Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 259/2019-145

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení škody ve výši 1 184 028 Kč s příslušenstvím a náhrady nemajetkové újmy ve výši 83 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 1 184 028 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 12. 2019 do zaplacení a o zaplacení částky 83 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 90 % ve výši 270 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 1 184 028 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 12. 2019 do zaplacení a o zaplacení částky 83 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 90 % ve výši 270 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 260 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka a dále náhrady škody ve výši 1 184 028 Kč. Řízení vedené u název soudu bylo zahájeno dne 11. 9. 2003, kdy byla vůči žalované žalobcem jméno příjmení podána žaloba o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 381 962 Kč se 4% úrokem z prodlení od 15. 8. 2002 do zaplacení a náklady řízení. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne 8. 9. 2009, který žalobě vyhověl co do částky 2 381 962 Kč. Následně k odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně v části změněn tak, že co do částky 205 000 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Zmíněný rozsudek nabyl právní moci dne 15. 10. 2018 a územní celek na základě něj dne 16. 10. 2018 uhradilo částku 3 585 009,09 Kč, a to jistinu ve výši 2 176 962 Kč a 4% úrok z prodlení od 16. 8. 2002 do 16. 10. 2018 ve výši 1 408 047,09 Kč, a dále náhradu nákladů řízení v částce 193 675 Kč. Žalobce požaduje částku 1 184 028 Kč, neboť se domnívá, že z důvodu nepřiměřené délky řízení vzrostly vyplacené úroky z prodlení až na částku 1 408 047,09 Kč. Pokud vezmeme v úvahu přijatelnou dobu trvání řízení, pak tato byla překročena o víc jak 13 let, konkrétně o 4 966 dní. Zákonný úrok z prodlení za toto období činí částku 1 184 028 Kč. V této výši tak vznikla žalobci anonymizováno obec majetková škoda, kterou požaduje uhradit.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 7. 8. 2019 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 260 000 Kč a náhrady škody ve výši 1 184 028 Kč. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 5. 5. 2020, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu a poskytla žalobkyni zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 177 000 Kč. Žalovaná vycházela ze skutečnosti, že předmětné řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo 15 let a 9 měsíců. V řízení došlo k období nečinnosti v době od podání odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu do vydání výzvy k vyjádření k žalobě v délce 4 let a dále v průběhu odvolacího řízení došlo k úmrtí žalobce, soud tak řízení přerušil a v řízení bylo rozhodnuto až po 7 letech a 6 měsících. Žalovaná vyšla ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Základní částku následně snížila o 30 % z důvodu procesní složitosti řízení, kdy řízení probíhalo na všech třech stupních soudní soustavy, dále bylo rozhodováno o věcné příslušnosti, v průběhu odvolacího řízení došlo k úmrtí žalobce a řízení muselo být přerušeno do skončení dědického řízení po dobu více než 7 let. K dalšímu snížení o 10 % přistoupila žalovaná s ohledem na význam předmětu řízení pro žalobce vzhledem k tomu, že ač se jedná o vysokou částku, ve srovnání s příjmy žalobce dle zveřejněných rozpočtů se nejedná o částku významnou. Co se týká náhrady škody ve výši 1 184 028 Kč, tento nárok žalovaná neshledala důvodným. V tomto ohledu odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, a to zejména rozhodnutí , kdy bylo opakovaně judikováno, že nesprávný úřední postup spočívající v průtazích v řízení, není v příčinné souvislosti s újmou, která vznikla povinné osobě v důsledku uložené povinnosti zaplatit úrok z prodlení. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobkyni náleží úrok z prodlení až od data 8. 2. 2020, neboť jí byla žádost žalované doručena až dne 7. 8. 2019.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 7. 8. 2019. Žalobkyně v rámci předběžného projednání nároku shledala důvodným nárok žalobkyně na zaplacení nemajetkové újmy, a to v částce 177 000 Kč. Nespornou byla rovněž skutečnost, že v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Tato částka byla žalobkyni zaplacena dne 12. 5. 2020 Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Při jednání dne 12. 8. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 177 000 Kč a při jednání dne 31. 5. 2021 rovněž co do příslušenství z této částky. Usnesením ze dne 31. 5. 2021 soud řízení zastavil v rozsahu učiněného zpětvzetí, tedy co do částky 177 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 177 000 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení.

