Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 63/2020-264
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobce: ; celé jméno žalobce, IČO
sídlem adresa žalobce
zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, IČO
sídlem adresa, obec
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 744 241 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 744 241 Kč, úroku z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 27. 7. 2019 do zaplacení a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 200 187,50 Kč, a to k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení 744 241 Kč, úroku z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 27. 7. 2019 do zaplacení a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 200 187,50 Kč, a to k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 744 241 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku kupní ceny dodaného zboží. V žalobě ve znění jejích doplnění tvrdil, že na základě smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo žalovanému dodáno zboží specifikované v příjemkách na sklad č. 19SP00043, 19SP00044, 19SP00045 a 19SP00047. Převzetí zboží bylo potvrzeno jméno anonymizováno, zaměstnancem žalovaného, a to z e-mailové adresy, kterou k obchodnímu styku žalovaný užívá. Účastníci se dohodli na kupní ceně zboží dle uvedených příjemek. Částka 200 000 Kč měla být splacena zálohově, zbývající částka 744 241 Kč byla účtována se splatností 26. 7. 2019. Žalovaný však částku 744 241 Kč neuhradil.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření ve znění jeho doplnění tvrdil, že cena za dodané zboží byla 200 000 Kč, z toho 150 000 Kč před dodáním zboží, 50 000 Kč poté. Tato částka byla uhrazena. Příjemky na sklad sloužily pouze pro potvrzení rozsahu dodaného zboží a vznikly nahráním skladových karet ze skladového systému žalobce.
3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:
4. Z faktury č. 190100007 ze dne 17. 7. 2019 splatné 26. 7. 2019 (č. l. 7) soud zjistil, že žalobce žalovanému účtoval k zaplacení částku 744 241 Kč za zboží 5.11 Tactical (bez bližšího určení). Cena tohoto zboží dle této faktury činila 944 241 Kč, přičemž částka 200 000 Kč byla odečtena dle zálohových faktur č. 190100003 a 190100005.
5. Z příjemky na sklad č. 19SP00043 ze dne 22. 2. 2019 (č. l. 8) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, zřídka 2 ks, v jednom případě 4 ks) za cenu 315 018,43 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen jméno příjmení a ke jménu byla připojena e-mailová adresa email.
6. Z příjemky na sklad č. 19SP00044 ze dne 22. 2. 2019 (č. l. 13) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, zřídka 2 ks, v několika případech 4 ks nebo 3 ks) za cenu 141 117,29 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen jméno příjmení a ke jménu byla připojena anonymizováno adresa email.
7. Z příjemky na sklad č. 19SP00045 ze dne 22. 2. 2019 (č. l. 16) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, zřídka 2 ks, v několika případech 4 ks nebo 3 ks) za cenu 465 352,21 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen jméno příjmení a ke jménu byla připojena e-mailová adresa email.
8. Z příjemky na sklad č. 19SP00047 ze dne 26. 2. 2019 (č. l. 15) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, dvakrát 2 ks) za cenu 22 753,56 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen jméno příjmení a ke jménu byla připojena e-mailová adresa email.
9. U všech příjemek platí, že cena jednotlivých kusů zboží s DPH i bez něj není„ kulatá“, nýbrž končí různými čísly v řádu jednotek a dále pokračuje do desetin.
10. Z e-mailu ze dne 28. 2. 2019 (č. l. 58) soud zjistil, že jej z adresy email žalobci zaslal jméno příjmení s tím, že v příloze posílá příjemky na sklad, které žalobci poslouží jako podklad pro vytvoření faktury.
11. Ze screenshotu webových stránek obchodu žalovaného (č. l. 59) soud jistil, že e-mailová adresa email je uvedena jako kontaktní adresa žalovaného.
12. Ze zálohové faktury č. 190100003 ze dne 3. 3. 2019 splatné 4. 3. 2019 (č. l. 68) soud zjistil, že žalobce účtoval žalovanému zálohu za (nespecifikované) zboží ve výši 50 000 Kč.
13. Z faktury č. 19010005 ze dne 19. 3. 2019 (č. l. 69) soud zjistil, že žalobce tímto vystavil daňový doklad k přijaté platbě zálohové faktury č. 190100003 ve výši 50 000 Kč (celkem k úhradě tedy bylo 0 Kč). Částka 50 000 Kč obsahovala i DPH.
14. Ze zálohové faktury č. 190100001 ze dne 31. 1. 2019 splatné 31. 1. 2019 (č. l. 71) soud zjistil, že žalobce účtoval žalovanému zálohu za zboží 5. 11 anonymizováno (bez bližšího určení) ve výši 150 000 Kč.
15. Z faktury č. 19010003 ze dne 13. 2. 2019 (č. l. 70) soud zjistil, že žalobce tímto vystavil daňový doklad k přijaté platbě zálohové faktury č. 190100001 ve výši 150 000 Kč (celkem k úhradě tedy bylo 0 Kč). Částka 150 000 Kč obsahovala i DPH.
16. Z výdejky ze skladu ze dne 12. 2. 2019 (č. l. 102) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (vždy 1 ks dané položky, několikrát je uvedeno -1 ks) za cenu 1 640 080 Kč vč. DPH. Cena za jednotlivý kus zboží vč. DPH je vždy„ kulatá“. Výstavce výdejky není uveden.
