Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 60/2021-44

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 23.138,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23.138,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2.242,84 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.020,83 Kč ode dne 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, jímž se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení úroku ve výši 4.709,56 Kč a ve výši 29 % ročně z částky 13.020,83 Kč ode dne 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 5.230,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23.138,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2.242,84 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.020,83 Kč ode dne 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu, jímž se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení úroku ve výši 4.709,56 Kč a ve výši 29 % ročně z částky 13.020,83 Kč ode dne 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 5.230,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 23.138,40 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 2. 8. 2018, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, ulice a číslo, obec a číslo. Tvrdil, že na základě této smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce vytištěné na zadní straně smlouvy, výše uvedený právní předchůdce žalobce poskytl téhož dne žalovanému po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení až 89 , o spotřebitelském úvěru) s odbornou péčí na základě informací vyžádaných si a doložených od žalovaného k jeho rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům ještě před uzavřením samotné smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši 15.000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Na jejím základě se pak žalovaný zavázal uhradit věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 13.125 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčený peněžitý obnos za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.683 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny (poplatku) za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6.020 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.422 Kč. Celkovou částku pak měl uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč do data 26. 9. 2019. Jelikož však tomuto svému závazku nedostál, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas (poslední zaplatil dne 16. 3. 2019, celkem bylo splaceno 5.000 Kč), porušil tím své smluvní závazky, v důsledku čehož mu k datu 9. 7. 2019 vznikl dluh, sestávající z neuhrazeného zůstatku jistiny ve výši 13.020,83 Kč a poplatku (tj. součet úroku a poplatků) ve výši 10.117,57 Kč, k nimž je dále účtován úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny, a to ode dne 27. 9. 2019, tedy od data uplynutí lhůty sjednané pro úhradu celé zápůjčky až do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným se všemi právy s ní spojenými včetně příslušenství postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Do postoupení pohledávky tedy žalovaný na svůj závazek uhradil celkem 5.000 Kč s tím, že ke dni postoupení dlužná částka činila celkem 33.738,40 Kč (bez příslušenství a včetně nyní neuplatňovaného navýšení). Žalobce jako právní nástupce původního věřitele tak po žalovaném požaduje zaplacení částky 23.138,40 Kč (jistina 13.020,83 Kč, poplatky 10.117,57 Kč), k níž žalobce dále účtuje příslušenství, a to úrok a zákonný úrok z prodlení jednak v kapitalizované výši 4.709,56 Kč (za dobu ode dne 27. 9. 2019 do 18. 12. 2020) a 2.242,84 Kč (za dobu ode dne 24. 3. 2019 do 18. 12. 2020), jednak jdoucí v sazbách 29 % ročně a 9,75 % ročně z uvedené dlužné jistiny ode dne 19. 12. 2020 až do zaplacení. Jelikož žalovaný nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu a svůj výše uvedený dluh zcela neuhradil, domáhal se žalobce svého nároku soudní cestou.

2. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv o zápůjčce na základě informací vyžádaných od žalovaného, které následně ověřil oproti žalovaným předloženým dokladům a případně i nahlédnutím do příslušných databází. Takto získané informace pak byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 2. 8. 2018. Žalovaný současně ve smlouvě prohlásil, že jím poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. O pravdivosti těchto tvrzení pak věřitel poté, co si prověřil žalovaného též v insolvenčním rejstříku, neměl důvod pochybovat. Majetkovou situaci žalovaného pak ověřil z pracovní smlouvy ze dne 16. 10. 2017, dle níž byl žalovaný zaměstnán na plný pracovní úvazek na pozici pomocné stavební práce u zaměstnavatele Technické služby a stavby s měsíčním příjmem 24.000 Kč; bydlel v nájmu a neměl žádné jiné závazky z titulu úvěru z kreditní karty nebo zápůjčky. Následně tedy žalobce dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dostatečná. K požadovaným úrokům pak doplnil, že 29 % roční úroková sazba byla dle smluvních ujednání sjednána jako pevná po celou dobu řádného a včasného splácení, tedy jen na dobu trvání smlouvy. Jelikož ale žalovaný splátky nehradil řádně a včas, je nárok žalobce na zaplacení úroku z nevrácené jistiny zápůjčky až do doby jejího zaplacení minimálně ve výši 29 % ročně. Mezi smluvními stranami nebylo výslovně sjednáno další neúročení pohledávky po splatnosti poslední stanovené splátky, smlouva hovoří pouze o fixaci úrokové sazby po dobu řádného a včasného splácení. Na těchto svých nárocích plynoucích z obou smluv o zápůjčce tedy žalobce i nadále trval.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily (za současné omluvy neúčasti žalobce i jeho zástupce), soud věc ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

5. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 8. 2018 a Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce tak zjistil, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, obec a číslo, ulice a číslo, se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti obnos ve výši 15.000 Kč. Za jeho poskytnutí mu pak náležel poplatek v částce 13.125 Kč, vypočtený jako součet úroku v částce 2.683 Kč, částky (poplatku) za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6.020 Kč a úhrady za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.422 Kč. Celkovou dlužnou částku 28.125 Kč pak byl povinen uhradit ve sjednaných 60 týdenních splátkách po 469 Kč počínaje dnem uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve smlouvě ve výši 29 % ročně jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy s tím, že ve smyslu článku 9.1 smluvních podmínek je smlouva uzavřena na dobu určitou ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky dlužné částky.

6. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 2. 8. 2018 pak bylo zjištěno, že pro účely sjednání zápůjčky právní předchůdce žalobce vycházel z následujících údajů žalovaného, dle nichž jmenovaný bydlel v nájmu, byl svobodný a měl čtyři vyživovací povinnosti. Vlastnil motorové vozidlo a byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy na plný pracovní úvazek s pracovním zařazením pomocné stavební práce u zaměstnavatele Technické služby a stavby s čistým měsíčním příjmem ve výši 24.000 Kč (další čisté příjmy domácnosti činily 12.000 Kč), z něhož hradil své měsíční výdaje ve výši 12.000 Kč. Celkové příjmy jeho domácnosti pak činily 36.000 Kč, jiné závazky neměl. Tvrzení o svých poměrech pak žalovaný dokládal pracovní smlouvou.

7. Z tabulky umoření – přehledu čerpání a splácení„ úvěru“ ze dne 12. 1. 2020 ke smlouvě číslo dále soud zjistil, že žalovaný na v plné výši čerpanou zápůjčku ve výši 15.000 Kč uhradil celkem 4.500 Kč (věřitelem započteno na úhradu jistiny, úroku a poplatků) s tím, že k datu 16. 3. 2019 činil zůstatek nesplacené jistiny 13.020,83 Kč).

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 s informacemi o zpracování osobních údajů z téhož dne a poštovního podacího lístku má soud dále za doložené, že právní předchůdce žalobce smluvně postoupil svou předmětnou pohledávku za žalovaným žalobci (jehož existence je dokládána výpisem z obchodního rejstříku), o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

9. Nakonec pak předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě pohledávky ze zápůjčky ve stanovené lhůtě do 13. 7. 2021 s upozorněním na možnost soudního vymáhání nároku v případě jejího neuhrazení. Odeslání této písemnosti k rukám žalovaného je dokládáno poštovním podacím lístkem.

10. Na podkladě takto provedených listinných důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce právnická osoba poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 8. 2018, obsahující též ujednání o smluvních podmínkách, v hotovosti částku 15.000 Kč. Žalovaný se pak zavázal uhradit věřiteli poskytnuté prostředky spolu se sjednaným úrokem, který byl sjednán pevnou výpůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a ve smlouvě výslovně vypočteným na částku 2.683 Kč, a spolu s poplatky v částkách 6.020 Kč a 4.422 Kč ve sjednaných splátkách. Při sjednávání smlouvy právní předchůdce žalobce vycházel z údajů o poměrech žalovaného, dle nichž byl žalovaný svobodný, bydlel v nájmu, a měl čtyři vyživovací povinnosti. Ze svého pracovního poměru dosahoval čistého měsíčního příjmu ve výši 24.000 Kč, další čistý příjem domácnosti činil 12.000 Kč a celkové příjmy domácnosti potom 36.000 Kč oproti výdajům ve výši 12.000 Kč. Jiné závazky neměl. Za dobu od čerpání zapůjčených obnosu až do data 16. 3. 2019 pak na zápůjčku splatil celkem 4.500 Kč; dále pak již nebylo hrazeno nic. Protože sjednané splátky nehradil řádně a včas, dostal se s tímto svým peněžitým závazkem do prodlení. Následně pak zapůjčitel dne 18. 12. 2020 postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným žalobci, o čemž žalovaného vyrozuměl. Žalovaný svůj dluh zcela neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky, a je tedy se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci jakožto právnímu nástupci původního věřitele, vyčísleného na jistině na částku 13.020,83 Kč, v prodlení.

