Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
10 C 187/2021-58
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Románkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím + částka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši
8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, pohledávky ve výši částka a úroku ve výši 59,88 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši [částka] a úroku ve výši 59,88 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr číslo ve výši částka, který se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 59,88% p.a. zavázal žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Žalovaný se však s úhradou splátek dostal do prodlení, v důsledku čehož byl úvěr ke dni datum zesplatněn. Žalovaný uhradil celkem 11 227. Žalobkyně požadovala uhradit částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu číslo v celkové výši částka s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu číslo v celkové výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, přestože jej k tomu žalobkyně vyzývala.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. K jednání ve věci se nedostavil, přestože byl řádně předvolán, a proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.
3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění:
4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru spisu soud zjistil, že žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od
datum.
5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že příjem žalovaného měl činit částka čistého měsíčně. Jeho výdaje měly být celkem částka měsíčně, z toho částka na bydlení a životní minimum částka Celkem žalovanému mělo zbývat částka měsíčně. Z výpisu záznamů z registru příjmení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný zde neměl záznam.
6. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru.
7. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po částka splatných nejpozději 14. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkem měl žalobkyni uhradit částka. Úroková sazba činila 59,87 % ročně. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky, či její části o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, u každé splátky u které se ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů. Jestliže se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů mělo dle čl. 6 smlouvy automaticky dojít k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku 6.4. smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že žalobkyni vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném v případě prodlení žalovaného s její úhradou z nové jistiny úvěru úroky z prodlení až do jejího zaplacení. V článku 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení.
8. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru soud zjistil, jakým způsobem byla v jednotlivých splátkách rozložena úhrada jistiny a úhrada úroku.
9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne datum na účet žalovaného částku částka.
10. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě sedmé a osmé splátky. Z výzvy k zaplacení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě sedmé, osmé a deváté splátky a upozorňovala jej na možnost zesplatnění celého úvěru.
11. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na částka (částka jistina, částka úrok za poskytnutí úvěru, částka smluvní pokuta, částka náhrada nákladů vzniklých s prodlením).
12. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému téhož dne.
13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.
14. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle
§ 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.
15. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona
číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 z.o.s., dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle ustanovení § 580 o.z. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Podle ustanovení § 2991 o.z. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z. ).
18. Dále soud aplikoval § 1970 o.z. , dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
19. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost byla ověřena na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. jméno žalobkyně tedy ani netvrdila, jaké konkrétní dokumenty byly žalovaným předloženy, jaké měl žalovaný příjmy, v jaké výši byly zjištěny jeho výdaje. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí však věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. K výzvě soudu při jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. zástupce žalobkyně uvedl, že pracovní smlouvu žalobkyně k dispozici nemá. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK ze dne datum).
20. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaný se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, neboť žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném to, co sama plnila, tedy vrácení částky částka. Žalovaný však dosud žalobkyni uhradil pouze částka, kdy sám žalovaný výši uhrazené částky nerozporoval.
21. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v rozsahu částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, pohledávky ve výši částka a úroku ve výši 59,88 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítl. Naopak ohledně částky částka, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyhověl a uložil žalovanému povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.
22. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky částka v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného od datum do zaplacení. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
23. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.
24. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější než žalobkyně (kdy soud při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků potom soud zohlednil i výši požadovaného příslušenství dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 pod sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ), v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.