Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 403/2020-144
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 67 165 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 17 051,79 Kč.
II. Žaloba se zamítá:
a) co do částky 8 435,34 Kč na jistině, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši
213,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 545,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 070 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 930 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2020 a úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 22 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
b) co do částky 213,87 Kč na jistině, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 632,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 700,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 54,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 320 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2020 a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 374,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
c) co do částky 11 115 Kč na jistině, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 763,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 560,09 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 955 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 045 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2020 a úroku ve výši 19,34 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
a) částku 20 930 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 930 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení,
b) částku 7 320 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 320 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení,
c) částku 2 045 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 045 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 17 051,79 Kč. II. Žaloba se zamítá: a) co do částky 8 435,34 Kč na jistině, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 213,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 545,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 070 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 930 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2020 a úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 22 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. b) co do částky 213,87 Kč na jistině, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 632,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 700,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 54,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 320 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2020 a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 374,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. c) co do částky 11 115 Kč na jistině, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 763,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 560,09 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 955 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 045 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2020 a úroku ve výši 19,34 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 20 930 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 930 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, b) částku 7 320 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 320 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, c) částku 2 045 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 045 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 67 165 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 40 510 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 740 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 534 Kč.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 1 070 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 40 510 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 18 510 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 545,93 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 213,89 Kč,
- úroků ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 16 920 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,34 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 4 680 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 920 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 920 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 1 560,09 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 763,75 Kč,
- úroků ve výši 19,34 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
3. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 9 735 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 3 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za životní pojištění v částce 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 7 955 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 735 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 374,28 Kč a dlužného poplatku ve výši 2 360,72 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 1 700,59 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 632,34 Kč,
- úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 374,28 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 374,28 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
4. Žalovaný podal včasný odpor proti vydanému platebnímu rozkazu č. j. EPR 242746/2020 -5, v rámci tohoto písemného podání ze dne 27.10.2020 uvedl, že nesouhlasí s nárokem uvedeným v žalobě, předchůdkyni žalobkyně uhradil pár splátek, poté doplatil dluh celý najednou. Žalovaného nikdo až do podání žaloby neurgoval, aby platil dluh. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 24.11.2020 uvedla, že žalovaný neprokázal své tvrzení, že svůj dluh na smlouvy o spotřebitelském úvěru již uhradil, mohl tak učinit prostřednictvím Evidence splátek, což je listin listina , kterou každý dlužník obdrží od předchůdkyně žalobkyně, má ji u sebe bezpečně uchovat, do této listin y pak předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím pověřených osob zapisovala úhrady jednotlivých splátek ze strany dlužníků. Dle Přehledu plateb, který žalobkyně doložila, vyplývá, že úhrady od žalovaného přesně odpovídají žalobním tvrzením. Žalobkyně dále poukázala na poštovní podací lístky založené k důkazu a prokazující pokus o kontakt se žalovaným před podáním žaloby, tj. odeslání Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 29.11.2019 a Předžalobní upomínky ze dne 30.4.2020, kde je vyzván k úhradě dluhu.
5. Při ústním jednání dne datum a datum žalovaný uvedl, že nepopírá uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum, na základě které převzal v hotovosti částku 10 000 Kč, a smlouvy o zápůjčce ze dne datum, na základě které převzal v hotovosti částku 12 000 Kč, tuto skutečnost prohlásili účastníci za nespornou. Popřel však uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum a zpochybnil pravost svého podpisu na této smlouvě. Splátky dle prvních dvou smluv o zápůjčce nejprve splácel formou týdenních splátek, které hradil výběrčí právnická osoba anonymizováno, a to jméno příjmení, této osobě pak doplatil najednou dluh z prvních dvou smluv o zápůjčce v částce cca 42 000 Kč. Ona mu sdělila, že tuto celou částku nemůže použít ihned na splacení obou zápůjček, ale nabídla mu, že si od něj celou částku převezme a bude za něj týdně odvádět příslušnou týdenní splátku. Částku jí předal celou, doklad o tom nemá, neexistovala žádná karta či jiný dokument, který by žalovaný i výběrčí podepisovali při každém předání splátky. Výběrčí tvrdila žalovanému, že taková karta existuje a že tam splátky dopisuje později. Žalovaný tedy navrhl k důkazu, nechť žalobkyně tuto kartu předloží.
6. Písemným podáním ze dne 4.2.2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 17 051,79 Kč. Soud tedy řízení v tomto rozsahu ve výroku I částečně zastavil v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o.s.ř. “
7. Písemný podáním ze dne 23.3.2021 a ze dne 2.10.2021 navrhl žalovaný k důkazu vyhotovení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví k prokázání skutečnosti, že podpis na smlouvě ze dne datum není podpisem žalovaného, dále navrhl k důkazu video záznamy jím vlastněné k prokázání toho, že v den uzavření smlouvy ze dne datum nebyla jméno příjmení přítomna v jeho bytě.
