Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 202/2021-31

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 10 184,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 184,34 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 630,20 Kč, dále úrok 21,99 % p.a. z částky 8 384,34 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení 10 % z částky 8 384,34 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 184,34 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 630,20 Kč, dále úrok 21,99 % p.a. z částky 8 384,34 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení 10 % z částky 8 384,34 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 10 184,34 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 630,20 Kč, dále úrok 21,99 % p.a. z částky 8 384,34 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení 10 % z částky 8 384,34 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený kontokorentní úvěr. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, spol. právnická osoba /dále předchůdce/, uzavřeli dne datum Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě které se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky běžného účtu a Produktové podmínky kontokorentního úvěru. Konkrétně se předchůdce zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků a platit za vedení účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Předchůdce se dále zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, tedy možnost přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Žalovaný však svůj závazek porušil, kdy překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel jej řádně a včas. Předchůdce proto převedl dne 1.10.2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 8 384,34 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet, což žalovanému oznámil a vyzval ho k jeho zaplacení ve formě splátek. Jelikož žalovaný ani poté svůj závazek neplnil, prohlásil předchůdce úvěr ke dni 4.2.2020 za okamžitě splatný. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva.

2. Usneseními ze dne 21.12.2021, č.j. -26 a č.j. -27 soud nejprve vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k připojené žalobě ve lhůtě 15 dnů od doručení žaloby a následně v téže lhůtě, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s takovým procesním postupem souhlasí. Žalovaný se k podané žalobě na výzvu soudu nevyjádřil. Nesdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud tak učinil podle ) . Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne datum a Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne datum žalobce prokázal svá tvrzení, že mezi předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, kdy nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky běžného účtu a Produktové podmínky kontokorentního úvěru. Konkrétně se předchůdce zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků a platit za vedení účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Předchůdce se dále zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, tedy možnost přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Úroková sazba flexikreditu činila 21,99% a RPSN 33,12% - úroková sazba nepovoleného debetního zůstatku činila 29% p.a.. Dle sazebníku činil poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku 10% povoleného limitu, za zaslání každé upomínky 600 Kč, za čerpání povoleného debetního zůstatku 29 Kč za měsíc, za oznámení o převodu splatného flexikreditu na úvěrový účet 200 Kč. Základní produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky pak upravují další práva a povinnosti stran. Dopisem ze dne datum a datum žalobce dále prokázal, že předchůdce z důvodu porušení smluvních ujednání žalovaným – překročení povoleného limitu ukončil poskytování flexikreditu na běžném účtu, kdy běžný účet byl přečerpán o 8 384,34 Kč a dále že z uvedeného důvodu došlo k otevření úvěrového účtu s tím, že žalovaný byl povinen ve 4 měsíčních splátkách po 2 096,08 Kč tento účet vyrovnat. Jelikož tak žalovaný neučinil, oznámil předchůdce žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni 4.2.2020 (oznámení o zesplatnění ze dne 5.2.2020). Uvedené dokládá rovněž výpis z úvěrového účtu.

4. Dle předžalobní upomínky a poštovního archu zaslal žalobce žalované dne 23.2.2021 předžalobní upomínku.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přehledem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2.2.2021 vč. podacího archu žalobce prokázal svou aktivní žalobní legitimaci, tj. že pohledávku nabyl od nástupce předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek a že tato skutečnost byla žalované oznámena.

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle z.č. , obchodní zákoník (účinný do 31.12.2013, též ObZ), z.č. , (dále též o. z.) a , o spotřebitelském úvěru, (dále ZSÚ).

7. Podle § 708 odst. 1 ObZ smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

8. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 téhož zákona se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ustanoveními § 1813 a následujících o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv tak musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti podle § 1813 a § 1814 o. z. Smyslem ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Při zkoumání přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran.

12. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

13. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba zcela důvodná. Žalovaný v pozici úvěrovaného spotřebitele byl ze strany předchůdce řádně seznámen se všemi smluvními podmínkami pro vedení běžného účtu a v návaznosti na to o poskytnutí úvěru – kontokoretu anonymizováno. Mezi stranami pak došlo k platnému uzavření smlouvy o běžném účtu a o kontokorentním úvěru, kterými se předchůdce zavázal vést pro žalovaného běžný účet a ten se zavázal v této souvislosti hradit za to poplatky a dále poskytnout žalovanému možnost čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 5 000 Kč. Předchůdce svou povinnost splnil a žalovanému zřídil běžný účet a umožnil mu čerpat finanční prostředky až do povoleného debetu 5 000 Kč. Žalovaný naproti tomu svou část závazku řádně a včas neplnil, kdy se dostal se do prodlení s plněním. Smlouva (Dispozice) umožňující čerpat úvěrový limit (povolený debet) k běžnému účtu je sepsána přehledně a srozumitelně, jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž obsahuje všechny náležitosti požadované ZSÚ. Dohodnuté poplatky jsou poté podle soudu přiměřené, nezakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného. Z důvodu prodlení žalovaného, předchůdce nepovolený debet v souladu se smluvními ujednáními nejprve převedl na úvěrový účet, kdy s touto operací byl dle sazebníku spojen poplatek 500 Kč (tj. 10% z úvěrového limitu) a další poplatky s tím spojené a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve formě 4 měsíčních splátek. Jelikož tak žalovaný neučinil, předchůdce v souladu s ujednáními úvěr zesplatnil. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že má žalobce, na kterého pohledávka z předchůdce přešla, právo nejen na úhradu jistiny, ale i poplatky, sjednané úroky (dle sazebníku a smluvních ujednání) a úroky z prodlení (ve výši stanovené ). Soud proto žalobě vyhověl (výrok I).

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle a tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle , d/ a / vyhl. č. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč ( vyhl. č. ). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle , při sazbě 21% tedy o 252 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 2 252 Kč. V souladu s  je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce.

15. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.