Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 407/2021-25

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14 704,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 5 704,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 704,33 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 504,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 5 704,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 704,33 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 504,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 7. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 704,33 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela dne 25. 1. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) s žalovanou smlouvu č. S0003745916045695, na jejímž základě poskytla žalované částku 9 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 5 704,33 a to nejpozději dne 20. 1. 2020. Žalovaná však tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně nesplatila. Dne 6. 9. 2019 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne 25. 1. 2019 pomocí prostředků komunikace na dálku s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 5 704,33 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované č. bankovní účet ve výši 9 000 Kč (prokázáno Potvrzením o platbě). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 6. 9. 2019 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek); dopisem ze dne 12. 7. 2021 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a výzvy k úhradě).

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotř. úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.

17. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

18. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr, na jehož základě žalovaná čerpala finanční prostředky. Právní předchůdkyně však dostatečně nesplnila povinnost jí plynoucí z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a sice povinnost prošetřit úvěruschopnost žalované. S ohledem na shora uvedené posoudil soud smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Právní předchůdkyně žalobkyně dle žalobních tvrzení ověřil úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že ponechal rezervu 10 % rovnající se minimálně životnímu minimu. Dále měla být žalovaná lustrována ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na výzvu soudu žalobkyně neuvedla, žádní konkrétní tvrzení ohledně zjištěných údajů, z čeho byly zjištěny a zda a jak byly ověřeny. Nedoložila, jaké příjmy a výdaje žalovaná uváděla a jakéy k tomu doložila, pouze zopakovala žalobní tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti. Soud tak vychází z toho, že předchůdkyně žalobkyně pouze provedla lustraci evidencí a více zřejmě nezjišťovala. Má za to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele dle zákona o spotř. úvěru a nedostatečně ověřila příjmy a výdaje žalované.

19. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky, přičemž soud vycházel z toho, že na závazek dle neplatné smlouvy nebylo ničeho uhrazeno a tak přiznal žalobkyni požadovanou jistinu ve výši 9 000 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení z poskytnuté jistiny podle a 1970 o. z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní, přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně je přitom dána na základě postoupení pohledávky podle a násl. o. z. Co do nároku žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 5 704,33 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 504,67 Kč. Tato částka představuje 22,41 % z jejich celkové výše 2 252 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 14 704,33 Kč, bylo přiznáno celkem 9 000 Kč. Celkové náklady ve výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 704,33 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.

21. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. , , ) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v 

22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.