Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 95/2021-58

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 39 406 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 116 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 926 Kč od 27. 8. 2018 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 190 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 25 290 Kč, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 968,86 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 5 189,03 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, pro 23,72% úrok ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 815 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 10 054,64 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a pro 23,72% úrok ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 116 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 926 Kč od 27. 8. 2018 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 190 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 25 290 Kč, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 968,86 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 5 189,03 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, pro 23,72% úrok ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 815 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 10 054,64 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a pro 23,72% úrok ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 39 406 Kč s příslušenstvím. Učinila tak s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou jistinou zaplatit úrok ve výši 1 820 Kč (23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaný si dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek 348 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč (počínaje 23. 7. 2017), kdy poslední splátka byla stanovená na 26. 8. 2018. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 12. 3. 2018. Žalovaný tak nedostál svým smluvním povinnostem a dostal se do prodlení se splácením. Celkem žalovaný uhradil částku 11 074 Kč, z čehož žalobkyně započetla na jistinu 3 978,90 Kč, na úrok 1 820 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 600 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 507,31 Kč a na poplatek za životní pojištění 167,79 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9 021,10 Kč od 27. 8. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 11 894 Kč (představující dlužnou jistinu ve výši 9 021,10 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 2 872,90 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 189,03 Kč (23,72 % ročně z dlužné jistiny 9 021,10 Kč od 27. 8. 2018 do data postoupení datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 968,86 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 9 021,10 Kč od 27. 8. 2018 do data postoupení datum), dále úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonný 9% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalovaného splácet na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zaznamenány v kartě zákazníka. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou jistinou zaplatit úrok ve výši 2 800 Kč (23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný si dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč (počínaje datum), kdy poslední splátka byla stanovená na 14. 12. 2018. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 12. 3. 2018. Žalovaný tak nedostál svým smluvním povinnostem a dostal se do prodlení se splácením. Celkem žalovaný uhradil částku 7 810 Kč, z čehož žalobkyně započetla na úrok 2 800 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3 099,91 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 1 793,09 Kč a na poplatek za životní pojištění 117 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč od datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 27 512 Kč (představující dlužnou jistinu ve výši 20 000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 7 512 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 10 054,64 Kč (23,72 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 15. 12. 2018 do data postoupení datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 815 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 20 000 Kč od 15. 12. 2018 do data postoupení datum), dále úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonný 9% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil. Žalobkyně uvedla, že i v případě této smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zaznamenány v kartě zákazníka.

2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen,,zápůjčka č. 1“) uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným a ze Zařazení zákazníka do pojistného programu z téhož dne soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, se zavázala žalovanému poskytnout částku 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou (58 týdnů). Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou dlužnou částku 22 968 Kč skládající se z jistiny 13 000 Kč, úroku ve výši 1 820 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 600 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatku za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 348 Kč. Celkovou dlužnou částku 22 968 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, to vše v hotovosti do rukou oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně uvedeného ve smluvních podmínkách. Dle smluvních podmínek činí výše úroku 23,72 %. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Výše RPSN činí 205 %. Dle smluvních podmínek je předmětem smlouvy poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve formě peněžité zápůjčky s pevně stanovenou úrokovou sazbou. V případě sjednaného hotovostního režimu se žalovaný zavazuje splatit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně, a to v místě bydliště žalovaného. O každé splátce celkové dlužné splátky bude proveden záznam do evidence splátek nebo vystaveno písemné potvrzení o převzetí splátky. Výše nákladů na hotovostní inkaso splátek činí 40 % z celkové dlužné částky, pokud byla sjednána úhrada v 58 splátkách. Žalovaný splácí nejprve úrok a poplatky a teprve poté splácí jistinu. Žalovaný svým podpisem smlouvy potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet úvěr, dále že přečetl a porozuměl všem ustanovením smlouvy a smluvních podmínek. Smlouva se řídí dle výslovného ujednání , a , o spotřebitelském úvěru. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu a jsou žalovaným samostatně podepsány.

4. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl své jméno, příjmení, rodné číslo, telefon, nejvyšší vzdělání (učňovské), adresu trvalého pobytu, dále rodinný stav svobodný, 2 nezaopatřené děti a zdroj příjmů (OSVČ, obor zednictví). Předložil občanský průkaz a daňové přiznání (tyto nejsou k žalobě připojeny či doloženy). Čistý příjem žalovaného činí měsíčně 27 500 Kč měsíčně, další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu apod.) 3 500 Kč, výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) 7 800 Kč, osobní výdaje 13 000 Kč a splátky úvěrů 5 100 Kč, z čehož byl vypočten použitelný příjem 8 100 Kč. Dále jsou zde uvedeny další zápůjčky/úvěry u téhož věřitele (právního předchůdce žalobkyně) s měsíční splátkou v celkové výši 5 100 Kč.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen,,zápůjčka č. 2“) uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným a ze Zařazení zákazníka do pojistného programu z téhož dne soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, se zavázala žalovanému poskytnout částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou (58 týdnů). Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou dlužnou částku 35 322 Kč skládající se z jistiny 20 000 Kč, úroku ve výši 2 800 Kč, administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatku za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 522 Kč. Celkovou dlužnou částku 35 355 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, to vše v hotovosti do rukou oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně uvedeného ve smluvních podmínkách. Dle smluvních podmínek činí výše úroku 23,72 %. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Výše RPSN činí 205 %. Dle smluvních podmínek je předmětem smlouvy poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve formě peněžité zápůjčky s pevně stanovenou úrokovou sazbou. V případě sjednaného hotovostního režimu se žalovaný zavazuje splatit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně, a to v místě bydliště žalovaného. O každé splátce celkové dlužné splátky bude proveden záznam do evidence splátek nebo vystaveno písemné potvrzení o převzetí splátky. Výše nákladů na hotovostní inkaso splátek činí 40 % z celkové dlužné částky, pokud byla sjednána úhrada v 58 splátkách. Žalovaný splácí nejprve úrok a poplatky a teprve poté splácí jistinu. Žalovaný svým podpisem smlouvy potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet úvěr, dále že přečetl a porozuměl všem ustanovením smlouvy a smluvních podmínek. Smlouva se řídí dle výslovného ujednání , a , o spotřebitelském úvěru. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu a jsou žalovaným samostatně podepsány.

6. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl své jméno, příjmení, rodné číslo, telefon, adresu trvalého pobytu, dále rodinný stav svobodný, 2 nezaopatřené děti a zdroj příjmů (OSVČ, obor zednictví). Předložil občanský průkaz, výpis z živnostenského rejstříku a daňové přiznání (tyto nejsou k žalobě připojeny či doloženy). Čistý příjem žalovaného činí měsíčně 25 500 Kč měsíčně, další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu apod.) 3 500 Kč, výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) 4 500 Kč, osobní výdaje 14 000 Kč, spoření 500 Kč a splátky úvěrů 4 300 Kč, z čehož byl vypočten použitelný příjem 5 400 Kč. Dále jsou zde uvedeny další zápůjčky/úvěry u téhož věřitele (právního předchůdce žalobkyně) s měsíční splátkou v celkové výši 4 300 Kč.

7. K výzvě soudu, jak právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, žalobkyně ve svém podání ze dne datum odkázala na ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru, ve kterém se žalovaný zavázal poskytnout právnímu předchůdci žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti, že je plně svéprávný a že je schopen dlužnou částku splatit. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný byl vyhledáván v insolvenčním rejstříku, kde nebyl zjištěn žádný záznam a že žalovaný nemá závazky u jiných společností.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalovaného adresa žalovaného (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni a upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalovaného adresa žalovaného (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení z téhož dne).

9. Závazkové vztahy vzniklé dne datum a datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí , , ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“) a dále , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

10. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

15. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

17. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že pohledávky za žalovaným společně s dalšími pohledávkami byly platně postoupeny na žalobkyni (§ 1879 a násl. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl vztahem, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Žalobkyně ani k výzvě soudu konkrétně nedotvrdila a nedoložila, že bylo vyhověno zákonným požadavkům dle zákona č. 267/2016 Sb. týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o obecné tvrzení, jakým způsobem jeho právní předchůdce plnil svoji zákonnou povinnost, a ve vztahu k těmto konkrétním smlouvám o zápůjčce ničeho nedoložila, pouze zopakovala informace uvedené v kartách zákazníka a odkázala na smluvní ustanovení, ve kterých se žalovaný zavázal poskytnout úplné, přesné a pravdivé informace. Co se týče zápůjčky č. 1, byl zjištěn měsíční příjem žalovaného z podnikání ve výši 27 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně v kartě zákazníka uvedl, že tento si ověřil z daňového přiznání, avšak toto není k žalobě připojeno a není zřejmé, jak dospěl právě k této částce, popř. jak si toto ověřil. Dále je mezi příjmy žalovaného uveden další příjem ve výši 3 500 Kč, avšak k tomuto není uvedeno nic dalšího - není uvedeno, z jaké činnosti příjem pochází, jakým způsobem je vyplácen, zda se jedná o příjem dlouhodobý, pravidelný apod. Co se týče výdajů žalovaného, jsou zde uvedeny výdaje na bydlení ve výši 4 800 Kč (nájem, inkaso a energie). Žalobkyně však neuvádí, o jaký druh bydlení se v případě žalovaného jedná, zda bydlí v nájmu či zda je vlastníkem nemovitosti (tedy zda má výdaje na nájem či splátku hypotečního úvěru apod.), z jakých položek se tato částka skládá, zda se na nákladech na bydlení podílí i další osoba apod. Taktéž není uvedeno, jakými doklady bylo toto ověřeno a jak se dospělo právě k této částce. Dále je ve výdajích uvedena částka 13 000 Kč na osobní výdaje (stejně jako v předchozím případě bez jakékoliv specifikace) a splátky úvěrů/zápůjček u téhož věřitele ve výši 5 100 Kč Celkem byly tedy zjištěny měsíční výdaje žalovaného ve výši 22 900 Kč. U zápůjčky č. 2 byl zjištěn měsíční příjem žalovaného z podnikání ve výši 25 200 Kč (opět odkázáno na daňové přiznání, aniž by toto bylo přiloženo, stejně jako u zápůjčky č. 1) a další příjem ve výši 3 500 Kč (taktéž bez dalších informací jako u zápůjčky č. 1). Ve výdajích je uvedena částka 4 500 Kč na bydlení, 14 000 Kč na osobní výdaje, 500 Kč na spoření a 4 300 Kč na splátky a opět stejně jako u zápůjčky č. 1 žalobkyně k těmto nic dalšího neuvádí. Ve vztahu k oběma zápůjčkám soud dodává, že co se týče dokladů vyžadovaných po žalovaném k potvrzení příjmů a výdajů, mezi těmito je uvedeno pouze daňové přiznání, popř. výpis ze živnostenského rejstříku, avšak toto není opět dále konkretizováno, ani k žalobě připojeno. Soud podotýká, že z povahy uvedených dokladů vyplývá, že těmito byl ověřen pouze příjem žalovaného (pomineme-li fakt, že tyto dokumenty nejsou k žalobě připojeny, a není tudíž jisté, zda jej právní předchůdce žalobkyně skutečně vyžadoval předložit), nikoliv však výdaje žalovaného. K ověření jeho výdajů nebyl dle informací v zákaznických kartách uveden žádný dokument, jehož předložení by právní předchůdce žalobkyně vyžadoval po žalovaném, aby si tak ověřil, že měsíční výdaje odpovídají skutečnosti a vše nasvědčuje tomu, že právní předchůdce žalobkyně výši skutečných výdajů žalovaného neprověřoval, popř. spoléhal se pouze na sdělení žalovaného. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v zákoně č. 267/2016, je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti ( ), ani plnit důkazní povinnost ( , ), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětných smluv o zápůjčce. Tím však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení ( o. z.), neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného ( o. z.).

21. Co se týče zápůjčky č. 1, tak dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil na dlužnou částku celkem 11 074 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 1 926 Kč (poskytnuté peněžité prostředky). Žaloba je tedy důvodná pro tuto částku a taktéž zákonný úrok z prodlení z této částky od 27. 8. 2018 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a s ohledem na shora uvedené soud žalobu pro částku 9 968 Kč (11 894 Kč – 1 926 Kč), pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 968,86 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 5 189,03 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a pro 23,72% úrok ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítl.

22. Co se týče zápůjčky č. 2, tak dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil na dlužnou částku celkem 7 810 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 12 190 Kč (poskytnuté peněžité prostředky). Žaloba je tedy důvodná pro tuto částku a taktéž zákonný úrok z prodlení z této částky od 15. 12. 2018 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a s ohledem na shora uvedené soud žalobu pro částku 15 322 Kč (27 512 Kč – 12 190 Kč), pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 815 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 10 054,64 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a pro 23,72% úrok ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, zamítl.

23. Pro shrnutí, žaloba je tedy důvodná pro zaplacení částky 14 116 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 926 Kč od 27. 8. 2018 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 12 190 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení. Žaloba není důvodná pro částku 25 290 Kč, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 968,86 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 5 189,03 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, pro 23,72% úrok ročně z částky 9 021,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 815 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 10 054,64 Kč, pro zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a pro 23,72% úrok ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze v rozsahu 36 %, převážně úspěšný byl tedy žalovaný. Jelikož však žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, protože byl po celou dobu řízení nečinný, rozhodl soud o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

25. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.