Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 200/2021-51

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení jméno,

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem ulice a číslo, PSČ obec,

o 13.984 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.500 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 9.500 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba ohledně částky 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 10.450 Kč od 6. 5. 2020 do 30. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 950 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 9.500 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty 3.534 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.500 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 9.500 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba ohledně částky 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 10.450 Kč od 6. 5. 2020 do 30. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 950 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 9.500 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty 3.534 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem na vydání EPR doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 18. 3. 2021 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 10.450 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.534 Kč, včetně náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce (dále též Smlouva), na základě níž poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9.500 Kč, a to bezhotovostně dne 30. 4. 2020, na konkrétně žalovaným určený účet. Žalobce požadoval po žalovaném kromě této částky zaplacení poplatku ve výši 950 Kč. Jistina a poplatek celkem částka 10.450 Kč byly splatné dne 5. 5. 2020. Žalovaný si neplnil své závazky ze Smlouvy řádně a včas a neuhradil z tohoto právního titulu žalobci ničeho. Žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu prostřednictvím webové stránky webová adresa a to způsobem popsaným v návrhu. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky a to prostřednictvím příjmení, který žalobce zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. Žalobce kromě dlužné částky 10.450 Kč požadoval úhradu vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč Smluvní pokutu žalobce vyčíslil na částku 3.534 Kč, na základě jeho rozhodnutí zatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, proto žalobce vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobce rovněž požadoval náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč za odeslání 5 písemných výzev, každá vždy po 500 Kč dle čl. 2 Smlouvy. Žalovaný byl vyzván k dodatečnému splnění dluhu, ani na tuto výzvu nereagoval.

2. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů ohledně povinností žalobce prověřit schopnost žalovaného splatit zápůjčku v souladu se stávající judikaturou, žalobce reagoval podáním ze dne 8. 11. 2021 a tvrdil, že příjmy žalovaného zjišťoval z údajů uvedených žalovaným. Žalovaný uvedl, že jeho čistá mzda za měsíc únor 2020 činila 28.027,65 Kč a za měsíc březen 2020 25.716,89 Kč a tyto údaje doložil výplatními páskami za uvedené období. Žalobce dále vycházel z toho, že žalovaný na výzvu žalobce ohledně výše výdajů tvrdil, že je svobodný, nemá nezletilé děti a bydlí v podnájmu. Žalobce proto vycházel z výše nezabavitelného minima, které ke dni podání žádosti o zápůjčku činilo 7.772 Kč, následně žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do Centrální evidence exekucí s negativním výsledkem, která byla přiložena s tímto podáním. Na základě těchto údajů pak žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 9.500 Kč.

3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu ( ). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. dne 18. 1. 2022 (úterý, pracovní den). Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu jednání, jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobce a zástupce žalobce se jednání též nezúčastnili, současně se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků ( ). Pro úplnost odůvodnění soud poukazuje na to, že žalovanému byla žaloba doručena obdobným způsobem dne 30. 11. 2021, aniž by na ni reagoval.

4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: podacím lístkem ze dne 6. 4. 2021, VOP právnická osoba s.r.o., smlouvou o zápůjčce ze dne datum, upomínkami ze dne 12. 5. 2020, 19. 5. 2020, 26. 5. 2020, 4. 6. 2020 a 19. 6. 2020, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 6. 4. 2021, potvrzením o platbě žalovanému, výplatní pásky žalovaného za měsíc březen a duben 2019, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

5. Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu a to prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách webová adresa. Na základě Smlouvy byla žalovanému na jeho bankovní účet, který v rámci komunikace mezi smluvními stranami výslovně uvedl, vyplacena částka 9.500 Kč (zjištěno ze Smlouvy). Žalovaný byl ve Smlouvě seznámen s náklady, které v této souvislosti žalobce vzniknou a budou účtovány, včetně výše smluvní pokuty 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení (zjištěno z čl. 1, 2.4, 2.5 Smlouvy). Svůj dluh žalovaný ani zčásti neuhradil (v průběhu řízení byl procesně pasivní a netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Žalobce zaslal žalovanému 5 upomínek a za každou z nich mu účtoval poplatek ve výši 500 Kč, celkem tedy 2.500 Kč, které představují uplatněné náklady spojené s uplatněním pohledávky (vše zjištěno z výzev z 12. 5. 2020, 19. 5. 2020, 26. 5. 2020, 4. 6. 2020 a 19. 6. 2020). Prostřednictvím zástupce žalobce byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka datovaná dne 6. 4. 2021 (zjištěno z upomínky), ani poté žalovaný dluh ani zčásti neuhradil. Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, soud vzal za prokázané, že žalobce měl k dispozici na rozdíl od tvrzení žalobce výplatní pásky za měsíc březen a duben 2019 (tj. rok předcházející datu uzavření Smlouvy), z nichž soud zjistil, že příjem žalovaného činil za měsíc březen 2019 15.849 Kč a za měsíc duben 2019 15.850 Kč. Žalobce dále doložil u, ze které soud zjistil, že naposledy byla provedena kontrola ohledně počtu exekucí vedeného proti žalovanému dne 27. 4. 2020 s negativním výsledkem. Ostatní tvrzení žalovaného uvedená základě dotazu žalobce nebyla nijak ověřována, žalobce k tomu další y nedoložil.

6. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ustanovení , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci soud učinil následující právní závěr.

