Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 53/2017-241

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

adresa pro doručování adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem ulice a číslo, PSČ obec

o náhradu škody

takto:

I. Řízení o zaplacení částky 952 Kč se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24.915,42 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba na zaplacení částky 328.258,58 Kč se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 57.306 Kč, k rukám zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově na nákladech řízení částku 15.580,81 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově na nákladech řízení částku 1.172,75 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek z žaloby v částce 1.239,49 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení o zaplacení částky 952 Kč se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24.915,42 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba na zaplacení částky 328.258,58 Kč se zamítá. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 57.306 Kč, k rukám zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově na nákladech řízení částku 15.580,81 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově na nákladech řízení částku 1.172,75 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek z žaloby v částce 1.239,49 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne 8. 3. 2017, upřesněnou podáním doručeným soudu dne 6. 4. 2017, se původní žalobce celé jméno původního účastníka, narozen datum (dále jen žalobce), domáhal proti žalovanému zaplacení částky celkem 354.126 Kč, a to z titulu náhrady škody, která mu vznikla na zdraví v důsledku napadení žalovaným v noci ze dne datum na datum. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení na bolestném částky ve výši 34.126 Kč, dále na nákladech léčení 20.000 Kč, na náhradě psychické újmy a trvalých následků 250.000 Kč a na náhradě majetkové škody (ušlého zisku) 50.000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl napaden žalovaným a jeho otcem jméno celé jméno žalovaného, přičemž žalovaný žalobce opakovaně uhodil pěstí do obličeje a poté, co žalobce upadl na zem, do něho opakovaně kopal do zad a břicha, čímž mu způsobil poranění a pohmoždění obličeje, krvácení z nosu a v oblasti jařmových oblouků, ztrátu dvou řezáků, tržnou ránu pod bradou, oděrky a pohmoždění kolen, pohmoždění v oblasti krční páteře, vše do takové míry, že musel vyhledat lékařské ošetření. Žalobce se stále léčí v neurologické ambulanci a v důsledku napadení trpí poruchami mikce a atakami pankreatitidy. V důsledku těchto poruch je vyčerpán, nemůže řádně spát ani pracovat, poruchy mikce působí negativně na jeho psychiku a jedná se o závažné omezení v jeho pracovním i soukromém životě. Na náhradách nákladů léčení požaduje cestovné do lékařských zařízení a náklady na stomatologický zákrok ve výši 19.048 Kč. Žalobce v době napadení podnikal, v důsledku poškození zdraví však musel být v domácím ošetření a nedosahoval téměř žádného obratu a ani zisku. Vznikla mu tak majetková škoda.

2. K výzvě soudu podle pak bylo písemným podáním doručeným soudu dne 23. 3. 2018 žalobcem doplněno, že se po žalovaném domáhá zaplacení bolestného ve výši 34.126 Kč, na nákladech léčení 19.048 Kč, na náhradě psychické újmy a trvalých následků 250.000 Kč a na náhradě majetkové škody na ušlém zisku 50.000 Kč. Zopakoval tvrzení o napadení žalovaným a jeho otcem dne datum a poukazoval na lékařské zprávy doložené s žalobou a posudek MUDr. jméno příjmení ze dne datum k hodnocení bolestného. Na základě lékařských zpráv dovozoval, že ke zhoršení jeho zdravotního stavu (onemocnění zažívacího traktu) došlo po útoku žalovaného, kdy kopanci došlo ke zhmoždění břicha. Do té doby žalobce netrpěl jakýmikoliv problémy týkajícími se zažívacího traktu. Mimo potíže se zažívacím traktem se začaly u žalobce projevovat potíže s urgentní inkontinencí navazující na bolest páteře. Lékař konstatoval, že časté úniky moči rovněž negativně působí na jeho psychický stav, cítil se unavený a nevyspaný i částečně dehydratovaný, neboť z obavy před únikem moči si snižoval příjem tekutin. Stěžoval si na častější bolesti břicha. Bylo také konstatováno, že trpí atakami pankreatitidy. Žalobce dále uvedl, že pracoval jako OSVČ a podnikal s předmětem podnikání hostinská činnost, silniční motorová doprava, výroba, obchod, služby, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Při této podnikatelské činnosti byla nutná jeho osobní účast, neboť neměl zaměstnance a zpravidla pracoval za pomoci svých rodinných příslušníků. Pokud mohl, i nadále pracoval, ale v případě potíží, zejména s trávicím traktem, se musel podrobit domácímu ošetření. Nutné aktivity zajišťoval jeho otec, avšak podnikatelská činnost byla zmrazena na minimum a dostával se do značných finančních potíží. Před napadením žalovaným vedl žalobce aktivní společenský život, účastnil se kulturních akcí, hrál v hudební skupině a věnoval se létání. V průběhu roku 2015 však musel těchto aktivit zanechat. Bolesti břicha a páteře ho omezovaly natolik, že byl minimálně schopen si sám zajistit sebeobsluhu a musela mu být nápomocna jeho družka. Časté úniky moči mu způsobily kromě nespavosti a dehydratace značné psychické újmy, došlo k výraznému snížení jeho sebevědomí a posléze se začal vyhýbat svým zájmům a koníčkům. V důsledku protiprávního jednání žalovaného dále došlo ke ztrátě dvou zubů (řezáků) a musel mu být vyhotoven můstek. Dne 1. 1. 2018 žalobce z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu přerušil provozování živnosti a začal si vyřizovat přiznání invalidního důchodu. Částka 19.048 Kč představuje náklady na stomatologické ošetření. Náhrada ušlého zisku je požadována z období od 1. 4. 2015 do 31. 12. 2017.

