenních hotovostních splátkách ve výši částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p. a. jako pevná po celou dobu trvání smlouvy.
5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná na zápůjčku uhradila k rukám věřitele částku částka.
6. Ze zákaznické karty - žádosti o půjčku ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v žádosti uvedl druh bydlení – nájemník, dosažené vzdělání základní, rodinný stav – partner/ka, počet vyživovaných osob 1, majitel vozidla – ne, údaje o zaměstnání – v domácnosti (MD), čistý příjem částka, další čisté příjmy domácnosti částka, celkem příjmy částka, běžné měsíční výdaje částka, ověřené dokumenty – výměr důchody, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky k datum a složenky číslo a číslo.
7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 9 datum.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaná jako zákazník uzavřela dne datum se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s částkou ve výši částka představující úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši částka ve 45 týdenních hotovostních splátkách ve výši částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p. a. jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalovaná vyplnila kartu zákazníka - žádost o půjčku, v níž uvedla, že žije v nájmu s partnerem, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené s příjmem ve výši částka, další příjem domácnosti činí částka a běžné výdaje činí částka. Informace měly být ověřeny rozhodnutím o přiznání dávky a složenkami za měsíc prosinec rok a leden rok. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
17. V daném případě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně vycházela z údajů získaných žalované uvedených v zákaznické kartě, z čehož vyplývá, že aktivně úvěruschopnost neprověřovala. Žalobkyně ani netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalované, a k důkazu navrhla pouze kartu zákazníka, z níž vyplývá pouze to, že žalovaná byla na rodičovské dovolené s jednou vyživovací povinností, pobírala dávku ve výši částka, žila s partnerem v nájemním bydlení s výdaji ve výši částka. Informace od žalované měly být ověřeny rozhodnutím o přiznání dávky a složenkami za dva měsíce. Výdaje žalované měly činit částka měsíčně. Z uvedeného vyplývá, že další příjem domácnosti ve výši částka nebyl vůbec ověřen, dále pokud jde o výdaje domácnosti ve výši částka, tyto jsou dle názoru soudu i s ohledem na bydlení v nájmu zcela nepravděpodobné. Z uvedeného vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované neprověřila řádně.
18. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o zápůjčce neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
19. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy částku ve výši částka a žalovaná uhradila částku v celkové výši částka, pak soud tuto částku započítal na poskytnutou jistinu. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. od datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené k plnění (do datum) v předžalobní výzvě ze dne datum (výrok I.).
20. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok II.).
21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.