11. Podle ustanovení , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení citovaného zákona lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Ve smyslu ustanovení může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení tohoto zákona nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

14. Ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení tohoto zákona se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

15. Dle ustanovení § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

16. Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Dle ustanovení může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je

19. Po zhodnocení takto provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je zčásti důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce co do požadované částky 23.138,40 Kč za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce, dle nichž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému a také mu poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku za sjednaných podmínek splácet v pravidelných splátkách spolu s pevně sjednanými úroky a dále s příslušnými poplatky. Tento svůj smluvní závazek však porušil, neboť zapůjčené prostředky řádně nesplácel. Soud pak v tomto konkrétním případě neměl pochybnosti o tom, že právní předchůdce žalobce dostál své shora uvedené zákonné povinnosti a řádně posoudil schopnost žalovaného sjednanou zápůjčku (spotřebitelský úvěr) splácet, a to již s ohledem na doložený zdroj a výši příjmů žalovaného a celkových příjmů jeho domácnosti, oproti nimž následně porovnal výši výdajů, jež nijak nevybočují z obvyklé výše životních nákladů. Proto i disponibilní prostředky, představované rozdíly mezi příjmy a výdaji, jsou hodnoceny jako adekvátní poměrům žalovaného a nejsou pro žalovaného likvidační, neboť porovnáním výše splátek sjednaných předmětnou smlouvou o zápůjčce s výší příjmů žalovaného i jeho domácnosti nejde o natolik výrazné výdaje, jež by byly způsobilé ohrozit hrazení (již zohledněných) základních životních potřeb žalovaného či pokrytí případných mimořádných výdajů. Žalovaný pak vůči uvedenému tvrzením žalobce neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl žádné pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, pokud se jedná o zapůjčené a doposud zcela nesplacené prostředky spolu s pevně sjednanými úroky a poplatky, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči původnímu věřiteli, potažmo žalobci, který se na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek stal aktivně legitimovaným v této věci, nedostál. Ze všech uvedených důvodů tedy soud výrokem I. žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 23.138,40 Kč jakožto nesplacený zůstatek celkové dlužné částky (jistina s poplatky zahrnujícími pevně sjednaný úrok), a to spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to jednak kapitalizovaným ke dni postoupení pohledávky (18. 12. 2020) částkou 2.242,84 Kč, a jednak jdoucím v zákonné výši z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po kapitalizaci, tj. ode dne 19. 12. 2020, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § ustanovením 160 odst. 1 část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

20. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do úroku, zčásti kapitalizovaného částkou 4.709,56 Kč (za období ode dne 27. 9. 2019 do 18. 12. 2020) a dále jdoucího ve výši 29 % ročně z částky 13.020,83 Kč ode dne 19. 12. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, neboť ji v tomto směru neshledal opodstatněnou. Požadavek žalobce na zaplacení úroků nad rámec úroků pevně sjednaných ve smlouvě částkou 2.683 Kč (jež byly spolu se sjednanými poplatky zahrnuty do celkových nákladů na úvěr, resp. zápůjčku, označených ve smlouvě jako„ poplatek za zápůjčku“) nelze považovat za oprávněný, neboť takto nebylo toto příslušenství mezi smluvními stranami sjednáno. Ze smluvních podmínek je – oproti názoru žalobce – zřejmé, že smluvní úrok ze zápůjčky byl sjednán pouze pevnou částkou (jako součást celkového poplatku za zápůjčku) a pro tyto účely byl vypočten za použití sazby 29 % ročně. Ani ze smluvních podmínek, upravujících trvání smluvního vztahu (sjednaného na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek), pak žádné takové ujednání o závazku žalovaného hradit zapůjčiteli 29 % roční úrok z dlužné jistiny až do jejího zaplacení nevyplývá a nelze k němu dojít ani výkladem těchto smluvních ujednání, jež by zejména v případech, kdy je druhou smluvní stranou spotřebitel (jíž by měla být jako slabší smluvní straně poskytována náležitá ochrana), mělo být formulováno jednoznačně a bez možnosti různých, často i zavádějících výkladů. Argumentace žalobce je tedy v tomto směru nepřesvědčivá a nelze z ní dovodit, že by si strany sjednaly úročení zápůjčky až do doby jejího úplného zaplacení. Jiný výklad tohoto ujednání, než že věřiteli, potažmo žalobci, náleží pouze nesplacený zůstatek úroku sjednaného pevnou částkou, tedy nepřichází v úvahu. V tomto směru se tedy žalobce nedomáhal svého nároku po právu, a proto soud jeho žalobu v uvedeném rozsahu zamítl.

21. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem III. ve smyslu ustanovení tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný (k příslušenství se při určení míry úspěchu ve sporu nepřihlíží), přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 5.230,60 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 926 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 2.960 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) dle . vyhl. č. , v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), a za jeden úkon právní služby po 2.060 Kč (písemné podání ve věci samé) dle bodu 5. citované vyhlášky, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 600 Kč, a to za tři úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. , v citovaném znění, a za jeden úkon právní služby po 300 Kč dle citované vyhlášky; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle ve spojení s  , představovanou částkou 747,60 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Lhůta k plnění ve výroku III. pak byla stanovena rovněž v souladu s  část věty za středníkem , ve smyslu je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, se sídlem adresa, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, se sídlem adresa, Česká republika.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.