Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 9/2021-68
Okresní soud v Mostě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu titul Romany Malé a přísedících Mgr. Petra Kvíze a Dany Pichové ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o žalobě na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru
takto:
I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru dána žalobkyni ze strany žalované listino u ze dne datum z důvodu dle § 52 písm. c) Zákoníku práce je neplatná.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru dána žalobkyni ze strany žalované listino u ze dne [datum] z důvodu dle § 52 písm. c) Zákoníku práce je neplatná. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru ze strany žalovaného provedená listino u ze dne datum je neplatná. Dle tvrzení žalobkyně obdržela od žalované dne datum výpověď s odůvodněním, že ve společnosti žalobkyně budou určité organizační změny a že si může vybrat, zda-li ukončí pracovní poměr dohodou, či zda bude ukončen pracovní poměr výpovědí. Žalobkyně dne datum sdělila žalované, že s výpovědí nesouhlasí, a nadále trvá na tom, aby jí žalovaná zaměstnávala. Na to žalovaná žalobkyni sdělila, že na výpovědi trvá a nebude přidělovat žalobkyni práci.
2. Neplatnost výpovědi pak žalobkyně odůvodňuje následujícímu skutečnostmi. Žalobkyně pracovala na pozici„ anonymizována tři slova“ a její pracovní činnosti byly anonymizována dvě slova včetně jejich administrativního zapracování, zajišťovala a vedla anonymizována dvě slova, anonymizována tři slova a další související činnosti, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova. V polovině anonymizováno rok byla přijata na pozici„ anonymizována dvě slova“ paní jméno příjmení. V březnu 2020 se žalobkyně dostavila na pracoviště, zjistila, že na její pracovní pozici pracuje paní příjmení, přičemž tato pozice byla nově označena jako„ anonymizována tři slova“ Žalovaná tak pouze přijala novou zaměstnankyni, která vykonává shodnou práci, jakou vykonávala žalobkyně. Nebyly tak naplněny znaky nadbytečnosti.
3. Žalovaná k žalobě uvedla, že výpověď byla dána v souladu se zákonem na základě učiněné organizační změny ze dne datum, kterou bylo zrušení pracovní pozice žalobkyně, a jejímž důsledkem byla právě nadbytečnost žalobkyně. Žalovaná dále uvedla, že paní příjmení vykonává jinou práci, než vykonávala žalobkyně.
4. Žalobkyně uvedla, že rozhodnutí o organizační změně bylo učiněno zcela účelově a bylo též antedatováno. Dále žalobkyně uvedla, že paní příjmení minimálně do anonymizováno rok pracovala u žalované na pozici anonymizována tři slova, přičemž toto označení používala i při e-mailové komunikaci. Až po seznámení se s žalobou změnila žalovaná název pracovní pozice paní příjmení na anonymizována dvě slova.
5. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro rozhodnutí ve věci. Ze svědecké výpovědi paní jméno příjmení, narozené datum, soud zjistil, že svědkyně pracovala u žalované nejdříve brigádnicky na pozici anonymizováno. Od datum nastoupila jako anonymizováno na hlavní pracovní poměr. Její náplní práce bylo anonymizováno 7 slov a anonymizována čtyři slova pro anonymizována tři slova a anonymizováno O práci se dozvěděla prostřednictvím pracovní agentury příjmení jméno, kde předtím pracovala. Práci přebrala po dvou pracovnících, a to po žalované a po paní příjmení. Podklady k práci jí předávala paní příjmení.
6. Ze svědecké výpovědi paní jméno příjmení, narozené datum, soud zjistil, že svědkyně pracovala u žalované na pracovní pozici anonymizována dvě slova od datum do datum posléze jí bylo sděleno, že po uplynutí pracovní smlouvy na dobu určitou nebude pracovní smlouva prodloužena. Svědkyně měla zájem nadále pracovat u žalované, a tak navrhla panu příjmení, že by pracovala na plný úvazek v anonymizováno, přičemž s tím pan příjmení souhlasil. Následně dostala svědkyně za úkol zaučit paní příjmení na pozici, kterou vykonávala svědkyně, tedy anonymizováno, svědkyně jí seznámila s anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, s odesíláním anonymizována dvě slova do obec. To vše měla naučit paní příjmení za 2 dny, přičemž tuto dobu nepovažuje svědkyně za přiměřenou, jelikož měla být delší. K pracovní náplni žalobkyně svědkyně uvedla, že pracovní náplní žalobkyně byl především anonymizována dvě slova anonymizováno a anonymizováno O žádných organizačních změnách svědkyně nevěděla. Pracovní poměr u žalované jí skončil datum. Ke dni podání svědecké výpovědi je svědkyně v předčasném důchodu.
