Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 432/2021-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 31 073 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 809 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 13 809 Kč od 2. 8. 2021 do 31. 12. 2021, od 1. 1. 2022 do zaplacení s úrokem ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 809 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 13 809 Kč od 2. 8. 2021 do 31. 12. 2021, od 1. 1. 2022 do zaplacení s úrokem ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 31 073 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 23 261 Kč s příslušenstvím, popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 11 952 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 576 Kč.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 6 691 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 23 261 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 978,97 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 282,03 Kč,

kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 24 897,54 Kč,

úrok z prodlení z částky 23 261 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 7 812 Kč s příslušenstvím, popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 256 Kč.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 5 500 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 812 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 694,71 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 117,29 Kč,

kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8 465,29 Kč,

úrok z prodlení z částky 7 812 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.

Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce (dále jen„ Smlouva“), číslo Smlouvy se shoduje s číslem Smlouvy uvedeným v žalobě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 18 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 11 952 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku ve výši 29 952 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 576 Kč. Roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 199,4%. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby.

Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce (dále jen„ Smlouva“), číslo Smlouvy se shoduje s číslem Smlouvy uvedeným v žalobě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 8 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku ve výši 13 312 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 256 Kč. Roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 199,4%. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby.

Z předžalobní upomínky datované dnem 29.7.2021 a z příslušného podacího lístku ze dne 30.7.2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě výše uvedených závazků s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek ze dne 6.1.2021 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 1.2.2021, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění aplikoval soud na projednávaný případ v souladu s ustanovením č. , účinného od 1. 1. 2014 právní úpravu účinnou v době uzavření smluv, tedy ustanovení , , účinného do 31.12.2013 (dále jen„ “). Dle a násl :„ Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o půjčce peněžité dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle , a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění (souhrnného poplatku) za poskytnutí půjčky. Podle ustanovení je neplatný takový právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 11 952 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky (tedy úrok), je svou výší zcela nepřiměřené. Souhrnný poplatek činí cca 66,4 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 52 týdnů (12 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského činí dle Smlouvy 199,4 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období měsíce září 2006 pohybovala na úrovni 12,37 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatný právní úkon dle § 39 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.

Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 5 312 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky (tedy úrok), je svou výší zcela nepřiměřené. Souhrnný poplatek činí cca 66,4 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 52 týdnů (12 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského činí dle Smlouvy 199,4 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období měsíce července 2006 pohybovala na úrovni 12,98 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatný právní úkon dle § 39 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle :„ Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ Podle :„ Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“

Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 18 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 6 691 Kč před podáním žaloby. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 11 309 Kč.

Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 8 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 5 500 Kč před podáním žaloby. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 2 500 Kč.

Dohromady se jedná o částku 13 809 Kč, o kterou je žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacen, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl.

7. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z st. 2 , podle něhož:„ Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 29.7.2021, která byla žalovanému zaslána 30.7.2021, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 1.8.2021 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 2.8.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve výši dle prováděcího předpisu.

8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

9. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky:

- 11 952 Kč na jistině,

- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 24 897,54 Kč,

- úroku z prodlení z částky 11 309 Kč od 19.12.2020 do 1.8.2021 ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

- úroku z prodlení z částky 11 952 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Soud žalobu dále zamítl, pokud jde o nárok č. 2 žaloby, co do částky:

- 5 312 Kč na jistině,

- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 465,29 Kč,

- úroku z prodlení z částky 2 500 Kč od 19.12.2020 do 1.8.2021 ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

- úroku z prodlení z částky 5 312 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

11. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.