Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 41/2022-16
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 200 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 200 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 200 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 200 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 200 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené přirážky k jízdnému. Tvrdila, že žalovaný se dne datum přepravoval vlakem číslo provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba dráhy“), bez platné jízdenky, načež byl pověřeným zaměstnancem právnická osoba dráhy z přepravy vyloučen a předán hlídce Policie České republiky. Jednáním žalovaného tak byl vlak nepovoleně zastaven a zpožděn. Za porušení přepravního řádu (§ 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“)) právnická osoba dráhy vyměřila žalovanému v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), a tarifem právnická osoba dráhy přirážku ve výši 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhradu ve výši 3 200 Kč za zpoždění vlaku o 16 minut. Společnost obec dráhy postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o těchto skutečnostech vyrozuměn a zároveň byl též předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky. Svůj dluh v celkové výši 4 200 Kč však do dnešního dne neuhradil, a proto se žalobkyně domáhala zaplacení své pohledávky spolu se zákonným úrokem z prodlení.
2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný cestoval dne datum vlakem číslo. Při kontrole jízdenek se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, načež se odmítl prokázat dokladem totožnosti. Pověřený zaměstnanec právnická osoba dráhy proto za součinnosti Policie České republiky žalovaného vyloučil z přepravy a uložil mu povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhradu ve výši 3 200 Kč za zpoždění vlaku v délce 16 minut. Žalovaný však tuto povinnost na místě nesplnil. Přirážka za nepovolené zastavení vlaku byla žalovanému uložena v souladu s položkou číslo ceníku přirážek a smluvních pokut právnická osoba dráhy, který ji stanoví sazbou 1 000 Kč. Náhrada za zpoždění vlaku v rozsahu 16 minut pak byla žalovanému uložena v souladu s položkou číslo) ceníku přirážek a smluvních pokut právnická osoba dráhy, který ji stanoví sazbou 200 Kč za každou i jen započatou minutu zdržení. Společnost obec dráhy následně jako postupitel pohledávku za žalovaným ve výši 4 200 Kč spolu s příslušenstvím a všemi souvisejícími právy smluvně postoupila žalobkyni. Žalobkyně následně dne datum žalovanému postoupení pohledávky, jsouc k tomu postupitelem zmocněna, oznámila a současně jej předžalobně vyzvala k úhradě dluhu.
5. Soud věc posoudil podle § číslo, § číslo, § 1970 a § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 3, § 7 a § 15 vyhlášky o přepravním řádu a podle § 37 odst. 4 a 6 zákona o drahách, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný uzavřel se právnická osoba dráhy dne datum smlouvu o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z., přičemž se žalovaný jako cestující na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem a následně, po odmítnutí zaplatit přirážku k jízdnému, ani dokladem totožnosti. Pověřený zaměstnanec právnická osoba dráhy byl proto nucen vlak nepovoleně zastavit a předat žalovaného hlídce Policie České republiky. Tímto jednáním vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnická osoba dráhy jakožto právní předchůdkyni žalobkyně přirážku ve výši 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhradu ve výši 3 200 Kč za zpoždění vlaku o 16 minut, obé stanovené dle přepravních podmínek, resp. tarifu právnická osoba dráhy a v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách. Aktivní věcná legitimace pak svědčí žalobkyni, jíž byla pohledávka právnická osoba dráhy postoupena. Žalovaný byl o změně věřitele informován v rámci předžalobní výzvy podané dne datum. Avšak ani na základě této výzvy žalovaný dlužnou částku v celkové výši 4 200 Kč nezaplatil, v důsledku čehož se dostal do prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a vedle jistiny žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky 4 200 Kč od datum, tj. ode dne následujícího po vystavení na místě splatné přirážky a náhrady, do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v požadované výši 1 489 Kč. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.