Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 75/2022-35
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč jdoucím od 27. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč jdoucím od 27. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující použil dne 11. 9. 2019 dopravní prostředek městské dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, anonymizována dvě slova územní celek, a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč a jízdné 10 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni na základě postupní smlouvy ze dne 28. 4. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Listin y mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
3. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které korespondují se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 11. 9. 2019 vyplývá, že žalovaný, jako cestující v MHD v obec, lince číslo vozu číslo se dne 11. 9. 2019 v 13:32 hodin neprokázal platným jízdním dokladem podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně jízdné a přirážku k jízdnému, jejíž výše nepřesahuje zákonem stanovenou částku. Výše jízdného (10 Kč) a přirážky k jízdnému (1 500 Kč) koresponduje se zápisem o provedené přepravní kontrole, čl. 9 smluvních přepravních podmínek (přirážka ve výši 1 500 Kč) a tarifem jízdného MHD v obec (jízdné 10 Kč). Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 a násl. NOZ věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021, když tato skutečnost byla žalovanému oznámena (smlouva o postoupení pohledávek, příloha k postupní smlouvě a oznámení postupitele o postoupení pohledávky založené ve spise na č. l. 17). Splatnost pohledávky vyplývá z čl. 9 bod 3 přepravních podmínek, dle kterých měl žalovaný 15 kalendářních dnů na úhradu přirážky a jízdného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 9. 7. 2021 (předžalobní upomínka, dodejka). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil.
4. Soud s ohledem na výše zjištěné skutečnosti posoudil nárok žalobkyně s přihlédnutím k ustanovení § 2550 a násl. NOZ jako důvodný, neboť žalovaný tím, že využil ke své přepravě dopravní prostředek právního předchůdce žalobkyně, konkludentně uzavřel smlouvu o přepravě ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2550 a násl. NOZ , jeho povinností je zaplatit jízdné upravené v přepravním řádu původního věřitele a dále za porušení své povinnosti i přirážku stanovenou v přepravním řádu právního předchůdce žalobkyně, jež nepřevyšuje výši určenou v ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Vedle dlužné jistiny má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta splatnosti vyplývá ze shora citovaného čl. 9 bodu 3 přepravních podmínek. Soud proto žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako běžnou třídenní.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. , tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení výši 1 489 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.