Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 373/2021-53

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

fakticky anonymizováno adresa

o zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 500 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do:

-) částky 8 000 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení,

-) smluvního úroku 18,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 500 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do: -) částky 8 000 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, -) smluvního úroku 18,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč za období od 4. 8. 2020 do 15. 1. 2021 vyčísleným na částku 378,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem ve výši 18,95 % ročně z částky 10 000 Kč za období od 4. 8. 2020 do 15. 1. 2021 vyčísleným na částku 868,54 Kč a smluvním úrokem ve výši 18,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pro odůvodnění svého požadavku uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti 10 000 Kč. Žalovaný se částku zavázal vrátit společně s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však na svůj dluh uhradil pouze 1 500 Kč, přičemž uvedená částka byla započtena na dlužné poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum u nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č- číslo, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 32,15 % ročně vyčísleným za dobu řádného trvání smlouvy na částku 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 18 000 Kč, a to c 60 týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč RPSN měla dle smlouvy činit 206,15 % /viz smlouva na č.l. 17 Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, přičemž zjistila, že žalovaný bydlí od března rok v tom samém nájemním bytě, přičemž jeho náklady na bydlení činí 3 000 Kč. Žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr, přičemž dosahoval průměrného čistého příjmu ve výši 21 222 Kč. Žalovaný měl jednu vyživovací povinnost, kterou plnil částkou 2 000 Kč měsíčně. Jeho další osobní výdaje byly odhadnuty částkou 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že na jeho majetek jsou vedeny 2 exekuce, nebylo však uvedeno, jaká celková dlužná částka je vymáhána a jakou částkou žalovaný exekuce splácí /viz karta zákazníka na č.l. 17 Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný byl veden v evidenci nezaměstnaných na anonymizována tři slova od datum, přičemž pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 4 482 Kč /viz spis spisová značka Na majetek žalovaného bylo v letech rok až rok nařízeno celkem 12 exekucí /viz výpis ze systému soudu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil 1 500 Kč /zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 27, seznam postoupených pohledávek na č.l. 21 O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 2. 2021 /viz dopis na č.l. 24, který byl odeslán dne 22. 2. 2021 /viz podací lístek na č.l. 25 Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu, a to dopisem ze dne 13. 5. 2021 /viz dopis na č.l. 22, který byl odeslán následujícího dne /viz podací lístek na č.l. 26

4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“), zejména podle následujících ustanovení:

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

15. Soud se především nejprve zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 86 ZoSÚ dostála, neunesla. Co se týče příjmu žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z částky 21 222 Kč s tím, že žalovaný pracuje jako operátor výroby ve právnická osoba. Dle hodnocení soudu lze tuto částku v daném případě s ohledem na běžný chod věcí hodnotit jako věrohodnou. příjmení závěr však nelze učinit ohledně výše výdajů žalovaného, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela. Výše nájemného, které mělo činit pouze 3 000 Kč, je zcela zjevně nereálná. Jak je obecně známo, takto nízké náklady na bydlení nejsou ani v případě nouzového bydlení v azylových domech či v případě bydlení studentů na vysokoškolských kolejích. Soud konstatuje, že bez dalšího zkoumání nelze zásadně akceptovat takto nízkou částku jako celkové náklady na bydlení, a to už jen s přihlédnutím k tomu, že taková částka by kromě nájemného musela zahrnovat i výdaje na služby spojené s bydlením. Skutečnost, že reálné celkové výdaje na bydlení, a to i v případě bydlení v nemovitosti vlastněné státem či územními samosprávami, pak přináší celou řadu dalších nezanedbatelných výdajů, pak netřeba blíže rozvádět. Právní předchůdkyně dále vycházela ostatních osobních výdajů žalovaného ve výši 5 000 Kč. I tato částka, zejména v kombinaci s uvedeným zjištěním, že na majetek žalovaného jsou nařízeny dvě exekuce, se jeví značně nevěrohodná. Žalobkyně zároveň ani neprokázala, že by počet exekucí její právní předchůdkyně blíže ověřovala. Soudem bylo z úřední činnosti zjištěno, že na majetek žalovaného bylo v letech rok až rok nařízeno celkem 12 exekucí, z čehož lze usoudit, že žalovaný své dluhy nehradí řádně a včas. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Kdyby tak učinila řádně, vyvstaly by zde důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěru splácet.

16. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ). Podle ZoSÚ činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (shodně např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, ve věci C číslo či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. nebo sp. zn. ).

18. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s  věta třetí redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu o. z.

19. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný jí uhradil částku 1 500 Kč, uložil soud povinnost žalovanému, aby zaplatil žalobkyni, které byla pohledávka řádně postoupena, částku ve výši 8 500 Kč (10 000 Kč – 1 500 Kč).

20. Byť je smlouva o úvěru jako celkem neplatná, byl žalovaný vyzván a byl si zároveň dobře vědom, že má dlužnou částku vrátit nejpozději do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do uvedeného data, ocitl se s placením dluhu od datum v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení podle o. z. ve spojení s  tak jak požadovala.

21. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy, od níž své další nároky žalobkyně odvíjela (výrok II. tohoto rozsudku).

22. Lhůta k plnění byla určena v souladu v obecné třídenní lhůtě podle

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Stran procesního úspěchu žalovaného soud pro úplnost připomíná, že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci podle zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. přiměřeně rozhodnutí ÚS ČR ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.