17. Z e-mailu ze dne 13. 2. 2019 (č. l. 141 s přílohou na č. l. 142) soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému čárové kódy od 5.11 anonymizováno.
18. Obsah anglicky psaného e-mailu ze dne 8. 7. 2020 (č. l. 146) strany učinily nesporným v překladu provedeném soudcem (č. l. 150 vzadu). Z e-mailu tedy soud zjistil, že anonymizována dvě slova z 5.11 anonymizováno zhlédl„ faktury“ č. 19SP00043, 19SP00044, 19SP00045 a 19SP00047 a ceny tam uvedené označil za shodné s prodejními cenami společnosti 5.11 zákazníkovi či nižší. Prodeje tedy byly dle jeho názoru uskutečněny za výhodných podmínek.
19. Z výpovědi žalovaného (č. l. 151 vzadu -152) soud zjistil, že spolupráce se žalobcem začala tak, že žalobce oslovil na prodejně žalovaného jeho zaměstnance. Žalobce nabídl teritoriální exkluzivitu v okruhu 70 km kromě obec, dodání prodejního nábytku. Žalobce měl prodejnu v obec, která patřila právnická osoba s.r.o. Tato prodejna měla problém se zaměstnanci a dlužila za nájem. S žalobcem se domlouval na spolupráci se právnická osoba s.r.o., kde je žalovaný 100 % společník. Na spolupráci přistoupil z důvodu jazykových znalostí, obchodnických zkušeností žalobce a možnosti otevření zahraničních trhů. Žalobce tlačil na peníze. Později přišel s tím, že právnická osoba opravdu končí, žalobce má tedy plný obchod zboží společnosti 5.11 za prodejní cenu 2 až 3 miliony Kč. Žalobce se toho nemohl rychle zbavit, společnost 5.11 si totiž hlídá své ceny. Domluvili se proto, že toto zboží žalovaný dostane za 200 000 Kč, čímž se vyhne úvodnímu nákupu za 20 000 EUR a zároveň získá i prodejní nábytek. Dále se dohodli, že když se to nepovede, tak si žalobce odebere zboží zpět. Žalovaný se touto dohodou snažil získat nejen zboží, ale hlavně zkušeného obchodníka. Pokud by kupovali zboží za 20 000 EUR, tak by si ho mohli vybrat, což v případě kupování zboží z jiné prodejny nelze. Zboží neviděl do té doby, než bylo dodáno. Vyplacení částky 200 000 Kč bylo vázáno na převzetí zboží. Zboží dne 29. 1. dovezli. Bylo zabaleno v různých krabicích například od banánů a přelepeno páskou. Nechali jej ležet do té doby, než přijel žalobce, aby zboží mohli převzít v přítomnosti obou stran. Inventuru dělali celý den, něco bylo nezabaleno, něco bylo bez čárového kódu. Žalobce chtěl hned druhý den celou částku 200 000 Kč, ale na to žalovaný nepřistoupil, dohodli se na zálohových fakturách, které po jejich doručení byly obratem zaplaceny. Zboží bylo na 7 000 položek, byly tam problémy s převody elektronických údajů, nakonec to vyřešili nahráním inventurního soupisu. Inventurní soupis je však uzavřený a nelze s ním v účetních programech dále pracovat. Od žalobce byly nahrány všechny jeho skladové karty. Zboží se potom načetlo přes čárové kódy, to byl právě důvod, proč pan příjmení posílal příjemky, tedy aby bylo jasné, co všechno mají. V průběhu února se se žalobcem začali hádat kvůli jeho práci pro anonymizováno právnická osoba, žalobce sice vyvíjel nějakou činnost, ta však nevedla k zisku. Přebírání zboží byl přítomen i pan příjmení, a to z toho důvodu, že je to ředitel žalobcovy největší společnosti, velmi mu důvěřuje. Pan anonymizováno jednal s žalobcem i v jiných věcech, jezdili spolu do Německa. Dodané zboží se nedařilo prodat, chtěl tedy alespoň uplatnit možnost jeho vrácení. K tomu téměř došlo, ale žalobce to podmínil tím, že vrácené zboží zaplatí až poté, co ho prodá. Na to žalovaný nepřistoupil. K vrácení zboží tedy nedošlo. Řekl panu příjmení, aby to s žalobcem dotáhl do konce, aby se zboží vrátilo, ale žalobce pak v průběhu května přestal úplně komunikovat. Zjistil, že žalobce nesděloval pravdivé informace například ohledně postoje zákazníků a ani v dalších oblastech jejich spolupráce. Poplatek 20 000 EUR neplatil. Zboží po jeho přivezení bylo v trezorové místnosti, bez žalobce se to neodvažovali otevřít. K reklamaci zboží nepřistoupili, neboť extrémně vadné věci si žalobce ihned odvezl a u drobných vad se rozhodli, že zboží nabídnou se slevou. Cena na e-shopu vycházela z údajů elektronicky získaných od žalobce, jednalo se asi o třicet až čtyřicet položek, které nenabízeli pod cenou, a to z důvodu, aby se v případě budoucí spolupráce se společností 5.11 vyvarovali problému s tím, že by nedodrželi doporučenou cenu. Takto nabízená cena byla cenou doporučenou pro ČR. Dohoda ohledně částky 20 000 EUR byla taková, že když nakoupí zboží od žalobce, tak on domluví s panem příjmení výjimku, aby tuto částku nemusel platit. Zboží se nepodařilo prodat ani jako velkoobchodně jako celek.