8. Při ústním jednání dne datum žalovaný zpochybnil pravost svého podpisu i na smlouvě ze dne datum, o které však před tím uvedl, že ji uzavřel a zápůjčky dle smlouvy čerpal. Dále zpochybnil pravost svého podpisu i na dalších dokumentech souvisejících se smlouvami, a to např. na Kartě zákazníka ze dne datum, shodně i u Karty zákazníka ze dne datum pochyboval o pravosti svého podpisu, jedná se přitom o dokumenty podepisované při uzavírání zápůjček, které žalovaný nerozporoval. Žalovaný dále uvedl, že peníze si anonymizováno. příjmení od něj v částce cca 40 000 Kč skutečně vzala a sdělila mu, že je použije pro své účely a že bude dluh za žalovaného splácet, on jí věřil, byl podveden. Žalovaný dále zpochybnil pravost svého podpisu na smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne datum, jedná se přitom o smlouvu, která měla být refinancována smlouvou ze dne datum. Později žalovaný změnil své tvrzení a uvedl, že smlouvu ze dne datum uzavřel. K dotazu na původ částky 42 000 Kč uvedl, že tyto peníze vyhrál, vydělal.
9. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní a ze svědeckých výpovědí dvou svědkyň k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, smlouvu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). Spotřebitelský úvěr je ve Smlouvě popsán jako zápůjčka peněžitá. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v částce 4 582 Kč na úhradu dluhu ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (tuto refinancovanou smlouvu žalobkyně rovněž doložila k důkazu a žalovaný potvrdil její uzavření, žalobkyně k prokázání této smlouvy založila k důkazu rovněž další listin y, jako je Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Karta zákazníka a zařazení do pojistného programu) a v hotovosti v částce 17 418 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 19 580 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 740 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, administrativního poplatku v částce 4 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 11 440 Kč. Celkovou částku 41 580 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 534 Kč, poslední splátka činí částku 462 Kč. Při splatnosti závazku v 78 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 158,17 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listin y vyhotovené předchůdkyní žalobkyně je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 1 070 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Z této Smlouvy vychází nárok číslo žaloby. Žalobkyně prokázala, že k uzavření této Smlouvy ze strany žalovaného došlo, žalovaný neprokázal, že splatil dle této Smlouvy částku vyšší, nežli 1 070 Kč.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, smlouvu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). Spotřebitelský úvěr je ve Smlouvě popsán jako zápůjčka peněžitá. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 12 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně, administrativního poplatku v částce 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 4 800 Kč. Celkovou částku 21 600 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 206,15 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listin y vyhotovené předchůdkyní žalobkyně je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 4 680 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby. Účastníci prohlásili uzavření této Smlouvy za nesporné, žalovaný neprokázal, že splatil dle této Smlouvy částku vyšší, nežli 4 680 Kč.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, smlouvu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). Spotřebitelský úvěr je ve Smlouvě popsán jako zápůjčka peněžitá. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 10 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 7 690 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, administrativního poplatku v částce 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 4 000 Kč, dále poplatek za životní pojištění v částce 290 Kč. Celkovou částku 17 690 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Při splatnosti závazku v 58 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 206 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listin y vyhotovené předchůdkyní žalobkyně je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 7 955 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Z této Smlouvy vychází nárok č. 3 žaloby. Účastníci prohlásili uzavření této Smlouvy za nesporné, žalovaný neprokázal, že splatil dle této Smlouvy částku vyšší, nežli 7 955 Kč.
Ze smluvních podmínek výše uvedených smluv vyplývá, že Evidence splátek je zákazníkovi vydávána za účelem evidence hotovostního splácení dluhu a tuto Evidenci je oprávněn mít u sebe pouze zákazník. Žalovaný tuto listin u nepředložil a ani jinak neprokázal, že na uvedené Smlouvy uhradil částku vyšší, nežli tvrzenou žalobkyní.
Uzavření výše uvedených Smluv podložila žalobkyně rovněž listinami nazvanými Karta zákazníka, žádost o zápůjčku, kde žalobkyně zjišťovala údaje o žalovaném v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného, všechny tyto listin y obsahují podpis žalovaného.
Uzavření výše uvedených Smluv žalobkyně podložila dále písemným vyjádřením předchůdkyně žalobkyně spolu s otiskem systému předchůdkyně žalobkyně k uzavřeným smlouvám a uvítacím dopisem zaslaného žalovanému u všech třech uzavřených výše uvedených Smluv.