5. Ze spisu název soudu, sp. zn. spisová značka, vzal soud za prokázané následující. Dne 11. 9. 2003 byla název soudu doručena žaloba, kterou se žalobce jméno příjmení domáhal na žalovaném územní celek vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 381 962 Kč s úroky z prodlení a náhrady nákladů řízení jako bezdůvodného obohacení, když žalobce a žalovaný uzavřeli dne 23. 4. 1996 smlouvu o nájmu nemovitostí, na základě které žalovaný pronajal žalobci movité a nemovité věci za účelem provozování areálu koupaliště část obce. Bylo stanoveno nájemné, které bylo umořováno investiční výstavbou hrazenou žalobcem. Pronajaté pozemky byly následně rozděleny a bylo zjištěno, že ve 13 případech žalovaný není vlastníkem pronajatých pozemků, ale jsou to třetí osoby. Proto žalobce od smlouvy odstoupil a požaduje žalobou rozdíl mezi částkou, kterou do areálu investoval a částkou, kterou by mělo činit nájemné. Přípisem z 15. 9. 2003 byli účastníci řízení vyzváni, aby se vyjádřili k postupu podle věta druhá , kdy věc bude předložena Vrchnímu anonymizováno k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Přípis byl doručen žalovanému dne 16. 9. 2003. Žalobce se vyjádřil v podání z 22. 9. 2003, kdy uvedl, že k zaslání žaloby na krajský soud došlo nedopatřením. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne 22. 9. 2003, kdy rovněž souhlasil s tím, že by měl v prvním stupni rozhodovat okresní soud. Spis byl předložen 13. 10. 2003 Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2004 bylo určeno, že k projednání jsou příslušné okresní soudy. Věc byla postoupena název soudu. Spis byl vrácen název soudu dne 3. 3. 2004 název soudu byl spis doručen dne 29. 3. 2004. Usnesením název soudu ze dne 5. 5. 2004 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Ten byl zaplacen 12. 7. 2004. Dne 6. 8. 2004 okresní soud vydal ve věci platební rozkaz. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor ze dne 4. 11. 2004. Žalobce žádal o zaslání odporu dne 10. 2. 2005. Usnesením ze dne 12. 1. 2009 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne 10. 2. 2009. Uvedl, že nárok žalobce neuznává. Učinil nesporným uzavření smlouvy o pronájmu areálu koupaliště. Žalovanému však není známo, k jakému dni od smlouvy žalobce odstoupil, ani neuvedl, k jakému dni se tak mělo stát. Žalovaný nesouhlasí s výší bezdůvodného obohacení, neboť žalobce neprokázal investice vynaložené do majetku a to, zda se jednalo o majetek žalovaného či jiných vlastníků. Mimo investic jsou vyčísleny též provozní náklady, které zcela jistě nezhodnotily majetek žalovaného. Vyjádření bylo rozesláno dne 12. 3. 2009. Současně bylo nařízeno jednání na 7. 4. 2009. V podání ze dne 3. 4. 2009 žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti zástupce žalovaného. Dne 7. 4. 2009 bylo jednání odročeno na 12. 5. 2009. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne 7. 4. 2009, resp. navrhl důkazy. V podání ze dne 5. 5. 2009 žalovaný žádá o odročení jednání z důvodu trvající pracovní neschopnosti zástupkyně žalovaného. Na jednání dne 12. 5. 2009 bylo jednání odročeno na 25. 6. 2009. Na jednání dne 25. 6. 2009 bylo zahájeno jednání ve věci samé. Byla přednesena stanoviska stran a jednání bylo odročeno na 20. 8. 2009 za účelem seznámení se zástupkyně žalovaného s dosud učiněnými návrhy na doplnění dokazování. Žalovaný se vyjádřil k žalobě dne 27. 7. 2009. Dne 20. 8. 2009 proběhlo jednání ve věci. Na tomto jednání byl vyslechnut svědek jméno příjmení, který je spolupracovník žalobce a byl vyslýchán k vkládání finančních prostředků v rámci investic žalobce do areálu koupaliště. Jednání bylo odročeno na 8. 9. 2009 za účelem provedení dalšího dokazování. Dne 8. 9. 2009 byly provedeny listinné důkazy a byly předneseny závěrečné návrhy. Byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno a žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 10. 2018 ve znění změny v rozsudku číslo jednací, má č. j. číslo jednací. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání ze dne 27. 10. 2009. Žalobce žádal o zaslání odvolání v podání ze dne 4. 11. 