20. Z výpovědi svědka jméno příjmení (č. l. 152 vzadu) soud zjistil, že je zaměstnancem žalovaného. Má na starosti nákup zboží, žalovaný s ním konzultuje nové projekty. Žalobce je kontaktoval sám, zpočátku se však na spolupráci nedohodli. Na přelomu let 2018 2019 měl žalobce problémy s prodejnou v obec. Žalovaný se dohodl se žalobcem, že mu s těmito problémy pomůže, což by mělo tu výhodu, že by nemuseli nakupovat zboží za 20 000 EUR. Pro zboží jeli dva pracovníci žalovaného dne 29. 1. 2019. Jeli přes obec, kde brali regály, které měl žalobce také dodat. Z obchodu v obec dovezli hodně zboží. V době mezi datum a 13. 2. 2019 se na prodejnu dostavil žalobce a díky jeho čtečce se zboží podařilo identifikovat. Přejímání zboží byli kromě svědka přítomni žalovaný, žalobce, pan příjmení a ke konci přišel pan příjmení. Tehdy došlo k dohodě, která měla tři pilíře. Za prvé – možnost vrácení zboží za stejných podmínek, za druhé – zajištění obchodních příležitostí žalobcem, a to i z jeho e-shopu, za třetí – cena 200 000 Kč včetně DPH. Následně byl vytvořen inventurní seznam. Žalobce i žalovaný na něj vyvíjeli tlak, aby zboží bylo co nejdříve zavedeno do systému, což bylo možné díky nahrání skladových karet žalobce, neboť při ručním zavádění by to trvalo snad rok. Některé údaje se přetahovaly prostřednictvím právnická osoba. Příjemky potom byly vytvořeny tak, že zboží nahrával kus po kuse. U některého zboží nebyl čárový kód, ten se pak doplnil z údajů poskytnutých žalobcem. Takto vytvořil čtyři příjemky, které poslal žalobci jako podklady k fakturaci. Ceny zboží neznal, znal jen cenu jako celek. Ceny uvedené v příjemkách jsou ceny velkoobchodní, nikoliv ceny domluvené s panem žalobcem – jsou to ceny, které naimportovali ze systému žalobce. Později zjistil, že žalobce nezajistil obchody, jak slíbil. Žalovaný zboží vrátit chtěl, ale pouze za podmínky, že ho zaplatí, až ho prodá. Jednání s žalobcem se nesla v kamarádském duchu, nenapadlo jej proto ve věci postupovat obezřetně. Nikdy předtím příjemky nevystavoval bez objednávky a bez faktury, resp. dodacího listu. Byla to výjimečná situace. Inventurní seznam sloužil k tomu, aby se příjemky zkontrolovaly s tímto seznamem, zda to alespoň rámcově sedí – některé zboží si žalobce rovnou odvezl, jednalo se o poškozené zboží, některé zboží naopak žalobce ještě dovezl, jednalo se však pouze o velmi malé množství, například chybějící bota do páru, nebo zboží dosud vystavené na figurínách na prodejně žalobce. Žalobce dodal i figurínu. Původně chtěli zboží prodávat za doporučené ceny, aby mohli pokračovat ve spolupráci se společností 5.11, ale pak zjistili, že zboží je neprodejné. Zboží se pokoušeli prodat jako celek i velkoobchodníkům, ale to se nezdařilo. Zboží z rušených prodejen se běžně prodává za 15 % velkoobchodní ceny. Žalobce mu e-mailem ani osobně nepředal žádný ceník, ze kterého by mohl doplnit ceny do příjemek. Co se týče časové posloupnosti vystavení příjemek, svědek uvedl toto: sestavení inventurního seznamu, první zálohová faktura na 150 000 Kč, sestavení příjemek, zálohová faktura na 50 000 Kč. Nebyl si však jistý, zda první zálohová faktura nebyla vyhotovena ještě před inventurním seznamem. Pokud do e-mailu napsal, že se jedná o podklady k fakturaci, takto myslel tak, že se má jednat o podklady pro kontrolu s inventurním seznamem. Od žalobce bylo i při předchozí obchodní spolupráci, která probíhala v malém rozsahu, těžké získat fakturu. Inventurní seznam byl vyhotovován z důvodu chaotického převzetí. Žalobce zboží vrátit chtěl, avšak bez okamžitého zaplacení.
