Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
48 C 129/2021-56
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení
částky částka
s úrokem v částce částka,
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum,
s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a
s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
částku částka
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Povinnosti uložené ve výrocích ad II ad III tohoto rozsudku je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po částka splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem v částce [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Povinnosti uložené ve výrocích ad II ad III tohoto rozsudku je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, pojistné částka, poplatky částka, smluvní pokuty částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru (kapitalizace do datum) a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru číslo s úvěrovým rámcem do výše částka ze dne datum mezi anonymizována čtyři slova a žalovanou, který žalovaná čerpala do výše částka kreditní kartou naposledy dne datum Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68% ročně. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení. Výše splátek byla stanovena ve výši minimálně 5% měsíčně z dlužné částky. Poplatek je požadován ve výši částka nákladů vymáhání a částka za odeslání upomínky. Pro prodlení žalované se splácením bylo odstoupeno od úvěrové smlouvy s účinností od datum. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila žalobu, že úvěruschopnost byla řádně zkoumána, žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, náklady na bydlení má částka, příjmy částka měsíčně čistého z pracovního poměru. Byla posuzována v databázích NRKI/BRKI, příjmení, expertním systémem, dále v insolvenčním, exekučním rejstříku, katastru nemovitostí a v ARES.
2. Po poučení a výzvě dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř uvedla žalobkyně podáním ze dne datum, že úvěruschopnost žalované byla posuzována zavedenou bankou dle striktně nastavených postupů a zcela v souladu se zákonem. Žalovaná smlouvu podepsala, nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o podvod, smlouva byla uzavřena v anonymizována tři slova na ulice v obec Smlouva byla podepsaná elektronicky prostřednictvím anonymizováno až po předložení a kontrole OP. Úvěr byl čerpán úhradou kupní ceny prodejci za žalovanou. Předložený OP nebyl v době podpisu evidován jako neplatný. Potvrzení o předání předmětu financování je v čl. III odst. 3 smlouvy.
3. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
4. Žalovaná při jednání uvedla, že si není vědoma, že by uzavřela smlouvu, pravidelně ztrácí občanské průkazy a až s časovým odstupem to hlásí, naposledy jej ztratila i loni a v červnu 2020 si dělala nový občanský průkaz. Po předložení úvěrové smlouvy poznala svůj podpis, na rámcové smlouvě svůj podpis nepoznala. Email uvedený v rámcové smlouvě není její, telefonní číslo tam uvedené v minulosti používal, v roce 2019 však již ne. Je v invalidním důchodu třetího stupně, nepracovala v anonymizováno, pobírá pouze dávky hmotné nouze. V září 2020 bydlela na ubytovně se spolubydlící, ta ale neměla přístup k jejímu OP, ovšem nechávala jej ležet na stole a do pokoje chodili různí lidé. V obec nebyla, nepamatuje si to, ani neví, jak vypadá náměstí v obec, ani neví, co je anonymizováno, nejezdí do jiných měst, nic drahého si v roce 2020 nekupovala. V současné době je bezdomovec, z ubytovny ji vyhodili. Žalovaná v minulosti konzumovala nadmíru alkohol, má z toho poškozený organismus, má problémy s pamětí, není si schopna pamatovat, co bylo před týdnem, je manipulovatelná a snadno ovlivnitelná. Magistrát města Mostu se jí snaží pomáhat, dávky ve výši částka jsou vypláceny k rukám magistrátu a ten je postupně vyplácí žalované.
5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
6. Kopie OP žalované prokazuje, že jí žalobkyně disponuje, OP byl vystaven datum.
7. Finanční deník prokazuje, že dne datum byl prodejci vyplacen úvěrový případ žalované ve výši částka.
8. Zpráva anonymizována dvě slova obec, spol. s r. o., který provozuje síť obchodů anonymizováno, ze dne datum prokazuje, že žalované byla dne datum v 18:22 zprostředkována smlouva přes jméno příjmení a v 18:40 byla uzavřena, smlouvu podepisoval i prodejce. Předmět koupě se nacházel na jiné prodejně v obec, proto si jej tam žalovaná jela vyzvednout, zboží jí bylo oproti paragonu vydáno jiným prodejcem a vydání bylo na paragonu vyznačeno. Protokol o předání zboží se nedělá. Obecný postup uzavírání smluv je takový, že je nezbytné doložit OP, zákazník podepisuje souhlas se zpracováním osobních údajů, po získání potřebných údajů je věc předložena splátkové společnosti k vyhodnocení, v případě schválení podepisuje zákazník i další doklady opět elektronicky. Poté je vystaven prodejní doklad a proti němu vydáno zboží. Žalovaná si koupila anonymizováno.
9. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum prokazuje, že byla žalovaná upomenuta před podáním žaloby o zaplacení. Upomínka neobsahuje právní posouzení úvěrové smlouvy.
10. Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum prokazuje, že bylo odstoupeno předchůdkyní žalobkyně od úvěrové smlouvy pro prodlení žalované se splácením.
11. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum prokazuje, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za ní žalobkyni.
12. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.
13. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.
14. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
15. Rámcová smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
16. Žádost / smlouva o revolvingovém úvěru číslo byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou dne datum, na této listin ě žalovaná poznala svůj podpis. Článkem III odst. 3 žalovaná potvrdila dodání předmětu financování. Předmět financování stál částka, revolvingový úvěr byl sjednán do výše částka.
17. Dopis ze dne datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
18. Výpis z úvěrového účtu prokazuje čerpání úvěru ve výši částka a úhradu ve výši částka dne datum.
19. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek a Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek prokazují, že byla postoupena smlouva za žalovanou žalobkyni.
20. Všeobecné obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
21. Produktové podmínky pro revolvingové úvěry neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
22. Sazebník pro úvěry platný od datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
23. Výpis z OR prokazuje existenci žalované.
24. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy nebyl ověřen příjem žalované a ani její zaměstnání, vycházeno bylo pouze z tvrzení. Žalovaná čerpala od předchůdkyně žalobkyně částka, uhradila částka. Na smlouvě o úvěru žalované poznala svůj podpis a prodejce podrobně popsal, jak se obvykle úvěrové smlouvy uzavírají, soud proto dospěl k závěru, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru a potvrdila tím převzetí předmětu koupě, což odpovídá i zprávě prodejce. Skutečnost, že si žalovaná uzavření smlouvy či koupi anonymizováno nepamatuje, na tom nic nemění. Skutečnost, že byla uhrazena splátka ve výši částka a nebyl dále využit zbytek kontokorentního úvěru, svědčí pro závěr, že žalovaná smlouvu uzavřela.
25. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
26. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
28. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
29. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
30. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
31. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
32. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
33. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
34. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
35. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost žalované nebyla předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že zcela prokazatelně nebyla ověřována ani tak základní věc, jako je existence pracovního poměru žalované a tvrzené příjmy z něj, jinak by musela předchůdkyně žalobkyně zjistit, že žalovaná není zaměstnána, ale pobírá pouze dávky. Bez prokázaných příjmů, není možné dospět k závěru o úvěruschopnosti žalované, neboť není možné posoudit, zda její disponibilní příjem postačí k úhradě splátek úvěru a to ani, když nejsou negativní poznatky z veřejných i neveřejných databází. Soud proto dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je neplatná.
36. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
37. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
38. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se částky částka (čerpaných částka ponížených o uhrazenou splátku částka) a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce částka z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaná se obohatila převzetím anonymizováno. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení této s úroky z prodlení od datum, tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané bezdůvodné obohacení a v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když úvěrová smlouva je neplatná, a nevznikl tak nárok na zaplacení dalších částek a ani smluvní splatnost dlužné částky.
39. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že v souladu s § 87 odst. 1 poslední věta zák. č. 257/2016 Sb. umožnil žalované splácet dlužnou částku po částka měsíčně, neboť tato částka je maximální možná, kterou je žalovaná pobírající pouze životní minimum částka měsíčně žijící na ulici (tedy bez nároku na příspěvek a doplatek na bydlení či jiné sociální dávky) hradit. S ohledem na výši příjmů žalované není ani vůči ní ani možné vést smysluplně exekuci, neboť její příjem zdaleka nedosahuje postižitelné výše.
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 50,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,32 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,68 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
41. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby, neboť těmito doplněními byla odstraňována nedostatečná tvrzení žaloby, soud při jednání nemusel žalobkyni ani poskytnout lhůtu k doplnění tvrzení, zástupce žalobkyně měl reagovat rovnou při jednání. Přiznávání náhrad nákladů řízení za písemná doplnění tvrzení namísto doplnění tvrzení při jednání by vedlo k nedůvodnému zvyšování nákladů řízení, když je na rozhodnutí soudu, zda poskytne lhůtu k doplnění tvrzení. Soud nepřiznal ani jízdné z obec do obec a zpět při posledním jednání, neboť substituční zástupce žalobkyně má sídlo kanceláře v obec.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu , zák. č. 99/1963 Sb. , a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.