3. Celkem tedy byla požadována po doplnění a upřesnění žaloby částka 353.174 Kč, z čehož soud podle obsahu posledně uvedeného podání dovodil, že ze strany žalobce došlo k částečnému zpětvzetí žaloby o 952 Kč. V tomto rozsahu pak soud postupoval podle a řízení co do částky 952 Kč zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

4. Ke specifikaci výše náhrady psychické újmy a trvalých následků (zřejmě ztížení společenského uplatnění) soud dodává, že se jedná o samostatné nároky, které by měly být specifikovány samostatnými částkami. V posuzované věci však soud s ohledem na další průběh a zejména výsledek řízení nepovažoval tento nedostatek (jinak projednatelné žaloby) za významný.

5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalobu nepovažuje za důvodnou. Namítal, že nejsou splněny podmínky pro uplatnění náhrady škody, zejména chybí porušení právní povinnosti ze strany žalovaného, nebyl prokázán vznik škody na straně žalobce ani její výše a rovněž ani příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody žalobci. Tvrzení žalobce uvedená v žalobě jsou nepravdivá a zcela odporují zjištěním a závěrům, které učinil soud v trestním řízení. K popisovaným zraněním žalobce nemohlo dojít při konfliktu s žalovaným (zánět slinivky, vyražení zubů i s kořeny), přičemž zánět slinivky souvisí spíše s jeho nezřízeným životním stylem a již před konfliktem rovněž trpěl paradentózou. Žalobce je konfliktní osobou, vyhledávající spory a fyzické konflikty a byl za to několikrát projednáván v přestupkovém řízení. U jednání dne 26. 8. 2020, jakož i v závěrečném návrhu bylo ze strany žalovaného doplněno, že se jen bránil útoku žalobce, jednal v nutné obraně, kdy odvracel útok žalobce. Dále poukazoval na možnou aplikaci ustanovení § 2918 o. z., neboť to byl žalobce, který konflikt vyvolal, ještě jednou se na místo vrátil a opět vyvolal útok na žalovaného.

6. Žalobce celé jméno původního účastníka v průběhu řízení dne datum zemřel a soud usnesením ze dne 4. 3. 2019, č. j.  – 78, rozhodl podle o pokračování v řízení s nástupkyní žalobce celé jméno žalobkyně, datum narození. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 3. 2019.

7. Usnesením ze dne 21. 2. 2020, č. j.  – 120, soud ustanovil žalobkyni podle z důvodu neznámého pobytu opatrovníka advokáta anonymizováno jméno příjmení. Zastupování žalobkyně takto trvalo nejpozději do listopadu 2021, kdy se žalobkyni podařilo kontaktovat a soudu sdělila adresu pro doručování písemností. V dalším průběhu řízení sice zůstala žalobkyně pasivní, podle přesvědčení soudu však již byly splněny podmínky pro projednání a rozhodnutí věci i bez zastoupení žalobkyně. Žalobkyni byl přitom opakovaně poskytnut prostor, aby se dostavila k jednání soudu, čehož nevyužila a soud proto věc rozhodl i v její nepřítomnosti na základě obsahu spisu a provedených důkazů ( až 3 ).

8. Žalobce předně k žalobě připojil řadu lékařských zpráv (č. l. 4 a následující - záznamů urologického vyšetření MUDr. jméno příjmení ze dne 2. 9. 2015 a 12. 1. 2017, lékařská zpráva/bodové ohodnocení bolestného MUDr. jméno příjmení ze dne 11. 1. 2017, lékařský posudek/bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění MUDr. jméno příjmení ze dne 13. 1. 2017, lékařský posudek/bodové ohodnocení bolestného MUDr. jméno příjmení ze dne 13. 1. 2017, lékařská zpráva oční ambulance MUDr. jméno příjmení ze dne 5. 1. 2017, záznamů o chirurgickém ambulantním vyšetření nemocnice ze dne 3. 6. 2015, 31. 5. 2015, 5. 5. 2015, 1. 5. 2015, 27. 4. 2015 a 23. 4. 2015). anonymizováno 6 slov název soudu anonymizováno spisová značka. anonymizováno 6 slov anonymizováno anonymizováno oddělení ze dne 14. 3. 2015 (č. l. 153 připojeného spisu) z níž vyplývá, že žalobce byl přivezen RZP z důvodu tvrzeného fyzického napadení. Po provedených vyšetřeních bylo diagnostikováno mnohačetné povrchní poranění hlavy a zhmoždění/kontuze dolní části zad a pánve. Zejm. bylo zjištěno krvácení z nosu, bolestivost a otoky, v dutině ústní stopy krve, vybité dva dolní řezáky, tržná rána pod bradou a drobné kontuze v okolí páteře. Z potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti žalobce (č. l. 23) se podává, že tato trvala od 14. 3. 2015 do 19. 4. 2015. Spis dále obsahuje např. záznamy urologického vyšetření MUDr. jméno příjmení ze dne 7. 10. 2015, 26. 1. 2016, 8. 12. 2015, 16. 3. 2016 a 28. 4. 2016, fotodokumentaci, zprávu MUDr. jméno příjmení ze dne 1. 3. 2016, propouštěcí zprávu z chirurgického oddělení ze dne datum, zprávy chirurgické ambulance ze dne 5. 6. 2015, 6. 1. 2016 a 7. 1. 2016, zprávu traumatologické ambulance ze dne datum, odborné vyjádření MUDr. jméno příjmení, CSc. ze dne datum a zprávy traumatologické ambulance - MUDr. jméno příjmení, ze dne 14. 3. 2015 (o zdravotní stavu žalovaného a jméno celé jméno žalovaného). Soud pro stručnost obsah dokladů neuvádí, neboť se jedná o odborné zprávy, které měl k dispozici i soudem ustanovený znalec, posuzující zdravotní stav žalobce, možné následky tvrzeného protiprávního jednání žalovaného i bodové hodnocení takových následků a soud v dalším vycházel z vyhotoveného znaleckého posudku.

