Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 53/2022-26
Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 700,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 980,10 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 25. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro částku ve výši 720 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 253 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 980,10 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 25. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se pro částku ve výši 720 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 253 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 12. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 10 700,10 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý v důsledku nezaplacení ceny odebrané elektřiny, dodané žalobkyní žalovanému do odběrného místa adresa, v období od 13. 6. 2020 do 28. 1. 2021 a poplatků za upomínky.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.
Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný si u žalobkyně objednal na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 2. 2019 dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese adresa. Žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 13. 6. 2020 do 28. 1. 2021, ale žalovaný za elektřinu odebranou v uvedeném období v celkové ceně 9 980,10 Kč ničeho nezaplatil. Cenu odebrané elektřiny mu žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 10. 2. 2021 číslo splatnou dne 24. 2. 2021. Stejně tak žalobkyni nezaplatil poplatky za upomínky ze dne 5. 10. 2020, ze dne 20. 8. 2020 a ze dne 7. 1. 2021 v celkové výši 720 Kč.
Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je v části nezaplacené kupní ceny elektřiny důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 9 980,10 Kč. Pokud jde o poplatky za upomínky v celkové výši 720 Kč (3x 240 Kč), soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013, kdy ujednání o poplatcích považuje soud za neplatné, když povinnost k jejich zaplacení byla zakotvena pouze ve Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně a nebyla obsahem samotné smlouvy uzavřené s žalovaným.
Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována cena odebrané elektřiny, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatné části. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 801 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni podání žaloby, tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11 , § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.