Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 390/2021-30

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 35 975 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 35 975 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 975 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 477 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 35 975 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 975 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 477 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 975 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které bylo ujednáno, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle bodu 4.1 smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně 300 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. 4 000 Kč. Dále byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úroky ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Celková výše účtovaných úroků činí 11 612 Kč Poslední složkou žalované částky je náhrada účelně vynaložených nákladů, která byla sjednána v bodě 6.6 smlouvy ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně. Součástí celkové dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne datum se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako klient. Obsahem smlouvy je závazek žalobkyně, že na požádání poskytne klientovi peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky maximálně do tohoto úvěrového limitu, a to i opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný byl zavázán uhradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši minimální splátky úvěru 300 Kč ulice dlužná částka je tvořena součtem jistiny úvěru, poplatku za čerpání úvěru a případně úroku, úroku z prodlení a smluvní pokuty dle čl. 6 této smlouvy. Žalovaný se zavázal hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Dále se zavázal hradit úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě, že se stane dluh splatným dle čl. 6 smlouvy, pak je povinen hradit úrok ve výši 8 % ročně. Bude-li klient v prodlení se splacením dluhu nebo jeho části, je povinen hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem a e-mailovou adresou, číslem občanského průkazu a číslem účtu: bankovní účet.

6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného číslo bankovní účet dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč, dne datum částku 4 000 Kč a dne datum částku 1 000 Kč.

7. Z výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky 43 653 Kč vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru do datum. Z poštovního podacího archu ze dne datum se podává, že tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Z neoznačeného a nedatovaného dokumentu – žádosti (č. l. 17 spisu) soud zjistil, že jde o náhled na osobní údaje o žalovaném s uvedením hrubého příjmu 19 000 Kč, čistého příjmu 16 150 Kč, s uvedením druhu bydlení – pronájem, náklady na obživu 3 500 Kč.

9. Z výplatníy soud zjistil, že žalovaný za leden 2021 dosáhl čistého měsíčního příjmu 16 907 Kč.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

11. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle ust. a násl. , (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

12. Podle o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

16. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: xanon číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).

18. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

19. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

20. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde o výdajovou stránku poměrů žalovaného. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalovaného, neboť si z výplatnice žalovaného ověřila měsíční příjem, kterého žalovaný dosahoval. Žalobkyně však blíže nezkoumala výdaje žalovaného, pokud jde zejména o náklady žalovaného na bydlení. Žalobkyně tak nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, pokud neměla k dispozici ověřené údaje o jeho výdajích. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle a 3 S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinností posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru číslo ze dne datum, pro rozpor se zákonem (shora citované ust. a ZoSÚ, o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

21. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet celkem částku ve výši 20 000 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum.

22. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému z neplatného právního jednání částku 20 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni na svůj dluh dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 20 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě. Jelikož v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k plnění do datum, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od datum, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků v celkové výši 15 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 35 975 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 975 Kč od datum do zaplacení soud žalobu žalobkyně zamítl.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 35 975 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 20 000 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 15 975 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 56 % a neúspěch 44 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 12 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle , písm. d) (dále jen vyhlášky). Odměna za tyto tři úkony byla stanovena dle vyhlášky ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 378 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 799 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 3 977 Kč pak náleží žalobkyni 12 %, což představuje částka 477 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po datum, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím ust. a násl. , byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v  (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. ust. a násl. ).

24. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle , k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.