10. Mezi žalobcem (dále též úvěrující) a žalovaným (dále též spotřebitelem), byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím webové stránky webová adresa Smlouva, na základě níž úvěrující vyplatil na ve Smlouvě uvedené číslo účtu žalovanému částku 9.500 Kč. Bylo prokázáno, že tyto peněžní prostředky se dostaly žalovanému do jeho dispozice a žalovaný nimi mohl nakládat. Žalovaný povinnosti dohodnuté ve Smlouvě neplnil a nezaplatil z tohoto právního titulu ničeho. Tímto soud má za prokázanou aktivní procesní legitimaci žalobce pro toto řízení a plněním žalobce na účet uvedený žalovaným, který to nezpochybnil, je dána pasivní procesní legitimace žalovaného. Smlouva obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. o.z. a s ohledem na postavení žalovaného, jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany a obsah uzavřené Smlouvy, je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě o. z.) též podle ust. a zkoumat, zda úvěrující před uzavřením Smlouvy, posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud by to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru (zápůjčky) může poskytnout spotřebitelský úvěr (zápůjčku) jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel úvěru (zápůjčky), poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s touto zásadou ( věta druhá ), je taková Smlouva neplatná ( téhož zákona). V tomto konkrétním případě žalobce si při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjistil pouze údaje z jeho prohlášení a z výplatnic zaměstnavatele žalovaného, které však předložil za rok 2019, ale nedoložil, jak žalobce tvrdil v doplňujícím vyjádření, výplatnice za období březen a duben 2020. Proto soud čistý měsíční příjem, kterého dosahoval k datu uzavření Smlouvy, nemohl nijak ověřit. Ostatní údaje uvedené žalovaným o jeho osobních poměrech nebyly doloženy. Žalobce tedy neprokázal, že si tato tvrzení žalovaného nějakým způsobem ověřoval. To, že 27. 4. 2020 žalovaný neměl v centrální evidenci exekucí žádný výstup, který by svědčil o tom, že je na něho vedena exekuce, samo o sobě nestačí. Neúčastí na jednání se žalobce zbavil práva být poučen podle ust. a 3 Pouze na tomhle základě dospěl žalobce (úvěrující) k závěru, že spotřebitel má volné zdroje, a proto mu poskytl úvěr (zápůjčku) ve výši 9.500 Kč. Lze tedy konstatovat, že úvěrující neměl v tomto konkrétním případě dostatek podkladů pro to, aby mohl řádně s odbornou péčí vyhodnotit schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku vrátit. Žalobce tímto ledabylým přístupem neodstranil pochybnosti, zda žalovaný je schopen vůbec poskytnutou zápůjčku hradit a měl si proto ověřovat schopnost žalovaného hradit další dluhy z jiných zdrojů, než ničím (kromě dvou výplatnic z předcházejícího roku 2019 a lustrací v Centrální evidenci exekucí) neosvědčeného tvrzení žalovaného. Žalobce si nepočínal s odbornou péčí a žalovanému uvedené peněžní prostředky ve formě zápůjčky poskytl. Žalobce tak poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. věta druhá a proto je Smlouva absolutně neplatná. Soud si je vědom, že gramatickým výkladem ust. , se jedná o neplatnost relativní, ale takový výklad zákona nemůže v širších souvislostech obstát. Právní názor soudu se opírá zejména o rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, který průřezově pro spotřebitelské právo vymezuje soudu prostor pro postup z úřední činnosti. Z toho se nemůže vymykat směrnice implementovaná aktuálním zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek ze dne 4. 6. 2015, příjmení C497/13 bod 42, kde Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že zde hrozí nebezpečí, že spotřebitel se nedovolá svého práva, neboť o něm neví. Přitom podstatou právního stanoviska je právě skutečnost, že ekonomicky silnější subjekt prostřednictvím poskytování profesionálních právních služeb má na rozdíl od spotřebitele výhodu znalosti právní úpravy, využívající ve svůj prospěch, pročež je absence informovanosti spotřebitele vyvažována zásahem zvenčí. Soud z těchto právních stanovisek vyšel a má tedy za to, že žalobce má tedy v tomto případě právo požadovat po žalovaném plnění nikoliv ze Smlouvy, ale z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal zápůjčku ve výši 9.500 Kč a tuto je povinen vrátit z tohoto právního titulu žalobci ( ,2 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh ve výši 9.500 Kč nezaplatil a to ani částečně, bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Od následujícího data, kdy byla žalovanému výzva (v tomto případě návrh na vydání EPR) doručena, to je 30. 11. 2021, je s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení a proto soud zavázal žalovaného zaplatit uvedenou částku i se zákonným úrokem z prodlení podle o.z. a nař. vl. č. (odst. I. výroku).

11. Soud s ohledem na právní názor zastávaný v této konkrétní věci, žalobu ve zbývajícím rozsahu, aniž by se zabýval účelností opakovaných výzev (pěti výzev) a výše poplatku za každou z těchto výzev a výše smluvní pokuty, zamítl (odst. II. výroku).

12. Soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení podle ustanovení Za situace, kdy porovnáním procesního úspěchu žalobce a žalovaného (včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodování soudu), lze konstatovat, že žalobce byl procesně úspěšnější, jeho procesní úspěch byl 53% proti úspěchu žalovaného 47%, a proto s ohledem na rozdíl ve výši 6% lze posoudit procesní úspěch žalobce jako nepatrný, proto o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. III. výroku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).