2009. Usnesením ze dne 23. 11. 2009 byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Ten byl zaplacen dne 13. 12. 2009. Spis byl předložen dne 9. 2. 2010 název soudu jako soudu odvolacímu. Dne 30. 3. 2010 bylo nařízeno jednání ve věci na 4. 5. 2010 před odvolacím soudem Odvolacímu soudu bylo dne 26. 4. 2010 zasláno oznámení o úmrtí účastníka řízení pana jméno příjmení. Usnesením krajského soudu ze dne 27. 4. 2010 bylo řízení přerušeno do skončení dědického řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 4. 2010. Následně soud zjišťoval, kde je vedeno dědické řízení přípisem ze dne 11. 5. 2010. Bylo zjištěno, že dědické řízení je vedeno pod sp. zn. spisová značka u název soudu Odvolací soud se dotazoval 25. 11. 2010 na stav dědického řízení. Dne 12. 4. 2011 bylo sděleno, že okruh dědiců není dosud znám. Dále byl soud informován o stavu řízení dne 23. 4. 2012, 16. 8. 2012, 8. 4. 2013, 14. 8. 2014, 9. 9. 2014, 7. 1. 2016, e-mailovou komunikací z 30. 12. 2016, 2. 1. 2017, 25. 7. 2017. V podání ze dne 15. 9. 2017 bylo soudu sděleno anonymizováno 7 slov, že byl ustanoven správce dědictví a usnesením krajského soudu ze dne 22. 9. 2017 bylo rozhodnuto, že se v řízení pokračuje na straně žalobce se správcem dědictví zůstavitele pana jméno příjmení, a to s jméno příjmení. Usnesení nabylo právní moci dne 3. 10. 2017. Dne 7. 12. 2017 bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na 11. 1. 2018. Žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu již dříve nařízeného jednání zástupkyně žalovaného. V podání ze dne 8. 1. 2018 správce dědictví požádal o poskytnutí lhůty k vyhledání zástupce s ohledem na složitost věci a dne 11. 1. 2018 bylo jednání odročeno na 8. 2. 2018. Podle přípisu soudního komisaře ze dne 18. 1. 2018 dědické řízení stále nebylo skončeno. Dne 8. 2. 2018 se konalo jednání před odvolacím soudem a jednání bylo odročeno za účelem mimosoudních jednání na 17. 4. 2018. Žalobce požádal o zrušení nařízeného jednání s ohledem na dražbu pohledávky žalobce. Usnesením z 13. 4. 2018 bylo jednání ze 17. 4. 2018 odvoláno. V podání doručeném 4. 5. 2018 krajskému soudu byl učiněn návrh na singulární sukcesi podle , kdy bylo navrženo, aby do řízení na místo žalobce vstoupil nový žalobce právnická osoba anonymizována dvě slova. Usnesením krajského soudu ze dne 11. 5. 2018 bylo rozhodnuto, že na straně žalobce bude pokračováno se společností právnická osoba Dne 18. 7. 2018 bylo nařízeno jednání na 14. 8. 2018. Na tomto jednání před odvolacím soudem byla přednesena stanoviska stran a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 15. 8. 2018. Tohoto dne byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn ve výroku I. tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky 205 000 Kč s úroky z prodlení od 15. 8. 2002 do zaplacení, jinak byl výrok I. potvrzen. Žalovanému bylo uloženo nahradit žalobci náklady prvostupňového řízení a rovněž i náklady řízení odvolacího. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. 10. 2018. Podle úředního záznamu ze dne 9. 1. 2019 bylo zjištěno, že dne 5. 12. 2018 bylo podáno dovolání, které zřejmě omylem nebylo vytištěno oddělením datových zpráv. Dovolání podal žalovaný. Je ze dne 5. 12. 2018. Bylo rozesláno pokynem ze dne 18. 1. 2019. Usnesením ze dne 22. 1. 2019 byl dovolatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Ten byl zaplacen 31. 1. 2019. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne 25. 3. 2019. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, č. j. číslo jednací, bylo dovolání odmítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 6. 2019

