Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 9/2022-65
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka a na poměrné náhradě nákladů řízení dále částku částka, a to vše do 8 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky částka se žaloba zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] a na poměrné náhradě nákladů řízení dále částku [částka], a to vše do 8 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u Okresního soudu v Novém Jičíně dne datum a zdejšímu soudu postoupeným z důvodu místa bydliště žalovaného pro místní nepříslušnost usnesením ze dne datum, zaplacení nejprve nespecifikovaného plnění, vyjádřeného doplňujícím podáním č. l. 7 ze dne datum tak, že se domáhá částka, zahrnujících jak částky, které žalovanému postupně zapůjčovala v době, kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody, tak i náklady na jejich odeslání (poplatky). V téže listin ě uvedla i odlišnou formulaci žalobního návrhu (petitu) a to v rozsahu částka, což soud považuje za toliko písařskou či početní chybu a vychází z vyšší z obou uvedených částek (žalobkyně by však měla zvážit pečlivější formulaci žalobního podání, resp. jeho sepis nejprve„ nanečisto“, neboť právě obdobné obsahové a formulační nesrovnalosti vedou k nutnosti nařídit jednání a ujasňovat skutkové přednesy účastníků, než vůbec mohou být projednány). Částky se měl žalovaný zavázat vrátit po svém propuštění. příjmení částka vyplývala z poukázek, které jí však roztrhal anonymizováno, resp. anonymizováno 5 slov), mělo se jednat o 3x částka, zaslaných s náklady 3x částka. Kromě velkého množství nesouvisejících informací o charakteru a chování žalovaného k žalobkyni, jejímu manželovi nebo k širší rodině, uvedla, že žalovaný ji o zapůjčení těchto prostředků prosil, neboť byl anonymizována tři slova, aby si mohl pořizovat nejrůznější věci. Přesto, že ve vězení pracoval a měl svůj příjem, nic žalobkyni nevrátil ani po svém propuštění, kdy má v obec neoficiálně pracovat, naopak za to žalobkyni vyhrožuje brachiálním násilím, žalobkyně však nechce věc řešit trestněprávními prostředky. Žalobkyně soudu předložila poštovní poukázky a podací lístek, ohledně zničených dokladů požádala, ať si je soud vyžádá u příslušné věznice, která všechny došlé prostředky pro vězně eviduje (a činí si z nich srážky). Zároveň požádala soud o účast na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení od Okresního soudu v Novém Jičíně z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu, který však zatím soudu neprokázala.
2. Soud po žalovaném pátral, ověřil z jiného řízení zdejšího soudu, že by měl i nadále bydlet společně se svou družkou a jejich společnými dětmi, doručil proto žalovanému žalobu a předvolání na adresu jeho trvalého bydliště (s dovětkem jména jeho družky pro případ, že žalovaný nemá schránku označenou i svým jménem, což je v praxi soudu nejčastější příčina závad v doručování). Takto bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem dne datum (č. l. 52 p. v.). Žalovaný soud telefonicky kontaktoval (č. l. 53 a 57), poprvé uváděl, že se ke korespondenci nedostane (zřejmě se však o doručování dozvěděl, neboť soud jej jiným způsobem neinformoval), je na obec, nicméně termín jednání vzal na vědomí. Následně však volal s tím, že má pracovní povinnosti, k jednání se nedostaví, nechť je jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně byla soudem informována, že k provedení jednání s pomocí videokonferenčního zařízení prozatím nebyly splněny všechny potřebné předpoklady, soud nemá za prokázaný její tvrzený nepříznivý zdravotní stav a tato po výpravné korespondenci rovněž sdělila, že jednání může proběhnout v její nepřítomnosti.