9. Ze stvrzenky vystavené dne 11. 11. 2015 společností právnická osoba, obec, soud zjistil, že žalobce uhradil na zhotovení můstku částku 19.048 Kč.

10. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce ze dne 8. 6. 2021 soud zjistil, že příčinou vzniku zánětu slinivky břišní byl s největší pravděpodobností životní styl žalobce, stravovací návyky, konzumace alkoholu a kouření. Opětovné vracení se zánětů bylo způsobeno nespoluprácí pana celé jméno původního účastníka při léčbě, kdy opakovaně podepisoval negativní reversy, odmítal hospitalizace a nemohla tak proběhnout správná a dostatečná léčba. Bolesti zad byly projevem zánětu slinivky břišní. Poranění v oblasti páteře, které by tyto potíže mohlo způsobovat, nebylo zjištěno. Příčina poruch mikce nebyla zjištěna, může to být postižení nervového systému, ztížený odtok moči organického či funkčního typu nebo může být příčina neznámá. Dále může únik moči být způsoben mikčním reflexem spuštěným předčasným roztažením stěny močového měchýře. Příčiny jsou zde na podkladě postižení stěny zánětem, nádorem, kameny nebo mohou být neznámé. Příčina v urologické dokumentaci je uváděna tzv. neurogenním měchýřem, což je souhrnné označení pro poruchy jímací nebo vylučovací funkce močového měchýře, které mají neurologický původ. Vzhledem k tomu, že není údaj o poranění nervové soustavy ani, ani oblasti močového měchýře, potíže s močením s předmětným úrazem nesouvisí. Příčiny zánětu slinivky břišní, poruch močení a bolesti zad nejsou úrazového původu a nesouvisí s jednáním žalovaného ve dnech anonymizováno a datum. Žalobce byl v důsledku poranění utrpěných při předmětném napadení přechodně významněji omezen v běžném způsobu života v důsledku bolestivosti pohmožděných lokalit řádově po dobu několika dnů. V pracovních aktivitách lze připustit dobu trvání omezení po dobu asi 5 týdnů, jak bylo dokumentováno praktickou lékařkou. Poranění zubů vzhledem k terénu parodontického postižení všech zubů, a především předních, významněji běžný způsob života, běžný příjem potravy, neztížilo, nebo jen po dobu několika dnů při bolestivosti. Při takto rozsáhlém postižení zubů parodontózou by ke ztrátě zubů pravděpodobně došlo při stomatologickém ošetření i bez úrazu, jejich ztráta tak není hodnotitelným trvalým následkem. Poškozený nebyl v důsledku poranění dlouhodobě omezen v možnosti uplatnit se ve společnosti, pracovních, zájmových a společenských aktivitách. Nespavost a psychické obtíže nebyly dokumentovány a jsou uváděny jen v urologické dokumentaci jako anamnestický údaj. Není známo, že by poškozený podstoupil vyšetření psychiatrem nebo psychologem. Do souvislosti s tvrzeným napadením dal znalec následky spočívající v pohmoždění v oblasti nosu, pohmoždění tváří, pohmoždění temene hlavy, tržné ráně brady, pohmoždění levé oční koule, podvrtnutí krční páteře, pohmoždění zad, ztrátě jednoho řezáku (bodové hodnocení kráceno na ½), zlomenině korunky řezáku (bodové hodnocení kráceno na ½) a odřenině pravého kolene. Znalec pak provedl hodnocení bolesti podle metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví celkem 99 bodů (z toho odřenina pravého kolene 2 body). Hodnota jednoho bodu pro bolest podle této metodiky byla v roce 2015 v částce 256,86 Kč. Bodové hodnocení poranění zubů bylo kráceno na ½ vzhledem k výraznému parodontickému postižení. Hodnotitelné trvalé následky předmětný úraz nezanechal. Lze dodat, že znalec při vyhotovení znaleckého posudku vycházel z lékařských zpráv doložených žalobcem i z dalších, které si vyžádal, včetně pitevního protokolu, a v nálezové části provedl shrnutí zjištěného stavu a jeho rozbor včetně ohodnocení zajištěných dokladů.

11. Po zhodnocení znaleckého posudku soud uzavřel, že tento je přesvědčivý a použitelný pro posouzení věci. Závěry posudku byly náležitě a dostatečně odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, znalec měl k dispozici potřebnou dokumentaci, závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů, jak vyplývají ze spisu, a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Odborné závěry posudku, resp. jejich věcnou správnost, pak soud nemůže přezkoumávat. Nakonec ani ze strany účastníků nebylo proti závěrům posudku žádných námitek.

12. Žalobce již nebylo možné s ohledem na úmrtí vyslechnout, soud proto použil alespoň jeho výpověď z připojeného trestního spisu. U Okresního soudu v Prostějově byl dne datum podán Okresním státním zastupitelstvím v obec návrh na potrestání žalovaného pro přečin ublížení na zdraví podle a přečin výtržnictví podle . Žalovanému bylo kladeno za vinu, že dne datum kolem 00:30 hodin v podnapilém stavu po předchozím vzájemném slovním a fyzickém napadení uvnitř místního pohostinství fyzicky napadl žalobce společně se jméno celé jméno žalovaného před pohostinstvím, když ho opakovaně uhodil pěstí do obličeje a poté, co upadl na zem, do něho opakovaně kopal, čímž mu způsobil pohmoždění obličeje, krvácení z nosu, otok nosu a v oblasti jařmových oblouků, ztrátu dvou řezáků, tržnou ránu pod bradou, oděrky na zevní straně kolen a kloubu pravé dolní končetiny a bolestivost svalstva v okolí krční páteře, pro kteréžto zranění musel vyhledat lékařské ošetření a byl léčen, přičemž nejméně po dobu jednoho týdne byl podstatně omezen v obvyklém způsobu života, když jeho pracovní neschopnost trvala do 19. 4. 2015. Věc byla projednána pod sp. zn. spisová značka.