6. Ze spisu název soudu, sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Dne 22. 3. 2010 zemřel jméno příjmení. Usnesením ze dne 1. 4. 2010 bylo zahájeno dědické řízení po jméno příjmení. Přípisem ze dne 7. 4. 2010 sdělila notářská komora údaje o závětích po zemřelém, počet nalezených závětí – 0. Dále byla provedena lustrace ohledně listin o správě dědictví, kdy opět nic nenalezeno. Dne 7. 4. 2010 proběhlo předběžné šetření o majetku zemřelého, kdy se na předvolání dostavila jméno příjmení a jméno příjmení. Usnesením ze dne 7. 4. 2010 název soudu ustanovil jméno příjmení správcem dědictví jméno příjmení, a to zejména správcem obchodního podílu zůstavitele ve společnosti právnická osoba a podniku zůstavitele podnikajícího pod obchodním jménem jméno příjmení anonymizována dvě slova. Toto usnesení nabylo právní moci dne 8. 5. 2010. Dále notář vyzval potenciální dlužníky zůstavitele ke sdělení výše pohledávek, a to přípisy ze dne 14. 4. 2010. Následně jednotliví věřitelé přihlašovali své pohledávky, a to v průběhu měsíce dubna 2010 a v průběhu měsíce května a června 2010. Dále byly mapovány závazky právnická osoba a své pohledávky přihlásili ještě další věřitelé, a to v průběhu dalších měsíců až do ledna 2011. Následně přípisem ze dne 25. 1. 2011 žádal o poskytnutí součinnosti exekutorský úřad, který vedl exekuci proti povinnému jméno příjmení. Dne 7. 2. 2011 svou pohledávku v rámci dědického řízení uplatnilo územní celek. Přípisem ze dne 14. 2. 2011 se dotazoval název soudu, v jakém stádiu se nachází dědické řízení. Následně byl mapován majetek zůstavitele. V březnu 2011 notář komunikoval s anonymizována dvě slova země, dále si vyžadoval materiály z katastrálního úřadu a od jednotlivých peněžních ústavů. V tomto období jednotliví věřitelé vyčíslují své pohledávky. Opakují se jednotlivé žádosti exekutora a různých soudů o sdělení, v jakém stádiu se nachází dědické řízení. Ještě další přihlášky věřitelé žalovaného v průběhu měsíce června 2011. Do spisu byly doručeny další přihlášky pohledávek v rámci dědického řízení. Je to v celkovém přehledu, toto trvá v průběhu celého roku 2011. Notář přípisem ze dne 3. 4. 2012 sděluje, že spis se v tuto dobu nacházel u název soudu ke schválení odmítnutí dědictví za nezletilou vnučku zůstavitele. Je sdělováno, že v případě schválení odmítnutí dědictví za nezletilou již bude odmítnuto dědictví celou první dědickou skupinou a bude v řízení pokračováno s dalšími osobami přicházejícími v úvahu jako další dědicové. Vzhledem k doposud známému stavu aktiv a pasiv dědictví a značné výše předlužení dědictví lze předpokládat, že dojde k odmítnutí dědictví všemi ze zákona přicházejícími dědici a předpokládá se, že ze strany státu dojde k navržení likvidace dědictví. Dne 21. 9. 2012 soudní exekutor znovu sděluje, že spis je stále u název soudu ohledně schválení odmítnutí dědictví za nezletilého dědice. Toto trvá ještě v říjnu 2012. Přípisem ze dne 18. 1. 2013 se soudní komisař dožaduje u název soudu, opatrovnického oddělení, o sdělení stavu řízení ohledně schválení úkonu odmítnutí dědictví za nezletilou pozůstalou vnučku zůstavitele a požádal o vrácení dědického spisu, vč. vyhotovení příslušného rozsudku. Dne 22. 1. 2013 název soudu odpověděl soudnímu komisaři tak, že dne 7. 1. 2013 bylo vydáno rozhodnutí, které dosud nebylo vyhotoveno. Dne 28. 2. 2013 se na notáře obracejí další věřitelé zůstavitele. Dále je ve spise založen rozsudek opatrovnického soudu ze dne 7. 1. 2013, kterým byl schválen právní úkon za nezletilou vnučku po zůstaviteli, tedy odmítnutí dědictví po jméno příjmení. Tento opatrovnický rozsudek nabyl právní moci dne 28. 2. 2013, což bylo vyznačeno 5. 3. 2013. Dále se dotazoval název soudu dne 2. 4. 2013, v jakém stavu se nachází dědické řízení a zda je již znám okruh dědiců. Na to soudní komisař sdělil, že dne 19. 3. 2013 se vrátil dědický spis s rozsudkem název soudu ohledně schválení odmítnutí dědictví za nezletilého dědice a bude pokračováno s dalšími osobami přicházejícími v úvahu jako dědicové ze zákona. Dne 9. 4. 2013 vyrozuměl notář další v úvahu přicházející dědice a poučil je o právu odmítnout dědictví. Celkem se jednalo o 6 v úvahu připadajících dědiců. Dne 9. 4. 2013 se opět dotazuje název soudu, jaký je stav dědického řízení. Přípisem ze dne 12. 4. 2013 soudní exekutor sděluje, že soudním komisařem byla učiněna písemná poučení o dědickém právu pro další v úvahu přicházející dědice a běží jim lhůta k vyjádření. Dne 14. 3. 2013 se vyjádřil jeden z oslovených dědiců, že odmítá dědictví. Dne 15. 4. 2013 se ozval další z dědiců, rovněž odmítá dědictví. Dne 16. 4. 