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Z databáze anonymizována čtyři slova vyplynulo, že žalovaný v období od datum do datum vykonával ve stát. instituce trest odnětí svobody. Sedmi poštovními útržky typu anonymizována dvě slova ve spojení s útržky od anonymizována dvě slova anonymizováno č. l. 13 p. v., 25, 32 p. v., 41, 43 p. v. a 47 bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému do anonymizována dvě slova ve stát. instituce od datum do datum celkem částka, když součet nákladů odeslání těchto sedmi poukázek činí částka. Pokladními doklady č. l. 3 prokázala žalobkyně, že ona (v jednom případě její manžel jméno celé jméno žalovaného) zaslala do Věznice Belušice na účet bankovní účet od datum do datum částka, anonymizována dvě slova, částka a částka s popisem platby„ celé jméno žalovaného, nar. datum“, když za každý takový vklad bylo na poplatku uhrazeno částka stát. instituce dopisem č. l. 21 potvrdila, že tento účet spravuje společnost, která spravuje telefonní kredit odsouzených a soud tak má za prokázané, že platba došla ve prospěch žalovaného. Podacím lístkem č. l. 2 ze dne datum žalobkyně prokázala, že za cenu poštovného částka zaslala žalovanému balík s hmotností 460 gramů, jako udanou cenu zásilky uvedla částka. stát. instituce dopisem č. l. 21 však soudu sdělila, že v balících finance nechodí (soud se výslovně dotazoval na všechny finance, zaslané žalovanému, a předložil věznici i tento konkrétní podací lístek). Pokud žalobkyně uváděla, že se domáhá i částek 3x částka, když příslušné doklady jí roztrhal anonymizováno, resp. dle druhého podání anonymizována dvě slova, ze seznamu dokladů od stát. instituce vyplynul jen jediný doklad, který by neodpovídal ostatním již výše uvedeným dokladům, a to útržek poukázky typu C ze dne datum, dle kterého žalobkyně zaslala žalovanému částka. Na poukázce pro příjemce se cena služby neuvádí, dle cen předchozích poukázek by činila částka (dne datum bylo zasláno částka) nebo částka (dne datum bylo zasláno částka), když do částka je cena této služby dle aktuálního ceníku České pošty, s. p. jednotná, soud však nezná aktuální ceník ke dni datum (pro rozhodnutí to však nebylo podstatné, neboť tato plnění soud nepřiznal, viz dále). Zbylé platby 2x částka tedy žalobkyně neprokázala a neeviduje je ani stát. instituce. Ostatní poukázky, které předložila stát. instituce, odeslaly osoby jméno příjmení, jméno celé jméno žalobkyně nebo jméno celé jméno žalovaného a soud je proto v tomto řízení považuje za bezpředmětné, neboť k platbám od těchto osob žalobkyně v řízení ničeho ve vztahu ke svému nároku netvrdí a soud tak považuje tyto platby za nezájmová plnění žalovanému od třetích osob (jiných rodinných příslušníků). Posledním typem dokladů o platbách byla potvrzení č. l. 41 p. v., 42, 45 p. v. až 48 p. v., když pouze jedna z nich jako složitele uvádí žalobkyni, jedná se však o platbu částka, která již vyplynula ze složenky typu A ze dne datum a kterou již soud shora jednou ve prospěch žalobkyně započetl.
4. Žalobkyně tak prokázala, že žalovanému do výkonu trestu (v jednom případě prostřednictvím svého manžela) celkem zaslala částka, když na cenách těchto platebních služeb uhradila celkem částka. V případě balíku s poštovným částka a udanou cenou obsahu částka nebylo prokázáno, že by bylo zasláno částka. Udaná cena je deklarací podatele ohledně ceny zásilky, kterou si pojišťuje, obsah balíku ani jeho skutečnou hodnotu však pošta nezkoumá (pouze dle hodnoty příslušně navýší celkové poštovné, které je tak v příslušné části třeba chápat jako pojištění deklarované hodnoty zásilky - notorieta). Věznice pak výslovně uvedla, že v balíku žádnou hotovost pro žalovaného neevidují, pouze v obálkách, přičemž balík s hmotností 460g za obálku v žádném případě považovat nelze. Pokud taková částka v balíku byla, ani věznice takový obsah neodhalila a takové tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Dále stát. instituce předložila na č. l. 47 doklad o přijetí částky částka (v hotovosti, s číslem konkrétní bankovky) bez uvedení podatele. Takovou částku soud v řízení rovněž nezohlednil, neboť žalobkyně o takové částce ve skutkových tvrzeních ničeho neuvedla (důkazy chyběly pouze k částkám 2x částka v poukázkách a částka v balíku) a částku částka ani nebylo možno připsat žalobkyni bez dalšího, když podstatně více financí žalovaný obdržel od shora uvedených tří dalších osob a může se tak jednat o neoznačenou platbu od některého z nich.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda žalovaný již něčeho ze žalobou požadovaného neuhradil) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Žalobkyně tvrdila poskytnutí zápůjček, prokázala zaslání částek (částka) a žádný důkaz a ani skutkové tvrzení žalovaného charakteru takového smluvního závazku neodporovalo. Soud tak plnění v rozsahu částka považuje za plnění bezúročné zápůjčky ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Okolnosti nenasvědčují tomu, že by taková plnění bylo nutno považovat za plnění bez právního důvodu, tj. za bezdůvodné obohacení žalovaného, jak by tomu bylo v případě, že by nebyl prokázán obsah konkrétního závazkového vztahu (ať již zápůjčky, či jiného závazku). Pokud v jednom případě platbu odeslal manžel žalobkyně, na důvodnosti nároku to ani v takové části ničeho nemění, s ohledem na relativně malou částku jde zjevně o běžnou záležitost správy společného jmění manželů, v níž se mohou manželé libovolně zastupovat (ať již při plnění, tak při vkládání/převádění platby a stejně tak i při uplatňování nároku před soudem). Splatnost byla ujednána„ až bude venku“, nastala tedy po anonymizováno role v řízení z anonymizována dvě slova v anonymizováno rok a všechna žalobou požadovaná plnění jsou tak ke dni rozhodování soudu nepochybně splatná. Soud tak žalobkyni přiznal I. výrokem nárok na částka.