21. Z výpovědi svědka jméno příjmení (č. l. 153) soud zjistil, že je zaměstnancem společnosti, která patří žalovanému. Žalobce potkal poprvé koncem roku 2018, to spolu obchodně nejednali. Posléze jej žalovaný informoval o navázání spolupráce s žalobcem. Na začátku února 2019 mu volal žalovaný, aby se dostavil do prodejny anonymizováno s tím, že má přijet žalobce. Bylo to při příležitosti inventarizace dodaného zboží, kdy se dohodly obrysy budoucí spolupráce žalobce a právnická osoba. Žalobce a žalovaný při této příležitosti uzavřeli i dohodu o tom, že zboží bude stát 200 000 Kč a že v případě, že se neprodá, tak jej žalobce prodá jiné společnosti se ziskem nebo přinejhorším zboží převezme zpět, jinými slovy, že se o to postará. O tom, co se dále dělo s tímto zbožím, nevěděl, nicméně se žalobcem spolupracoval ohledně dodávání montovaných hal do Německa. Někdy v dubnu 2019 se na něj obrátil žalovaný, aby domluvil s žalobcem dotažení rozdělaných věcí – žalobce s žalovaným nekomunikoval. Podařilo se dohodnout vrácení zboží, to však žalobce nakonec odmítl z důvodu, že nechtěl vrácené zboží zaplatit na místě, ale až po jeho prodeji. Přímo do inventarizace nezasahoval. Viděl jen, že tam jsou nějaké krabice. S ohledem na možnou budoucí spolupráci říkal, proč žalobci nepomoct.
22. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení (č. l. 215 vzadu) soud zjistil, že svědek působí jako vedoucí pobočky společnosti právnická osoba v obec. V rámci systému anonymizováno lze zadat vyhotovení sestavy ze skladového systému a tuto nahrát k jinému uživateli systému pohoda. Založit skladovou kartu lze ručně – vypsat na klávesnici, nebo importem. Svědek nevěděl o jakékoli komunikaci se stranami sporu kromě fakturace z roku 2015.
23. Žalobce vypovídal (č. l. 215 vzadu – 217, 219-220, 233-234, 238, 239) ve svém mateřském jazyce, tj. němčině, a výpověď byla překládána soudní tlumočnicí. Výpověď žalobce se místy jevila silně zmatená, nad rámec zmatků nutně způsobených tlumočením. Jeho výpověď byla velmi obsáhlá a pro rozhodnutí ve věci klíčová, bude proto v odůvodnění podrobně zachycena ve vícero odstavcích, které nebudou číslovány, aby bylo patrné, že tyto odstavce stále patří k výpovědi žalobce.
Žalobce vypověděl, že žalovaného kontaktoval tak, že navštívil jeho obchod a požádal o kontakt na majitele, na místě zanechal katalog prodávaného zboží. Posléze se s žalovaným setkali, žalobce nabídl žalovanému i zprostředkování obchodních kontaktů v Německu v rámci dalších obchodních aktivit. Také žalovanému sdělil, že vlastní zboží značky 5.11. Spolupracovníci žalobce sestavili listin u zboží, která byla ve obec nahrána do systému, a to pány anonymizováno a příjmení. Jeden den tam byly nějaké problémy, nešly naskenovat čárové kódy na etiketách připojených na obal zboží. Jel proto do obec do společnosti právnická osoba, kde však nebyli schopni hned odpovědět. Žalobce však zařídil, aby společnost 5.11 pomohla, zaslala kódy, pan příjmení je nahrál, potom dopravili zboží do obchodu a bylo vystaveno. Dvakrát nebo třikrát u toho byl žalovaný a byl informován, co dělají. Datum si žalobce nevybavoval. Žalovaný mu sdělil, že nemá problém prodávat toto zboží. Když mu to říkal, tak měl k dispozici katalog, ve kterém nebylo zboží konkretizováno co do rozsahu. Rozsah zboží byl vymezen až v seznamech, které měli k dispozici pan příjmení a pan příjmení. Na těchto seznamech byla čísla zboží. 99 % tohoto zboží bylo od firmy 5.11.
Zbývající cenu zboží fakturoval až v červenci v důsledku porady se svou účetní. Žalovaný totiž chtěl zboží splácet částkou 50 000 Kč měsíčně a DPH chtěl splatit v poslední splátce, ale účetní mu řekla, že to tak nejde. Žalobce pracoval pro pana žalovaného jako zprostředkovatel, ale žalovaný mu nechtěl zaplatit a připojil poznámku, že dodané zboží nemá vyšší hodnotu než 200 000 Kč. Účetní mu řekla, aby vystavil fakturu na celý zbytek ceny včetně DPH. Neví, kdy to bylo. V případě, že je nová prodejna zboží 5.11 v určitém regionu, musí podle své kategorie učinit vstupní nákup zboží v hodnotě 25 000 EUR, 50 000 EURO, 100 000 EURO podle velikosti obchodu. Cenu zboží 990 000 Kč žalovanému sdělil v okamžiku, kdy mu říkal, že má v obchodě zboží v nákupní ceně 1,4 mil. Kč a že mu toto zboží prodá právě za 990 000 Kč. Žalovaný mu sdělil, že za tuto cenu zboží převezme.
Společnost 5.11 si hlídá ceny, za které je prodáváno její zboží. Zboží dodané žalovanému bylo zboží z obchodu, originálně zabalené. V době předávání zboží byli kromě žalobce přítomni pan příjmení, pan příjmení a večer přišel pan celé jméno žalovaného.