7. Ze svědecké výpovědi paní jméno příjmení, narozené datum, soud zjistil, že u žalované od datum pracuje na pozici anonymizována dvě slova. Do datum byl jejím nadřízeným pan příjmení a od datum je její nadřízenou paní příjmení jednatelka společnosti. O plánované organizační změně věděla, přičemž jejím důsledkem mělo být snížení počtu zaměstnanců o jednoho a to na anonymizována dvě slova. S panem příjmení se rozhodovali mezi paní příjmení a žalobkyní, přičemž se rozhodli pro paní příjmení, že zůstane na oddělení, přestože měla pracovní smlouvu pouze na dobu určitou. Důvodem tohoto rozhodnutí byly lepší pracovní předpoklady paní příjmení pro práci na anonymizována dvě slova. K datum odešla žalobkyně a svědkyně se přesunula k paní příjmení. S prací paní příjmení po uplynutí nějaké doby přestala být spokojená, protože paní příjmení vykazovala vysoký počet chyb a opakovaně si chodili stěžovat zaměstnanci na výši mezd. Stejně tak si stěžovali zaměstnanci i na chování žalobkyně. Když svědkyně nastoupila v anonymizováno rok na anonymizována dvě slova žalované, pracovaly na anonymizována dvě slova tři zaměstnankyně – svědkyně, žalobkyně a paní příjmení. Od ledna 2020 pracuje na personálním oddělení svědkyně a paní příjmení.
8. Ze svědecké výpovědi pana jméno příjmení, narozeného datum, soud zjistil, že do roku rok pracoval u žalované na pozici anonymizována dvě slova. V anonymizováno rok dostal na starost též anonymizována dvě slova anonymizováno, kdy jediným jeho úkolem bylo nalézt anonymizována dvě slova anonymizováno. To se mu povedlo v anonymizováno rok, když nastoupila paní příjmení. Po nástupu paní příjmení měl svědek za úkol po dobu jednoho roku na chod oddělení dohlížet. příjmení příjmení dostala za úkol představit novou organizační anonymizována dvě slova anonymizováno, přičemž tato struktura byla následně vedením schválena. Jednatel žalobkyně požadoval, aby na oddělení byli dva pracovníci, přičemž jeden z nich bude mít vedoucí pravomoci. S organizační změnou byla žalobkyně seznámena v anonymizováno rok za přítomnosti svědka a paní příjmení. Dále paní příjmení končila pracovní smlouva, pokud by novou pracovní pozici zvládala, zůstala by na oddělení paní příjmení, paní celé jméno žalobkyně (žalobkyni) museli najít novou pozici, na anonymizováno rok již nebylo pochyb o tom, že z firmy odejde žalobkyně, že nemůže pokračovat na nové pozici. Pokud se snažil svědek najít nové pracovní uplatnění pro žalobkyni, nenašel však žádné, nikdo v závodě neměl pracovní pozici, na kterou by žalobkyně mohla nastoupit. Poté kdy žalobkyně dostala výpověď, i paní příjmení končila platnost pracovní smlouvy, na novou pozici nepočítali ani s jednou z nich. příjmení příjmení pak vypsala výběrové řízení, našla si novou pracovnici, se kterou na oddělení anonymizována dvě slova pracovala. V době, kdy dostala výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost žalobkyně, se už vědělo o tom, že se na oddělení lidských zdrojů ani se spolupracovnicí žalobkyně paní příjmení nepočítá. Před organizační změnou v anonymizováno rok anonymizována dvě slova anonymizováno mělo být zajištěno jedním vedoucím a dvěma referentkami, po organizační změně již měly být na oddělení lidských zdrojů pouze dvě pracovnice a to jedna vedoucí, druhá anonymizováno schopná zastoupit vedoucí.