2013 zaslal notáři přípis další z oslovených dědiců, že odmítá dědictví. Další dne 24. 4. 2013 a další téhož dne. Následně některé exekutorské úřady opět žádaly o sdělení výsledku dědického řízení. Dne 20. 9. 2013 požádal notář správce dědictví o předložení soupisu aktiv a pasiv podniku zůstavitele. Dále soudní komisař vyzýval některé z věřitelů zůstavitele o doložení jejich pohledávek, které byly uplatněny v rámci dědického řízení. Dále soudní komisař obeslal jednotlivé exekutorské úřady s dotazem na stav a výši pohledávek, které jsou těmito exekutorskými úřady ve vztahu k zůstaviteli řešeny, a ještě vyzval další z věřitelů zemřelého k doplnění jejich pohledávek. Přípisem ze dne 17. 9. 2013 se opět název soudu dotazuje na stav řízení. Dne 24. 9. 2013 uplatňuje svou pohledávku v rámci dědického řízení společnost právnická osoba a v průběhu září reagují někteří z věřitelů a doplňují přihlášky svých pohledávek. Dne 9. 10. 2013 opět dotaz název soudu na stav dědického řízení. Dne 29. 10. 2013 uplatňuje svoji pohledávku anonymizováno stát. instituce. Dne 23. 10. 2013 proběhlo jednání před soudním komisařem, kdy k jednání se dostavil anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno a byl probírán rozsah pasiv a aktiv majetku zůstavitele, přičemž soupis majetku je poměrně obsáhlý. Je zde celkem 14 položek k majetku, přičemž součástí jsou mj. podnik zůstavitele podnikající pod právnická osoba příjmení anonymizována dvě slova, nemovitosti, v k.ú. anonymizováno, územní celek, pohledávka zůstavitelů vůči anonymizována dvě slova anonymizováno, některé další pohledávky zůstavitele, aktiva podniku zůstavitele. Co se týká pasiv dědictví, zde bylo zjištěno celkem 31 pohledávek za zůstavitelem. Usnesením notáře ze dne 23. 10. 2013 bylo rozhodnuto o tom, že země anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, resp. byl ustanoven opatrovník neznámým dědicům zůstavitele, a tyto tedy byly vyzvány, aby se přihlásili a učinili prohlášení, zda příp. dědictví odmítají. Dále usnesením ze dne 23. 10. 2013 byli vyzváni věřitelé zůstavitele, aby uplatnili své pohledávky. Opět dotaz název soudu ze dne 23. 10. 2013 o stavu dědického řízení. Dne 7. 4. 2013 správce dědictví vyhotovil zprávu o správě dědictví po zůstaviteli. Přípisy ze dne 29. 11. 2013 vyzval notář územní celek a právnická osoba, aby uvedli, zda přihlašují své pohledávky a informoval o průběhu dědického řízení. Stejný přípis byl zaslán anonymizováno obec dne 29. 11. 2013, název soudu a exekutorský úřad anonymizováno obec. Usnesením ze dne 2. 12. 2013 název soudu rozhodl o ustanovení znalce z oboru ekonomika pro stanovení obvyklé ceny obchodního podílu zůstavitele ve společnosti právnická osoba a podniku zůstavitele podnikajícího pod právnická osoba příjmení anonymizována dvě slova. Znalecký posudek měl být vyhotoven ve lhůtě 90 dnů. Opět korespondence s exekutorský úřad anonymizováno obec. Dne 10. 1. 2014 doplnila svou pohledávku územní celek. Dne 18. 3. 2014 byl ve věci vyhotoven znalecký posudek k ocenění shora uvedených aktiv v rámci dědického řízení, přičemž celková hodnota podniku jméno příjmení anonymizována dvě slova činila - 9 645 653 Kč, a co se týká druhého podílu zde znalec dospěl k závěru, že právnická osoba neměla žádný majetek s výjimkou pohledávky za právnická osoba příjmení anonymizována dvě slova. Dne 29. 4. 2013 proběhlo ve věci jednání před soudním komisařem, kde je konstatováno, že dědictví odmítli postupně všichni známí dědicové ze zákona a současně byly tyto úkony schváleny příslušnými opatrovnickými soudy. Byl ustanoven opatrovník neznámým dědicům a žádný z dědiců se o svá práva nepřihlásil. Byl znovu proveden soupis aktiv a pasiv společného jmění manželů dle dosavadních zjištění. Jednání bylo odročeno na 14. 5. 2014. Dále exekutor řešil vlastnictví zůstavitele k některým nemovitostem v anonymizována dvě slova, k.ú. anonymizováno, kde bylo zapsáno duplicitní vlastnictví. Dne 20. 5. 2014 katastrální úřad zasílá požadovanéy. Dále soudní komisař komunikuje se soudy a dále s exekutory o stavu dědického řízení. Dne 30. 9. 