Vlastní společnost právnická osoba, tato společnost se zabývá nákupem a prodejem. Neví, zda tato společnost prodává zboží značky 5.11. Zboží dodané žalovanému se nacházelo v prodejně v obec na ulici ulice, prodejna byla označena jménem žalobce. V době sporného obchodu byla prodejna na ulici ulice označena nápisem anonymizována dvě slova obec a 5.11 anonymizováno.
Společnost anonymizována dvě slova obec neobchoduje se společností T příjmení příjmení. K dotazu, proč jako jednatel společnosti příjmení jméno příjmení uvedl v insolvenčním návrhu závazek vůči této společnosti, žalobce uvedl, že není jednatelem právnická osoba obec. K dotazu zda je společníkem právnická osoba obec, uvedl, že není právnická osoba obec. Poté žalobce uvedl, že byl jednatelem společnosti právnická osoba a byl majitelem této společnosti.
Zboží, které prodal žalovanému, kupoval přímo od společnosti 5.11 ve Švédsku. Zboží od této společnosti kupoval každý měsíc, neví tedy, kdy přesně koupil zboží prodané žalovanému. Zboží dodané žalovanému bylo z let 2017 až 2019. Neví, zda v tomto zboží s ohledem na jeho rozsah bylo zboží starší než z roku 2015. Neví, zda takové starší zboží by bylo možné najít v katalogu, který měl k dispozici žalovaný. Je běžné, že v novějších katalozích není starší zboží, nicméně i toto zboží se dá koupit ze švédských skladů. Neví, kdy a kde byly domluveny podmínky kupní smlouvy. obec dodání zboží bylo domluveno do obec, žalovaný však jel na dovolenou, proto bylo domluveno, že zboží bude dodáno do skladu brusného materiálu ve obec, což byl sklad bývalé společnosti žalovaného. Do tohoto skladu pracovníci žalobce a žalovaného zboží dovezli. V době, kdy byl žalovaný zpět ve obec, bylo zboží převezeno do prodejny Gunner. Cena zboží byla dohodnuta jako celková, a to ve čtyřech etapách. Večer pan příjmení poslal e-mail, aby žalobce za to, co mu poslal, vystavil fakturu. Čtyři etapy vznikly tak, že při nahrávání zboží byly činěny přestávky, tomu pak odpovídají ony etapy. Ceny v jednotlivých příjemkách na sklad byly nastaveny automaticky.
Automaticky to bylo proto, že to bylo přebráno z karty, kam to zapsal personál žalovaného, který informaci o nákupní a prodejní ceně převzal z počítače žalobce. Ohledně ceny uvedené ve výdejce žalobce uvedl, že za tuto cenu zboží koupil od 5.11 a žalovaný to dostal za stejnou cenu. V příjemkách je uvedena nákupní cena, je to stejná cena jako při nákupu od 5.11. Za tuto cenu to žalobce zboží prodal žalovanému. Zároveň žalobce uvedl, že kdyby se to sečetlo, představuje to částku 1,2-1,4 mil. Kč, což při konfrontaci s tím, že v příjemkách je součet cca 940 000 Kč, nedokázal blíže vysvětlit.
Po prodeji zboží žalovanému nezbylo v prodejně žalobce žádné zboží značky 5.11. K dohodě o tom, jaké zboží měl žalovaný obdržet, došlo v privátním rozhovoru ve obec. Žalovaný měl zboží vybírat ze seznamu. Žalovaný měl k dispozici katalog, který byl u jeho zaměstnanců už od října. Jednalo se o katalog nový, žalovaný však měl i informaci, že některé zboží je i ze starších katalogů. Zboží nebylo starší než 10 let, neboť obchod v obec byl v provozu čtyři roky. Příjemky na sklad se řešily proto, že to potřebovali mít na papíře, a aby bylo jasné, co vše se předalo.
V době nepřítomnosti žalovaného proběhla inventarizace tohoto zboží. Z této inventarizace vznikla listin listina . Seznamy předal žalobce, na místě byli všichni společně. Zboží původně nemělo jít do obchodu s brusivem, pan celé jméno žalovaného chtěl otevřít nový obchod 5.11, ale to se pak neuskutečnilo. jméno do příjemek na sklad dosazoval pan příjmení. K cenám se dostal prostřednictvím internetu. Měli kódy zboží. Od 5.11 měli čárové kódy s údaji o zboží. Položek bylo hodně, přesný údaj je na faktuře. Posléze žalobce uvedl, že na faktuře je odkaz na seznam zboží s nákupní a prodejní cenou, který poslal pan příjmení. K dotazu soudu, které z čísel na faktuře (č. l. 7) má odkaz představovat, nedokázal žalobce odpovědět ani po předložení faktury, pouze začal mluvit o ceně zboží.
Čárové kódy ke zboží byly zaslány z centrálního skladu společnosti 5.11 a to když došlo k zadání zboží. jméno položek prodávané panu celé jméno žalovaného byly stejné jako ceny zboží 5.11 Pan Paclíkale ještě dostal nějaká procenta. Cena byla sjednána jako celková. Tato cena se skládá z jednotlivých pozic. Cena vznikla tak, že vzali krabici, vytáhli z toho zboží např. kalhoty a toto zboží naskenovali a z toho pak vznikla jednotlivá pozice a to pak pan příjmení poslal. Z toho se pak skládala celková cena něco přes 900 000 Kč. Je pravda, že s žalovaným diskutovali o tom, že by zboží odkoupil zpět, ale nedošli k žádnému závěru.