13. Žalobce u hlavního líčení jako svědek uvedl, že po slovní rozepři dostal od žalovaného ránu přes nos, kdy ho žalovaný praštil do obličeje, do toho se přidal otec žalovaného a už ležel na zemi. Takto se v hospodě požduchali, na což vzal kytaru a odešel domů. Po určité době se vrátil k hospodě, kdy žalovaný na něho vletěl do obličeje, otec žalovaného ho zezadu kopl do zad, vždycky ho shodili na zem a ze všech stran do něho kopali. Pak už má výpadek. Žalovaný ho takto udeřil do obličeje do levého obočí a to pěstí. To bylo ještě v té hospodě. Tam žádné zranění neměl, pouze mu tekla krev z nosu. Napadení před hospodou potom popisoval tak, že žalovaný se rozběhl a chtěl ho udeřit do obličeje pěstí, vedl údery oběma pěstmi, kopal nohama, a když ho skroutil a podržel na zemi, tak otec žalovaného vždycky přišel a začal ho kopat do zad, shodil ho. Otec žalovaného mu možná vykopl i ty zuby, byla to taková mela, oni se střídali. Bylo toho během vteřiny tolik kopanců a tolik všeho, že má pak výpadek. Pokud jde o zranění, měl dva stehy na bradě, byl celý dokopaný, měl vyražené přední zuby, měl modrá záda, všechno dokopané ze všech a natržené ucho.

14. Konfliktu mezi účastníky se účastnily i další osoby a v tomto směru soud čerpal opět z uvedeného trestního spisu. V průběhu trestního řízení byla takto vyslechnuta jako svědkyně dcera žalobce (v nyní posuzované věci žalobkyně), která zejm. uvedla, že když přišla k hospodě, viděla, jak žalovaný žalobce praštil pěstí do obličeje někam směrem k oku, žalobce se snažil chytit ruce žalovaného, ale zaútočil na něho ještě otec žalovaného a to tak, že ho začal napadat do zad, kopat ho a podobné věci. Nakonec ho zpacifikovali úplně k zemi. Když už ležel na zemi, tak do něj začali kopat, žalovaný žalobce praštil asi třikrát nebo čtyřikrát. Stejně tak, když ležel na zemi, tak do něj žalovaný s otcem kopali dopředu a dozadu asi zase třikrát nebo čtyřikrát a to do oblasti břicha, do zad i do obličeje.

15. Svědek jméno celé jméno žalovaného uvedl, že v hospodě se žalobce po žalovaném ohnal a shodil jej, následně se tam začali přetahovat a všechno tam pobourali, načež žalobce spadl a udeřil se bradou o hranu stolu. Dále žalobce na svědka zaútočil pěstí a udeřil jej pod levé rameno, až odletěl na kamna. Následně se žalobce s žalovaným začali zase sukovat a žalobce spadl na zem, poté se žalobce zvedl a odešel. Později před hospodou, když přišel žalovaný, žalobce na něho vyletěl, skopl ho na zem, dal mu pěstí, začal do něho zběsile kopat. Žalobce vzal za bundu a táhl ho pryč, mezi tím žalovaný vstal, chytl žalobce za bundu a oba spadli na zem. Padla tam i nějaká rána, žalobce dal žalovanému, žalobce zase dostal nějakou ránu, zkrátka byla to taková chlapská rvačka. Když toto viděl, tak tam vletěl a začal syna od žalobce odtahovat. V tom přiletěla dcera žalobce a začala ho kopat do zadku. Nakonec pomohli žalobce zvednout, bylo tam plno krve, měl nos, ret a pusu rozbitou, sám možná také udeřil žalobce, když ho odtahoval od toho syna. Vzal ho tak nějak kolenem a odtáhl ho pryč.

16. Dále byla v průběhu trestního řízení vyslechnuta jako svědkyně jméno příjmení, která uvedla, že když žalovaný vyšel ven před hospodu z branky, žalobce se rozběhl a zepředu ho nakopl do kolene, tím žalovaný spadl na zem, žalobce ho začal kopat na té zemi a žalovaný se bránil. Otec žalovaného přišel a snažil se žalobce odhodit, nakonec žalobce setřepali s tím, že tedy už jde domů.

17. Usnesením ze dne 26. 5. 2016 soud věc postoupil stát. instituce, neboť nejde o trestný čin, avšak žalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. Usnesení nabylo právní moci dne datum stát. instituce potom řízení o přestupku rozhodnutím ze dne 21. 6. 2017 zastavil, neboť odpovědnost za přestupky zanikla (od jeho spáchání uplynul jeden rok).

18. Soud měl dále k dispozici spis stát. instituce, sp. zn. spisová značka, č. j. spisová značka, z něhož bylo zjištěno, že správní orgán rozhodnutím ze dne datum zastavil řízení o přestupku proti veřejnému pořádku a proti občanskému soužití, kterých se měl dopustit žalobce tím, že dne datum měl v době kolem 22:00 hodin v pohostinství příjmení příjmení v obci obec – část obce nejdříve verbálně a následně fyzicky napadnout celé jméno žalovaného, kdy ho měl udeřit pěstí do obličeje, až tento upadl na záda, poté měl v útoku pokračovat a opět udeřit celé jméno žalovaného do obličeje do oblasti oka a spánku, kdy tento měl utrpět nad okem velkou modřinu a tím měl vzbudit veřejné pohoršení a úmyslně narušit občanské soužití drobným ublížením na zdraví. Řízení bylo zastaveno, neboť odpovědnost za přestupky zanikla uplynutím prekluzivní lhůty od spáchání přestupku. Rozhodnutí nabylo právní moci datum.

