Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 CO 299/2021-71

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

o částku 17.000 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 7. 2021, č. j. -43

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I. a III. výroku, potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I. a III. výroku, potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 8.750 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % za dobu od 25. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. V rozsahu částky 8.250 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ze stejné částky za dobu od 8. 7. 2020 do 24. 9. 2020 a úroků z prodlení ve výši 0,25 % z částky 8.750 Kč za dobu od 25. 9. 2020 do zaplacení žalobu zamítl. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

2. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž brojila proti jeho vyhovujícímu a závislému výroku. Rekapitulovala v něm skutková zjištění okresního soudu a jeho právní závěry, s tím, že uzavření smlouvy o zápůjčce a smlouvy darovací nebylo prokázáno. Polemizovala se závěrem, že u ní došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu žalované částky odpovídající ceně zájezdu (11.750 Kč) po odečtení žalovanou zaplacené zálohy (3.000 Kč). Odvolací výtky směřovaly rovněž k závěru o skutkovém stavu a k hodnocení důkazů. Dle žalované nebylo prokázáno, že platba 23.500 Kč dne 24. 8. 2017 byla poukázána na účet cestovní kanceláře, a důkazně nebylo podloženo ani tvrzení o skutečné ceně zájezdu (údajně 11.750 Kč). Nebylo najisto postaveno, zda korespondence mezi účastnicemi skutečně proběhla a zda byla předložena její úplná verze, nebo jen z kontextu vytržené fragmenty. Svědkyně jméno příjmení potvrdila skutkovou verzi žalované. Informace získala od žalované; současně dodala, že„ to má od obou účastnic“; nabídka žalobkyně adresovaná žalované se jí nezdála být neobvyklou, protože obě jmenované byly velké kamarádky, žalovaná byla v té době těhotná a myslela spíše na výbavičky, účastnice absolvovaly dvě dovolené v krátkém časovém rozpětí, žalovaná nechtěla odjet, protože neměla peníze a byla žalobkyní přemlouvána. Svědek jméno příjmení potvrdil, že žalobkyně jela na dovolenou podruhé, protože tam měla nějakého přítele, žalovaná se v minulosti vyjádřila k nákladům na dovolenou tak, že je bude hradit žalobkyně. Obě svědecké výpovědi tedy vylučují, že u žalované došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalované byla dle provedených důkazů poskytnuta analogie daru. Zaplacení částky 3.000 Kč žalovanou nelze hodnotit jako uznání dluhu. Žalovaná se domáhala změny prvostupňového rozsudku v napadené části tak, že žaloba bude rovněž ve zbývajícím rozsahu zamítnuta.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek okresního soudu v dotčené části jako věcně správný potvrdit. Žalovaná svou obranu změnila, neboť dle její původní verze byla žalovaná částka darem. Později byla ochotna svůj dluh zčásti uznat. O dar se rozhodně nejednalo. Z elektronické korespondence účastníků bylo zřejmé, že žalovaná příslušnou částku žalobkyni dlužila, avšak žalovaná korespondenci později upravila a usvědčující zprávy z ní vymazala, jak je patrné z údaje„ zpráva byla odstraněna“. Svědek příjmení sdělil, že o věci mu není nic známo. Svědkyně příjmení uvedla, že veškeré informace získala od žalované.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v části napadené odvoláním, tj. v odstavcích I. a III. výroku, postupem dle , se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

8. Krajský soud souhlasil se všemi právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu a s jeho závěrem o skutkovém stavu vyjmenovanými v odstavcích 5. - 9. odůvodnění napadeného rozsudku, včetně závěru, že skutková tvrzení žalobkyně o zápůjčce, stejně jako skutková tvrzení žalované o daru nebyla prokázána (viz odst. 17. a 18. odůvodnění napadeného rozsudku). Pro stručnost na ně odkazuje. Tam vyjmenované skutečnosti plynou z provedených důkazů a nebyl důvod na nich cokoli měnit. Žaloba byla žalované doručena dne 24. 8. 2020 do její datové schránky.

9. Správný je rovněž právní závěr, že žalovaná se dle § 2991 odst. 2 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, jestliže žalobkyně pro žalovanou zakoupila u cestovní kanceláře zahraniční zájezd v ceně 11.750 Kč, aniž k takovému plnění existoval právní důvod. Žalovaná uvedené plnění žalobkyni nevrátila, vyjma jediné splátky ve výši 3.000 Kč, přestože k tomu byla před podáním žaloby prostřednictvím emailové komunikace vyzvána. Podle o. z. je proto žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 8.750 Kč včetně přísl. K úhradě úroků z prodlení v sazbě 8,25 % byla zavázána dle o. z. a za dobu od 25. 9. 2020, kdy již byla prokazatelně s plněním svého dluhu v prodlení, do zaplacení.

10. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v meritorním výroku a ve věcně správném výroku o náhradě nákladů prvostupňového řízení, podle potvrdil. Na přiléhavé odůvodnění nákladového výroku pro stručnost rovněž odkazuje.

11. Podle a nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalovaná s odvoláním neuspěla a žalobkyni v odvolacím řízení náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (podle ).