Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 33/2022-45

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, PSČ obec

zastoupena advokátem titul jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované

o zaplacení 3 023 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 21. 4. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení 523 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 21. 4. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 983 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta titul jméno jméno.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 21. 4. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení 523 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 21. 4. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 983 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [jméno].</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel), uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 2 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 20. 4. 2019, což se nestalo. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách webová adresa, kde žalovaná vyplnila údaje v registračním formuláři. Poté obdržela předsmluvní informace o půjčce a poté původní věřitel provedl prověřování schopnosti žalované splácet úvěr. Poté byla žalované žádost schválena a částka poskytnuta z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet, přičemž byla identifikována variabilním symbolem, kterým bylo číslo smlouvy číslo. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 523 Kč splatný spolu s úvěrem. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě písemné předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně a žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu , (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Podle v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyní tvrzená úvěrová smlouva dle a násl. , (dále jen„ OZ“), obsahuje ujednání o tom, že žalovaná za poskytnutý úvěr ve výši 2 500 Kč se splatností 23 dnů uhradí částku 523 Kč na odměně původnímu věřiteli. Tuto částku odměny je nutné považovat za úrok, a tedy výše úroku z tohoto úvěru dosahuje 20,92 % za 23 dní, což je 332 % ročně (365 dní). Obvyklá výše úroku v březnu 2019 činila u úvěrů pro domácnost na spotřebu se splatností do 1 roku 8,50 % ročně. Sjednaná výše úroku tak dosahovala 39násobku obvyklé výše. Poskytnutí částky 2 500 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalované a postoupení pohledávky žalobkyni bylo prokázáno. Podle žalobkynina tvrzení neměla žalovaná uhradit po postoupení ničeho.

6. Při tak vysokém smluvním úroku, jak je uvedeno v bodě 5., soud považoval za nadbytečné nařizovat jednání, aby žalobkyni vyzval k prokázání uzavření smlouvy, která byla předložena nepodepsaná, když do závěru dokumentu vyhotoveného zjevně právní předchůdkyní žalobkyně bylo pouze strojově doplněno jméno a příjmení žalované, aniž by bylo prokázáno, že jej tam doplnila žalovaná. Ani kdyby totiž žalobkyně uzavření smlouvy prokázala, nic by to neměnilo na tom, že smlouva je absolutně neplatná, protože výší sjednaného úroku zakládá významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle , (dále jen„ OZ“), pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

7. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C: 2012, resp. CELEX: 62010CA0618).

8. Nepřichází ovšem v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle a a následně úrok stanovil ve smyslu ve výši určené podle , tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C: 2020, resp. CELEX: 62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle ve spojení s  , nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.

9. Protože je smlouva o úvěru pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalované, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalované, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu a Vzhledem k tomu, že žalovaná obdržela částku 2 500 Kč a neuhradil nic, soud žalobě vyhověl co do této částky a úroku z prodlení ve smyslu . Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky měly vyplývat ze smlouvy, které jsou absolutně neplatná.

10. Žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně co do 83 %, neúspěch co do 17 % vzneseného nároku. Ve smyslu ustanovení jí tak vůči žalované vzniklo právo na náhradu 66 % všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle k rukám žalobkynina advokáta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.