Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 CO 87/2022-132

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

o zaplacení částka, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částka, a výrokem II žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce na žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši částka, jež mu měla být způsobena v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. spisová značka. Žalobce tvrdil, že v přípravném řízení se orgány činné v trestním řízení dopustily nezákonného a nesprávného postupu, neboť vyhledávaly a zohledňovaly toliko důkazy, které měly svědčit o jeho vině, se stejnou pečlivostí, s jakou vyhledávaly důkazy o jeho vině, nevyhledávaly důkazy o jeho nevině, odmítly realizovat jím navržený znalecký posudek na bývalou manželku, zásadní důkazy svědčící o jeho nevině nebyly zohledňovány nebo byly bagatelizovány. Došlo tím k porušení § 2 odst. 5 a 13 tr. ř. Na základě jednostranně zaměřených důkazů byl žalobce okresním soudem shledán vinným, toto rozhodnutí bylo posléze krajským soudem změněno. V příčinné souvislosti s nezákonným postupem policejního orgánu v přípravném řízení a Okresního soudu v Pardubicích, jako soudu prvního stupně, vznikla žalobci nemajetková újma v podobě naprosté ztráty důvěry v právní stát, pocitu, že obyčejný člověk nemá zastání, a to ani u orgánů, které jsou primárně k pomoci, službě a ochraně občanů určeny, přesvědčení, že obyčejný člověk je vystaven libovůli orgánů činných v trestním řízení, může být kdykoliv bezdůvodně trestně stíhán, dehonestován, připraven o majetek, apod., což přispělo ke zhoršení jeho psychického stavu.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Měla za to, že žalobce tento konkrétní nárok u ní neuplatnil (ke dni datum eviduje 1 756 podání žalobce, obsahově se nelišící od nyní podané žaloby, v nichž žalobce pouze zaměňuje výši odškodnění a jméno škůdce). I pokud by žalobce daný nárok předběžně uplatnil, nevyhověla by mu. V žalobcem popsaném postupu orgánů činných v trestním řízení nelze spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (dále jen " ). Ve věci absentuje jakékoli rozhodnutí vykazující znak nezákonného rozhodnutí ve smyslu citovaného zákona. Veškeré nároky, které žalobce odvozuje od tvrzeného postupu orgánů činných v trestním řízení, jsou navíc promlčeny. Proto vznesla námitku promlčení.

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce svůj nárok uplatnil žádostí o odškodnění, zadostiučinění, vzniklou anonymizováno a anonymizována dvě slova v částce částka dne datum. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a věc byla předána stát. instituce, neboť zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. Uvedené rozhodnutí bylo doručeno zde žalobci datum; právnímu zástupci poškozených, stát. instituce a anonymizována dvě slova anonymizováno bylo doručeno datum.

5. Soud I. stupně odcitoval znění , , , , , , , a 3, , , , , a nejprve se zabýval žalovanou uplatněnou námitkou promlčení. Vyšel z toho, že žalobce se dozvěděl o vzniku nemajetkové újmy doručením rozhodnutí krajského soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, dne datum rozhodnutí. Následujícího dne začala běžet šestiměsíční promlčecí doba. Žalobce mohl u žalované uplatnit svůj nárok u žalované nejpozději tak, aby nebyl promlčen, dne datum. Jestliže jej předběžně uplatnil datum, tj. několik let po uplynutí promlčecí doby, učinil tak pozdě, nedošlo k tzv. stavení promlčecí doby, která tak marně uplynula. Žaloba byla podána až datum, tedy rovněž po uplynutí promlčecí doby.

6. S ohledem na promlčení žalovaného nároku soud I. stupně žalobu zamítl, aniž by dále řešil, zda v projednávané věci byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci ve smyslu

7. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů ve výši částka za každý ze tří úkonů – vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání ( , , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu - dále jen „“).

8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítal, že soud I. stupně nesprávně posoudil uplatněnou námitku promlčení. Jeho závěr, že žalobce předběžně svůj nárok u žalované uplatnil datum je v rozporu s tvrzením žalované, že u ní žalobce tento nárok předběžně neuplatnil. Stěží tak lze usuzovat na to, že by se soud I. stupně se vznesenou námitkou promlčení dostatečně vypořádal, neboť nebylo postaveno najisto, kdy a jak žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku s tím, že soud I. stupně věc zcela správně po skutkové i právní stránce posoudil, odůvodnění rozsudku je kvalitní a přesvědčivé, postavené na dostatečně zjištěném skutkovém stavu. Žalobce v odvolání neuvádí takové argumenty, které by byly způsobilé přivodit změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí. Navrhla, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen.

10. Řádně předvolaná žalovaná se k odvolacímu jednání nedostavila, svou nepřítomnost omluvila a vyjádřila souhlas, aby bylo jednáno bez její účasti. Odvolací soud proto jednal dle v nepřítomnosti žalované a z podnětu odvolání žalobce přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle a , a dospěl k následujícím závěrům.

11. S ohledem na vznesenou námitku promlčení se soud I. stupně správně nejprve zabýval tím, zda žalobou uplatněný nárok je či není promlčen, a správně aplikoval ustanovení , které stanoví zvláštní úpravu promlčení, pokud jde o počátek a délku promlčecí lhůty. Z ustanovení citovaného zákona vyplývá, že tento zákon je ve vztahu k v poměru speciálního k obecnému. Uvedený závěr je v souladu s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) i komentářovou literaturou (srov. příjmení, P., příjmení, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. číslo).