Z předžalobní upomínky datované dnem 30.4.2020 a z příslušného podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu u výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne 29.11.2019 od postupitele včetně podacího lístku, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
Svědkyně jméno příjmení potvrdila, že za předchůdkyni žalobkyně uzavřela se žalovaným v žalobě uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru a peněžní prostředky dle těchto smluv mu předala v hotovosti, s tím, že u smluv ze dne datum a datum došlo k výplatě celých částek dle těchto smluv, smlouva ze dne datum byla poskytnuta k refinancování dluhu z jiné předešlé smlouvy o zápůjčce, částkou 4 582 Kč tedy došlo k úhradě předchozího dluhu, zbývající částka 17 418 Kč byla vyplacena v hotovosti žalovanému. Svědkyně uvedla, že podpis žalovaného na smlouvě ze dne datum je pravý, vzpomíná si totiž na okolnosti uzavření této smlouvy, splátky ze všech smluv od žalovaného osobně vybírala a zapisovala je do takové karty – evidence splátek, kterou má každý klient u sebe, pokud se stane, že klient nemá tuto kartu u sebe, obdrží doklad o zaplacení splátky. Svědkyně vyvrátila přijetí částky 42 000 Kč od žalovaného a důrazně popřela převzetí jakékoliv částky od žalovaného bez toho, aniž by převzetí částky písemně potvrdila žalovanému a dále bez toho, aniž by tuto platbu zaznamenala do interní evidence předchůdkyně žalobkyně. Svědkyně dále popsala návštěvy u žalovaného doma, i to, že se jednalo o klienta, který nesplácel své závazky. Svědkyně dále uvedla, že uzavření smlouvy a předání částky v hotovosti klientovi bylo v rámci systému předchůdkyně žalobkyně kontrolováno, a to tak, že kontrolující osoba se telefonicky spojila s klientem, který jí podpis smlouvy a převzetí hotovosti potvrdil, v projednávaném případě kontrolující osobou byla jméno příjmení.
Svědkyně jméno příjmení potvrdila kontrolní mechanismus u předchůdkyně žalobkyně popsaný svědkyní jméno příjmení a dále potvrdila, že se všem klientům odesílala kartička – evidence splátek pro zaznamenávání úhrady jednotlivých splátek. Uvedla, že žalovaný byl klientem, který řádně nesplácel, proto i ona navštívila s jméno příjmení žalovaného v jeho bytě, kde jej nezastihly, telefonovala s ním, nikdy nezpochybnil uzavření smlouvy ze dne datum. Evidenci splátek nesměl mít u sebe nikdo jiný, než klient. Svědkyně dále zpochybnila údajné předání částky 42 000 Kč anonymizováno. příjmení, a uvedla, že před tím, než v rámci účetnictví došlo k odepsání pohledávky za žalovaným ze strany předchůdkyně žalobkyně, byl žalovaný několikrát urgován k úhradě dluhu, taková je praxe.
Soud zamítl návrh na provedení důkazu formou znaleckého posudku z obou písmoznalectví k prokázání pravosti podpisu žalovaného na smlouvě ze dne datum, žalobkyně prokázala uzavření této smlouvy listinnými důkazy a výslechy svědkyň. Žalovaný v průběhu řízení zpochybnil pravost svého podpisu na vícero dokumentech, o kterých před tím nebo potom prohlásil, že je uzavřel, z reakcí žalovaného tedy vyplynula jeho nevěrohodnost. Soud zároveň zamítl důkaz na provedení důkazu formou zhlédnutí videozáznamu ve vlastnictví žalovaného, ačkoliv byl žalovaný soudem písemně vyzván před posledním ústním jednáním k předložení navrhovaných důkazů, videozáznam nepředložil.
10. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle § 580 a § 588 o.z., a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za poskytnutí zápůjčky navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 19 580 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 740 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, administrativního poplatku v částce 4 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 11 440 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 21,27 % ročně sám o sobě téměř nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 89 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 78 týdnů, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 158,17 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce dubna 2018 pohybovala na úrovni 8,32 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 9 600 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně, administrativního poplatku v částce 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 4 800 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 32,15 % ročně sám o sobě téměř nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 80 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 60 týdnů, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 206,15 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce února 2018 pohybovala na úrovni 8,54 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši výši 7 690 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, administrativního poplatku v částce 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 4 000 Kč, dále poplatek za životní pojištění v částce 290 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 23,72 % ročně sám o sobě téměř nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 76,9 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 206 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce listopadu 2017 pohybovala na úrovni 8,37 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
11. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 22 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 1 070 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 20 930 Kč.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 12 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 4 680 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně v tomto případě bezdůvodně obohatil o částku 7 320 Kč.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 7 955 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně v tomto případě bezdůvodně obohatil o částku 2 045 Kč.
Tato částka je uvedena ve výroku III tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení z těchto částek v zákonné výši.
12. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 30.4.2020, která byla žalovanému zaslána 1.5.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 3.5.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 4.5.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
13. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
14. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy v rozsahu zde uvedeném žalobu zamítl.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně byla neúspěšná i v čísti řízení, které bylo z jejího návrhu (nikoliv pro chování žalovaného po podání žaloby) zastaveno.
16. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sám žalovaný nenavrhl soudu žádný splátkový kalendář.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.