19. Žalovaný vyslechnutý v nyní posuzované věci jako účastník řízení uvedl, že dne datum byl v hospodě v část obce, kde ho žalobce začal verbálně urážet. Pak ho přes stůl chytil za tričko a semlelo se vzájemné napadení, kdy ho žalobce několikrát udeřil pěstí do různých částí těla. Nakonec spadli společně na zem. Sám mu nějakou ránu nedal, jen se bránil, možná, když padali tak něco neúmyslně. Následně ho žalobce ještě jednou chytil kolem krku a strhl ho na zem. Poté žalobce odešel. Při tomto konfliktu k tvrzeným zraněním a následkům dojít nemohlo, pouze tam bylo lehké krvácení z nosu u žalobce. V nočních hodinách, pak žalobce přišel k hospodě, lomcoval s brankou, křičel urážky na žalovaného a jeho otce s tím, že jim rozbije hubu apod. Když vyšli ven, žalobce se na žalovaného rozběhl a kopl ho do pravého kolene. Žalovaný se zohnul a žalobce přes něho přepadl nebo na žalovaného spadl a zavalil ho. Když leželi na zemi, tak přišel otec a žalobce z žalovaného shodil. K ničemu dalšímu mezi žalobcem a žalovaným, dá se říci, nedošlo. Žalobce s jeho dcerou pak odcházeli domů. K nějakým úderům ze strany žalovaného podle jeho výpovědi nedošlo a přímo ho nějak neudeřil, ani ho nekopal. Připustil však, že si pak žalobce stěžoval na bolest zad, mohl také spadnout obličejem na zem. Jinak neví, zda a jaká měl žalobce zranění, byla tma. Sám neuváděl, že by kromě zad měl nějaké bolesti nebo že by si ošetřoval nějaké rány. Žalovaný měl po konfliktu zraněnou ruku, bolelo ho koleno, dále měl nějaké modřiny. Žalobce ten den pil pivo a tvrdý alkohol a působil podnapile. Žalovaný vypil zhruba tři až čtyři piva. Podobně žalovaný vypovídal v průběhu trestního řízení (viz např. protokol o hlavním líčení ze dne datum) s tím, že se jen bránil, jenom se kryl, ale když byla třeba příležitost, tak do žalobce žduchl, až nakonec spadl na zem. Neměl snahu ho udeřit a neví, jestli někde zavadil rukou, někde ho bouchl, apod.

20. Návrh na výslech svědkyně jméno příjmení soud zamítnul, neboť byla použita její výpověď z trestního řízení.

21. Z takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

22. Žalobou uplatnil žalobce nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy v souvislosti s tvrzeným ublížením na zdraví, a to ve formě bolestného, nákladů na léčení, náhrady psychické újmy a trvalých následků a náhrady ušlého zisku.

23. Podle , (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Toto ustanovení vymezuje základní požadavky na vznik povinnosti k náhradě škody ve vztahu k porušení povinnosti, která není založena na smlouvě (§ 2913 o. z.) nebo porušení dobrých mravů (§ 2909 o. z.), když stanoví, že je povinnost nahradit veškerou zaviněnou škodu, která vznikla jako následek porušení zákonné povinnosti. Jedná se o povinnost k náhradě škody s ohledem na zavinění (§ 23911 o. z.).

25. Ustanovení § 2910 upravuje dvě základní skutkové podstaty. Povinnost k náhradě škody vzniká tomu, kdo zaviněným protiprávním jednáním poruší absolutní práva někoho jiného (poškozeného), která lze vymezit jako život, tělesnou integritu, zdraví, svobodu nebo vlastnictví; nebo zaviněným protiprávním jednáním poruší relativní práva někoho jiného (poškozeného), která jsou chráněna zvláštním předpisem.

26. V souladu s uvedeným jsou pak základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. Tyto předpoklady musí být naplněny kumulativně a při absenci některého z nich odpovědnost za škodu nevzniká.

27. S ohledem na vymezení základních předpokladů pro odpovědnost žalovaného za škodu se soud nejprve zabýval otázkou, zda a jaká vznikla žalobci újma, přičemž v posuzované věci se jedná o zásah do absolutního práva žalobce spočívajícího v ochraně osobnosti člověka, která nepochybně zahrnuje i ochranu zdraví a života člověka. Podle § 81 a § 82 odst. 1 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

28. V posuzované věci vzal soud za prokázané, že žalobce dne datum či datum utrpěl újmu na zdraví spočívající v pohmoždění v oblasti nosu, pohmoždění tváří, pohmoždění temene hlavy, tržné rány brady, pohmoždění levé oční koule, podvrtnutí krční páteře, pohmoždění zad, ztrátě jednoho řezáku, zlomenině korunky řezáku a odřenině pravého kolene. Tento závěr vychází především z vyhotoveného znaleckého posudku celé jméno znalce a je podpořen i lékařkou zprávou ortopedicko-traumatologického oddělení ze dne datum, z níž jednoznačně vyplývá, že žalobce byl přivezen RZP z důvodu tvrzeného fyzického napadení. Po provedených vyšetřeních bylo diagnostikováno mnohačetné povrchní poranění hlavy a zhmoždění/kontuze dolní části zad a pánve. Zejm. bylo zjištěno krvácení z nosu, bolestivost a otoky rozšířené i na oba zygomatiky, v dutině ústní stopy krve, vybité dva dolní řezáky, tržná rána pod bradou a drobné kontuze v okolí páteře. Na uvedené navazuje rovněž potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, které bylo žalobci vystaveno od datum do datum.