9. Z výslechu jméno příjmení, narozeného datum, jehož výslech navrhla žalovaná, soud zjistil, že svědek pracuje u žalované na úplně jiném úseku, než pracovala žalobkyně. Ohledně výpovědi žalobkyně si pamatuje, že se výpověď řešila na úrovni vedení, ale detailní informace nemá. Je mu známo, že na personálním oddělení pracovala paní celé jméno žalobkyně, paní příjmení, pan příjmení, posléze coby vedoucí oddělení nastoupila paní příjmení. Nepamatuje si na důvody výpovědi, asi organizační. Neví, proč na oddělení přestala pracovat paní příjmení.
10. Z pracovní smlouvy žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že pracovní poměr žalobkyně u žalované na pracovní pozici anonymizováno, započal datum Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.
11. Z dodatku číslo k pracovní smlouvě soud zjistil, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl změněn tak, že žalovaná od datum vykonávala pro žalovanou práci na pracovní pozici anonymizována tři slova.
12. Z návrhu dohody o ukončení pracovního poměru soud zjistil, že žalovaná navrhla žalobkyni datum ukončit pracovní poměr dohodou.
13. Z výpovědi z pracovního poměru soud zjistil, že žalovaná udělila datum žalobkyni výpověď s doslovným odůvodněním:„ Vážená paní celé jméno žalobkyně, vzhledem k tomu, že zaměstnavatel přijal rozhodnutí o změně pracovních úkolů a o jiných organizačních změnách, Vám tímto dáváme výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce “ Dále žalovaná stanovila žalobkyni čerpání dovolené a sdělila žalobkyni, že jí nebude přidělována další práce. Žalobkyně převzetí výpovědi svým podpisem nepotvrdila.
14. Z dopisu žalobkyně z datum adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že s výpovědí nesouhlasí, považuje ji za neplatnou a vyzvala žalovanou, aby jí nadále přidělovala práci dle pracovní smlouvy.
15. Z odpovědi žalované adresované žalobkyni ze datum soud zjistil, že žalovaná považuje výpověď za platně danou, přičemž má za to, že nesouhlas měl být vyjádřen ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.
16. Z odpovědi žalobkyně adresované žalované z datum soud zjistil, že žalobkyně poté, co jí skončila pracovní neschopnost, vyzvala žalovanou, aby jí začala přidělovat práci dle pracovní smlouvy.
17. Z propouštěcí zprávy z Krajské zdravotní a. s. soud zjistil, že hospitalizace žalobkyně probíhala od datum do datum.
18. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobkyně byla v dočasné pracovní neschopnosti do datum.
19. Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr potřebný pro rozhodnutí ve věci. Dne datum obdržela žalobkyně výpověď s doslovným odůvodněním:„ Vážená paní celé jméno žalobkyně, vzhledem k tomu, že zaměstnavatel přijal rozhodnutí o změně pracovních úkolů a o jiných organizačních změnách, Vám tímto dáváme výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce “ příjmení dne byla žalobkyně hospitalizována v nemocnici a byla uznána jako dočasně práce neschopná, přičemž pracovní neschopnost žalobkyně skončila datum. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou, aby začala přidělovat žalobkyni práci. Žalovaná odmítla žalobkyni přidělovat práci a sdělila žalobkyni, že na výpovědi trvá. Žaloba na neplatnost výpovědi byla doručena zdejšímu soudu datum.
20. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále jen„ ZP“) může dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci z důvodu, že se zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
21. Podle § 50 odst. 4 zák. pr. dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.
22. Podle § 53 odst. 1 písm. a) zák. pr. se zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.
23. Podle § 53 odst. 2 zák. pr. byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
24. Podle § 72 zák. pr. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
25. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda-li žaloba byla podána včas. Soud dospěl k závěru, že žaloba na neplatnost výpovědi včas podána byla. Žalobkyně obdržela výpověď dne datum před počátkem běhu ochranné doby, kdy byla uznána jako práce neschopná. Po dobu pracovní neschopnosti se výpovědní doba stavěla a započala běžet poté, co byla pracovní neschopnost žalobkyně ukončena, tj. ode dne datum. Žaloba byla ke zdejšímu soudu podána datum, tedy dříve než po 2 měsících ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Lhůta tak byla zachována.