24. Z e-mailu ze dne 15. 2. 2019 (č. l. 169) soud zjistil, že žalovaný poslal žalovanému e-mail s předmětem„ seznam.“
25. Z e-mailu ze dne 21. 11. 2018 (č. l. 195 a příloha č. l. 195 vzadu) soud zjistil, že z e-mailové adresy paclik@m-system.cz byla žalobci zaslána zpráva s předmětem„ sklad brusiva“ a přílohou byl plán, na němž je mimo jiné zachycen půdorys skladu brusiva a prodejny zbraní a střeliva.
26. Obsah anglicky psaných e-mailů ze dnů 3. - 4. 6. 2019 (č. l. 172-173) strany učinily nesporným v překladu provedeném soudcem (č. l. 240). Z e-mailů tedy soud zjistil, že ve dnech 3. 6. 2019 – 4. 6. 2019 žalobce komunikoval se zástupcem dodavatele zboží 5.11. Tomuto zástupci žalobce sdělil, aby adresu obchodu žalovaného dal do vyhledávače obchodů a dále, že úroveň žalovaného je authorized retailer.
27. Z sms zprávy ze dne 27. 5. 2019 (č. l. 251) soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že od tohoto dne má aktivní heslo pro B2B přístup.
28. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. Provedené fotografie zboží nejsou způsobilé důkazně přispět k řešení věci, neboť není jisté, že bylo foceno zboží dodané žalobcem a kdy případně došlo ke vzniku poškození. E-mailová komunikace s paní příjmení z 31. 1. 2019 (č. l. 170-171) nemůže prokázat nepřítomnost žalovaného u přebírání zboží, neboť je zcela běžné, že se ohledně faktur komunikuje s účetní (kromě toho sám žalobce uvedl, že žalovaný k přebírání zboží večer přišel).
29. Soud ani neprováděl důkazy navržené k prokázání přiznání a odvedení DPH žalobcem, neboť takový důkaz by prokazoval nanejvýš vnitřní přesvědčení žalobce o obsahu dohody, nikoliv skutečný obsah dohody mezi stranami.
30. Soud rovněž neprováděl důkazy navržené stranami ke zpochybnění či naopak potvrzení vlastnického práva žalobce k prodávanému zboží (doklady o nájmu, upomínky k zaplacení nájemného, doklady o koupi zboží), neboť zboží může prodávat i nevlastník. Vlastnické právo by hrálo roli v případě, že by soud věc posuzoval jako bezdůvodné obohacení, k tomu však nebyl důvod, neboť ve věci byla zjištěna jasná dohoda o prodeji zboží a zároveň tu byly dvě skupiny důkazů – jedny hovořící pro dohodu o ceně 200 000 Kč, druhé pro cenu 944 241 Kč – a soudu jen zbývalo tyto důkazy vyhodnotit.
31. Z učiněných zjištění soud dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:
32. Žalobce dodal žalovanému zboží uvedené v příjemkách na sklad č. 19SP00043, 19SP00044, 19SP00045 a 19SP00047. Součet cen uvedených na těchto příjemkách činí 944 241,49 Kč. Příjemky vystavil zaměstnanec žalovaného pan příjmení a zaslal je dne 28. 2. 2019 e-mailem žalobci s tím, že v příloze posílá příjemky na sklad, které žalobci poslouží jako podklad pro vytvoření faktury. Tyto skutečnosti v podstatě ani nebyly sporné, sporné však bylo, zda e-mail pana příjmení představoval akceptaci kupní ceny 944 241 Kč.
33. Soud dospěl k závěru, že tento e-mail nebyl akceptací kupní ceny 944 241 Kč. Strany se dohodly na kupní ceně 200 000 Kč.
34. Tento závěr podporuje celá řada jednotlivých zjištěných skutečností a dílčích závěrů.
35. O dohodě na ceně 200 000 Kč shodně vypovídali žalovaný, svědci příjmení i příjmení. Oba svědci jsou sice zaměstnanci žalovaného nebo jeho společnosti, avšak v jejich výpovědích jakož i ve výpovědi žalovaného nebyly rozpory, ale ani podezřelé shody v přílišných drobnostech, které mohou poukazovat na„ naučenou“ výpověď. Namítá-li žalobce, že žalovaný vyloučil účast svědka příjmení u přebírání (inventury) zboží, není tomu tak, neboť žalovaný ve své výpovědi jeho účast naopak výslovně potvrdil. Věrohodnost svědka příjmení není vyvrácena námitkou, že je nelogické, aby to byl žalobce, kdo vystavoval výdejku ze skladu. Nic takového totiž svědek ve své výpovědi neuváděl. Zároveň není správná ani námitka, že pokud svědek příjmení neznal cenu jednotlivých kusů zboží, musela by být v příjemkách uvedena cena zboží dle výdejky. Jak však potvrdil výslech žalobce, cena v příjemkách na sklad byla nastavena automaticky na základě údajů o nákupních a prodejních cenách, které byly získány od žalobce z jeho počítače.