2014 ve věci proběhlo další jednání před soudním exekutorem. Byla řešena otázka zániku konsorcia zůstavitele jméno příjmení a bylo uzavřeno, že v dědickém řízení bude bráno za to, že konsorcium ke dni úmrtí zůstavitele existovalo a vypořádání bude probíhat dle smlouvy o sdružení. Účastníci opět navrhli usnesení o vyhlášce případným neznámým dědicům. Usnesením ze dne 3. 10. 2014 byl všem případným neznámým dědicům ustanoven opatrovník jméno příjmení, a tito byli vyzváni, aby se přihlásili. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 11. 2014. Další jednání před soudním komisařem proběhlo dne 8. 4. 2015. Znovu proveden soupis aktiv a pasiv dědictví. Účastníci navrhli, aby byly nařízeny znalecké posudky ohledně ocenění nemovitostí a ocenění podniku zůstavitele. Ještě zde byla řešena některá sporná řízení ohledně aktiv podniku. Přípisem ze dne 9. 4. 2015 byl vyzván advokát anonymizováno jméno příjmení, aby předložil smlouvy o založení konsorcia mezi zůstavitelem a jméno příjmení. Přípisem ze dne 12. 5. 2015 anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno zaslal soudu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. To se týkalo stavebního anonymizována dvě slova anonymizováno. Jednalo se tam o právní nástupnictví, kdy právním nástupcem zůstavitele je stát. Dále se stále ozývají jednotliví věřitelé, 3 exekutorské úřady provádějí exekuce vůči zůstaviteli. Dne 25. 5. 2015 je do spisu založeno právní stanovisko ke smlouvě o založení konsorcia, přičemž závěr anonymizováno jméno příjmení je takový, že konsorcium nikdy platně nevzniklo, neboť předmětná smlouva neobsahovala minimální náležitost vyžadované ust. 360a odst. 2, písm. c) a d) hospodářského zákoníku. Dne 28. 7. 2015 ve věci proběhlo další jednání před soudním komisařem, přičemž přítomní účastníci žádali o posouzení smlouvy o konsorciu dalším nezávislým advokátem. Usnesením ze dne 9. 10. 2015 bylo rozhodnuto o ustanovení znalce společnosti právnická osoba k provedení znaleckého posudku pro účely stanovení obvyklé ceny nemovitých věcí zůstavitele a pozůstalé manželky. Usnesením název soudu ze dne 21. 10. 2015 bylo rozhodnuto o znalečném znalci příjmení jméno příjmení. Následně notář a anonymizováno jméno příjmení, soudní exekutor, uzavřeli smlouvu o provedení dobrovolné dražby, přičemž předmětem dražby byly nemovité věci zůstavitele držené v rámci likvidace dědictví, resp. dne 6. 10. 2015 byl ze strany exekutorského úřadu notáři zaslán návrh této smlouvy. Usnesením ze dne 6. 11. 2015 název soudu zprostil právnická osoba anonymizována dvě slova povinnosti vypracovat znalecké posudky a ustanovil společnost právnická osoba za účelem znaleckého posudku pro účely stanovení obvyklé ceny nemovitostí, věcí zůstavitele a pozůstalé manželky, neboť původně ustanovený znalecký ústav sdělil, že není znaleckým ústavem a navrhl ustanovit jiný znalecký ústav. V mezidobí opět korespondence s různými exekutorskými úřady, soudy a jednotlivými věřiteli. Přípisem ze dne 31. 3. 2017 soudní notář sděluje všem zúčastněným, že soudním komisařem byla učiněna výzva znalci ohledně předložení znaleckých posudků. Znalecký posudek ve věci byl vyhotoven dne 15. 6. 2017 za účelem ocenění nemovitostí, a to rodinného domu adresa v k.ú. obec, územní celek, okres okres. Dne 20. 6. 2017 za účelem ocenění stavby rodinného domu adresa v k.ú. anonymizováno, dne 20. 6. 2017 k ocenění nemovitostí v k.ú. anonymizováno, a to na pozemku parc. číslo stavby adresa a dalších staveb bez č. p. Dne 22. 6. 2017 byl vyhotoven znalecký posudek o ocenění pozemku parc. číslo v k.ú. anonymizováno, a tedy stavby bez č. p. Dne 29. 6. 2017 byl vyhotoven znalecký posudek pro stanovení ceny movitých věcí a pohledávek, které náleží podniku fyzické osoby jméno příjmení anonymizována dvě slova. Dne 6. 9. 2017 proběhlo další jednání před soudním komisařem, kdy bylo konstatováno, že došlo k posouzení smlouvy o konsorciu nezávislým advokátem, a ten dospěl k závěru, že smlouva je neplatná. Dále byly konstatovány závěry znaleckých posudků. Opět proveden soupis aktiv a pasiv, vč. ocenění jednotlivých věcí. Usnesením ze dne 6. 9. 