Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

118 C 26/2021-70

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 17 097 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši

10 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 10. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 2 649 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 649 Kč od 1. 11. 2020 do 21. 10. 2021, z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 649 Kč od 22. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 95,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 47 232 Kč a v částce 4 448,01 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 10. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V částce 2 649 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 649 Kč od 1. 11. 2020 do 21. 10. 2021, z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 649 Kč od 22. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 95,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 47 232 Kč a v částce 4 448,01 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 097 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 649 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále úhrady smluvní pokuty ve výši 4 448,01 Kč a úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 47 232 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 20. 2. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované dne 20. 2. 2020 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 95,95 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 848 Kč splatných vždy k 8. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2020. Žalovaná se ve smlouvě rovněž zavázala hradit pojistné ve výši 28 Kč měsíčně. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích příjmení a anonymizováno (nebankovní registr klientských informací).

2. Žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy, neboť nehradila řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0 Kč. S účinností ke dni 31. 1. 2021 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 12 393,67 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky; žalovaná však ničeho neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 12 393,67 Kč (odpovídala zbývající dlužné původní jistině ve výši 10 000 Kč a přirostlému úroku ve výši 2 393,67 Kč), smluvní pokutu za prodlení žalované ve výši 4 448,01 Kč, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, pojistné ve výši 56 Kč a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z původní jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení ve výši 95,95 % ročně.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle na adresu trvalého pobytu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením v nepřítomnosti žalované.

4. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu. Z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že žalovaná přistoupila k pojištění schopnosti splácet v rámci pojistné smlouvy č. bankovní účet (právnická osoba). Žalovaná se zavázala platit měsíční pojistné ve výši 28 Kč. Z přihlášky do pojištění soud zjistil, že pojištění se týkalo pojištění smrti následkem úrazu a pojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu. Součástí jsou i informační dokumenty o pojistném produktu, které obsahují parametry pojištění.

5. Z y označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo“ ze dne 20. 2. 2020 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 21. 2. 2020, bylo zjištěno, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 848 Kč, splatnými vždy do každého 8. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 39 360 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 95,95 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Součástí smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované, když v bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 30 dnů. V článku 6.3 písm. b) bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů či v případě prodlení s úhradou dvou splátek. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru. Z předsmluvního formuláře soud zjistil parametry úvěru. Z prohlášení klientů soud zjistil, že se žalovaná seznámila s informacemi o úvěru.

6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poukázala částku 10 000 Kč na účet č. bankovní účet dne 20. 2. 2020. Z dokumentu„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má celkové příjmy ve výši 8 600 Kč a výdaje ve výši 6 410 Kč. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že žalovaná v něm neměla žádný záznam. Z výpisu z registru klientských informací soud zjistil, že žalované nebylo přiřazeno žádné ohodnocení. Z platebního rozpisu Úřadu práce ČR obec soud zjistil, že žalované v období od 1. 8. 2019 do 20. 2. 2020 byly vyplaceny sociální dávky ve výši 57 200 Kč. Z dopisu Úřadu práce ČR ze dne 21. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná čerpá rodičovský příspěvek. Z kopie obrazovky internetového bankovnictví soud zjistil, že měla žalované přijít částka 8 600 Kč dne 6. 2. 2020. Z oznámení o přiznání dávky sociální podpory ze dne 31. 7. 2018 soud zjistil, že žalované byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru žalovanou.

7. Z oznámení ze dne 14. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla z důvodu zesplatnění vyzvána k úhradě částky 12 649 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 10. 2021 (odeslané stejného dne) a podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 12 649 Kč do 15 dnů od odesílání výzvy.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne 20. 2. 2020 akceptovaného dne 21. 2. 2020 úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 95,95 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 848 Kč, splatnými vždy do každého 8. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 39 360 Kč. Žalovaná rovněž přistoupila k pojištění a zavázala se platit pojistné. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 10 000 Kč. První splátka byla splatná dne 8. 4. 2020. Žalovaná nezaplatila nic. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek.

9. Podle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

10. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle platí, že pokud plnila strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle ustanovení platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle a násl. a podle ZoSÚ a dospěl k závěru, že žalobkyně jako podnikatelka vystupovala v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná v této pozici nejednala. Žalobkyně ani po poučení soudu dle nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránka žalované při prověřování bonity. Žalobkyně obsáhle argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že žalovaná podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale nemůže žalobkyně spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. V moci žalobkyně nepochybně bylo požadovat od žalované doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů

o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, když samotnou žalovanou byly tyto náklady tvrzeny v částce velmi nízké, neodpovídající obvyklým současným nákladům (6 410 Kč), byť by šlo

o vlastní formu bydlení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované v pozici spotřebitelky, když neposoudila schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalované ve smyslu ZoSÚ, a tedy žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 ZoSÚ, je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

14. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. (dostupný na www.nsoud.cz) vyplývá, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. a v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky se též uvádí, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, když dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. Z důvodů vyplývajících z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i z důvodů nastíněných v nálezu Ústavního soudu sp.zn. (dostupný na www.usoud.cz), který soudům v podstatě ukládá zabývat se otázkou zkoumání bonity z úřední povinnosti, dovodil soud v projednávané věci naplnění podmínek dle a přihlédl k neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Samo jednání žalobkyně v podobě postupu jednoznačně odporujícímu principům ochrany spotřebitele je totiž důvodem neplatnosti, nikoliv pasivita jejích klientů.

16. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno vyplacení úvěru žalované ve výši 10 000 Kč a současně provedení úhrad ze strany žalované ve prospěch žalobkyně ve výši 0 Kč, bylo na místě uzavřít, že bezdůvodné obohacení žalované činí 10 000 Kč. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 10 000 Kč (tj. částku jistiny) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou odeslanou dne 6. 10. 2021 s lhůtou splatnosti do 15 dnů od doručení výzvy. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve 11. 10. 2021 (podle o. z.) a lhůta k plnění ji tak uplynula dne 21. 10. 2021 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč až od 22. 10. 2021 do zaplacení. V souladu s ustanovením soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 2 649 Kč s úrokem z prodlení z částky 12 649 Kč od 1. 11. 2020 do 21. 10. 2021, s úrokem z prodlení z částky 2 649 Kč od 22. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 959,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 47 232 Kč a ohledně částky 4 448,01 Kč.

18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 35 869,04 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 10 421,91 Kč, tj. ze 29,06 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 25 447,13 Kč, tj. z 70,94 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 41,89 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že ji právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.