Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 43/2022-39
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9 428 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci:
částku 5.761,81 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.256 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 6.161,97 Kč,
8,05 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 5.761,81 Kč od datum do zaplacení,
21,90 % úrok ročně z částky 5.761,81 Kč od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3.666,19 Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: částku 5.761,81 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.256 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.161,97 Kč, 8,05 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 5.761,81 Kč od [datum] do zaplacení, 21,90 % úrok ročně z částky 5.761,81 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3.666,19 Kč se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 9.428 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit částku 5.075 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 730 Kč s úrokovou sazbou 21,90 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.166 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.179 Kč. Celkovou částku (zápůjčku a poplatek) se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 45 týdenních splátkách po 269 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně
a včas. Předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 5.761,81 Kč a na dlužném poplatku 3.666,19 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost právnická osoba Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 9.428 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k plnění.
Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.
Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
K prokázání žalobních tvrzení žalobce předložil Smlouvu o zápůjčce číslo ze dne
datum, Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, Zákaznickou kartu, Tabulku umoření smlouvy číslo Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum se Seznamem postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a Výzvu k plnění ze dne datum s podacím lístkem.
Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Po provedeném dokazování a za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu
o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil a žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, které žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později v úplnosti nevrátil. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené zápůjčky, tj. v částce 5.761,81 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.161,97 Kč s úrokovou sazbou 21,90 % ročně, jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu
v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci.
Co se týče nároku žalobce na zaplacení poplatku ve výši 3.666,19 Kč, pak tento soud výrokem
II. zamítl, neboť jej považuje za sjednaný v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. spisová značka (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona číslo Sb.,
o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se tohoto poplatku nemohl vyhovět (§ 588 o. z.).
Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce jen nepatrně vyšší než jeho neúspěch, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.