36. Námitka nevěrohodnosti svědka příjmení opřená o skutečnost, že první zálohová faktura byla vystavena již 31. 1. 2019 a teprve 12. 2. 2019 mělo dle žalovaného proběhnout přebírání (inventarizace) zboží, na které mělo dle svědka příjmení dojít k dohodě o ceně, je sice na první pohled silná, avšak při bližším zkoumání se ukazuje jako nelogická. Pokud by totiž vystavení zálohové faktury 31. 1. 2019 vylučovalo pozdější dohodu o ceně, znamenalo by to i vyloučení dohody o ceně akceptací ceny zboží emailem ze dne 28. 2. 2019, o což se opírá žaloba.
37. Závěr o ceně 200 000 Kč podporují i další důkazy. Žalobce původně fakturoval právě jen částku 200 000 Kč. Nejprve před inventurou zboží zálohovou fakturou na 150 000 Kč (faktura z 31. 1. 2019), která byla zaplacena v těsné časové souvislosti s inventurou (faktura – daňový doklad z 13. 2. 2019 již potvrzuje zaplacení). Poté zálohovou fakturou na 50 000 Kč (faktura z 3. 3. 2019), která byla také krátce poté zaplacena (faktura – daňový doklad z 19. 3. 2019 již potvrzuje zaplacení). Částku 744 241 Kč žalobce fakturoval až v červenci 2019, tedy v době, kdy již byla obchodní spolupráce žalobce a žalovaného již v podstatě ve zlém ukončena. Nebylo tvrzeno, že by se na takovéto pozdní splátce stany dohodly. Tuto pozdní fakturaci žalobce ve své výpovědi vysvětloval tím, že žalovaný chtěl zboží splácet částkou 50 000 Kč měsíčně a DPH chtěl splatit v poslední splátce, ale účetní žalobci řekla, že to tak nejde. To se však soudu nejeví jako věrohodné – už v původních dvou fakturách totiž žalobce účtoval cenu včetně DPH. Nadto žalobce v mezidobí neúčtoval žádné další měsíční splátky.
38. Předmětem dodávky bylo zboží z likvidované prodejny nebo alespoň zboží z prodejny vyprodávané. To totiž potvrdil sám žalobce ve své výpovědi, kdy uvedl, že po prodeji zboží žalovanému nezbylo v prodejně žalobce žádné zboží značky 5.11 – což nesvědčí pro nic jiného než likvidaci prodejny či její výprodej. Je přitom obvyklé, že takové zboží bývá výrazně zlevněno. Zároveň se nejednalo o modely pouze nové (2019), ale i modely minimálně z let 2017 a 2018 (toto rovněž potvrdil žalobce ve své výpovědi). Do celkového řetězce vedoucího k závěru o ceně 200 000 Kč zapadá i skutečnost, že snahou žalovaného bylo (jak vyplynulo z jeho výpovědi) vyhnout se vstupnímu nákupu zboží u společnosti číslo, kdy na nejnižší úrovni mělo dle výpovědi žalobce jít o zboží za cenu 25 000 EUR. V únoru 2019 se dle údajů ČNB kurz koruny k euru pohyboval kolem 25, 725 Kč / 1 EUR (webová adresa). ulice nákup by tak při zaokrouhlení na 26 Kč / 1 EUR činil 650 000 Kč, což je pořád o 300 000 Kč méně, než 944 241 Kč. Nedávalo by tedy smysl, aby si za částku skoro milion korun žalovaný kupoval starší zboží, které si nemohl vybrat, když mohl za méně peněz získat zboží nové, které by si vybrat mohl.
39. Výpověď žalobce byla místy silně poznamenána jeho zmateností (zejména část o společnosti právnická osoba, o které uvedl, že ji vlastní, a posléze, že právnická osoba anonymizováno obec neexistuje; dále i níže rozebrané rozpory ohledně ceny). Nebylo však možné najisto rozlišit, zda se jednalo o zmatenost přirozenou či záměrně předstíranou. Z výrazné části jeho výpověď víceméně korespondovala s výpovědí žalovaného a svědka příjmení, lišila se kromě otázky přítomnosti svědka příjmení u přebírání (inventarizace) zboží a především v otázce dohody o ceně – v této části však byla výpověď žalobce vnitřně rozporná, kdy na jednu stranu uváděl, že žalovanému řekl, že má zboží v nákupní ceně 1,4 mil, Kč a že mu toto zboží prodá za 990 000 Kč, s čímž měl žalovaný souhlasit, na druhou stranu pak uvedl, že ceny v příjemkách byly nastaveny automaticky, a jsou to ceny nákupní, a že za tyto ceny zboží přeprodal žalovanému – přičemž součet těchto cen je cca 940 tis. Kč. Jako ceny nákupní žalobce označil i ceny ve výdejce ze skladu, ty jsou však zcela evidentně cenami prodejními, neboť jsou vyšší než ceny v příjemkách a zároveň jsou to částky„ kulaté“ (je tedy v podstatě vyloučeno, aby se jednalo o ceny nákupní ze Švédska – při přepočtu z právnická osoba na české koruny je v podstatě nemožné, aby u každého kusu zboží v takovém množství vyšla vždy cena končící celou číslicí 0 nebo 5) oproti částkám v příjemkách, které končí desetinnými čísly. Žalobce rovněž nejprve uváděl, že neví, kdy a kde došlo k domluvě na podmínkách kupní smlouvy, v další části však uvedl, že rozsah zboží byl domluven v privátním rozhovoru ve obec. Oba účastníci ve výpovědi uvedli, že cena byla dohodnuta jako celková – s tím však nekoresponduje to, že dle jiné části žalobcovy výpovědi měla být cena akceptována až po naskenování jednotlivých kusů zboží s jejich cenami – tedy nikoliv celková, ale stanovená jako součet jednotlivých položek. Ohledně výše ceny předmětu koupě se tedy výpověď žalobce pro její vnitřní rozpory soudu jeví jako nevěrohodná.
40. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že e-mail ze dne 28. 2. 2019 nebyl akceptací kupní ceny, nýbrž v souladu s výpovědí žalovaného a svědka příjmení sloužil pouze k definitivnímu určení rozsahu dodaného zboží. To ostatně odpovídá jednomu z důvodů, proč se vůbec skenováním zboží vyhotovovaly příjemky na sklad – jak vypověděl sám žalobce,„ příjemky na sklad se řešily proto, že to potřebovali mít na papíře, a aby bylo jasné, co vše se předalo.“ Tento závěr nevyvrací ani e-mail z 21. 11. 2018, ke kterému žalovaný přiložil plánek svých provozoven včetně prodejny anonymizováno – ten dokazuje toliko fakt, že strany spolu v té době jednaly, nikoliv však, že se dohodly na prodeji zboží za určitou cenu. Ani činnost žalobce jako podnikatele nevylučuje prodej dotčeného zboží za 200 000 Kč, tj. výrazně pod nákupní cenou – jak bylo shora uvedeno, žalovaný se evidentně potřeboval zboží zbavit, neboť prodával veškeré (i staré) zboží 5.11 z pražské prodejny a za této situace se prodej pod cenou jeví jako odůvodněný.
41. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdější předpisů (dále jen„ OZ“), tedy jako spor z kupní smlouvy.
42. Podle § 2079 odst. 1 OZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
43. Jak vyplynulo z dokazování, strany se dohodly na koupi veškerého zboží značky 5.11 z pražského obchodu žalobce, později přesně vymezeného v příjemkách na sklad. Vzhledem k tomu, že soud vzal za prokázané, že kupní cena za toto zboží činila 200 000 Kč a tato cena byla zaplacena, zboží bylo dodáno, byla smlouva z obou stran splněna a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.
44. Plně úspěšný žalovaný má podle § 142 odst. 1 zákona č- 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále je„ o. s. ř. “), právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady tvoří 11 úkonů právní služby podle § 7 , 8 a 11 odst. 1 advokátního tarifu (z toho dvě jednání o délce dvou započatých dvouhodin, tedy za dvojnásobnou sazbu), zameškaný čas § 14 odst. 2 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady DPH 21 % v celkové výši 189 304,50 Kč (převzetí věci, odpor a vyjádření k žalobě ze dne 22. 4. 2020, účast u jednání 24. 6. 2020, doplnění tvrzení ze dne 9. 7. 2020, účast u jednání 2 x 2 hod. dne 26. 8. 2020, doplnění tvrzení ze dne 14. 9. 2020, replika z 22. 10. 2020, účast u jednání 2 x 2 hod. dne 24. 2. 2021, promeškaný čas podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu za účast u jednáno odročeného na místě dne 14. 6. 2021, účast u jednání dne 21. 6. 2021, vyjádření ze dne 25. 8. 2021, účast u jednání 18. 10. 2021). Dále náklady tvoří cestovné za cestu ke dvěma jednáním v roce 2020 a čtyřem v roce 2021 (první tři vozidlem jméno příjmení jméno a další tři vozidlem příjmení příjmení jméno). Cestovné v roce 2020 (vozidlem jméno příjmení jméno) činilo celkem 2 145 Kč (2 x obec – obec a zpět, tj. 280 km, náhrada 4,20 Kč za 1 km a 31,80 Kč za 1 litr nafty dle vyhl. č. 358/2019 Sb. , spotřeba 6,7 l číslo km, DPH 21 %). Cestovné v roce 2021 vozidlem jméno příjmení jméno (jedna cesta) činilo 1 054 Kč (obec – obec a zpět, tj. 140 km, náhrada 4,40 Kč za 1 km a 27,20 Kč za 1 litr nafty dle vyhl. č. 589/2020 Sb. , spotřeba 6,7 l /100 km, DPH 21 %). Cestovné v roce 2021 vozidlem jméno příjmení jméno anonymizováno celkem 3 328 Kč Kč (3 x obec – obec a zpět, tj. 420 km, náhrada 4,40 Kč za 1 km a 27,20 Kč za 1 litr nafty dle vyhl. č. 359/2020 Sb. , spotřeba 7,9 l /100 km, DPH 21 %). Náhrada promeškaného času na cestě podle § 14 odst. 1 a 3 za 36 započatých půlhodin činí vč. DPH 4 356 Kč.
45. Celkem tak náklady řízení žalovaného činily 200 187,50 Kč. Náhradu v této výši je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.