2017 bylo rozhodnuto o znalečném pro společnost právnická osoba Usnesením ze dne 6. 9. 2017 a následně dne 8. 9. 2017 bylo ve věci vydáno usnesení, kterým bylo rozhodnuto, že obvyklá cena majetku, který měl zůstavitel se zůstavitelovou manželkou, činil ke dni úmrtí 4 794 447 Kč. Dále co se týká obvyklé ceny majetku zůstavitele, tam bylo zjištěno, že dědictví je předluženo o částku 13 868 413,99 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 10. 2017. Následně byl do spisu založen dne 20. 9. 2017 znalecký posudek o určení ceny obvyklé nemovitostí, pozemků v k.ú. Černýš. Usnesením ze dne 13. 10. 2017 bylo rozhodnuto o znalečném pro tento znalecký ústav a dále usnesením ze dne 13. 10. 2017 bylo rozhodnuto, že se nařizuje likvidace dědictví a věřitelé byli vyzváni, aby oznámili soudu své pohledávky, jinak zaniknou, přičemž toto usnesení bylo doručováno celkem 35 subjektům. V následujícím období října 2017 a listopadu 2017 byly zasílány přihlášky jednotlivých věřitelů v rámci dědického řízení do likvidace.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a/ státní orgány, b/ právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c/ orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

13. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od 16. 9. 2003, kdy byla žalobci doručena žaloba spolu s výzvou k postupu dle věty druhé do 13. 6. 2019. Řízení tedy trvalo ve vztahu k žalobci 15 let a 9 měsíců. Ve věci došlo k zásadnímu průtahu v období od 6. 8. 2004 do 12. 1. 2009, tedy po podání odporu žalobcem, v procesním postavení žalovaného. V tomto období byl soud naprosto nečinný. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž meritorně každý ze soudů soudní soustavy ve věci rozhodl jednou. Ve věci bylo rovněž rozhodováno Vrchním soudem v Praze o věcné příslušnosti

14. Řízení bylo do značné míry složité po stránce skutkové i po stránce procesní. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 381 962 Kč s úroky z prodlení jako bezdůvodné obohacení na základě smlouvy o nájmu nemovitostí za pronájem areálu koupaliště část obce, kdy následně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl vlastníkem některých z pronajatých pozemků. Po procesní stránce bylo řízení komplikováno tím, že v samém úvodu řízení musela být vyřešena otázka věcné příslušnosti, když žaloba byla podána k věcně nepříslušnému soudu a o věcné příslušnosti tak rozhodoval Vrchní soud v Praze. Dále bylo řízení komplikováno skutečností, že došlo k úmrtí žalobce a řízení tak bylo přerušeno z důvodu probíhajícího dědického řízení vůči žalobci, a to v období od 27. 4. 2010 do 22. 9. 2017, tedy po dobu 7 let a 5 měsíců.

15. Co se týká postupu orgánů soudu v rámci předmětného řízení, zde došlo k naprosto zásadnímu pochybení v samotném úvodu řízení, kdy po podání odporu žalovaného ze dne 5. 11. 2004 došlo k období, kdy soud nečinil žádné úkony. Dne 5. 11. 2004 byl podán pouze blanketní odpor proti platebnímu rozkazu a až přípisem ze dne 12. 1. 2009 byl žalovaný vyzván k podání vyjádření se k žalobě. Došlo tedy k průtahu v trvání 4 let a 2 měsíců. K vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně došlo dne 8. 9. 2009.

16. Co se týká podílu žalobkyně na nepřiměřené délce řízení, tato se na délce řízení žádným zásadním způsobem nepodílela. Zástupkyně žalované pouze dvakrát požádala o odročení nařízeného jednání. To však na celkovou délku řízení nemělo v podstatě žádný vliv.

17. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam; jedná se např. o věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. ). V daném případě se nejedná o typ řízení, který je dle judikatury tuzemských soudů i Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku řízením s vyšším významem pro účastníky. V předmětném řízení šlo o zaplacení částky 2 381 962 Kč. Jedná se sice o částku značnou, vzhledem k tomu, že poškozenou je územní celek a peněžní prostředky v rozpočtu města jsou v řádech stovek milionů, soud se domnívá, že žalobce újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení pociťoval méně intenzivněji, než pokud by se jednalo o fyzickou osobu s běžným příjmem.

