Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 256/2021-104

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem tamtéž

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do částky částka s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se řízení zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek. II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se řízení zastavuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení pojistného ze smlouvy číslo (autopojištění k vozidlu anonymizováno registrační značka číslo) ze dne datum, za období neplacení pojistného od datum do datum, kdy pojistná smlouva výpovědí pro neplacení zanikla, a úroku z prodlení od ukončení pojistného vztahu do zaplacení. Soud vyzval žalobkyni k upřesnění, jak dospěla k navýšení pojistného ze smluvené částky částka. Teprve podáním ze dne datum, kterým žalobkyně současně vzala žalobu zpět v rozsahu částka, objasnila, že žalovaný nedodal fotografii stavu tachometru vozidla, pojistné tak bylo dotčeno odebráním slevy (25 % povinného ručení a 60 % na pojištění autoskel) a současně přirážkou 35 % k povinnému ručení na výsledných částka měsíčně. Ohledně navýšení na částka uvedla, že k tomuto došlo na základě ústní dohody, což nebude prokazovat, a proto vzala žalobu částečně zpět. Dále v průběhu řízení navrhla soudu záměnu účastníků na straně žalobkyně v důsledku postoupení předmětné pohledávky, čemuž soud usnesením ze dne datum na č. l. 80 s právní mocí dnem datum vyhověl.

2. V souladu s  (dále jen „“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

3. Soud věc rozhodl postupem dle (dále jen „“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, soud po jeho pobytu musel pátrat, soud však nebyl schopen ověřit, zda žalovaný bydlí i na další možné adrese (anonymizována dvě slova v obec). Od novely , provedené , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetíy nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž zde nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o postoupení pohledávky č. l. 37 a přílohovým seznamem (zejm. č. l. 77) bylo prokázáno, že žalobkyně předmětnou za žalovaným pohledávku od původní věřitelky nabyla. Žalobkyně prokázala pojistnou smlouvou č. l. 13 a dodatkem č. l. 15 závazek žalovaného hradit měsíčně na pojistném částka z titulu pojištění odpovědnosti ve smyslu a pojištění autoskel od datum. Dodatkem k této smlouvě prokázala, že pojistné je se slevou 25 % a nebude-li doložen stav tachometru do datum či bude překročen předpokládaný roční nájezd do 7 500 km, bude sleva odňata a navíc navýšena o 35 %, dále bude v takovém případě odňata sleva pojištění skel vozidla, která činila 60 %. Tím bylo aritmeticky odůvodněno navýšení pojistného z měsíční splátky na částka. Žalobkyně i její právní zástupce prokázali vypracování a doručování předžalobních výzev, výzvy žalobkyně obsahují informaci o zániku pojištění ke dni datum (od tohoto dne by se tedy mohlo jednat o nepojištěné vozidlo, což může obdobně vyústit v uplatnění dalšího nároku proti žalovanému, tentokráte od obec kanceláře pojistitelů). Žalobkyně výzvy adresovala s výjimkou jedné na sjednanou korespondenční adresu (ulice a číslo v obec), soud tedy má písemnost za došlé do dispoziční sféry žalovaného.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali pojistnou spotřebitelskou smlouvu s charakterem škodového pojištění ve smyslu , s podpůrným užitím ustanovení o pojištění dle č. , z níž žalovanému svědčila povinnost hradit vždy k 6. dni měsíce pojistné ve výši částka na účet žalobkyně, když původně sjednaná výše byla navýšena v důsledku nesplnění smluvní povinnosti žalovaného (doložit nájezd vozidla). Podle tamtéž dále platí, že zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně by tedy měla právo na uhrazení pojistného do datum, požaduje však za období kratší. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Žaloba je současně důvodná i z hlediska nároku na úrok z prodlení ( ), který je požadován ve prospěch žalovaného až od ukončení pojistného vztahu (ačkoliv je v prodlení již od každého příslušného měsíce trvání pojištění), výše úroku odpovídá Soud proto mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu.

6. Podle , 2 (dále jen „“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

7. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby, včetně výslovné žádosti o zastavení řízení, II. výrokem tohoto usnesení vyhověl a řízení v tomto rozsahu zastavil. Přestože žalobkyně neuvedla jako součást jistiny příslušenství, z formulace„ zbytkového“ nároku implicitně vyplývá, že tak neučinila jen opomenutím a úroku z prodlení z této částky se rovněž nedomáhala. Soud proto řízení zastavil i v příslušné části úroku z prodlení. Souhlasu žalovaného s tímto postupem nebylo třeba, neboť nedošlo k zahájení jednání čtením žaloby u (ne-) nařízeného jednání (§ 96 odst. 4 tamtéž).

8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení v převážné míře (nad 90 %) úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s  této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Podle platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Toto ustanovení se tak neuplatní, neboť jde o marginální část nároku (tj. méně než 10 %).

9. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle , advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle splatná k rukám advokáta jako celek. Za doplnění návrhu samostatná odměna nepřísluší, neboť bylo pouze objasněno, jak žalobkyně dospěla k výši nároku, což mělo být součástí samotného návrhu, ostatně žalobkyně ve svém posledním podání sama navrhovala přiznat toliko částka.

10. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle věta za středníkem , neboť žalovaný je zjevně předlužen, čelí několika exekucím pro úhrnnou částku v řádech stovek tisíc Kč. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která i tuto pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně částka; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu – což výše splátek zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).

Poučení:

Proti I. a III. výroku tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.

Proti II. výroku tohoto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.