6. Pokud se týká částky částka, která měla být obsahem balíku, a 2x částka, které měly být zaslány poukázkami, tato tvrzení nebyla prokázána, resp. obsah hotovosti v balíku byl i výslovně vyvrácen sdělením stát. instituce. Věznice si hotovosti v balíku není vědoma a obsah zásilek přitom k odhalení nepovoleného obsahu nepochybně velmi důkladně kontroluje. Plnění jiného druhu, nežli zaslání hotovosti, pak nelze v kontextu žaloby považovat za zápůjčku, resp. žalobkyně žádná tvrzení„ nefinančního plnění“, které by chtěla kompenzovat v penězích, ani neuvedla. Pokud žalobkyni dále stvrzenky anonymizována dvě slova či anonymizováno, měla si uchovat alespoň jejich útržky. Důvod, proč ani stát. instituce nedisponuje záznamy o takových dvou dalších případných platbách, soud nezná, důkazní deficit však tíží pouze žalobkyni, která je povinna všechna svá (podstatná) tvrzení prokázat a způsob, jakým hodlala chybějící důkaz nahradit (sdělení anonymizováno), soud zprostředkoval, nevedl však k prokázání tvrzení. Pokud se týká poštovného, resp. cen za hotovostní vklady na účet, soud tuto část žaloby rovněž shledal nedůvodnou. Žalobkyně netvrdila, že by se zápůjčka výslovně týkala i takových nákladů, které měla v souvislosti s platbami/vklady. Takové ujednání není obvyklé a tedy ani samozřejmé, muselo by proto být učiněno výslovně. Ostatně žalobkyně nesla tyto relativně vysoké náklady v důsledku toho, že nezvolila jinou formu převodu prostředků, když bezhotovostní transakce by byly - pokud ne bezplatné, tak - výrazně levnější. Náklady těchto převodů tedy nese sama žalobkyně a nelze je považovat ani bezdůvodné obohacení či za škodu, která by jí vznikla. Úroku z prodlení (ani jiného typu příslušenství) se žalobkyně nedomáhala, jakkoliv v podání ze dne datum dopis nazvala„ žaloba na zaplacení částky částka, s příslušenstvím“. V rámci žalobního nároku (petitu) však jiné plnění neuvedla a soud je vázán skutečným obsahem žaloby, nikoliv jejím názvem. Žalobu tak ve zbývajícím rozsahu částka musel soud zamítnout pro nedůvodnost.
7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části úspěšná (59,02 % z celkového předmětu řízení), soud jí tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu poměrné části (59,02 % - 40,98 % = 18,04 %) účelně vynaložených nákladů řízení, když míru jejího úspěchu je nutno korigovat mírou procesního úspěchu žalovaného (v rozsahu zamítnuté žaloby) a žalobkyně tak má nárok pouze na úhradu té části, o kterou její procesní úspěch převyšuje procesní úspěch žalovaného.
8. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, ze žalobkyní výslovně požadovaných částka (doplnění žaloby č. l. 7 p. v.), které činí podstatně méně, než by činila paušální náhrada (částka) za sepis podání žaloby a proto je soud není nucen jakkoliv přezkoumávat, a jelikož žalobkyně dále soudu zaslala procesní vyjádření (k procesnímu postupu soudu), dále jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů částka ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 18,04 % z takové částky pak činí právě částka, které soud v I. výroku žalobkyni proti žalovanému přiznal.
9. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, zda a jak případně žalovaného vyzývala k dobrovolnému splnění žalobou uplatněné povinnosti nejméně 7 dní před podáním žaloby. Z jejích skutkových tvrzení však vyplývá, že nějakou formou s žalovaným komunikovala opakovaně a žalovaný splnění odmítal. Ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. tedy absence řádné písemné předžalobní výzvy neměla vliv na přiznání náhrady za ostatní úkony, neboť v důsledku zjevného povědomí žalovaného o závazku a pasivního přístupu žalovaného i k soudem doručené žalobě (zda ji žalovaný četl či nikoliv, je nerozhodné, k doručení došlo zákonným náhradním způsobem, a případné nevědomí o jejím obsahu tíží jeho, nikoliv žalobkyni, neboť jedině žalovaný zodpovídá za svou oficiální adresu trvalého pobytu), je zřejmé, že toto nalézací řízení proběhnout muselo a ostatní náklady tím z hlediska účelnosti dodatečně„ konvalidovaly“.
10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť takovou lhůtu navrhla sama žalobkyně, sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší ohledně plnění, které jí neuhradil již po několik let. Pokud má někdo nést tíži případného splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaný sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni, která není podnikatelem a je odkázána na svůj důchod, to nelze spravedlivě požadovat. Základní pariční (třídenní) lhůtu proto soud navýšil jen v tom rozsahu, v jakém to připustila sama žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna žalovaným dobrovolně ve stanovené lhůtě k plnění, může žalobkyně navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.