29. Dalším předpokladem pro vznik povinnosti k náhradě škody je protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti. Podle tvrzení žalobce byl napaden žalovaným a jeho otcem jméno celé jméno žalovaného, přičemž žalovaný měl žalobce opakovaně uhodit pěstí do obličeje a kopat jej do zad a břicha, čímž mu způsobil specifikovaná poranění, vše do takové míry, že musel vyhledat lékařské ošetření. Jak již bylo uvedeno, s ohledem na úmrtí žalobce nebylo možné zajistit jeho výpověď jako účastníka řízení a soud proto vycházel z jeho výpovědi učiněné u hlavního líčení v průběhu trestního řízení a konfrontoval ji s ostatními důkazy ve formě výpovědi žalovaného a výpovědi dalších přítomných svědků události.

30. Takto bylo podle přesvědčení soudu prokázáno, že dne datum a na přelomu dne datum a datum došlo v pohostinství v část obce a později před tímto pohostinstvím k fyzickému konfliktu mj. mezi žalobcem a žalovaným, při němž byl žalobce opakovaně udeřen do oblasti obličeje, povalen na zem a kopán do oblasti zad. Přitom utrpěl popisovaná zranění. Konfliktu se aktivně účastnil i otec žalovaného jméno celé jméno žalovaného, přičemž v útocích se střídali. Žalovaný sice napadení žalobce popíral s tím, že v hospodě žalobci nedal žádnou ránu a jen se bránil a v nočních hodinách před hospodou při útoku na žalovaného žalobce jen přepadl nebo spadl a k ničemu dalšímu mezi nimi v podstatě nedošlo. Takovou výpověď však soud považuje za účelovou, neboť nejen že odporuje následně zjištěným poraněním žalobce po převozu do nemocnice, které svědčí o úderech či kopancích do různých částí těla, ale i některým dalším důkazům.

31. Přehlédnout v této souvislosti nelze především výpověď jméno celé jméno žalovaného, otce žalovaného, který v trestním řízení mj. uvedl, že při incidentu v pohostinství byli žalobce a žalovaný ve vzájemném fyzickém kontaktu, přetahovali se a žalobce spadl, přičemž se uhodil do brady o hranu stolu. Později před hospodou měl sice žalovaného nejprve napadnout žalobce, později však žalovaný vzal žalobce za bundu, až oba spadli na zem. Přitom padla i nějaká rána, kdy žalobce dal žalovanému a také žalobce dostal naopak nějakou ránu. To podle názoru soudu zcela jasně nasvědčuje tomu, že žalovaný se jen nebránil útokům žalobce, nýbrž rovněž na žalobce fyzicky útočil. K tomu lze dodat, že svědek situaci popisoval jako„ chlapská rvačka“. Současně připustil, že sám možná také udeřil žalobce, když ho odtahoval od žalovaného. Také žalobkyně (dcera žalobce) do protokolu uvedla, že když přišla k hospodě, viděla, jak žalovaný žalobce praštil pěstí do obličeje, zaútočil na něho kopáním i otec žalovaného, až ho nakonec zpacifikovali úplně k zemi. Žalovaný žalobce praštil asi třikrát nebo čtyřikrát a stejně tak, když ležel na zemi, tak do něj žalovaný s otcem kopali dopředu a dozadu opět třikrát nebo čtyřikrát a do oblasti břicha, do zad i do obličeje. Další přítomná jméno příjmení pak uvedla jen tolik, že před hospodou se žalobce rozběhl a nakopl žalovaného do kolene, žalovaný spadl na zem, žalobce ho začal kopat a žalovaný se bránil. Otec žalovaného přišel a snažil se žalobce odhodit.

32. Z uvedeného soud uzavřel, že mezi účastníky došlo ke vzájemnému fyzickému konfliktu, do něhož aktivně zasáhl i otec žalovaného jméno celé jméno žalovaného, přičemž žalobce byl v jeho průběhu opakovaně udeřen či kopán do oblasti obličeje o oblasti zad. K poranění žalobce mohlo dojít i při pádu na zem poté, co se účastníci vzájemně přetahovali. S odstupem času a při nemožnosti výpovědi žalobce a svědka jméno celé jméno žalovaného již prakticky není možné přesně zrekonstruovat přesný průběh obou konfliktů, lze však nepochybně uzavřít, že i žalovaný se na nich aktivně podílel a je více než pravděpodobné, že na útok žalobce sám reagoval útoky. Nakonec i v průběhu hlavního líčení dne datum žalovaný připustil, že se sice bránil a kryl, avšak když byla příležitost, tak do žalobce strčil, až spadl na zem nebo mohl někde zavadit rukou, někde ho udeřit, apod.

33. Z těchto důvodů soud uzavřel, že lze považovat za prokázané i protiprávní jednání žalovaného spočívající ve fyzickém napadení žalobce údery či kopy do různých částí těla, což lze nepochybně považovat za jednání v rozporu s právem žalobce na ochranu osobnosti jeho života a zdraví. I tento předpoklad pro odpovědnost žalovaného za způsobenou újmu je tedy naplněn.

34. Nutno dodat, že pokud se obou konfliktů aktivně účastnil i otec žalovaného, podle § 2915 odst. 1 o. z., je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Tak je tomu i v posuzované věci, kdy je již prakticky nemožné určit, konkrétně který z více způsobených následků svým jednáním zapříčinil žalovaný a který jeho otec. Nic pak nebrání požadovat celé plnění jen po žalovaném (§ 1872 odst. 1 o. z.).

