Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 50/2022-39

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 15 660 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši

11,75 % ročně z této částky od 2. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 6 960 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 344,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 660 Kč od 19. 12. 2020

do 1. 3. 2022, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 6 960 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 2. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 6 960 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 344,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 660 Kč od 19. 12. 2020 do 1. 3. 2022, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 6 960 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 15 660 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11. 12. 2006 žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce číslo. Na základě shora uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, jež se žalovaná zavázala splatit spolu se sjednanými poplatky ve výši 6 960 Kč v dohodnutých splátkách. Žalovaná své povinnosti řádně a včas neplnila, na úhradu dluhu zaplatila pouze 1 300 Kč, zbývá uhradit částku ve výši žalované jistiny. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 17. 12. 2007. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k úhradě dluhu, žalovaná však na výzvu žalobkyně nereagovala a již ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 11. 12. 2006 vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná svým podpisem potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou shora uvedenou částku půjčky. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 960 Kč, celkem tedy částku 16 960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalobkyní, má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 vyplývá, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni. Dle přiloženého podacího lístku byla tato písemnost odeslána dne 1. 2. 2021.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato žalované odeslána dne 30. 7. 2021.

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 11. 12. 2006 smlouvu o půjčce, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotovost ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit zpět ve splátkách spolu se sjednaným poplatkem v částce 6 960 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však neplnila podmínky smlouvy řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze 1 300 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy.

9. Dle , , účinný od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Dle , (dále jen „ “) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle , není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Dle , odst. 2 , dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce (dle ) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 960 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 53 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaná uhradila pouze částku 1 300 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

11. Žalobkyně netvrdila a ani nedoložila, že by se předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované úvěr splácet.

12. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy ve smyslu jejího rozporu s dobrými mravy ( ). Ostatně ke shora uvedenému se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu vzdala možnosti být poučena ve smyslu možného doplnění tvrzení a důkazů ohledně shora uvedených okolností.

13. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované 10 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat, ponížené o dosud provedené úhrady ve výši 1 300 Kč na výsledné 8 700 Kč ( ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat první den poté, co byla věřitelem vyzvána ( ). Kvalifikovanou výzvou k plnění je v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalované dne 28. 2. 2022, následující pracovní den, tj. 1. 3. 2022, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 2. 3. 2022 do prodlení ( ) a je tak povinna žalobkyni uhradit úroky z prodlení v zákonné výši dle Ve zbytku žalobního návrhu pak soud žalobu zamítl.

14. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.