Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 112/2022-17
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 074 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 4 074 Kč s úrokem z prodlení ve výši 235 Kč kapitalizovaným za období od datum do datum.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 4 074 Kč s úrokem z prodlení ve výši 235 Kč kapitalizovaným za období od [datum] do [datum].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala proti žalovanému zaplacení částky 4 074 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky kapitalizovaným za období od datum do datum v částce 235 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu, registrační značka za období od datum do datum a nákladů na odeslání upomínek na dlužné pojistné ve výši 600 Kč, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno ve výši 3 133 Kč kvartálně. Pojistná smlouva zanikla ke dni datum z důvodu neplacení pojistného.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř. “ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.
4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Dne datum byla účastníky podepsána listin listina označená jako„ pojistná smlouva – anonymizována dvě slova“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu, registrační značka. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 12 789 Kč, pojistné období činilo 3 měsíce a pojistné za pojistné období bylo ve výši 3 133 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí mimo jiné všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3 433 Kč tvořeného dlužným pojistným ve výši 3 133 Kč a poplatkem za náklady spojené s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč nejpozději do datum, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež ho žalobkyně dne datum informovala o zániku pojištění uplynutím dne datum a vyzvala ho k zaplacení nedoplatku ve výši 3 774 Kč. Upomínkou označenou jako pokus o smír ze dne datum žalobkyně urgovala žalovaného o zaplacení částky 4 074 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne datum urgovala žalovaného k úhradě dlužné částky 4 074 Kč zástupkyně žalobkyně. Podle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od datum činí administrativní náklady za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění 300 Kč. Žalovaný na pojistnou smlouvu neuhradil ničeho.
5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.
7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).
9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z. ), podle níž byl žalovaný povinen hradit žalobkyni sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Žalobkyně proto dopisem ze dne datum upomenula žalovaného k zaplacení dlužného pojistného a stanovila mu lhůtu k jeho úhradě do dne datum. Poněvadž žalovaný ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne datum. Za dobu pojištění (od datum do datum) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 3 474 Kč.
14. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem, nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 3 474 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné krytí.
15. Administrativní náklady za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a pokus o smír po zániku pojištění ve výši 600 Kč (srov. sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od datum) je pak žalovaný povinen žalobkyni uhradit, neboť ho upomínala na vzniklý dluh a vyzývala ho k jeho úhradě (upomínka ze dne datum a pokus o smír ze dne datum).
16. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas, ocitl se s jeho úhradou v prodlení. Žalobkyně však požadovala úhradu úroku z prodlení toliko v omezeném rozsahu, když jej kapitalizovala jen za období od datum do datum v částce 235 Kč.
17. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužného pojistného ve výši 3 474 Kč a administrativních nákladů za upomínání ve výši 600 Kč přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to v žalobkyní požadovaném rozsahu.
18. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
19. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.
20. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v textu žaloby upraví toliko datum uzavření a číslo pojistné smlouvy, předmět pojištění, dlužnou částku a datum zániku pojištění, přičemž ostatní údaje jsou použitelné v obdobných případech. Skutečnost, že se jednotlivé pojistné produkty řídí odlišnými pojistnými podmínkami, je v tomto případě irelevantní, neboť v žalobě není obsažen jediný odkaz na jakékoli ustanovení příslušných pojistných podmínek. Konečně soud dodává, že s tímto názorem koresponduje i přístup dalších subjektů srovnatelných s žalobkyní (pojišťoven), které v žalobách na úhradu dlužného pojistného účtují náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.