Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 48/2022-49
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12 496,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 415 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 118,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 959,23 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a částky ve výši 4 081,28 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 415 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 118,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 959,23 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a částky ve výši 4 081,28 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 415 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 118,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 959,23 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a částky ve výši 4 081,28 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum Smlouvu o úvěru číslo se společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši 30 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit společně s jistinou i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 55 776 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána ve smlouvě. Žalovaný měl poslední splátku uhradit dne datum. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a o jeho finanční situaci. Na základě této žádosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, celkem uhradil částku ve výši 41 079,01 Kč, která odpovídá 10 řádně uhrazeným splátkám. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Ode dne datum je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.
2. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
3. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok ve výši 2 888 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a poplatek za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši 5 400 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 55 776 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 15 %, RPSN činilo 272,44 %. Strany sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru /viz Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 20 spisu a Smlouva o úvěru na č. l. 18 spisu, výpis na č. l. 16 spisu, předpis splátek na č. l. 19, 21 spisu/. Žalovaný dne datum rovněž podepsal žádost o úvěru, v níž je uvedeno, že je zaměstnán, aktuální zaměstnání má od datum, k čemuž prohlásil, že nejedná o skončení pracovního poměru. Jeho mzda činila 20 720 Kč, výdaje na bydlení a energie 4 410 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 4 772 Kč Tyto skutečnosti doložil dle žádosti výplatní páskou a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a nemá žádné vyživované dítě do 26 let. K žádosti byly předloženy a do spisu založeny pracovní smlouva pro žalovaného u jeho zaměstnavatele ze dne datum uzavřená na dobu neurčitou s nástupní mzdou 13 500 Kč hrubého za měsíc a pohyblivou složkou mzdy ve výši 2 000 Kč hrubého měsíčně a výplatní páska, dle které žalovaný pobíral za měsíc srepn roku 2018 čistou mzdu ve výši 12 260 Kč, v měsíci září ve výši 5 491 Kč a v měsíci říjnu ve výši 13 589 Kč /viz Žádost o úvěr na č. l. 17 spisu, pracovní smlouva na č. l. 44 - 45 spisu, výplatní páska na č. l. 46 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložena v elektronické evidenci příjmení, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č. l. 14 spisu, výpis z OR na č. l. 28 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Naposledy byla žalovanému dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měl pohledávku uhradit nejpozději do datum. Zásilka byla doručena ke dni datum /viz předžalobní výzva na č. l. 25 spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu, výzva na č. l. 23 spisu, dopis na č. l. 24 spisu/. Žalobkyně v souvislosti s vymáháním daném pohledávky zaslala žalovanému dopis ze dne datum a dále vyslala pověřeného pracovníka na kontaktní adresu, a to ve dnech datum a ve dnech datum /viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 27 spisu/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh cokoliv uhradil.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému téhož dne částku ve výši 30 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Dne datum žalovaný podepsal vyplněnou žádost o úvěru, k níž přiložil listiny dokládající jeho osobní a majetkové poměry. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měl pohledávku uhradit ihned.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z předložených listin, které měly osvědčovat majetkové poměry žalovaného, vyplynulo, že v době sjednání uzavírání smlouvy o úvěru byl zaměstnán a dle žádosti o úvěr jeho čistý měsíční příjem z tohoto zaměstnání činil 20 720 Kč. Z předložených výplatních pásek lze však zjistit, že částky v nich uvedené neodpovídají částce uvedené v žádosti o úvěr, ba naopak skutečně vyplacená měsíční mzda byla značně nižší. S ohledem na uváděné příjmy žalovaného, se měla právní předchůdkyně, chtěla-li úvěr žalovanému poskytnout, dále podrobněji majetkovou situací žalovaného zabývat, neboť z těchto skutečností nebylo možné bez dalšího uzavřít, že mu jeho majetková situace splácení takového úvěru umožňuje. Z předložených dokladů pak není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzené výdaje žalovaného, tj. zejména výdaje na bydlení a energie, když tyto skutečnosti bez dalšího z předložených výpisů z účtů nevyplývají. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- právnická osoba proti GK).
15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, mohlo eventuálně dojít na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto by byl povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 41 079,01 Kč. Tímto již byla jistina poskytnutá žalovanému zcela splacena. Z uvedeného důvodu soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru a dlužná částka byla ze strany žalovaného zcela splacena (výrok I. tohoto rozsudku).
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.