35. Žalovaný dále argumentoval splněním podmínek pro nutnou obranu, kdy podle § 2905 o. z. kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku.

36. Soud nijak nezpochybňuje, že žalovaný podle obsahu spisu mohl reagovat na slovní a následně fyzické útoky ze strany žalobce, které lze v této souvislosti rovněž považovat za bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok proti právem chráněnému statku (život a zdraví člověka) na straně žalovaného. Na druhou stranu však dospěl ke zjištění, byť přesný průběh konfliktů mezi účastníky již není možné přesně zjistit, že žalobce byl opakovaně udeřen či kopán do obličeje a oblasti zad, a to i když např. ležel na zemi, což nenasvědčuje na pouhé odvracení útoků žalobce ze strany žalovaného, ale spíše o oplácení týmž způsobem. Nemůže pak jít o nutnou obranu ve smyslu citovaného ustanovení o. z. Lze také dodat, že i přes předchozí incident v pohostinství žalovaný a jeho otec v nočních hodinách na lomcování s brankou a slovní urážky či výhrůžky ze strany žalobce reagovali tím, že vyšli ven na ulici do kontaktu s žalobcem (viz výpověď žalovaného), i když mohli s ohledem na uvedené chování žalobce a předchozí konflikt v pohostinství předpokládat, že další kontakt mezi zúčastněnými může vést ke vzájemnému napadení.

37. Žalovaný ještě v průběhu řízení argumentoval ustanovením § 2918 o. z., podle něhož vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Toto ustanovení tedy stanoví zásadu, podle níž nemůže být škůdce povinen k náhradě celé utrpěné škody, ale pouze její části, bylo-li jednou z příčin vzniku újmy jednání poškozeného. Podle přesvědčení soudu je však nutné, aby z hlediska základní předpokladů odpovědnosti za takové jednání (spoluúčasti) poškozeného byl naplněn přinejmenším předpoklad příčinné souvislosti. Z povahy věci pak v daném případě jistě nelze usuzovat, že by si žalobce vlastním jednáním sám způsobil újmu na zdraví. Jinak řečeno jednání žalobce, zde zjevně nemohla být důvodem vzniku posuzované škody a nelze k němu přihlížet.

38. Při posuzování příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním žalovaného, jak je soud dovodil výše, soud vycházel primárně ze znaleckého posudku celé jméno znalce, z jehož závěrů (zejm. bod 2.4 posudku) vyplývá, že do souvislosti s napadením žalobce lze dát újmu na zdraví v podobě pohmoždění v oblasti nosu, pohmoždění tváří, pohmoždění temene hlavy, tržné ráně brady, pohmoždění levé oční koule, podvrtnutí krční páteře, pohmoždění zad, ztráty jednoho řezáku, zlomeniny korunky řezáku a odřeniny pravého kolene. Jak již bylo výše uvedeno, je zde i zjevná časová souvislost mezi konfliktem účastníků a vyhledáním lékařského ošetření žalobce na ortopedicko-traumatologickém oddělení dne datum, kdy bylo obecně diagnostikováno mnohačetné povrchní poranění hlavy a zhmoždění/kontuze dolní části zad a pánve. Proto i tento předpoklad pro odpovědnost žalovaného považoval soud za splněný, neboť k újmě na zdraví žalobce došlo právě následkem protiprávního jednání žalovaného jako škůdce (toto jednání a škoda jsou tedy ve vzájemném poměru příčiny a následku a tudíž nebýt protiprávního jednání, ke škodě by nedošlo).

39. Ze závěrů znaleckého posudku je naopak zřejmé, že ostatní tvrzená poškození zdraví žalobce (zánět slinivky břišní, bolesti zad, poruchy mikce) nejsou úrazového původu a nesouvisí tedy s posuzovaným jednáním žalovaného. V této části pak nemůže být předpoklad příčinné souvislosti naplněn, což vedlo soud k zamítnutí s tím souvisejících uplatněných nároků (viz níže). Soud se pak nezabýval takto tvrzenými následky ani z hlediska způsobené újmy (viz bod 28 odůvodnění).

40. Posledním ze základních předpokladů skutkové podstaty náhrady škody podle § 2910 o. z. je zavinění. Úprava zavinění je dále tvořena § 2911 o. z., podle něhož způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Toto ustanovení tedy stanoví vyvratitelnou domněnku zavinění, tedy domněnku, že jednal-li škůdce protiprávně, a způsobil tím škodu, zavinění v rozsahu nedbalosti se předpokládá a škůdce musí přednést důkazy, aby se vyvinil. Naopak není na poškozeném (zde žalobci), aby prokazoval zavinění škůdce ve formě nedbalosti. Přitom v případě první skutkové podstaty § číslo, která zakládá odpovědnost za porušení absolutních práv, musí zavinění krýt protiprávní jednání a zásah do absolutního práva (zavinění z pohledu občanského práva tedy nemusí zahrnovat způsobení újmy).

41. V posuzované věci soud dospěl jak k závěru o protiprávním jednání žalovaného, tak o zásahu do absolutního práva žalobce a zavinění žalovaného minimálně ve formě nedbalosti se tedy předpokládá. K tomu soud dodává, že průměrná osoba musí jednat tak, aby nepůsobila škodu třetím osobám, a přitom musí brát v úvahu zejména stupeň a hodnotu ohrožených a sledovaných zájmů, nebezpečnost situace a vztah blízkosti mezi jednotlivými stranami. Je přitom přirozené, že absolutní práva jako život, tělesná a duševní integrita, lidská důstojnost a svoboda budou požívat nejvyšší ochrany a jednání vůči nim musí být co nejopatrnější. S ohledem na způsob jednání žalovaného a další okolnosti vzniku odpovědnostního vztahu, nelze v dané věci dovodit, že by k zaviněnému protiprávnímu jednání žalovaného nedošlo. Naopak lze uvažovat o úmyslné formě zavinění, když žalovaný si z povahy věci musel být vědom protiprávnosti svého jednání a rovněž škodlivého následku na zdraví žalobce.

