Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 408/2021-24

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 409,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 696 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 713,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 934 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 044,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 862,04 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 166,04 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 696 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 862,04 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 696 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 713,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 934 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 044,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 862,04 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 166,04 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 696 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 862,04 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 409,51 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 934 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 044,75 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 862,04 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 862,04 Kč od datum do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum s žalovaným Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky v částce 7 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 6 652 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 6 862,04 Kč a na dlužném poplatku 4 547,47 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok z dlužné jistiny 6 862,04 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 1 044,75 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 934 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, poplatek ve výši 5 302 Kč a pojištění ve výši 1 350 Kč, tj. celkem 13 652 Kč, a to v 45 týdenních splátkách ve výši 304 Kč a poslední splátku ve výši 276 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce soud neučinil s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci žádná skutková zjištění. Z Tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil předchůdci žalobkyně dne datum částku 304 Kč. Ze Zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že kromě osobních údajů žalovaného je zde uvedena adresa výběru odlišná od adresy trvalého pobytu uvedené ve smlouvě. Jako důvod zápůjčky zde byl uveden nákup vybavení domácnosti. Dále zde byly uvedeny údaje o druhu bydlení – nájemník, majiteli vozu - ne, zaměstnán na plný pracovní úvazek s příjmem 6 962 Kč, běžné výdaje domácnosti v celkové výši 1 678 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že byly ověřeny dokumenty: pracovní smlouva/ŽL, 2 výplatní pásky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum). Dne datum odeslal právnická osoba na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení o postoupení pohledávky, v němž vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne datum). Dne datum odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne datum).

4. Podle ust. a násl. , (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce 7 000 Kč, které si žalovaný převzal a zavázal se je vrátit spolu se sjednaným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách.

6. Z hlediska hmotněprávního soud v dané věci posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. o. z., podle nichž přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný převzal v hotovosti finanční prostředky, tedy že zapůjčitel (původní věřitel) přenechal žalovanému finanční prostředky a žalovaný jakožto vydlužitel se je zavázal zapůjčiteli (původnímu věřiteli) vrátit. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco původní věřitel podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od předchůdce žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

7. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).

13. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

14. Obdobně Nejvyšší soud v rozsudku z 25. 7. 2018, sp. zn. uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. Soud u ústního jednání žalobkyni poučil o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. Žalobkyně byla rovněž v rámci přípravy soudu k jednání vyzvána usnesením ze dne 22. 12. 2021, č. j. -10, aby soudu předložila všechny důkazy k prokázání svých tvrzení uvedených v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyní předložená zákaznická karta není pro prokázání splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žalovaného dostatečná, neboť z tétoy není zřejmé, zda byly údaje zaznamenané poskytovatelem úvěru do zákaznické karty skutečně ověřovány. Pokud žalobkyně zároveň se zákaznickou kartou nepředložila soudu také doklady v podobě např. výpisů z účtu, výplatních listin, pracovní smlouvy nebo nájemní smlouvy žalovaného, z nichž by bylo zřejmé, že údaje o příjmech a výdajích uvedené žalovaným do zákaznické karty byly poskytovatelem úvěru aktivně ověřovány, tak nelze dospět k závěru, že by poskytovatel úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované ust. a ZoSÚ, o. z.), když k neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z neplatného právního jednání dne datum částku 7 000 Kč, a proto žalobkyni, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla předchůdkyní žalobkyně dne datum poskytnuta na základě neplatné smlouvy o zápůjčce částka 7 000 Kč. Žalovaný již zaplatil celkem 304 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 6 696 Kč právnická osoba odeslala dne datum žalovanému oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného datum. Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení této výzvy, tj. do datum, přiznal soud žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné částky od datum, což je první prokázaný den prodlení žalovaného (výrok I.). S ohledem na výše uvedené soud žalobu co do částky 4 713,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 934 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 044,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 862,04 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 166,04 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 696 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 862,04 Kč od datum do zaplacení zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Výrokem III. soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.