Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 374/2021-42
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 384 679,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 360 468,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 24 210,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 919,43 Kč od 24. 3. 2021 do 14. 4. 2021, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 080,88 Kč od 24. 3. 2021 do 14. 4. 2021, s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky 378 907,14 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 378 907,14 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 40 469 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 360 468,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 24 210,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 919,43 Kč od 24. 3. 2021 do 14. 4. 2021, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 080,88 Kč od 24. 3. 2021 do 14. 4. 2021, s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky 378 907,14 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 378 907,14 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 40 469 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 384 679,14 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 7. 8. 2019 smlouvu o rychlé půjčce číslo kterou se právní předchůdkyně jako věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet čerpané peněžní prostředky 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 7 117 Kč vždy k 9. dni v měsíci, společně s úrokem z úvěru ve výši 9,99 % ročně a s poplatky podle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný však čerpaný úvěr řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 23. 3. 2021 úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2021 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnost
I- právnická osoba a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisy ze dne 12. 5. 2021 a 26. 5. 2021. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 378 907,14 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 30 919,43 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 080,88 Kč a dlužných poplatků ve výši 5 772 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 6. 2021 Vedle žalované částky požaduje žalobkyně po žalovaném též zaplacení sjednané úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Ke zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že nebyla účastnicí smlouvy o úvěru, tudíž nezná konkrétní okolnosti smlouvy, původní věřitelka ale dle svého prohlášení přiměřeně ověřila schopnost klienta úvěr splácet, k tomu žalobkyně navrhla jako důkaz vyjádření původní věřitelky ke zkoumání úvěruschopnosti.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena prostřednictvím dožádaného soudu na Slovensku.
3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný není státním občanem České republiky, ve smlouvě uvedl adresu na Slovensku. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit.
4. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne 17. 11. 2011 ve věci C číslo právnická osoba, proti U. M. příjmení.
5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění, dále jen„ o. s. ř. “, neboť žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 7. 8. 2019 se žalovaným smlouvu o rychlé půjčce číslo kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky žalobkyni splácet v 84 měsíčních splátkách ve výši 7 117 Kč, vždy k 9. dni v měsíci, počínaje dnem 9. 9. 2019. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku z úvěru ve výši 9,99 % ročně a poplatky podle smlouvy a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce číslo akceptací návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami pro osobní úvěry právnická osoba, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby účinný od 1. 4. 2019). Původní věřitelka při zkoumání úvěruschopnosti vyšla z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o půjčku, porovnala deklarovaný příjem s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ (prokázáno vyjádřením banky ke zkoumání úvěruschopnosti). Žalovanému byl úvěr v celé výši poskytnut jednorázově dne 7. 8. 2019, a to převodem na účet č. bankovní účet (prokázáno souhrnným výpisem pohybů na účtu za období od 1. 1. 2000 do 7. 5. 2021). Čerpané peněžní prostředky však žalovaný včas a řádně nesplácel, celkem uhradil 39 531,71 Kč, následně žalovaný již ničeho neuhradil (prokázáno souhrnným výpisem pohybů na účtu, ostatně žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by hradil více). Žalobkyně dluh žalovaného z úvěrové smlouvy ke dni 23. 3. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 416 679,45 Kč (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 23. 3. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na právnická osoba a.s. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 12. 5. 2021. Následně právnická osoba a.s. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2021 a žalovaného o této skutečnosti informovala dopisem ze dne 26. 5. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 4. 2021, ze dne 7. 5. 2021, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením úplaty ze dne 7. 5. 2021, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne
26. 5. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 29. 6. 2021). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou k úhradě dluhu ze dne 29. 6. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 29. 6. 2021 včetně podacího archu z téhož dne).
8. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo
s ním jinak jedná.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon číslo“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona číslo poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr
v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
17. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona číslo). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie – druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo).
18. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nijak neověřovala, zda je žalovaný skutečně zaměstnán a v jaké výši pobírá příjem, spokojila se s pouhým tvrzením žalovaného o jeho zaměstnání a o výši příjmu. Takové zkoumání soud nepovažuje za dostatečné.
19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti jméno příjmení
a další, C číslo; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona
o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy číslo, s. 381).
20. Zkoumat a ověřovat úvěruschopnost má věřitel, této povinnosti se nemůže zprostit bez dalšího pouhou akceptací prohlášení dlužníka.
21. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (číslo odst. 1 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.).
22. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část poskytnuté jistiny (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Žalovaný čerpal od žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši 400 000 Kč. Žalovaný žalobkyni celkem splatil částku 39 531,71 Kč – tuto částku je celou nutno započítat na úhradu jistiny, neboť úhrada příslušenství nebyla platně sjednána. Žalovanému tedy zbývá uhradit částku 360 468,29 Kč (400 000 – 39 531,71). Co do této částky soud žalobě vyhověl, ve zbytku soud žalobu zamítl.
23. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 360 468,29 Kč, tedy z 93,70 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 24 210,85 Kč, tedy z 6,30 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 87,40 %
(93, číslo) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 388 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 odst. 1 , § 7 , § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši dvakrát 9 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu), jednou 4 930 Kč za výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) a třikrát 300 Kč za tři uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 1 , 4 advokátního tarifu); a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 5 365,50 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 87,40 % z částky 46 303,50 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 40 469 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.