12. Podle se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

13. Podle tohoto ustanovení se promlčuje i nárok na náhradu nemajetkové újmy osobní povahy, zejména v podobě konstatování porušení práva nebo omluvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). K uplatnění nároku u soudu přitom není třeba znát přesnou výši nemajetkové újmy. Postačuje, nabyl-li poškozený vědomost o rozsahu újmy vyjádřitelné v penězích, a to alespoň v přibližné sumě s možností jejího dodatečného zpřesnění v soudním řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

14. Ve vztahu k tomu, jak žalobce vymezil tvrzený nezákonný a nesprávný postup orgánů činných v trestním řízení, z něhož mu měla vzniknout tvrzená nemajetková újma, a jak vymezil samotnou tuto anonymizováno, lze obecně konstatovat, že okamžik vzniku tvrzené újmy spočívající ve ztrátě důvěry ve stát, v pocitu, že obyčejný člověk nemá zastání, může být kdykoli bezdůvodně stíhán a je vystaven libovůli orgánů činných v trestním řízení, a okamžik, kdy se o takové újmě dozvěděl, jsou totožné. Nemajetkovou anonymizováno totiž musí poškozený předně sám subjektivně vnímat, tedy o ní vědět. Stěží je přitom představitelné, že by žalobce tvrzenou anonymizováno vnímal (věděl o ní) později než při úkonech trestního řízení spočívajících v kritizovaném způsobu zjišťování skutkového stavu věci, z nichž jeho uvedené pocity pramenily.

15. Soud I. stupně tak správně počátek běhu promlčecí lhůty odvíjel od okamžiku, kdy žalobci bylo dne datum doručeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, neboť tímto okamžikem nejpozději došlo k ukončení vytýkané činnosti orgánů činných v trestním řízení. Tímto okamžikem se začal počítat běh subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůty ve smyslu , která se vzhledem k ustanovení o.z. řídí , – dále jen „obč. zák.“ jako subsidiárním právním předpisem, k čemuž srov. výklad shora, a , a jejíž konec připadl ve smyslu obč. zák. připadl na pondělí datum (v tomto ohledu odvolací soud koriguje závěr soudu I. stupně, že tímto dnem byl den datum). K zachování promlčecí doby tak bylo třeba ve smyslu věta první obč. zák. uplatnit právo u soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Poškozený, obdobně jako jiný věřitel, si musí hlídat běh promlčecích lhůt tak, aby své právo ve stanovené lhůtě vykonal, neboli uplatnil žalobou proti povinnému u soudu. Zda byl nárok předběžně projednán u jiného orgánu či nikoli a kdy se tak stalo, není pro zákonem zmiňované vykonání práva významné, neboť u tohoto jiného orgánu se na rozdíl od soudu právo ve smyslu ustanovení obč. zák. nevykonává. Z hlediska promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy je tedy významný okamžik uplatnění práva u soudu (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Běh promlčecí lhůty se pak ve smyslu staví dnem uplatnění nároku na náhradu škody ve smyslu a do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

16. Již v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (srov. body 11 a 12 odůvodnění tohoto usnesení) odvolací soud vyložil a odůvodnil svůj závěr, že žalobce svůj nárok skutkově vymezený tak, že„ policejní orgán postupoval nezákonně v přípravném řízení ve věci později vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. spisová značka, když byli vyslýcháni jen svědci obžaloby“, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozsudkem, u žalované předběžně uplatnil podáním ze dne datum doručeným žalované dne datum. Z tohoto pohledu jsou pak zcela nevýznamné žalobcovy námitky, že závěr soudu I. stupně, že žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované datum, je v rozporu s tvrzením žalované, že žalobou uplatněný nárok žalobce předběžně neuplatnil.

17. Uplatnil-li žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované ve smyslu dne datum, učinil tak po uplynutí výše uvedené šestiměsíční promlčecí lhůty, v důsledku čehož nemohlo dojít k jejímu stavení ve smyslu citovaného zákona. Byla-li pak žaloba podána u soudu dne datum, byla podána též po uplynutí promlčecí lhůty. Závěr soudu I. stupně, že žaloba byla v projednávané věci podána až po uplynutí promlčecí lhůty a že žalobou uplatněný nárok byl předběžně u žalované uplatněn též po jejím uplynutí, a tudíž nemohlo dojít k jejímu stavení, je tedy správný a nelze mu ničeho vytknout.

18. Odvolací soud na základě shora vyloženého uzavírá, že soud I. stupně správně žalobu ohledně částky částka s ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení zamítl, aniž se zabýval tím, zda je dána odpovědnost žalované za nemajetkovou anonymizováno žalobci způsobenou a její případnou výší (srov. stanovisko senátu Nejvyššího soudu ČSSR k zajištění jednotného výkladu zákona ze dne datum, sp. zn. Sc číslo, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod spisová značka).

19. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně dle jako věcně správný potvrdil, když soud I. stupně rozhodl správně i o nákladech řízení.

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle za použití Odvolací soud přihlédl k tomu, že žalovaná sice byla v odvolacím řízení úspěšná, nicméně její vyjádření k odvolání žalobce bylo zcela obecné, bez reakce na konkrétní odvolací námitky vznesené žalobcem a použitelné jako vyjádření k odvolání protistrany prakticky ve všech věcech. Odvolací soud je proto hodnotí jako neúčelný úkon, za nějž nepřísluší náhrada hotových výdajů ve smyslu Proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (, a ). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.