26. Po provedeném řízení soud žalobě jako důvodné vyhověl, neboť námitka žalobkyně, že výpověď z pracovního poměru je neurčitá je naprosto opodstatněná. Ve výpovědi z pracovního poměru musí být výpovědní důvod natolik konkretizován, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, jež vedou zaměstnavatele k rozvázání pracovního poměru, mimo jiné musí být z výpovědi po jejím případném výkladu zřejmé, že byla zaměstnanci dána výpověď pro nadbytečnost v důsledku organizační změny a o jakou organizační změnu šlo (rozs. NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4429/2017 , 21 Cdo 336/2019 , 21 Cdo 4696/2018 ). Znění výpovědi tuto podmínku nesplňuje, když pouze uvádí, že,,zaměstnavatel (žalovaná) přijal rozhodnutí o změně pracovních úkolů a o jiných organizačních změnách‘‘. Z výpovědi tak není zřejmé, jakou organizační změnu žalovaná přijala (např. zdali se měla týkat výše počtu zaměstnanců nebo např. organizace práce), není zřejmý účel této organizační změny a nejsou zřejmé konkrétní důsledky této organizační změny (právě např. snížení počtu zaměstnanců na odd. lidských zdrojů a jejich vzájemná zastupitelnost). Skutkové vymezení výpovědního důvodu, tak jak je uvedené ve výpovědi, je natolik obecné, že z něj žalobkyně neměla šanci zjistit, o jakou organizační změnu se vůbec jednalo a tedy z jakého důvodu jí byla výpověď vůbec dána.
27. Pokud žalovaný odkazoval právě na přijaté rozhodnutí o organizační změně, z provedených důkazů ani nebylo zjištěno, že byl naplněn výpovědní důvod uplatněný v případě žalobkyně, tj. pro nadbytečnost žalobkyně v důsledku organizační změny, neboť z výpovědi svědků navržených žalovaným, a to zejména ke způsobu zabezpečení práce na personálním oddělení bylo zjištěno a z jejich výslechu soud uzavřel, že v minulosti bylo personální oddělení zabezpečeno jedním vedoucím a dvěma pracovnicemi, kdy zde pracovala žalobkyně a p. příjmení, posléze na místě vedoucího odd. začala pracovat p. příjmení, jež navrhla novou organizační strukturu oddělení (výslech svědkyně příjmení, svědka příjmení), personální odd. pojme dva pracovníky, resp. ještě jednoho pracovníka vedle vedoucí odd. (výběr mezi žalobkyní a p. příjmení). Žalovaný uplatněný výpovědní důvod neprokázal (21 Cdo 2468/2020 ), soud jej ani nevedl k návrhu důkazů, neboť soustředěnými důkazy byla jednoznačně objasněna skutková stránka a v takovýchto případech není třeba přistupovat k poučení dle § 118a /3 o.s.ř. (komentář o.s.ř. ).
28. Je jednoznačné, že je na zaměstnavateli, který zaměstnanec je nadbytečný, o tomto rozhoduje výlučně zaměstnavatel (I. ÚS 340/21 , 21 Cdo 706/21 , 2 Cdon 1130/97 , 21 Cdo 2204/2003 ), avšak za situace, kdy žalobkyně měla uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou a zaměstnavatel si vybral na stávající pracovní pozici její kolegyni, jíž končila pracovní smlouva za 2 měsíce, soud souhlasí se žalobkyní, že rozhodnutí zaměstnavatele zřejmě směřovalo k uvolnění pozice pro p. příjmení, toto je ze strany soudu pouze zkonstatování, neboť i kdyby rozhodnutí zaměstnavatele se jevilo, že by mohlo být v rozporu s dobrými mravy, tak v pracovněprávních vztazích nezpůsobuje neplatnost právního jednání (II. ÚS 129/16 ).
29. Na tomto místě je však třeba uzavřít, že žaloba byla zamítnuta výlučně z důvodu, že žalovaná ve výpovědi neuvedla, o jakou organizační změnu se jednalo a ani případně na konkrétní rozhodnutí o organizační změně neodkázala.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a) , § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.