Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 16/2022-32

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa,

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa,

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované,

o zaplacení 5 650 s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá do výše 1 150 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 500 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení 1,75 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 035,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá do výše 1 150 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 500 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení 1,75 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 035,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), ve znění jejího doplnění ze dne datum, domáhala zaplacení jistiny ve výši 5 650 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o nákupním účtu – anonymizována dvě slova. Žalovaná také využila služby nazvané anonymizována dvě slova, prostřednictvím které lze zaplatit za zboží prostřednictvím anonymizována dvě slova, a to až do výše úvěrového limitu. Žalovaná využila tento limit v plné výši 5 000 Kč, uhradila však jen 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje 650 Kč za dlužné poplatky. Co se týče úvěrovatelnosti, uvedla žalovaná měsíční příjem ve výši částka, měsíční výdaje částka a dále že žije s partnerem a má jedno dítě. Tyto informace žalobkyně neprověřovala, vycházela však z veřejných a neveřejných registrů a databází, kdy o žalované nebyly zjištěny žádné negativní poznatky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Z provedených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Dne datum byla žalobkyní vystavena listina„ smlouva k službě anonymizována dvě slova“, na základě které měla žalobkyně poskytnout žalované finanční limit odvislý od vyhodnocení úvěruschopnosti žalované a jejích doložených příjmů. Bližší smluvní podmínky byly upraveny mimo text smlouvy, a to v listinách označených jako„ ceník“,„ všeobecné obchodní podmínky právnická osoba“,„ anonymizována dvě slova“, a„ anonymizována dvě slova“. Žalovaná uvedla, že má měsíční příjem částka, výdaje částka a žije s partnerem a 1 dítětem, přičemž je vyučená bez maturity. Žalovaná dne datum čerpala úvěr ve výši 1 500 Kč a 3 500 Kč, uhradila pak toliko 500 Kč. K úhradě byla žalovaná vyzvána přežalobní upomínkou ze dne datum, ve které jí byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky do 7 dnů od datace výzvy.

3. Dle ust. ., (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

5. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ust. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ust. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ust. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“

13. Dále uvedl, že„ je třeba si uvědomit, že klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.“

14. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

15. V nálezu sp. zn. ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že„ nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“

16. Smlouvu ke smlouvě anonymizována dvě slova uzavřenou mezi účastníky posoudil soud jako smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. , kdy žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec a na její požádání jí poskytla úvěrové prostředky. Soud se v prvé řadě zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Žalobkyně vycházela toliko z neověřeného tvrzení žalované o jejím čistém měsíčním příjmu a jejích výdajích, kdy tvrzené výdaje jsou zcela zjevně nepravdivě uvedené a navíc si, v rozporu s vlastními smluvními podmínkami, příjmy žalované neověřila. Pouhá lustrace žalované ve veřejných a neveřejných registrech a databázích, při absenci jakéhokoliv ověření jí zadaných údajů, je zcela nedostatečná, a neodpovídá ani minimální míře obezřetnosti při posuzování úvěrovatelnosti žadatele o úvěr. Soud proto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou.

17. Vyplacená částka žalované tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Žalovaná je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.), tedy 4 500 Kč. Za období prodlení (po výzvě k zaplacení – srov shora – splatnost nastala dne datum) pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o. z., ve výši stanovené v § 2 nařízení). Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalobkyně byla v řízení úspěšná z 77,75 %, žalovaná pak z 22,25 %. Žalobkyně tak byla úspěšnější o 55,5 % než žalovaná, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v této poměrné části. Soud primárně vycházel z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ AT“), neboť v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Pro účely úspěchu ve věci soud vycházel i z příslušenství, kdy tuto možnost potvrdil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 035,19 Kč, přičemž tato částka představuje 55,5 % z jejich celkové výše 3 667 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobkyně z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle , d) AT) ve výši 3 x 200 Kč ( a . AT), 1 úkon právní služby (účast na jednání dle AT) ve výši 1 x 1 500 Kč ( AT) a dále 3 x 100 Kč ( AT) a 1 x 300 Kč ( AT), navýšené o částku 567 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést ( , odst. 3 ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce ( ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení ( ). Soud naopak nepřiznal náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby, a to písemné podání ze dne datum, jelikož obsahovalo toliko skutečnosti, které měly být uvedeny již v žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).