Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 10/2022-52

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Janem Ševčíkem

sídlem Na Královně 862, 156 00 Praha 5

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem JUDr. Karlem Polákem

sídlem Lorecká 465, 284 01 Kutná Hora

o zaplacení 2 154 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 154 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 154 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 935,89 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Jana Ševčíka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 154 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 154 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 935,89 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Jana Ševčíka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu číslo na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s počátkem pojištění ke dni 31. 1. 2020. Účastníci si sjednali výši ročního pojistného na částku 5 892 Kč s pololetní splatností. Pojištění zaniklo ke dni 11. 12. 2020 po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužného pojistného včetně upozornění na možný zánik pojištění. Za období od 31. 7. 2020 do 11. 12. 2020 žalovaný sjednané pojistné neuhradil a dluží tak zažalovanou částku, kterou přes upomínku k zaplacení dosud neuhradil.

2. Skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, když situace, kdy pobyt žalovaného není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu. Protože se nepodařilo přes rozsáhlé pátrání soudu zjistit, na území jakého členského státu má žalovaný bydliště, pak má soud za to s odkazem na závěry rozhodnutí Soudního dvora C -327/10 ze dne 17. 11. 2011 ve věci Hypoteční banka a.s. proti Udovi Mikovi Lindnerovi, ECR I -00117, že obdobně v této věci je soudem příslušným o věci rozhodnout, když na území ČR se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného a žalovaný před podáním žaloby žalobci jinou adresu neoznámil. Pak tedy soud pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalovaného v řízení opatrovníkem advokáta.

3. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil tak, že podpis na smlouvě není žalovaného a pojistný vztah mezi účastníky tak nevznikl. Poukázal na znění zákona, že dovolává-li se účastník pravosti podpisu na soukroméě, leží břemeno důkazní o pravosti podpisu na tomto účastníku. Navrhl proto žalobu zamítnout v celém rozsahu.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení byl v řízení prokázán následující stav:

5. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu číslo na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Opel Astra, registrační značka, v níž se žalovaný zavázal hradit pravidelné splátky pojistného stanovené ve výši 2 946 Kč pololetně (prokázáno smlouvou o komplexním pojištění vozidla číslo ze dne 31. 1. 2020). Protože žalovaný pojistné nehradil, pojistná smlouva z tohoto důvodu zanikla ke dni 11. 12. 2020 poté, co mu byla zaslána výzva k plnění s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné, dojde k zániku pojištění, rovněž byl informován o zániku pojištění (prokázáno upomínkou k zaplacení pojistného ze dne 11. 10. 2020 včetně poštovního podacího archu). První splátka pojistného za období od 31. 1. 2020 do 30. 7. 2020 byla uhrazena, za období od 31. 7. 2020 do 11. 12. 2020, žalovaný dluží pojistné ve výši zažalované částky, kterou ani přes předžalobní výzvu neuhradil (prokázáno přehledem předpisů a plateb pojistné smlouvy číslo předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 včetně informací o sledování zásilky).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“). Dle ustanovení citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí . Dle ustanovení zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Dle zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

7. Jak je uvedeno za shora zjištěného skutkového stavu, mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva. Soud se neztotožnil s námitkou opatrovníka žalovaného, že podpis na uvedené smlouvě ve skutečnosti není podpisem žalovaného. Předně je nutné uvést, že první splátka pojistného byla uhrazena, a lze tedy mít za to, že žalovaný smlouvu uzavřel a také zprvu plnil své povinnosti plynoucí ze smlouvy. Nelze pak ani předpokládat, že smlouvu uzavřela jiná osoba s uvedením osobních údajů žalovaného, neboť jako smluvní strana byl označen žalovaný, a proto by v případě pojistné události pojistné plnění bylo poskytováno v jeho prospěch (bylo by pojišťovnou za něj plněno v případě škody způsobené provozem vozidla). Nemělo by tak smysl, aby se za žalovaného vydávala jiná osoba, za kterou by v případě jí způsobené pojistné události nemuselo být pojišťovnou plněno.

8. Je třeba přisvědčit opatrovníkovi žalovaného, že v souladu s ustanovením , (dále jen „“), je na každém, kdo se dovolává soukroméy, aby dokázal její pravost a správnost. Důkazní břemeno ohledně pravosti soukroméy zatěžuje i dle judikatury toho, kdo zy vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. ). Nicméně dle závěrů Ústavního soudu je na právní normy nutno klást požadavky obsahové, neboť v materiálním právním státě založeném na myšlence spravedlnosti představují základní práva korektiv jak obsahu právních norem, tak i jejich interpretace a aplikace. Proto je úkolem soudce v podmínkách materiálního právního státu nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu, a není-li to možné, rozhodnout v souladu s obecnou ideou spravedlnosti (srovnej nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. ). V souladu s citovaným nálezem Ústavního soudu soud dospěl k závěru, že v konkrétním případě není možné„ slepě“ následovat literu zákona a v jejím duchu ustálenou judikaturu, nicméně je třeba se zabývat všemi okolnostmi dané věci. Za situace, kdy opatrovník žalovaného přednesl dosud ničím nepodloženou domněnku o (ne) pravosti podpisu žalovaného a v případě procesní obrany absentuje jakékoliv„ kvalifikované“ tvrzení, na základě kterého by mohly vyvstat pochybnosti o pravosti podpisu žalovaného na smlouvě, soud neshledal v souladu s literou zákona, že pravost a správnosty by měla prokazovat žalobkyně. Proto soud poučovací povinnost ve smyslu , 3 směřoval k žalované straně, že je povinna tvrdit a prokazovat skutečnosti, že podpis pojistníka na smlouvě není podpisem žalovaného. Žalovaná strana ohledně této skutečnosti neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a proto soud shledal, že podpis pojistníka na smlouvě je podpisem žalovaného.

9. Za shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný pojistné za rozhodné období nehradil. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení , , a podle O lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:

-) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek),

-) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (; vyhl. č. , adv. tarifu), účast na jednání soudu dne 22. 4. 2022 ( vyhl. č. , adv. tarifu),

o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu),

o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby po podání návrhu činí 1 x 1 000 Kč ( a vyhl. č. , adv. tarifu),

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu),

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta po podání návrhu činí 1 x 300 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu),

-) 948,67 Kč - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Hyundai, registrační značka, v roce 2022 při cestě Praha - Kutná Hora a zpět (jednání před soudem dne 22. 4. 2022) o celkové vzdálenosti 150 Km, při ceně 36,10 Kč za litr pohonných hmot a náhradě 4,70 Kč za kilometr dle ,

-) 600 Kč (náhrada za promeškaný čas advokáta dle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 adv. tarifu),

-) 787,22 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ).

Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 4 935,89 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (, ). Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za úkon doplnění žaloby ze dne 18. 3. 2022, neboť žalobkyně v tomto podání pouze doplnila svá tvrzení, která měla uvést již v žalobě, a předložila soudu důkazy, které mohla k žalobě přiložit. Soud pak žalobkyni přiznal cestovné za cestu ze sídla zástupce žalobkyně, nikoliv z pobočky advokátní kanceláře v Brně, s čímž se v závislosti na změně vzdálenosti změnila i náhrada za promeškaný čas advokáta. Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.