42. Lze shrnout, že soud považoval za prokázané všechny předpoklady pro vznik povinnosti žalovaného k náhradě způsobené škody (viz bod 26 odůvodnění). Dále se pak soud zabýval způsobem a rozsahem náhrady škody.

43. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

44. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala (§ 2957 o. z.).

45. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce především újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění (§ 2958 o. z.), dále účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu (§ 2960 o. z.), náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu (§ 2962 odst. 1 o. z.), náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu; dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám (§ 2963 odst. 1 o. z.).

46. V dané věci se žalobce domáhal zaplacení bolestného, dále nákladů léčení, náhrady psychické újmy a trvalých následků a náhrady majetkové škody ve formě ušlého zisku.

47. Pokud jde o uplatněný nárok na náhradu vyvažující vytrpěné bolesti (§ 2958 o. z.), její výše se podává ze znaleckého posudku, v němž znalec provedl podle metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví bodové ohodnocení následků, je lze dát do souvislosti s napadením žalobce (tj. pohmoždění v oblasti nosu, pohmoždění tváří, pohmoždění temene hlavy, tržná rána brady, pohmoždění levé oční koule, podvrtnutí krční páteře, pohmoždění zad, ztráta jednoho řezáku (bodové hodnocení kráceno na ½), zlomenina korunky řezáku (bodové hodnocení kráceno na ½) a odřeninu pravého kolene, a to celkem na 99 bodů. Soud z toho přiznal náhradu za 97 bodů, neboť ze strany žalobce nebyly tvrzeny následky ve formě poranění pravého kolene, což bylo ohodnoceno dvěma body. Hodnota jednoho bodu pro bolest podle použité metodiky byla v roce 2015 v částce 256,86 Kč a celková výše náhrady tak činí 97 x 256,86 Kč, tedy částku 24.915,42 Kč. V tomto rozsahu soud tedy žalobě vyhověl. K zaplacení byla stanovena obecná třídenní lhůta podle

48. Z uvedeného vyplývá, že co se pak týká ostatních uplatněných nároků, tyto soud nepřiznal. Předně je potřeba zopakovat, že podle závěrů znaleckého posudku příčiny vzniku zánětu slinivky břišní, bolesti zad, poruchy mikce nejsou úrazového původu a nesouvisí s posuzovaným jednáním žalovaného. Nelze pak ani v této části uvažovat o přiznání odškodnění formou bolestného či ztížení společenského uplatnění. Hodnotitelné trvalé následky podle znalce nezanechalo ani poškození zdraví žalobce, kde soud přiznal bolestné. Rovněž v této části tedy nemohl žalobci vzniknout nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění.

49. Náklady léčení, které měly spočívat v úhradě částky 19.048 Kč za zhotovení můstku (výše těchto nákladů byla doložena stvrzenkou společnosti právnická osoba), nebyly podle závěrů soudu vynaloženy v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, neboť žalobce trpěl rozsáhlým postižením zubů parodontózou a podle znaleckého posudku by ke ztrátě zubů došlo při stomatologickém ošetření i bez úrazu. Ani tyto náklady soud proto nepřiznal.

50. Pokud pak jde nakonec o ostatní uplatněné částky jako náhrada psychické újmy a náhrada ušlého zisku, zde nezbývá než konstatovat, že při pasivitě žalující strany neměl soud dostatek podkladů pro jejich posouzení; přitom břemeno tvrzení a důkazní břemeno je v tomto směru na poškozeném. V průběhu řízení nebylo především prokázáno, na jakém základě, v jaké době a v jaké výši žalobci ušel zisk z podnikatelské či jiné činnosti, ani jaké případně utrpěl duševní útrapy spojené s napadením a způsobenou újmou na zdraví. Při absenci důkazů v tomto směru proto soudu nezbylo, než žalobu i v této části zamítnout.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení převážně úspěšný (v rozsahu 93 %), nárok na náhradu 86 % vzniklých nákladů řízení. Tyto náklady v částce 66.634,70 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 354.126 Kč sestávající z částky 9.740 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v  a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., náhrady za promeškaný čas v souvislosti s jednáním dne 16. 12. 2021 v částce 4.870 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 55.070 Kč ve výši 11.564,70 Kč. Z těchto nákladů bylo žalovanému přiznáno 86 %, tedy částka 57.306 Kč. Soud dodává, že při posuzování náhrady nákladů řízení nepřihlížel z hlediska ustanovení k částečnému zastavení řízení, neboť k němu došlo jen v poměrně nepatrné částce.

52. Podle má stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly náklady na ustanoveného opatrovníka žalobkyně v částce 7.303,56 Kč a na vyhotovení znaleckého posudku (znalečné) v částce 9.450 Kč (celkem 16.753,56 Kč). Podle výsledku řízení pak soud zavázal k úhradě takto vzniklých nákladů žalobkyni v rozsahu 93 % (15.580,81 Kč) a žalovaného v rozsahu 7 % (1.172,75 Kč).

53. Nakonec soud uložil žalovanému podle , o soudních poplatcích, povinnost zaplatit část soudního poplatku z žaloby, neboť žalobce byl od placení poplatku ze zákona osvobozen ( ) a poplatková povinnost přechází podle výsledku řízení na žalovaného. Soudní poplatek z žalované částky 354.126 Kč činí podle položky 1 sazebníku 17.707 Kč, z čehož 7 % činí 1.239,49 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.