18. Co se týká průběhu dědického řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka, v rámci tohoto dědického řízení bylo postupně zjišťováno, po přihláškách jednotlivých věřitelů, že dědictví je předluženo. Dědictví postupně odmítali všichni v úvahu přicházející dědici ze zákona, kterých bylo celkem 6. Řízení bylo dále komplikováno tím, že v úvahu přicházela jako dědička nezletilá vnučka zůstavitele, za kterou muselo být odmítnutí dědictví schváleno opatrovnickým soudem. Ve věci byly vyhotovovány znalecké posudky ohledně ocenění nemovitostí spadajících do pozůstalosti a dále podniku zůstavitele. Dne 8. 9. 2017 bylo ve věci vydáno usnesení, ve kterém bylo konstatováno, že dědictví je předluženo. Usnesením ze dne 13. 10. 2017 byla nařízena likvidace dědictví. V postupu soudu ani notáře nebyly shledány žádné průtahy, posuzovaná délka řízení se soudu jeví jako přiměřená. Z obsahu dědického spisu je tak zřejmé, že nalézací soud ve věci spisová značka rozhodl o pokračování v řízení v situaci, kdy bylo zřejmé, že předmětné dědické řízení je předluženo, všichni ze zákona v úvahu připadající dědici dědictví odmítli a bude nařízena likvidace dědictví. Takovýto postup soudu se jeví za dané situace účelným.

19. S ohledem na shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka došlo k nesprávnému úředního postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a byla tak naplněna skutková podstata ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk a porušeno právo žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. K tomuto závěru v rámci předběžného projednání nároku dospěla i žalovaná, když přiznala žalobkyni peněžité zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 177 000 Kč. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalovanou přiznané zadostiučinění je dostatečné.

20. V případě § 31a odst. 2 OdpŠk jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Přičemž peněžité zadostiučinění lze v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení považovat za pravidlo.

21. V důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení vznikla na straně žalobce nemajetková újma. Presumovanou nemajetkovou újmu žalovaná nijak nevyvracela, naopak tuto odškodnila částkou 177 000 Kč. Co se týká přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která byla žalobci v důsledku nepřiměřené délky řízení způsobena, zde soud vycházel z kritérií uvedených v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk a po shrnutí všech těchto kritérií dospěl k závěru, že žalovanou poskytnuté zadostiučinění je dostatečné.

22. Při stanovení výše odškodnění žalovaná postupovala v souladu se sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010 a zejména s ohledem na celkovou délku řízení v trvání 15 let a 9 měsíce vyšla ze základní částky 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení, za první dva roky počítal částku poloviční. Soud se s takto stanovenou částkou za rok trvání řízení zcela ztotožňuje. Žalovaná dále základní částku ponížila o 30 % s ohledem na procesní složitost věci a o 10 % s ohledem na význam předmětu řízení pro žalobce. Rovněž s touto modifikací soud naprosto souhlasí (s ohledem na shora uvedené) a částku 177 000 Kč považuje za dostatečné zadostiučinění. Proto soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl.

23. Co se týká požadavku žalobce na náhradu škody v podobě zaplaceného úroku z prodlení ve výši 1 184 028 Kč, kdy tato částka se dle žalobce navýšila právě z důvodu nepřiměřené délky řízení, zde soud tento nárok žalobce neshledal důvodným. Za zaplacení úroku z prodlení, byť ve vyšší výši vzhledem k době, která předcházela pravomocnému rozhodnutí ve věci, bylo primárně zapříčiněno skutečností, že žalobce neplnil své závazky řádně a včas. Toto je primární příčinou vzniku povinnosti žalobce plnit úroky z prodlení (v tomto ohledu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze dne 6. 4. 2011, sp. zn. ). Nesprávný úřední postup spočívající v délce řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka nebylo příčinou vzniku škody v podobě zaplacených úroků z prodlení. Z tohoto soud požadavek žalobce na zaplacení částky 1 184 028 Kč s příslušenstvím zamítl jako nedůvodný. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. ve spojení s ust. V daném případě byl v řízení úspěšný žalobce co do tarifní hodnoty 50 000 Kč, s ohledem na to, že žalovaná až po podání žaloby plnila částku přiměřeného zadostiučinění ve výši 177 000 Kč a žaloba byla vzata zpět pro chování žalované. Byl však neúspěšný co do zbývajícího předmětu řízení, tedy do co 95 %, úspěšný co do 5 %. Po odečtení úspěchu od neúspěchu je tak žalobce povinen hradit žalované náklady řízení v rozsahu 90 %. Žalované náleží dle ust. náhrada jednoho paušálního nákladu za vyjádření k žalobě (v souladu s ust. vyhl. č. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu) ve výši celkem 300 Kč dle téže vyhlášky. Z toho 90% činí 270 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.